AMIGA REVIEW online
  Uvodná stránka     Software     Hry     Obaly     Download     Amiga na PC     Amiga Forever  

Lotus

Honza Konečný

Máte rádi auta? Myslím tím samozřejmě počítačové závody autíček. Pokud ano, určitě si budete pamatovat na Lotus. Ten, kdo má Amigu jen krátce, zřejmě Lotusy znát nebude, ale snad si o nich rád něco přečte, a ti ostatní si mohou zavzpomínat se mnou.
Protože mou A1200 právě okupuje bratr a jeho Dune II, vytahuji z krabice svojí starou dobrou Amigu 600, zapojuji trafo, joystick a šňůru k televizi, vkládám do drivu disketu a zapínám počítač. Po chvilce bootování se objevuje znak Gremlin Graphics a já otáčím volume úplně doprava. Obrazovka blikne a místností začne mohutně dunět basová kytara. Známý červený bourák mě opět zdraví blikáním svých čtyř světlometů. Nádherný pocit.
Není to zas tak úplně dávno, co Magnetic Fields vydali svou hru Top Gear II. Musím se přiznat, že mě opravdu zklamali. Grafika nic moc, zvuk motoru auta nápadně připomínal jeden domácí spotřebič na odstraňování prachu, žádné nové nápady - prostě jatka, kterou svými třemi Lotusy nasadili hodně vysoko asi zůstane nepřekonána.

Lotus Esprit Turbo Challenge
Když jsem poprvé viděl Lotus Esprit Turbo Challenge - díl první, naprosto mě šokoval. Hned v úvodu se představil naprosto suprovou hudbou, která skvěle doprovázela úvodní obrazovky, kde se představuje vozidlo, jenž sc má na příštích pár desítek minut stát vaším nástrojem na vybití přebytečného adrenalinu. Akcelerační křivky napovídají, že zrychlení tohohle sporťáku je přinejmenším úctyhodné a že se nebudete pachtit s nějakým chrastítkem. K tomu ještě přičtu líbivé tvary a už si pohodlně opírám joystick o klín, navolím pár Options a vyrážím na závodní okruh.
Objevuji sc na startu, obraz se ustaluje efektním nájezdem kamery. Semafor - pip, pip, pííííp. Rozjezd. Ozve se zapištění pneumatik, auto trochu zahrabe, ale motor nabírá otáčky. Co to? Proč mi všichni ujíždějí? Aha, řazení. Sakra, navolil jsem si manuální převodovku, budu muset řadit ručně. No nic, snad to nějak zvládnu. Dvojka, trojka - začíná to bejt rychlý, čtyřka, pětka - hergot, to je ale fofr! Začínám dojíždět posledního. Zatáčka - PRÁSK! Napálil jsem to do značek vedle silnice. To je ale smůla, zpomalení skoro na nulu. Podřazuji na jedničku a žihadlo se opět dává do pohybu. Za chvíli už míjím jednoho Lotose za druhým, ovládání mi konečně zase přešlo do krve. Dojíždím do cíle jako první a tabulka časů mi to potvrzuje.
Lotus přišel ve své době s perfektní grafikou, která snad ještě nebyla ve své kategorii překonána, skvělou hudbou a rychlou dynamickou animací. Shaun Southern a Andrew Morris, kteří ho programovali, s ním dosáhli zaslouženého úspěchu. I když hra nehýří nápady (a jaké novinky by vlastně mohlo auto mít), pár jich přeci jen měl. Například hra dvou hráčů na jedné obrazovce byla velmi povedená, tankování také přispělo k hratelnosti. Rozhodně nejlepší automobilový pseudosimulátor (auto vidíte totiž zezadu, nikoliv z kabiny) své doby. Překonal ho až

Lotus Esprit Turbo Challenge II
Je jasné, že pokračování velmi úspěšné hry na sebe nenechá dlouho čekat. Stalo se tak i v případě Lotose a zanedlouho spatřil světlo světa jeho následovník. Když jsem zasouval do unavené dé ef nuly disketu Lotus ETC II, byla tato hra už nějakou dobu na trhu, takže už jsem měl čas se o ní doslechnout, že je skvělá. A taky že byla. Tradičním zablikáním mě pozdravilo nové vozidlo - Elan SE, menší kolega Espritu, tentokrát se stahovací střechou. Z reproduktorů se na mě začala drát perfektní rychlá hudba, kterou mají na svědomí Imagitec Design (ID) a já jsem se mohl opět pokochat grafickým znázorněním výkonů vozů Lotus Elan SE a také Esprit, protože ani on v tomto díle nechybí Když se hudba začala opakovat, napsal jsem své jméno jako hráče jedna, zapnul automat a odstartoval.
První mezilevelový obrázek se mi velice líbil, stejně jako doprovodná hudba k němu, ale to už se nahrála i první trať a jízda začala. Hned ze začátku jsem byl mile překvapen, protože screen hry jednoho hráče se roztáhnul přes celou obrazovku, kdežto v jedničce zabíral jenom horní půlku. "Marks", "Set", "GO!". Samplovaný hlas mě vystřelil na dráhu. Široká silnice, perfektní jízdní podmínky pro vysokou rychlost, které během chvilky také dosahuji. Brzy dojíždím prvního oponenta a hra nabírá na dynamičnosti. A copak to je v pravém horním rohu? Ubíhá mi čas? Aha, támhle je cíl. "Checkpoint", ozývá se po projetí pod brankou. Hmm, jenom kontrolní stanoviště. Čas mi opět přibude a jízda pokračuje. Cák! Projel jsem strouhou, která vedla přes cestu. Ještě že jsem nevrazil do tý klády co ležela před ní, to by bylo zase zpomalení. Další strouha. A další kláda! Tak tý už se nevyhnu. Pink - auto najelo na kládu, proletělo vzduchem, bez jakéhokoliv zpomalení přeskočilo potok a pokračovalo normálně dál. Tak todle je fakt dobrý (akorát trošku nereálný). Dalších pár checkpointů a dalších pár předjetých protivníků a je tu cíl. Další mezilevelový obrázek a k němu opět pěkná hudba. Vjíždím na další trať a honička začíná nanovo. Silnice se trochu zúžila, ale to je jedno, stejně je zase všechny předjedu. Motor řve v nejvyšších otáčkách, i když na téhle trati se už musí občas v zatáčkách ubírat plyn. Samozřejmě, že jsem do cíle nakonec dojel v čase, ale to byl taky poslední level, který jsem napoprvé udělal. Ještě že hra dává passwordy.
Myslím si, že dvojka je z celé Espriťácké trilogie nejlepší, i když má také svoje zápory. Jedním z nich je to, že odpadlo tankování. Přidá to sice na rychlosti, ale v prvním díle to bylo příjemné zpestření. Pak tu taky chybí možnost navolit si hudbu během jízdy, i když ta byla v jedničce dost nepříjemně vyřešená (když se ozval nějaký zvuk kromě vrčení motoru, jako třeba zapištění pneumatik nebo náraz, vypnul se na chvíli jeden zvukový kanál v hudbě). Jinak je ale hra skvělá, suprová je možnost hrát jí přes linku na dvou počítačích a dvou monitorech - pak můžou soutěžit až čtyři hráči najednou a propojení je až dětsky snadné.
Velkou změnou byla také koncepce tratí. V ETC 1 jsme kroužili po uzavřených okruzích ve snaze získat co nejlepší čas, v tomto díle se jede po dlouhých tratích, rozdělených checkpointy na několik úseků. Na každý úsek máme určitý čas, když to nestíháme GAME OVER. Každá z osmi tratí má svou charakteristiku, která jí naprosto odlišuje od všech ostatních. Jezdí se ve dne a za sucha po široké silnici, potom v noci ve městě, v mlze, sněhu, na poušti, po úzkých silnicích mezi jezery, po dálnici a nakonec v bouřce za hustého lijáku. Je tu pár příjemných zlepšováků - v mlze a v noci není moc vidět, na ledě to solidně klouže, na dálnici můžete zajet do protisměru a kličkovat tak mezi auty jedoucími proti vám (jsou to opět samé Lotusy!) a když podjedete kamión, který občas křižuje cestu, ozve se euforické YEEEAH! V bouřce je zase možné sebrat bonusová turbo-zrychlovadla, která zvýší rychlost vašeho vozu zhruba na dvojnásobek. Po dojetí všech levelů vám osobně pogratuluje Lotus Elan a oba programátoři.

Lotus Esprit Turbo Challenge III
Po dvou úspěšných dílech se MF rozhodli vydělat další peníze z tohoto nápadu a tak vznikl díl třetí. Předem nutno říct, že jsem z něj byl otrávený. Po tak skvělých dílech jsem očekával, že hra opět přijde s novými nápady, opak byl bohužel pravdou. Tratě jsou převzaté z předcházejících dílů, zrychlovací turbozóny mě nijak moc nenadchly a vůbec je vidět, že Magnetic Fields nějak docházel s Lotusy dech. Je pravda, že se opět objevilo tankování, což je chvályhodné a nový zelený Lotus také vypadá k světu, ale už to prostě není ono. Navíc je tu obsažen editor tratí, který nestojí zhola za nic a rozhodně celkový dojem nezachraňuje. Troufám si říct, že hra je dost inspirovaná konkurentem Jaguar XJ220 od Core Design. Je ale pravda, že i přes tyto nedostatky se Lotus III spoustě lidí líbil, nicméně já k nim nepatřím.

Lotus Trilogy
Protože ani Lotus I ani Lotus II nechodili na Amize 1200, rozhodli se autoři trochu přepsat kód a dali tak vzniknout kompilaci Lotus Trilogy. Tento záměr se povedl a je to vydařená tečka za celou sérií. Zahrnuje v jediném programu všechny tři díly včetně úvodních introductions, ale nutně potřebuje harddisk a Lotus III navíc ještě (zcela nepochopitelně) alespoň 2.5 MB paměti. Jinak nic nového.

Slovo závěrem
Trilogie Lotusů, zvláště pak druhý díl, je podle mého mínění naprosto skvělá věc, která rozhodně žádnému Amigistovi nesmí chybět. I přes své poměrně slušné stáří se jí dosud nikomu nepodařilo překonat a vždycky bude proč se k ní vrátit a znovu si ji zahrát.

Vytlačiť článok


© ATLANTIDA Publishing Všechna práva vyhrazena.
Žádna část nesmí být reprodukována nebo jinak šířena bez písemného svolení vydavatele.



Amiga na Vašem PC rychle, snadno a zdarma!


none

AMIGA REVIEW

57 ( 11-12 / 2000 )
56 ( 9-10 / 2000 )
55 ( 7-8 / 2000 )
54 ( 5-6 / 2000 )
53 ( 3-4 / 2000 )
52 ( 1-2 / 2000 )
 
51 ( 12 / 1999 )
50 ( 11 / 1999 )
49 ( 10 / 1999 )
48 ( 9 / 1999 )
46-47 ( 7-8 / 1999 )
45 ( 6 / 1999 )
44 ( 5 / 1999 )
43 ( 4 / 1999 )
42 ( 3 / 1999 )
41 ( 2 / 1999 )
40 ( 1 / 1999 )
 
39 ( 12 / 1998 )
38 ( 11 / 1998 )
37 ( 10 / 1998 )
36 ( 9 / 1998 )
35 ( x / 1998 )
34 ( x / 1998 )
33 ( 1-2 / 1998 )
 
32 ( 11-12 / 1997 )
31 ( 9-10 / 1997 )
30 ( 7-8 / 1997 )
29 ( 6 / 1997 )
28 ( 5 / 1997 )
27 ( 4 / 1997 )
26 ( 3 / 1997 )
25 ( 2 / 1997 )
24 ( 1 / 1997 )
 
23 ( 12 / 1996 )
22 ( 11 / 1996 )
21 ( 10 / 1996 )
20 ( 9 / 1996 )
18-19 ( 7-8 / 1996 )
17 ( 6 / 1996 )
16 ( 5 / 1996 )
15 ( 4 / 1996 )
14 ( 3 / 1996 )
13 ( 2 / 1996 )
12 ( 1 / 1996 )
 
11 ( 12 / 1995 )
10 ( 11 / 1995 )
9 ( 10 / 1995 )
8 ( 9 / 1995 )
7 ( 7 / 1995 )
6 ( 5 / 1995 )

ATLANTIDA NEWS

5 ( 3 / 1995 )
4 ( 1 / 1995 )
 
3 ( 11 / 1994 )
2 ( 9 / 1994 )
1 ( 7 / 1994 )
0 ( 5 / 1994 )