AMIGA REVIEW online
  Uvodná stránka     Software     Hry     Obaly     Download     Kniha návštev     Amiga na PC     Amiga Forever  

Player Manager 2

Jan Komárek

Uplynulo pár let, uběhlo několik fotbalových sezón a manažery všech klubů ze staré dobré Anglie znovu čeká ten významný rok, na jehož konci si bude mnohý z nich nervózně otírat zpocené čelo, okusovat si nehty a snažit se hlavně zachovat klid.

V tomhle roce se totiž jeden z nich stane už druhým držitelem vysoce prestižního ocenění The Best Player Manager, které se bude udílet vždy po pěti letech. Kdo chce získat tenhle titul, musí prokázat, že je nepřekonatelný jak v manažerské kanceláři, tak i přímo na trávníku, kde musí vést svůj tým od vítězství k vítězství (no dobře, sem tam i nějakou tu remízu). Dorazila k nám radostná novina, že jedním z nejžhavějších kandidátů se ukázal být také šikovný český odstěhovalec Jan Krvemír, na ostrovech důvěrně známý jako "Bloodpeace". Jelikož ostatní novináři nejevili zájem, musel opět vyrazit redaktor AR, aby vyzpovídal tuto možná budoucí osobnost a seznámil nás s životem fotbalového manažera v Anglii.
"Čágos, vítejte v mým klubu!", přivítal redaktora Krvemír hned na zastávce. Autobus odfičel a oba muži se vydali po svých do sychravých ulic anglického maloměsta Huddersfieldu. "Místní fotbalovej klub teď hraje druhou divizi," vysvětluje po cestě Krvemír. "Vedení klubu mi slíbilo nějaký zvýšení platu a méďu, jestli to příští sezónu dotáhnem do první divize. Tady se člověk musí snažit." Zastavili se před dvoupatrovou cihlovou budovou, na jejíž střeše se skvěl do dáli zářící nápis "Huddersfield FC". "Jsme tady, tohle je nervový centrum našeho klubu," zazubil se Krvemír a se skřípotem otevřel těžká vrata, ukrývající vstup do budovy. Redaktor se naposled zoufale ohlédl na okolní svět, pak za nimi brána opět zapadla.
Kráčeli tichou, úplně prázdnou chodbou, nikde nebylo slyšet jediný zvuk či skřek čehokoliv živého. "Takže vy vlastně," začal redaktor a zapnul diktafon, "budete možná již druhým nejlepším Player Managerem. Nevíte náhodou něco o svém předchůdci, tedy o tom prvním?" Manažer se podivně zašklebil. "Jó, toho myslíte? To už je aspoň pět let, na toho už všichni dávno zapomněli. To JÁ, já budu někdo, jedinečnej a nejlepší. Jasný?!" "To už tvrdilo tolik menedžrů před tebou," zamumlal si pro sebe redaktor a pro jistotu si na okamžik zakryl rukama hlavu. Zapomněl však na břicho. "Tak," prohlásil radostně Krvemír, otevřel první dveře a postrčil pohekávajícího redaktora dovnitř, "prohlídku začneme tady odtud. Jsme v pracovně našeho trenéra. Všimněte si, jak tu máme pěkně vymalovaný stěny a ty vobrázky - nádhera, co? CO?!! Dobře. Dělali nám to natěrači vod nějaký firmy Anco, taky nám sem dovezli všechen nábytek, zařízení, dekorace ... a dokonce nám taky sestříhávali trávník, ani za to nic nechtěli, to sem zvědavej, co na nás zase kujou?"
Redaktor nechal manažera vykládat dál a zatím se rozhlížel po trenérově pracovně. Našel veškeré jeho záznamy a začal se jimi probírat. Zjistil, že trenérský tým tvoří tři lidé - sám hlavní trenér, jeho asistent a nakonec specialista na brankářské schopnosti. Trénink byl rozvržen pečlivě, to se muselo nechat - část týdne trénovali hráči své jednotlivé schopnosti, jako třeba střelbu, kontrolu míče nebo přihrávky a v další části se důvěrně seznamovali s taktikami do zápasů a procvičovali rohové a volné přímé kopy. "Jó, před sezónou, to měli naši trenéři čas třeba 40 hodin tejdně na tvrdou dřinu," nahlížel Krvemír redaktorovi přes rameno. "Ale jak začala sezóna, stěžujou si, jak maj málo času a snížili to na 20 hodin. Vyrazit je všechny! I když to vlastně můžu zase až na konci sezóny," posteskl si manažer. Redaktor mezitím dokoukal na trenérův odhad schopností celého mužstva a vzhlédl.
"No, máte to tu fajn," musel uznat, "a trenéři jsou určitě pořád v jednom kole. Mimochodem, kdepak jsou?" "Já nevím," odpověděl smutně manažer. "Nikdy je tady nestihnu. Akorát mi tady na stolku nechávaj lístečky se vzkazama." Redaktor nechápavě zakroutil hlavou a oba vyšli ven na chodbu. "Todle je ordinace našeho doktora," pravil Krvemír před dalšími dvěrmi. "Je dobrej, to jo. Ale dycky, když tam přijdu..." "Nikdo tam není, že?" dovtípil se redaktor. "Jo. Jenom že tam na tom jeho lehátku najdu soupisy nemocnejch nebo zraněnejch hráčů a jak dlouho jim bude trvat, než se z toho vylížou. Moh bych si sice najmout odbornýho lékaře, ale ten bejvá drahej a navíc to ne vždycky za něco stojí." Krvemír si povzdechl. "Tak pojďte, dem do prvního patra, do mý kanceláře."
"Poslyšte," zastavil se redaktor na schodech a přistrčil manažerovi určící diktafon pod nos, "jak vy jste se sem vlastně dostal? Myslím, jako hrající manažer? Povídejte." "Tak jo," pronesl manažer pobaveně a začal prskat na dotěrný přístroj pod svým nosem. "Takže minulej rok sem tady byl na dovolený. Tak se jako povaluju na pláži no a vtom mě vobstoupili ňáký tři chlápci v kvádrech a jeden mi ukázal před vobličejem kus papíru a řek "Podepiš!" Co byste dělal vy, tak sem to podepsal a von hned "Gratuluji, stal jste se právě hrajícím manažerem fotbalového klubu Hadrsfíld." A přinesli mi drink a rozložili kolem mý deky telefon a tax a ňákej laptop a řekli "Koukej si přečíst dopis od předsedy, uzavřít sponzorskou smlouvu, najmout nového trenéra, skauta, doktora a specialistu a hlavně sjednej VŠECH pět přáteláků, můžeš si vybrat mezi 64 anglickými týmy." Tak sem to všechno zvládnut a ani sem nestih zavolat manželce že dneska večer nepřijdu a voní mě naložili a z pláže jsme vodjeli rovnou sem. Marně sem jim vysvětloval, že to teda neumím a vůbec, a voní zase, že prej to není nic těžkýho, dělat manažéra, že je všechno zařízený a vono vopravdu jo. Těch pět tejdnů než začala sezóna mi úplně stačilo abych se tady uchytil a seznámil se s hráčema a zjistil, kde co je a že tu nemaj ani záchod. Fakt, nic moc těžkýho to nejni."
První patro vyhlíželo o něco sympatičtěji než přízemí, které právě opustili. Krvemír s třeskotem otevřel dveře své kanceláře. Hm, pěkně zařízená, připomíná mi 40. léta, konstatoval redaktor pro sebe. "Že jo?" potvrdil manažer a ukázal na rozměrnou fotografii na stěně. "Náš manšaft, myslím že celkem slušnej. Máme tam pár dorostenců, taky jednoho Ira, dva Skoty, Rumuna... No celkem prej hraje tady v anglickejch ligách cizinců asi z 18 zemí z celýho světa. Cože, jak vycházím s hráčema? Že sem známej svojí krutostí? To je blbost, s týmem si perfektně rozumím. Dycky před každým zápasem," Krvemír se opřel o černou tabuli u protější zdi, "jim tady na tom nakreslím klikyháky a voní pochopěj, že to je taktika do zápasu. Jo, tohle je můj velkej pomocník," popleskal tabuli po rámu, "říkám tomu Editor taktiky. No uznejte, že takhle rozpracovanej ho mají jen málokde." Na to musel redaktor souhlasně přikývnout a vybídl manažera, aby pokračoval. "Řeknu Vám ale, že když chci dát svejm klukům aspoň trošku podrobný informace vo soupeřovi, to abych se uhonil. Dycinky dostanu akorát protivníkovu sestavu, tam jsou napsaný jména a kdo je cizinec a kolik má kterej hráč hvězdiček. Co nechápete?" Jo ták, tak heleďte, tady v Anglii se hráči hodnotěj podle hvězdiček, existuje jich asi pět stupňů, no a já třeba nerad beru do týmu ty týpky z nižší divize, poněvač maj pak u nás nižší hodnocení. Zase dejme tomu dobrej hráč z týdle divize je v první jen průměrnej a tak to de pořád dál a dál. Rozsvítilo se Vám? Fajn, tak pokračujem. V šatně dostanu jen soupeřovu sestavu, žádný důkladnější spisy vo jejich týmu už zkrátka neseženu. No co se dá dělat, stejně se na trávníku ukáže kdo je lepší.
Myslíte, jak se mi s týmem hraje? Tak těch prvních pár tejdnů bylo drsnejch, ale pak sem si zvyk na to jejich občas šílený rejdění po hřišti a už mi nedělá velký potíže střílet góly. Dobrý je, že když se nebudu cejtit zrovna fit, můžu si v klídku sednout na tribunu a jen tak se dívat. Nebo zapadnu do hospody a tam si počkám na výsledek. Takže co se týče úrovně zápasů tak sem docela spokojenej." Manažer se odmlčel a přešel k telefonu. A znovu spustil: "Tak telefonem volám asistenta, aby mi došel pro cigára a taky se přes něj dozvím, jaká je zrovna situace na přestupovym trhu. Dost mě potěšilo, že takový nezkušený nebo špatný hráče nemusím hnedka vyhodit ale můžu je počít na hostování jinýmu klubu na pár tejdnů. No a tam se buď něco přiučej, nebo je prodám." Redaktor si zatím lámal prsty na klávesnici notebooku, v němž našel zprávu od skauta, že našel hledaný typ hráče. Přeskočil ji a octl se tváří v tvář soupisu mužstva soupeře v příštím kole a porovnání jeho kvalit s Krvemírovým týmem. Další skok a zobrazila se před ním finanční zpráva o příjmech a výdajích klubu za tento týden.
Krvemír přitiskl ucho ke stěně vedle dveří a téměř šeptem oznámil: "Hnedka tady vedle mně sídlí vedení našeho klubu. Na ty si dávám sestsakra bacha, tvářej se jako že stojej za tebou a pak třikrát prohrajete a fík, další manažérská hlava dole. Mají tam moje vohodnocení, zatím si asi stojím dobře. Taky jim tam přicházej ohlasy od fanoušků. Já tam chodím jen když chci dojednat rozšíření našeho stadiónu nebo udělit pár dní volna hráčům." Pak se jeho ukazovák vymrštil k nebesům. "Přímo nad náma je naše tiskový voddělení. Tam si v pohodě sednu na židli a začtu se do jedný ze zpráv z utkání, jak si vedli třeba Stoke City a podobně. Taky tam sleduju, jestli náhodou nepřišel některej z kolegů o práci, kdyby to tady začalo bejt na pováženou, tak můžu kdyžtak přejít na jeho místo. Co mám rád je naše černá kronika, tam píšou kdo se popral v hospodě, když se ňákej hráč zabije v autě a tak. Čas vod času taky navštěvuju mýho pokladníka, ten mi většinou řekne o něco o stavu našich financí, můžu tam vypsat prémie pro hráče, ale jinak nechce, abych se mu do toho míchal. Nemůžu si ani pohrávat s platama hráčů a on sám si kontroluje taky ceny vstupenek! No a když sem naštvanej, zalezu si do archívu a rochnim se ve spisech a různejch záznamech o všech anglickejch klubech, celkem paráda." Manažer opět zmlkl, pak se zhluboka nadechl a odhalil strašnou pravdu: "Jenže ať přijdu kamkoliv, nikdo nikde nejni, všude mi nechávaj akorát vzkazy co se děje a co mám dělat a já už z toho mám deprese! Bheu..." Redaktor pozorně doposlouchal, pak se zvedl z křesla a nadechl se k poslednímu velkému sólu: "No tak, zklidněte se trochu. Vždyť máte docela zajímavou práci, není zas tolik náročná a určitě se u ní nudíte jen občas. Je fakt, že to ti designéři z Anco trochu nedomysleli, když už je v téhle budově takové mrtvolné ticho, mohli aspoň do místností instalovat repráky, z nichž by se linula alespoň NĚJAKÁ hudba, ale to nic. Zato interiéry jsou celkem pěkné, v tom se asi shodneme, máte sice trošku omezené pravomoci, ale starat se úplně o všechno by zase mohlo některé manažery sklátit. Ať si Vaši spolupracovníci jsou kde chtějí, ale hlavně ať makají, ne? A až Vás to bloumání budovou bez života začne nudit, můžete se vždycky docela dobře vyřádit na hřišti. Já myslím, že když už nebudete nejlepší Player Manager, budete určitě důstojným konkurentem těch ostatních. To je všechno, díky za rozhovor a já padám."

Player Manager 2

75 ze 100

Grafika: 80

Zvuk: 30

Hratelnost: 75

Originalita: 70

Firma: Anco
Plusy:
slušná grafika několik pohledů na herní plochu
Mínusy:
a prakticky žádné zvuky
Test. verze pro: A500
Funguje na: na všech Amigách
Existuje i pro: A1200
Poznámka: -

Vytlačiť článok


© ATLANTIDA Publishing Všechna práva vyhrazena.
Žádna část nesmí být reprodukována nebo jinak šířena bez písemného svolení vydavatele.



Amiga na Vašem PC rychle, snadno a zdarma!


none

AMIGA REVIEW

57 ( 11-12 / 2000 )
56 ( 9-10 / 2000 )
55 ( 7-8 / 2000 )
54 ( 5-6 / 2000 )
53 ( 3-4 / 2000 )
52 ( 1-2 / 2000 )
 
51 ( 12 / 1999 )
50 ( 11 / 1999 )
49 ( 10 / 1999 )
48 ( 9 / 1999 )
46-47 ( 7-8 / 1999 )
45 ( 6 / 1999 )
44 ( 5 / 1999 )
43 ( 4 / 1999 )
42 ( 3 / 1999 )
41 ( 2 / 1999 )
40 ( 1 / 1999 )
 
39 ( 12 / 1998 )
38 ( 11 / 1998 )
37 ( 10 / 1998 )
36 ( 9 / 1998 )
35 ( x / 1998 )
34 ( x / 1998 )
33 ( 1-2 / 1998 )
 
32 ( 11-12 / 1997 )
31 ( 9-10 / 1997 )
30 ( 7-8 / 1997 )
29 ( 6 / 1997 )
28 ( 5 / 1997 )
27 ( 4 / 1997 )
26 ( 3 / 1997 )
25 ( 2 / 1997 )
24 ( 1 / 1997 )
 
23 ( 12 / 1996 )
22 ( 11 / 1996 )
21 ( 10 / 1996 )
20 ( 9 / 1996 )
18-19 ( 7-8 / 1996 )
17 ( 6 / 1996 )
16 ( 5 / 1996 )
15 ( 4 / 1996 )
14 ( 3 / 1996 )
13 ( 2 / 1996 )
12 ( 1 / 1996 )
 
11 ( 12 / 1995 )
10 ( 11 / 1995 )
9 ( 10 / 1995 )
8 ( 9 / 1995 )
7 ( 7 / 1995 )
6 ( 5 / 1995 )

ATLANTIDA NEWS

5 ( 3 / 1995 )
4 ( 1 / 1995 )
 
3 ( 11 / 1994 )
2 ( 9 / 1994 )
1 ( 7 / 1994 )
0 ( 5 / 1994 )