AMIGA REVIEW online
  Uvodná stránka     Software     Hry     Obaly     Download     Amiga na PC     Amiga Forever  

ProGen Plus

Ondřej Pokorný

Spousta z nás, kteří vytváříme amatérské videozáznamy, si je již někdy chtěla dotvořit k obrazu svému. K tomuto účelu slouží genlocky a já bych zde rád jeden z nich představil.

ProGen Plus je výrobek polské firmy Elsat. Na našem trhu jsme se již mohli setkat s jiným výrobkem této firmy, a to digitizérem FG24 (recenze na toto zařízení již byla otištěna dříve). Myslím si, že firma Elsat se na našem trhu uvedla v poměrně dobrém světle, její výrobky jsou kvalitní a za poměrně „lidovou“ cenu. Nyní se již budu věnovat popisu zmíněného zařízení.

Hardware
V poměrně neforemné krabici najdeme béžovou krabičku, dva kabely, disketu, registrační kartu (v polštině) a manuál (rovněž v polštině). Vstupní a výstupní konektory na genlocku jsou konfigurovány tak, že na jedné straně jsou konektory pro připojení k počítači a na druhé pro připojení k monitoru a videu (resp. kameře). K počítači se genlock připojuje na RGB výstup a na sériový port. Oba kabely jsou v tzv. „blbuvzdorném“ provedení a tudíž, je nelze zaměnit nebo obrátit. Monitor, který byl dříve připojený na RGB výstupu z Amigy se nyní připojí na RGB výstup z genlocku. Uživatele VGA monitorů předem upozorňuji, že své neblikající miláčky budou muset po dobu používání genlocku odstavit někam stranou, protože abychom mohli pracovat s genlockem, musí Amiga běžet v některém z PAL režimů (nejlépe Hi-Res Laced). Koneckonců i v tomto případě je Amiga „blbuvzdorný“ počítač, ochot sama rozezná připojený genlock na RGB portu a nepovolí jiné než PAL rozlišení. Nyní již zbývá pouze připojit genlock k videu. Budete vlastně potřebovat videa dvě, jedno, ze kterého budete vysílat do genlocku neotitulkovaný signál (dobře může posloužit například kamera, na níž jste videozáznam pořídili), a druhé pro nahrávání otitulkovaného signálu (poslouží např. vaše domácí video). Pro vstup do genlocku lze použít buď kompozitní signál (VHS, Video8) nebo složkový Y/C (S-VHS. resp. Hi-8). Ačkoliv je genlock vybaven i složkovým výstupem, lze pro výstup použít pouze kompozitní signál, protože na složkovém výstupu je pouze signál z Amigy (nedochází zde ke kombinaci s videu signálem) stejně tak jako na RGB výstupu (tzn. že pokud se budeme dívat na monitor připojený přes RGB výstup genlocku (resp. složkový výstup) uvidíme vždy pouze obraz z Amigy (např. Workbench), i když bude na kompozitním výstupu obraz videa, přes který bude obraz z Amigy (např. Workbench). Zajímavostí tohoto genlocku je zvukový vstup, který je používán pro dokonalejší synchronizaci obrazu. Musím podotknout, že jsem se s tímto ještě nikdy nesetkal, ale není to nefunkční řešení. Poslední hardwarovou možností genlocku je nastavení jasu výstupního signálu pomocí šroubovákem ovladatelného prvku na spodní straně genlocku.

Software
Vzhledem k tomu, že nemá žádné ovládací prvky (kromě výše zmíněného ovládání jasu) sám na sobě je nutné ho ovládat softwarově. Proto je genlock připojen i na sériový port Amigy. Software sám o sobě je velmi jednoduchý a zabírá jen několik málo kilobajtů na disku. Výrobce se ani nenamáhal nějakou instalační rutinou a tak instalace probíhá pouhým překopírováním ovládacího prográmku na disk. Jeho spuštění se projeví zobrazením okna, ve kterém je kromě jiného napsáno „Program aktyvny“ a my můžeme začít genlock ovládat. Genlock pracuje i bez spuštění ovládacího programu, pokud jsme počítač právě resetovali (resp. zapnuli) tak se genlock zapne v režimu klíčování, to znamená, že místo nulté barvy počítače je použitý obraz z videa. Pokud chceme tento režim změnit musíme již spustit ovládací program. Po jeho spuštění se aktivují horké klávesy jimiž se genlock ovládá. Jsou to:
CTRL + A - genlock zobrazuje pouze obraz Amigy (tzn. obraz z videa je potlačen a výsledek je stejný, jako kdybychom nahrávací videorekordér připojili přímo na kompozitní výstup z Amigy),
CTRL + V - genlock zobrazuje pouze obraz z příspěvkového videorekordéru (tzn. obraz z Amigy je potlačen a výsledek je stejný, jako kdybychom příspěvkový a nahrávací videorekordér propojili pouze mezi sebou),
CTRL + G - genlock je zapnut do režimu klíčování (tzn. nultá barva Amigy je potlačena a místo ní je obraz z příspěvkového videorekordéru, všechny ostatní barvy Amigy jsou plně funkční a libovolně měnitelné.
Doplňkovou klávesou je kombinace CTRL + D jejíž smysl mi není zcela jasný. Po jejím stisknutí se okraje obrazu rozvlní a vlní se tak dlouho, dokud genlock není přepnut do některého z výše uvedených režimů.
Dalšími horkými klávesami se ovládají přechodové efekty. Software genlocku má vestavěno 10 přechodových efektů umožňujících přechody mezi obrazem z videa a obrazem z počítače. Jsou to různé „stírací“ přechody (např. na obraz z videa se natře obraz z počítače a naopak). Bohužel si myslím, že doplnění software genlocku o tyto „efekty“ bylo spíše reklamním tahem než-li něčím užitečným pro uživatele. První nevýhodou těchto efektů je to, že probíhají pouze mezi obrazem z videa a obrazem z počítače, takže případné efektové zobrazení titulku neumožňují! A druhou nevýhodou je, že pro jejich aktivaci byly použity klávesy F1-F10, trn. že jejich použití ve kterémkoliv jiném programuje nadále nemožné. Toto se týká i těch předchozích horkých kláves, ale ty se tak hojně nevyskytují. Tento docela závažný problém by velmi snadno vyřešila konfigurovatelnost horkých kláves, která bohužel zatím není dostupná (doufám, že brzy bude).
Za velmi dobré považuji, že všechny funkce ovládacího prográmku je možné ovládat přes Arexx. Pro snadné pochopení ovládání prostřednictvím Arexxu jsou na přiložené disketě dva demonstrační prográmky využívající všechny možnosti genlocku.

Závěrem
Tento genlock umožňuje bezproblémové využití všech tří základních režimů práce (Amiga, Video a klíčování). Dále je možné upravení jasu na výstupu s genlocku. Co vidím jako jeho hardwarovou nevýhodu je to, že složkový výstup Y/C je pouze monitorovací a tudíž zobrazuje pouze obraz z počítače. Zhodnocení software je o něco problematičtější. Chybějící ovládací prvky přímo na genlocku nutí výrobce řešit přepínání režimů softwarově. Ovládání pomocí horkých kláves nevidím jako špatný nápad, ale jejich nekonfigurovatelnost a absolutní priorita znemožňuje ovládání jiných programů využívajících stejné horké klávesy. Pochopitelně zde narážíme na to, že by bohatě stačilo, aby druhý program měl konfigurovatelné horké klávesy a problém by byl vyřešen. Nicméně si myslím, že program, který nelze ovládat jinak než horkými klávesami, by měl tyto mít konfigurovatelné, nebo alespoň nepoužívat tak frekventované klávesy, jakými bezesporu jsou F1-F10. Další tak trochu problematickou otázkou jsou přechodové efekty, jimiž je software vybaven. Vzhledem k tomu, že tytéž efekty a mnoho dalších je možné vytvořit například ve SCALE, nevidím jejich doplnění do software genlocku jako zcela účelné. Naopak velkým plusem ovládacího software je Arexxový port, umožňující využití všech funkcí ovládacího software. Celkově však tento genlock na mě zapůsobil velmi dobrým dojmem. Kvalitativně je na úrovni, mnohdy i nad úrovní, srovnatelných západních výrobků, cenově je však na úrovni našich východních peněženek. A drobné nedostatky v software určitě půjde v budoucnosti řešit, bez nutnosti měnění genlocku jako takového.

Způsob práce s genlockem
Tato otázka sice přímo nesouvisí konkrétně s tímto genlockem, ale pro pochopení funkce genlocku a rozdílných možností různých genlocků je poměrně důležitá.
Nejdůležitější a vlastně primární funkcí každého genlocku je klíčování. V tomto režimu jak jsem již dříve uvedl je nultá barva palety Amigy použitá pro zobrazení video signálu. To v praxi znamená, že pokud na Amize vytvořím obrazovku, která bude celá nakreslená nultou barvou, bude na této obrazovce vidět pouze signál z příspěvkového videorekordéru. Pokud na tuto obrazovku něco napíši kteroukoliv jinou barvou, tak se mi toto zobrazí před obraz z videa. Na tomto místě je nutné zdůraznit, že klíčová ní probíhá přes nultou barvu, tzn. že vůbec nezáleží na tom jaká tato barva byla původně (mohla mít libovolný odstín: červená, zelená, žlutá, modrá, černí, atd.). Pro genlock je důležité, že tato barva je nultá (resp. první v pořadí barev palety). Všechny ostatní barvy mohou mít rovněž libovolný odstín, ale tyto se již budou zobrazovat před videosignál. Pokud tedy budeme chtít otitulkovat videozáznam, vytvoříme si nejdříve stránku, která bude celá vybarvena nultou barvou. Na tuto stranu napíšeme titulky (resp. nakreslíme obrázky), kteroukoliv barvou kromě nulté. Tuto barvu samozřejmě můžeme v editoru palety příslušného programu libovolně upravit. A nyní stačí pouze spustit obraz na příspěvkovém videorekordéru a nahnít otitulkovaný obraz na videorekordéru nahrávacím.
Dalšími funkcemi může být přepnutí do režimu zobrazoval í pouze z počítače nebo pouze z videa. Je důležité si uvědomit, že tyto dvě funkce jsou plně nahraditelné správným rozložením barev na obrazovce i při režimu klíčování. Jestliže budeme chtít zobrazovat pouze obraz z videa, vytvoříme stránku pouze z nulté barvy, a naopak pokud budeme chtít zobrazovat pouze obraz z počítače, musíme jej upravit tak, že v něm nesmí být na žádném místě použitá nultá barvit. Z tohoto vyplývá, že ten úplně nejjednodušší genlock bohatě vystačí pouze s režimem klíčování. Ale na druhé straně přepnutí zobrazovacího režimu je přece jenom jednodušší, než každý obrázek, který chci zobrazovat bez ovlivnění obrazem z videa, přepracovávat tak, aby v něm nikde nebyla použitá nultá barva.
Lepší (a dražší) genlocky mohou být rovněž vybaveny i různými úpravami obrazu z videa. Vzhledem k tomu, že v genlocku nedochází k digitalizaci obrazu z videa (díky tomu jsou genlocky pro Amigu tak levné) není možné jakkoliv obraz z videa upravovat. Proto je u lepších genlocků možno nalézt funkce pro korekce obrazu nebo například speciální přechodové efekty, které není možné vytvořil pouhou softwarovou emulaci. Jedním z těchto efektů je například prolnutí. Při tomto efektu je nutné signál z videa postupně upravovat a proto jej nelze vytvořit pouhou softwarovou emulací. Proto například při použití genlocku ProGen Plus můžeme s titulky různě scrolovat a stírat je, pokud nám to software, ve kterém je píšeme, umožní, ale nikdy je nemůžeme prolnout.
Tímto jsme se dostali až k software, který je možné použít při titulkování. Pokud jde o mne, jsem v této oblasti značně závislý na software SCALA. Ale úvodem bych rád podotknut, že titulky je možné vytvářet v prakticky jakémkoliv programu, umožňujícím psaní textu a kreslení obrázků po obrazovce. Rozdíl je pouze v tom, s jakým komfortem se toto bude dít a co nám použitý software umožní. Vedle SCALY existují i další programy určené dokonce pouze pro titulkování. Z těchto bych mohl jmenovat např. Broadcast Titler. Ačkoliv jsem s tímto programem měl možnost pracovat, připadalo mě jeho zvládnutí natolik obtížné a jeho výsledné schopnosti natolik nedostačující, že jsem se bariéru obtížnosti ani nemařil překonat. A proč tolik fandím zrovna SCALE? Je to z prostého důvodu. SCALA v sobě spojuje využití všech schopností Amigy, které bychom mohli pro práci s videem využít.
1) Umožňuje zobrazování obrázků, psaní textu (titulky) a je vybavena velmi kvalitním přehrávačem animací, které mohou být i mnohem větší než je operační paměť a přesto jsou přehrávány bez jediného cuknutí. A mezi všemi obrázky, texty a animacemi umožňuje využít řady přechodových efektů, které jsou prováděny všechny v reálném čase a tudíž se nemusí nijak dopředu přepočítávat.
2) Všechna obrazová data je možné doplnit o zvuky a to buď jako samply, nebo jako moduly.
3) A v neposlední řadě umožňuje řízení videorekordérů přímo Amigou, není tedy pak nutné být jako chobotnice a mačkat několik tlačítek zároveň. Toto je prováděno buď přes infračervený port, nebo přímo přes sériový port, pokud jejím videorekordér vybaven.
Proti všem těmto výhodám ještě donedávna působila jedna velmi velká nevýhoda. A tou byla cena. Jenomže časy se mění, a tak vzhledem k tomu. že SCALA je nyní dodávána s každou novou Amigou 1200 Magic HD 170, dostává se takto mezi širokou veřejnost. Jedná se SCALU MM300, která sice není tou úplně nejnovější, má své dvě mladší sestřičky MM400 a IC500, ale ani toto jí neubírá nic na výše zmíněných schopnostech.

ProGen Plus

Hodnocení: 8,5 z 10
Výrobce: Elsat
Cena: 9 516,-
Zapůjčil: Atlantida

+

velmi dobrý poměr kvalita - cena, softwarové ovládání genlocku, možnost ovládaní přes ARexx

-

nepředefinovatelné horké klávesy, výstup Y/C zobrazuje pouze signál z Amigy

Vytlačiť článok


© ATLANTIDA Publishing Všechna práva vyhrazena.
Žádna část nesmí být reprodukována nebo jinak šířena bez písemného svolení vydavatele.



Amiga na Vašem PC rychle, snadno a zdarma!


none

AMIGA REVIEW

57 ( 11-12 / 2000 )
56 ( 9-10 / 2000 )
55 ( 7-8 / 2000 )
54 ( 5-6 / 2000 )
53 ( 3-4 / 2000 )
52 ( 1-2 / 2000 )
 
51 ( 12 / 1999 )
50 ( 11 / 1999 )
49 ( 10 / 1999 )
48 ( 9 / 1999 )
46-47 ( 7-8 / 1999 )
45 ( 6 / 1999 )
44 ( 5 / 1999 )
43 ( 4 / 1999 )
42 ( 3 / 1999 )
41 ( 2 / 1999 )
40 ( 1 / 1999 )
 
39 ( 12 / 1998 )
38 ( 11 / 1998 )
37 ( 10 / 1998 )
36 ( 9 / 1998 )
35 ( x / 1998 )
34 ( x / 1998 )
33 ( 1-2 / 1998 )
 
32 ( 11-12 / 1997 )
31 ( 9-10 / 1997 )
30 ( 7-8 / 1997 )
29 ( 6 / 1997 )
28 ( 5 / 1997 )
27 ( 4 / 1997 )
26 ( 3 / 1997 )
25 ( 2 / 1997 )
24 ( 1 / 1997 )
 
23 ( 12 / 1996 )
22 ( 11 / 1996 )
21 ( 10 / 1996 )
20 ( 9 / 1996 )
18-19 ( 7-8 / 1996 )
17 ( 6 / 1996 )
16 ( 5 / 1996 )
15 ( 4 / 1996 )
14 ( 3 / 1996 )
13 ( 2 / 1996 )
12 ( 1 / 1996 )
 
11 ( 12 / 1995 )
10 ( 11 / 1995 )
9 ( 10 / 1995 )
8 ( 9 / 1995 )
7 ( 7 / 1995 )
6 ( 5 / 1995 )

ATLANTIDA NEWS

5 ( 3 / 1995 )
4 ( 1 / 1995 )
 
3 ( 11 / 1994 )
2 ( 9 / 1994 )
1 ( 7 / 1994 )
0 ( 5 / 1994 )