AMIGA REVIEW online
  Uvodná stránka     Software     Hry     Obaly     Download     Amiga na PC     Amiga Forever  

Monument V2 Designer

Tomáš Lebr

Jednou z novinek letošního jara až léta byla nová verze známého titulkovacího programu Monument Designer. Díky firmě ProDAD a jejího distributora v ČR, firmy IS Electronics z Ostravy, vám můžeme přinést recenzi jak na samotný program, tak i na verzi doplněnou o možnost spolupráce s kartou VLab Motion.

Následující text volně navazuje na článek Luboše Němce „ProDAD a jeho produkty“, publikovaný v minulém čísle. V něm se můžete seznámit s celou šíří produkce této dynamicky se rozvíjející firmy.

Monument Designer - verze pro všechny Amigy
Nejprve několik základních informací. Pro spuštění je potřeba minimálně Amiga s Workbenchem 2.0, procesorem 68020, 4 MB Fast RAM a 1 MB Chip RAM. AGA chipset není podmínkou, nicméně lze jen doporučit. Stejně jako procesor 68030, 8 MB Fast RAM a 2 MB Chip RAM. Čili „dvanáctistovka“ s příslušně nadupaným Blizzardem stačí pro poloprofesionální práci. Nedovoluje však obvykle použít grafickou kartu pro 24 bitovou grafiku, zůstává občas poměrně nepříjemné omezení na 256 barev. Amiga 2000 naproti tomu narazí na pomalý přenos grafických dat do karty přes Zorro II sběrnici. Člověk občas neví, co dřív vylepšit.

Celkový přehled
Monument Designer je v první řadě určen na vytváření titulků. To jest textu, obvykle běžícího libovolným způsobem přes obrazovku v nejvyšší dosažitelné kvalitě, dané možnostmi hardwaru. Doplnění jednoduchou animací nebo potažení písmem texturami program zvládne - nedosahuje však úrovně specialistů v této oblasti.
Filosofie práce s programem je podobná programování. Připravíme si objekty na jednotlivé stránky, seřadíme je na časovou osu, opatříme efekty (stíračky, rolování) a spustíme - nejprve hrubý náhled, jsme-li s výsledkem spokojeni, pak definitivní výpočet a záznam na pásku nebo export. Síly vašeho počítače určuje přestávky a to, co vidíte na obrazovce při editaci. Případně hlášení o nedostatku paměti pro požadovanou operaci.
Základní ovládacím prvkem je stránkový editor - sem se zadává text, vytvářejí grafická okna a importují obrázky. Odsud také řídíte, jaký budou mít titulky podklad a zda jimi bude prosvítat (což vypadá skvěle a levné genlocky to neumějí).
Základním kamenem titulkování je práce s písmem - v dnešní době jsou samozřejmostí písma vektorová ve formátu Intellifont. S nezávisle nastavitelnou výškou a šířkou písmen, doplněná o možnost ruční editace prostrkávání (kerningu). Nejen ve vodorovném, ale i ve svislém směru (!) a poněkud komplikovaně i otočené. Součástí dodávky jsou tři diskety s fonty - bez češtiny, navíc nijak valné typografické kvality. Vlastníte-li originální Intellifonty od Compugraphics, vypadají o poznání lépe. Běžně prodávané české fonty samozřejmě fungují také. Pro malé velikosti se lépe hodí fonty bitmapové, mimochodem zrovna standardní systémový font proDAD/16 se docela povedl.
Písmo je možné algoritmicky modifikovat a získat tak různé kurzívy a tučnost. Výsledek je sice horší než regulérní tučný nebo kurzívní řez, v nouzi však postačí. Mnohem lépe dopadá vytváření obrysů a stínů, směr a sytost volně definovatelné. Efektní titulky můžete vygenerovat pomocí funkcí pro perspektivu.
Nápis můžete vyplnit daným vzorkem, zcela stejně jako v kreslících programech. Na rozdíl od nic máte nad vyplněním větší kontrolu - po jednotlivých znacích, roztáhnout na celý nápis nebo na nejvyšší písmeno atp. Několik zvláště podařených textur přiloženo.
Nezbytnou součástí aplikace tohoto typu jsou grafické objekty - různé rámečky, obdélníky apod. Parametry nastavitelné, možnosti široké, přečtěte si v manuálu. Časopis není nafukovací, originální manuál má 160 hustě potištěných stran a ještě kus na disketě. Poměrně značné možnosti nám nabízí práce s barvami zvláště pak vytváření barevných přechodů, včetně méně často vídaných trojbarevných. Stejně jako u textur, i zde nám výrobce připravil několik pěkných ukázek.
A nakonec se dostáváme k jádru programu - timeline neboli časové ose. Zde nastavujete kdy a jak dlouho se nápis objeví, jakým způsobem přijede a odjede. Sem se také umísťují efekty stmívačka a roztmívačka, rolování a případně efekty vytvářené podporovanými genlocky Neptun a Sirius II (to jsme zatím nezkoušeli).
Zbývá několik informací, které se mi nikam jinam nevešly. Uživatelské rozhraní vychází ze systémového, je však doplněno o roletová tlačítka a několik dalších nestandardních ovládacích prvků. K dispozici je nekontextová nápověda ve formátu AmigaGuide.
Prostřední myší tlačítko se používá pro přesun objektů. Export a import zvládne běžné amigácké formáty ILBM, a také načtení ASCII textu, bohužel nikoli JPEG, TIFF, GIF nebo PCX, případně datatypem podporované formáty.

Naše zkušenosti
A co jsme zjistili při provozu? Kromě velmi sympatické věci, že chci-li větší rozlišení grafiky, prostě si ho zapnu a nemusím titulky předělávat (MD to udělá za mě), narazíte poměrně brzo na hardwarové možnosti vaší Amigy. Mimochodem, nezáleží na typu. Zapneme-li si báječně jemné rozlišení SuperHires, vyhlazování hran (antialiasing), trochu více barev, přidáme textury a trochu divočejší podklad, Amiga nestíhá přehrávat nebo dojde paměť. Řeší se oklikou - export hotových obrázků ven a použít jiný program, vhodná je třeba clariSSA. Máte-li tu možnost, je řešením i video řízené přes ARexxový port a nahrávající jednotlivé snímky, například z programu ADPro.
Druhé závažné omezení se týká barevnosti. Máte-li grafickou kartu, bez problémů využijete 15, 16 i 24 bitovou hloubku. Na nerozšířené AGA Amize zůstává omezení na 2Š6 barev. S ECS chipsetem dokonce jen na 32 v nízkém rozlišení, což je téměř nepoužitelné. MD se sice snaží, ale rozlišení lowres je příliš hrubé na to, aby se mohl uplatnit antialiasing, v hiresu máme zase málo barev.
Obvykle používané řešení, módy HAM a HAM8 program nepodporuje - podle autorů je to nerealizovatelné v reálném čase (mají pravdu, speciálně má-li se objekt pohybovat). Nejste-li tedy spokojeni s dosaženou kvalitou, nezbývá než export ve 24-bitech a dopracování jinde (viz výše). Je-li problém s nedostatkem paměti, pomůže občas virtuální paměť. Funguje i na Amigách bez MMU. Ve 256 barvách můžete vcelku bez problémů využívat statickou grafiku i digitalizované fotografie. Rozdíl mezi TrueColor a 256 barvami stěží postřehnete. Poměrně dobře dopadají i animace kompletně kreslené na počítači.
Barevné přechody a průsvitnost dopadají všelijak, zvláště ubíráte-li dále množství barev. V podstatě nepoužitelný je tento stupeň barevnosti pro některé typy animací kreslených na papíře a snímané kamerou s digitizérem nebo pro animace renderované například v Imaginu. „Žijící“ barevné mapy působí značně rušivě.

Závěr
Co tedy říci závěrem? Především se omlouvám za předchozí frázi, ale lepší formulaci se mi nechce vymýšlet. Monument Designer rozhodně není program neomezených možností. V běžném videostudiu při tvorbě klasických titulků však výrazně zvýší produktivitu práce, zejména ve srovnání s DPaintem a podobnými. Připomeňme, že titulků střízlivého typu, na náročnější kreace bude nutní spolupráce s dalšími programy. Srovnání se Scalou MM je poněkud problematické - v ní se titulky také dají vytvářet, ovšem obsluha je poněkud těžkopádní. Díky multimediálnímu charakteru programu je však můžete doplnit například o hudbu nebo zvukové efekty, což v MD nejde.

Verze pro VLab
Po pravdě řečeno, nedokázal jsem si představit, jakým způsobem se dá poměrně složitá aplikace včlenit do jiného, stejně složitého, v tomto případě do střihacího a ovládacího programu MovieShop. Možnost udělat program jako operátory pro generování titulku se přímo nabízí, na druhou stranu by se tím zkomplikovala obsluha a editace. Přitom se naopak projeví výhody druhé možnosti, komunikace pomocí message portu nebo sdílené paměti. Autoři nakonec zvolili kombinaci obou variant. Titulkovací program se spouští samostatně, dříve než MovieShop. Při startu si MS vytvoří komunikační port a do Designeru (čekajícího v pozadí) se přepínáme kliknutím na příslušnou část TimeLine a tlačítkem Edit. Výslovně je zakázáno přepínat obrazovky kombinací levá Amiga + M. Tento postup se mi zdá poněkud komplikovaný. Nicméně funguje. Spojit dohromady dva samostatné programy je oříšek i pro zkušené programátory. Uvidíme, zda další verze přinesou nějakou podobu přímého zaintegrování do MovieShopu.
Zatím postup vypadá tak, že se přepnete do čekajícího Monument Designeru, vyrobíte si titulky jak jste zvyklí z obyčejné verze, přepnete se zpět a necháte si přepočítat timeline v MovieShopu (tam je pouze odkaz a vymezený časový úsek).
Náš závěr zní: Monument Designer je asi o deset tříd lepší než původní titulkovací operátor. Pochopitelně. Máte-li však pomalý disk (komprese 70% a méně, tj. všechny IDE a pomalé SCSI), narazíte na těžko odstranitelný problém s JPEC kompresí. Tenké čáry a ostré hranice barev se nedají příliš zkompresovat - obrazová data pro nevhodně navržený titulek vám buď počítač nestihne přečíst z disku nebo se, mu je dokonce ani nepodaří „protlačit“ skrze sběrnici do karty. Vzhledem k faktu, že karta neumí dnes už zcela běžnou dynamickou změnu kompresního poměru v závislosti na množství dat, obcházíme toto omezení obvykle ručním rozmlžením. Někdy stačí zapnout silnější vyhlazování hran.
Z předchozích dvou odstavců by neměl vzniknout dojem, že při titulkování člověk neustále laboruje a modlí se, aby to tentokrát fungovalo. Jak problém komprese, tak přepínání jsou záležitost v podstatě okrajové, kterým se snadno vyhnete. Všechny ostatní funkce. včetně přisvětlení a průsvitnosti objektů pomocí alfa kanálu samozřejmě fungují. Jako podklad můžete používat jak záznam na disku, tak importovanou grafiku nebo zadanou barvu. Speciálně více průsvitný text na méně průsvitném pozadí plus reálný podklad vypadá výborně. Koneckonců stačí se občas inspirovat televizí. Nepotřebujete-li operace provádět v reálném čase, můžete peníze určené na genlock klidně propít v nejbližší hospodě. Nebudete ho potřebovat. alespoň na titulkování ne.
Obě verze umějí ještě jednu kouzelnou věc - docela slušně tisknout obaly a popisky na videokazety. Když už titulky dají tolik práce, proč je rovnou nezužitkovat vícekrát?

Monument V2 Designer

Hodnocení: 9,0 z 10
Autor: ProDAD
Cena: 7.990,- Kč
Typ: komerční
Zapůjčil: IS Electronic

+

výborná kvalita výstupu; nezávislost na grafickém rozlišení; snadná obsluha; export umí alfa kanál

-

velké nároky na hardware; vůbec neumí HAM ani HAMB; malé možnosti importu a exportu

Vytlačiť článok


© ATLANTIDA Publishing Všechna práva vyhrazena.
Žádna část nesmí být reprodukována nebo jinak šířena bez písemného svolení vydavatele.



Amiga na Vašem PC rychle, snadno a zdarma!


none

AMIGA REVIEW

57 ( 11-12 / 2000 )
56 ( 9-10 / 2000 )
55 ( 7-8 / 2000 )
54 ( 5-6 / 2000 )
53 ( 3-4 / 2000 )
52 ( 1-2 / 2000 )
 
51 ( 12 / 1999 )
50 ( 11 / 1999 )
49 ( 10 / 1999 )
48 ( 9 / 1999 )
46-47 ( 7-8 / 1999 )
45 ( 6 / 1999 )
44 ( 5 / 1999 )
43 ( 4 / 1999 )
42 ( 3 / 1999 )
41 ( 2 / 1999 )
40 ( 1 / 1999 )
 
39 ( 12 / 1998 )
38 ( 11 / 1998 )
37 ( 10 / 1998 )
36 ( 9 / 1998 )
35 ( x / 1998 )
34 ( x / 1998 )
33 ( 1-2 / 1998 )
 
32 ( 11-12 / 1997 )
31 ( 9-10 / 1997 )
30 ( 7-8 / 1997 )
29 ( 6 / 1997 )
28 ( 5 / 1997 )
27 ( 4 / 1997 )
26 ( 3 / 1997 )
25 ( 2 / 1997 )
24 ( 1 / 1997 )
 
23 ( 12 / 1996 )
22 ( 11 / 1996 )
21 ( 10 / 1996 )
20 ( 9 / 1996 )
18-19 ( 7-8 / 1996 )
17 ( 6 / 1996 )
16 ( 5 / 1996 )
15 ( 4 / 1996 )
14 ( 3 / 1996 )
13 ( 2 / 1996 )
12 ( 1 / 1996 )
 
11 ( 12 / 1995 )
10 ( 11 / 1995 )
9 ( 10 / 1995 )
8 ( 9 / 1995 )
7 ( 7 / 1995 )
6 ( 5 / 1995 )

ATLANTIDA NEWS

5 ( 3 / 1995 )
4 ( 1 / 1995 )
 
3 ( 11 / 1994 )
2 ( 9 / 1994 )
1 ( 7 / 1994 )
0 ( 5 / 1994 )