AMIGA REVIEW online
  Uvodná stránka     Software     Hry     Obaly     Download     Kniha návštev     Amiga na PC     Amiga Forever  

BD Manažer 2.0 aneb k čemu je správce souborů

LENKA ČÍŽKOVÁ

1. část

Zase další seriál! - zvolá teď, jistě nejeden čtenář a chce vědu, proč by se měl učit pracovat s nějakým správcem souborů, když mu Workbench v pohodě stačí... No konečně! - zajásá čtenář, který již udělal první opatrné krůčky na Amize a chce se teď naučit pracovat efektivněji. Přiznejme si totiž, že Workbench je sice krásný, snadno pochopitelný, názorný a i jinak báječný pro začátečníka nebo pro antitechnické typy, ale časem nám práce v něm začne připadat pomalá, některé operace by třeba mohly být snáze přístupné, a to nemluvím o uživatelích, kteří si ze svých disků dělají skladiště jak se orientovat ve stovkách ikon, které jsou sice (v tom lepším případě) krásně urovnané, ale nikdo neví, podle jakého klíče!
A zde přicházejí ke slovu programy označované jako správci souborů, manažery spod. V tomto seriálu budeme práci s takovým programem objasňovat na českém (tj. snadno dostupném, levném a mluvícím srozumitelnou řečí) správci BD Manažer 2.0. Pokud zjistíte, že by se vám produkt tohoto typu hodil, neváhejte a objednejte si jej u vydavatele časopisu! Na tomto místě musím ještě poznamenat, že ovládání všech programů tohoto typu je velmi podobné, takže se znalostí ovládání BDM nebudete mít potíže ani s Directory Opusem, DiskMasterem, DirWorkem ani dalšími.
Čtenářům, kteří nebudou rozumět mnou používaným a blíže nevysvětleným pojmům, doporučuji také pozorné čtení seriálu Začínáme s Amigou, který vychází v AR od čísla 14.

Co je co
Jak již bylo řečeno, správce souborů je program určený pro snadnou a pohodlnou práci se soubory, adresáři, disketami a jejich obsahem a k provádění nejrůznějších úkonů, které se mohou vyskytnout při práci s operačním systémem počítačů Amiga - AmigaDOSem. Spouští se stejně jako jiné programy bud dvojitým kliknutím na jeho ikonu ve Workbenchi nebo z příkazové řádky zadáním příkazu BDM (s případným uvedením cesty). BD Manažer standardně otevírá svou vlastní obrazovku v rozlišení shodném s rozlišením Workbenche (kdykoliv uvidíte slovo „standardně“, znamená to, že tato skutečnost platí v základním nastavení programu; v konfiguraci však lze nastavit i jiný zobrazovací mód a mnoho dalších parametrů; o tom ale budu psát až v některém z dalších dílů). Obrazovka BD Manažeru má čtyři barvy; standardně to jsou bílá, černá, šedá a světle modrá.
Abyste mohli program správně používat, musíte znát objekty, které se objevují na jeho obrazovce.
Na titulní liště obrazovky BDM je titul BD Manažer 2.x a gadget pro přesun obrazovky do pozadí (pokud chcete zjistit číslo verze programu bez jeho spuštění, lze použít příkaz VERSION AmigaDOSu).
Lišta menu se objeví místo titulní lišty, pokud stisknete pravé tlačítko myši. Zobrazuje se, dokud tlačítko neuvolníte. Pak se opět objeví titulní lišta. Jestliže chcete vybrat příkaz z menu, stiskněte a držte pravé tlačítko myši, najeďte ukazatelem myši na příslušné menu (tím se toto menu rozbalí), přejeďte ukazatelem nad položku, kterou chcete zvolit, a tlačítko uvolněte.
Pod lištou obrazovky je informační lišta, na níž je po spuštění programu nápis „Vítejte v BD Manažeru!“. Zde se při práci s programem vypisují informace o právě prováděné činnosti, chybová hlášení apod.
Obrazovka je dále rozdělena na dvě části pro výpis obsahu adresářů; pod výpisy jsou tlačítka pro vodorovný posun a rámeček (textový gadget) pro zadání masky určující, které soubory mají být zobrazeny.
Ve spodní části obrazovky BD Manažeru je pak umístěn příkazový panel (ve skutečnosti jsou dva, které se mezi sebou přepínají) a textové gadgety, v nichž jsou vypsány cesty k adresářům.
V dolním pravém rohu obrazovky naleznete ještě jedno speciální tlačítko, na němž je zobrazena informace o množství volné paměti. Toto „paměťové“ tlačítko má také další úlohu: kliknutím na něj dochází k přepínání dvou příkazových panelů - standardního a uživatelského (přepínat lze ovšem i z klávesnice stiskem mezerníku). Na tomto místě je nutno poznamenat, že toto rozdělení panelů je v podstatě formální (od verze 1.3), neboť uživatel může na obou panelech definovat každému tlačítku zcela libovolné akce. Oba panely jsou tedy funkčně zcela rovnocenné.
Panel, který vidíte po startu programu („standardní“), má předdefinované nejrůznější akce - interní operace (příkazy) BD Manažeru jako kopírování či mazání souborů, zatímco na druhém („uživatelském“) panelu, k němuž se dostanete zmiňovaným speciálním tlačítkem, jsou předdefinovány akce pro archivaci, editaci souborů apod. viz Konfigurace / Editace gadgetů. Můžete tedy tlačítkům přiřadit spouštění vašich oblíbených programů, doplnit akce, které vám v BD Manažeru chybí apod. - o tom všem bude pojednávat některý z dalších dílů.

Práce se seznamy souborů (adresáři)
Výpis obsahu adresáře nazýváme seznamem (souborů a podadresářů). Základem práce každého správce souborů je samozřejmě zobrazení obsahu adresáře. Najednou můžeme vždy pracovat nejvýše se dvěma adresáři, další však mohou být uloženy v paměti.

Volba adresáře
Na začátku musíme vždy zvolit adresář(e), s nimiž budeme pracovat. Aktivujme např. levý seznam kliknutím do jeho záhlaví. Pro volbu konkrétního adresáře máme následující možnosti:
- použití gadgetů cest: je to pět gadgetů umístěných pod sebou ve středu příkazového panelu. Ve skutečnosti jsou tyto pětice tři a přepínání mezi jednotlivými sadami se provádí stiskem pravého tlačítka nad některým z těchto gadgetů nebo klávesou Enter. BD Manažer na ně standardně umísťuje fyzická zařízení dostupná v době jeho spuštění. Při zvolení některého z těchto gadgetů se vypíše obsah jemu přiřazeného adresáře v aktivním seznamu (tj. v našem případě v levém).
- příkaz „ZAŘÍZENÍ“ - na příkazovém panelu zvolíme pravým tlačítkem myši gadget „HLAVNÍ ADR“: na modrém podkladu se objeví duální akce tohoto gadgetu, což je právě volba zařízení. Pokud nad tímto gadgetem uvolníme pravé tlačítko myši, příkaz se provede. Na informační liště se objeví nápis „Hledám zařízení...“ a v levé pracovní ploše se objeví seznam všech dostupných fyzických i logických zařízení.
- seznam dostupných zařízení lze vyvolat také pomocí kláves Alt – F1 (nebo Alt - F2, má-li se zobrazit v pravém seznamu); další možností je kliknutí pravým tlačítkem na rámeček s cestou k adresáři, který najdete pod rámečkem pro zadání masky pod výpisem adresáře. Výběr konkrétního zařízení ze seznamu oznámíme programu dvojitým kliknutím na řádku zvoleného zařízení.
- další možností je přímé zadání cesty k adresáři: do textového gadgetu nad příkazovým panelem vepište požadovanou cestu. Tento textový gadget lze pro aktivní seznam aktivovat také stisknutím klávesy RETURN (to je ta největší klávesa na vaší klávesnici, se zahnutou šipkou).
Po volbě adresáře některým z uvedených způsobů se obsah tohoto adresáře vypíše jako levý seznam. Stejným způsobem postupujeme i při volbě adresáře pro pravý seznam.

Pohyb mezi adresáři
Chceme-li přejít k nižšímu adresáři, tedy do některého podadresáře ve výpisu, dvakrát klikneme na jeho jméno ve výpisu. Je zavedeno rovněž ovládání „click-move-click“ (klikni, přesuň, klikni): kliknete-li například na jméno některého adresáře v levém seznamu, přesunete myš do pravého seznamu a kliknete do něj (kamkoliv), vypíše se do pravého seznamu obsah tohoto kliknutím označeného adresáře.
Návrat do rodičovského (nadřazeného, vyššího) adresáře se provádí pomocí tlačítka „VYŠŠÍ ADR“ na příkazovém panelu. Jinou možností je kliknout levým tlačítkem myši na vnější okraj dané pracovní plochy: celá pracovní plocha se promáčkne jako velké tlačítko a (po uvolnění levého tlačítka myši ještě nad okrajem) bude vypsán rodičovský (nadřazený) adresář; uvolníte-li tlačítko myši mimo oblast vnějšího okraje, bude zachován stávající výpis.
V případě, že jsme nejprve přešli k nějakému nižšímu adresáři (podadresáři) a vracíme se k jeho nadřazenému adresáři, je tento vyšší adresář standardně uložen v paměti a nemusí se tedy nahrávat z disku. To platí při libovolném počtu kroků přejdeme-li v adresářové struktuře o 3 úrovně níže, jsou všechny tři vyšší adresáře uloženy v paměti. Výjimkou je ovšem situace, kdy BD Manažer zjistí, že se obsah adresáře uloženého v paměti změnil - v tomto případě bude automaticky daný adresář znovu načten.
K přechodu do hlavního (kořenového) adresáře použijte tlačítko „HLAVNÍ ADR“ na příkazovém panelu.
Jméno adresáře, se kterým chceme pracovat, můžeme opět přímo zadat v textovém gadgetu nad příkazovým panelem.
Často se k některému adresáři chceme vrátit; to usnadňuje „historie adresářů“: kliknete-li dvakrát na horní lištu nad adresářem (se jménem disku), objeví se okno, v němž si můžete vybrat jeden z až 20 naposledy prohlížených adresářů - ten pak bude vypsán.

Informace o adresáři
Jeden z adresářů je vždy aktivní. Záhlaví aktivního adresáře má modrý podklad. Chceme-li aktivovat druhý adresář, klikneme myší do jeho záhlaví. Přepínat aktivní adresář lze i z klávesnice, pomocí tabelátoru. Aktivní adresář popisujeme také jako zdrojový, neaktivní jako cílový adresář. V záhlaví adresáře je vždy uvedeno jméno disku, na němž se nachází daný adresář, v textovém gadgetu nad příkazovým panelem pak úplná cesta k němu.
Ve výpisu jsou standardně uvedeny odděleně nejprve adresáře, a pak soubory. Soubory jsou řazeny abecedně. Ve standardní konfiguraci jsou řazeny s ohledem na českou abecedu.
Adresáře jsou vypsány bíle na šedém pozadí, označené adresáře černě na modrém pozadí. Soubory se vypisují černě na šedém pozadí, označené soubory bíle na modrém pozadí. O způsobu a účelu označování se zmíním dále.
Je-li výpis adresáře dlouhý, nejsou v pracovní ploše vidět všechny adresáře a soubory. Ve výpisu se pak pohybujeme pomocí rolovacího gadgetu umístěného na středním okraji výpisu. Bílý sloupec uvnitř rolovacího gadgetu přitom ukazuje, jak velkou část výpisu vidíme v pracovní ploše. Vyplňuje-li celý sloupec rolovacího gadgetu, vidíme celý výpis. Stiskneme-li levé tlačítko myši nad bílým sloupcem, bude se výpis v pracovní ploše plynule rolovat ve směru pohybu myši, dokud tlačítko opět neuvolníme. Pokud levé tlačítko myši stiskneme nad tmavou částí rolovacího gadgetu, posune se viditelná část výpisu o úsek, který je vidět v pracovní ploše. Pro plynulé rolování také můžeme použít šipky pod rolovacím gadgetem. Po stisknutí šipky levým tlačítkem myši se výpis roluje ve směru šipkou naznačeném. Rolování lze opět ovládat i z klávesnice, kurzorovými šipkami. Pro pohyb ve výpisu adresáře využít i pravé tlačítko myši. Po jeho stisku nad výpisem adresáře se tento adresář aktivuje a při pohybu myši ve svislém směru dochází k rolování výpisu.
Přímo pod výpisem je umístěno pole pro zadání masky. Kliknete-li sem myší, můžete zadat masku pro zobrazování souborů. V pracovní ploše se pak budou vypisovat jen ty soubory a adresáře, které odpovídají zadané masce. Vedle pole pro zadání masky je malé tlačítko označené „S“. Slouží pro přepínaní funkcí „Show“ (Ukaž) a „Hide“ (Skryj). Pokud toto tlačítko zmáčknete, aktivuje sc funkce „Show“ (Ukaž) (tlačítko zůstane promáčknuté a bude mít modrý podklad) a v pracovní ploše se budou zobrazovat pouze soubory a adresáře, které vyhovují zadané masce. Přepnutí na „Hide“ se provádí opět kliknutím na tlačítko „S“, odpovídající soubory budou nyní skryty. Znaky pro vytváření masek jsou standardní systémové.
Při práci s adresářem se na informační liště objevují základní údaje o tomto adresáři ve formátu „Adresáře: AAAA/BBBB Soubory: CCCC/DDDD Velikost: EEEEEEEE/FFFFFFFF“. V tomto údaji AAAA znamená počet označených adresářů, BBBB celkový počet adresářů, CCCC je počet označených souborů a DDDD celkový počet souborů. EEEEEEEE udává velikost označených souborů a FFFFFFFF celkovou velikost souborů v aktuálním adresáři.
V pracovní ploše vidíme většinou pouze název a velikost souboru (při standardní konfiguraci, tedy je-li šířka obrazovky 640 bodů). Pokud však použijeme šipky umístěné vedle pole pro zadání masky, údaje o adresářích a souborech se budou rolovat a máme tak přístup k dalším informacím: nejprve jsou uvedeny ochranné příznaky, dále datum a čas vzniku nebo poslední změny adresáře nebo souboru a nakonec komentář, je-li nějaký. Výpis lze opět rolovat i kurzorovými šipkami.

Označování souborů v seznamu
Označení i odznačení adresářů a souborů se provádí kliknutím myši na řádek, na němž je zobrazen daný soubor (tedy napsáno jeho jméno). Pokud chceme označit více adresářů či souborů najednou, stačí držet stisknuté levé tlačítko myši a ukazatelem myši přejet přes řádky, které chceme označit. Pokud je výpis dlouhý a není celý vidět v pracovní ploše, bude se při tomto způsobu označování automaticky rolovat. Postup při odznačování více souborů nebo adresářů je tentýž. Jestliže chceme označit více souborů, které nejsou vypsány těsně za sebou, stiskneme klávesu Shift a klikneme postupně na všechny soubory, které chceme označit. K označování souborů lze využít také tlačítka „Vše“ a „Nic“ umístěná v levé horní části standardního příkazového panelu: „Vše“ označí všechny soubory a adresáře ve zdrojovém adresáři, „Nic“ všechny odznačí; stiskem pravého tlačítka myši nad tlačítkem „Vše“ se aktivuje příkaz „Záměna“, který označí původně neoznačené soubory a adresáře a naopak. Konečně duálním příkazem tlačítka „Nic“ je „Výběr“: do objevivšího se requesteru vepíšete masku a stisknete tlačítko Označit, resp. Zrušit označení; tím budou označeny resp. odznačeny všechny soubory a adresáře odpovídající zadané masce.
Při označování adresáře či souboru se standardně na informační liště objeví údaje o tomto adresáři (souboru). Konkrétně jsou to jeho ochranné příznaky, datum a čas vzniku nebo poslední změny. Při odznačování jsou na informační liště vypsány počty adresářů a souborů (označených a celkem) a jejich velikost - formát tohoto údaje jsem popsala výše.
Ve standardní konfiguraci je nastaveno, že zároveň se souborem se zvolí i jeho ikona, pokud existuje.
Po úspěšném provedení příkazu, jehož objektem je označený soubor, je tento soubor automaticky odznačen. V případě, že s daným souborem či adresářem nebyla (např. zásahem uživatele) či nemohla být operace provedena (z důvodu nějaké chyby nebo toho, že soubor nebyl vhodného typu pro danou operaci), zůstane soubor nadále označen.

Základní příkazy správce souborů
Příkazy programu jsou dostupné prostřednictvím menu, tlačítek na příkazových panelech, jsou-li na nich nadefinovány, a klávesových kombinací. Provádění příkazů lze obvykle přerušit pomocí klávesy ESC („Escape“); v tomto případě se na informační liště vypíše „Přerušeno ...“. Během provádění příkazů se na informační liště objevuje krátký hlášení o probíhající činnosti, tj. co a s čím se děje.
Nyní se konečně budeme věnovat jednotlivým příkazům BD Manažeru a začneme samozřejmě těmi nejužívanějšími.

Změna jména adresáře nebo souboru
Chcete-li změnit jména již existujících souborů nebo adresářů, označte je a zvolte z panelu příkaz „Přejmenuj“ (je dostupný také klávesou F9). Ve vyvolaném requesteru je vždy vypsáno původní jméno souboru či adresáře - přepište je jménem novým a potvrďte tlačítkem OK. Na informační liště se přitom vypisuje „Přejmenovávám <jméno>“.

Kopírování souborů a adresářů
Nejprve je nutné zvolit zdrojový a cílový adresář pro kopírování a dále je třeba označit všechny soubory a podadresáře ve zdrojovém adresáři, které se mají kopírovat do cílového adresáře. Poté klikneme myší na tlačítko „Kopíruj“ na příkazovém panelu, nebo stiskneme klávesu F5. Označené adresáře a soubory ze zdrojového adresáře budou překopírovány do cílového adresáře; na informační liště se během kopírování vypisuje informace „Kopíruji soubor <jméno>“.
Pokud chcete během kopírování také rovnou nastavit nová jména pro kopie, použijte raději duální příkaz „Kopíruj...“ umístěný na tomtéž tlačítku (jak již bylo uvedeno, spustí se kliknutím pravým tlačítkem myši), nebo stiskněte klávesovou kombinaci Shift - F5.
Pokud soubor se stejným jménem jako kopie v cílovém adresáři již existuje, bude uživatel dotázán, zda se má přepsat. Navíc je standardně zapnuta kontrola volného místa na cílovém zařízení. Pokud tedy kopírujete a není známa velikost kopírovaných souborů, BD Manažer se vás dotáže, zda ji chcete zjistit. Pokud ji zná nebo ji zjistí a je patrné, že kopírované objekty se na cílový disk nevejdou, oznámí to uživateli a nechá ho rozhodnout, zda pokračovat či ne.

Přesunutí souboru nebo adresáře do jiného adresáře
K provedení této akce slouží příkaz „Přesuň“, případně jeho duální varianta „Přesuň...“ na příkazovém panelu; tyto příkazy lze také vyvolat klávesou F6, resp. kombinací Shift-F6. Označené adresáře a soubory ze zdrojového adresáře budou přesunuty do cílového adresáře, tj. okopírovány do cílového adresáře, a poté smazány ze zdrojového adresáře; na informační liště se během přesunu vypisuje informace „Přesunuji soubor <jméno>“. Při použití duálního příkazu navíc BD Manažer umožní změnit jména jednotlivých souborů a adresářů.

Mazání
Označte adresáře a soubory ve zdrojovém adresáři, které mají být smazány a zvolte z panelu příkaz „Smaž“ (nebo stiskněte klávesu F8); na informační liště se vypíše „Mažu soubor <jméno>“. Standardně bude požadováno potvrzení při mazání souborů i adresářů, protože smazané soubory ani adresáře již nemůžete dostat zpět.
Ukončení práce s programem Když chcete skončit práci, zvolte příkaz Opusť BD Manažer z menu Základ; program se ujistí, zda chcete opravdu skončit, poté ukončí svou činnost a vrátí vás do Workbenche.
Na tomto místě pro dnešek skončíme. Než vyjde příští číslo AMIGA Review, jistě už budete vědět, k čemu jsou manažery užitečné a možná si u Atlantidy nějaký objednáte. Nezapomeňte nám také napsat, o čem byste se chtěli dozvědět podrobněji.

Vytlačiť článok


© ATLANTIDA Publishing Všechna práva vyhrazena.
Žádna část nesmí být reprodukována nebo jinak šířena bez písemného svolení vydavatele.



Amiga na Vašem PC rychle, snadno a zdarma!


none

AMIGA REVIEW

57 ( 11-12 / 2000 )
56 ( 9-10 / 2000 )
55 ( 7-8 / 2000 )
54 ( 5-6 / 2000 )
53 ( 3-4 / 2000 )
52 ( 1-2 / 2000 )
 
51 ( 12 / 1999 )
50 ( 11 / 1999 )
49 ( 10 / 1999 )
48 ( 9 / 1999 )
46-47 ( 7-8 / 1999 )
45 ( 6 / 1999 )
44 ( 5 / 1999 )
43 ( 4 / 1999 )
42 ( 3 / 1999 )
41 ( 2 / 1999 )
40 ( 1 / 1999 )
 
39 ( 12 / 1998 )
38 ( 11 / 1998 )
37 ( 10 / 1998 )
36 ( 9 / 1998 )
35 ( x / 1998 )
34 ( x / 1998 )
33 ( 1-2 / 1998 )
 
32 ( 11-12 / 1997 )
31 ( 9-10 / 1997 )
30 ( 7-8 / 1997 )
29 ( 6 / 1997 )
28 ( 5 / 1997 )
27 ( 4 / 1997 )
26 ( 3 / 1997 )
25 ( 2 / 1997 )
24 ( 1 / 1997 )
 
23 ( 12 / 1996 )
22 ( 11 / 1996 )
21 ( 10 / 1996 )
20 ( 9 / 1996 )
18-19 ( 7-8 / 1996 )
17 ( 6 / 1996 )
16 ( 5 / 1996 )
15 ( 4 / 1996 )
14 ( 3 / 1996 )
13 ( 2 / 1996 )
12 ( 1 / 1996 )
 
11 ( 12 / 1995 )
10 ( 11 / 1995 )
9 ( 10 / 1995 )
8 ( 9 / 1995 )
7 ( 7 / 1995 )
6 ( 5 / 1995 )

ATLANTIDA NEWS

5 ( 3 / 1995 )
4 ( 1 / 1995 )
 
3 ( 11 / 1994 )
2 ( 9 / 1994 )
1 ( 7 / 1994 )
0 ( 5 / 1994 )