AMIGA REVIEW online
  Uvodná stránka     Software     Hry     Obaly     Download     Kniha návštev     Amiga na PC     Amiga Forever  

Linux/m68k 2.0, 2.1

JAN SKÝPALA

Není to dlouho, co v tomto časopise vyšel článek o Linuxu. Článek se věnoval v té době nejpoužívanější verzi, a to 1.2.13pl10. Za pár měsíců ovšem udělal Linux obrovský kotrmelec směrem kupředu, a tak bude dobré podívat se, co se změnilo.

Verze
V současnosti jsou aktuální dvě verze Linuxu: verze 2.0.22 je velice stabilní a je doporučeno na ni přejít všem, kdo ještě používají verzi 1.x.x. Verze 2.1.5 je dosti nestabilní (zajímavé je, že 2.1.5/m68k je stabilnější, než její protějšek pro procesory x86), a je doporučeno, aby ji používali pouze ti, kteří se chtějí podílet na dalším odlaďování.
V době, kdy tento článek vyjde, bude vysoce pravděpodobné, že verze 2.1.x, která bude k mání, již bude dostatečně stabilní a bude se rozjíždět vývoj na verzi 2.2.

Instalace
Na Internetu lze opět nalézt předkompilovaná jádra, avšak určitě budete chtít i zdroják, abyste si udělali vlastní verzi. A hned narazíte na velkou změnu. Zatímco archiv u 1.2.13-áctky měl asi 1.7MB, u 2.x.x je to přes 6MB. A hned se ptáte, čím to tak asi je, že? U linuxu došlo s přechodem k verzi 2 k výraznému posunu, a to totiž integrací zdrojáků všech modifikací do jednoho zdrojového stromu. Takže v těch 6MB najdete verzi pro PC. Amigu, ST, PowerPC atd.
První, co vás asi napadne, je že zajdete ke kamarádovi, který má Linux na PC a stáhnete si ten archiv od něj. Chyba! U většiny archivů s Linuxem pro PC jsou bohužel části pro jiné systémy vypuštěny. Na síti ale existuje native.diff soubor pro každou verzi jádra, který ty chybějící části obsahuje.
Až už jednou budete mít celý archiv na svém harddisku, bude vám stačit jednou za čas si stáhnout .diff soubor (rozdíl ve zdrojácích), který má kolem 100 až 300 kB, takže pak už toho tahání nebude tolik.
Novinkou v instalaci je konfigurace jádra. Ta se dříve prováděla po spuštění make config tak, že se vás systém ptal, co má do jádra dát a co ne, a vy jste postupně mačkali Y nebo N. To funguje samozřejmě dál, ale po zadání make menuconfig bude konfigurace probíhat přes systém menítek, který je (až na rychlost) mnohem příjemnější.

Změny
Mnohé změny se objevily v jádru obecně a jsou tedy novinkami jak na PC, tak na Amize. Některé jsou nové jen teoreticky, protože už dříve byly ve vyvíjeném jádru 1.3.x, které bylo (zvláště na PC) hojně užíváno. Mnohé změny ani nepostřehnete, pojďme se ale podívat na ty nejdůležitější.

Moduly
Co to jsou na Amize sdílené knihovny snad ví každý, komu se tenhle časopis dostal do ruky. Pro zjednodušení řekněme, že Linux teď umožňuje méně často používané části jádra (např. přístup na myš, disk, I/O porty...) přeložit do modulů, které nakonec nejsou přilinkovány k jádru. ale jsou uloženy v adresáři /lib/modules/číslo_verze. Tyto moduly se pak v případě potřeby nahrají do paměti a celé se to chová, jako by byly součástí jádra. Přibližně, jako kdyby některé knihovny z Kickstartu mohly být na disku, odkud se nahrají, kdykoliv to je zapotřebí, a to i bez volání OpenLibrary(). Velmi zajímavou věcí na modulech je jejich setrvávání v paměti. Tam se totiž drží přibližně 1 minutu od posledního použití. Jakmile nejsou po delší dobu používány, je paměť uvolněna pro jiné potřeby.

Java
Tuto věc je potřeba do Linuxu/m68k dodělat, zatím funguje jen v Linuxu/i386. Ale neměl by to být problém, pouze jen co si někdo (třeba právě vy) najde čas.
Zatímco ostatní operační systémy slibují, že budou mít v brzké době podporu jazyka Java přímo v sobě, Linux se už může chlubit, že je první, kdo ji má. Linux umí spouštět Java programy, jako kdyby byly normálními spustitelnými soubory. Samozřejmě, že se jedná o fintu, ale z hlediska uživatele je to čistě transparentní, jako kdyby to linux opravdu zvládal.
Aby Java v Linuxu fungovala, je nejprve potřeba stáhnout si ze serverů firmy Sun archiv se jménem Java Developer Kit a ten přeložit pro vlastní počítač. Ten obsahuje kompiler do pseudokódu a interpreter pseudokódu. Když se pak pokusíte spustit v Linuxu soubor, který je ve skutečnosti programem v Javě, operační systém si zjistí, zda ho má i případně přeložit, a pak spustí interpreter- z JDK na tento soubor a ono to běží. Prostě paráda.

m68k změny
Hlavní změny jsou ty, které byly zmíněny v předchozím článku o Linuxu/m68k a skutečně tedy fungují. Jedná se o to, že na Fast File System harddisky lze už i zapisovat (pozor, nesmí být Directory Caching) a že práce s harddiskem je stabilní, tedy systém při ukládaní velkých souborů nepadá.
Je ještě pár menších zlepšení, jako podpora pro SCSI řadič na novém CyberStormu Mk2 apod.
A poslední novinkou je to, že konečně začal i vývoj Linuxu/m68k pro Maca, a možná přibude ještě pár dalších počítačů založených na Motorolách 680x0.

X Window System
V oblasti X se toho moc nezměnilo, samozřejmě jsou nové verze, ale bez nějakých velkých změn. Proto se zde zmíním o aplikaci pro ixy, která se mi líbí a asi se bude líbit i vám.
Možná, že se někde dostanete k počítači, na kterém je nainstalován nějaký Unix (třeba písíčko s Linuxem, ale i něco jiného) a na tom X Windows. A tam běží NetScape, a odtamtud třeba brousíte po Internetu. A možná taky víte, co je to window manager. Pokud ne, tak zkráceně: je to program, který zajišťuje, jak vypadají okýnka, menu apod. A ono existuje vícero window managerů - nejznámější je asi fvwm, základním je twm a jsou i takové, které se snaží, aby to celé vypadalo jako Windows 95 (fvwm2-95), NeXT (bowman, afterstep) a samozřejmě i Amiga. Takže pokud někde děláte v fixech a chcete, aby se to více tvářilo jako Amiga, neváhejte a stahujte. Na Aminetu lze najít window manager amiwm, který na unixu rozbalíte, zkompilujete a vyměníte za ten, který používáte led. Paráda! Okna vypadají jak na Amize, můžete si nastavit více screenů, které pak jdou i stahovat (!!!), máte tam menu jako na Amize atd.

Závěr
Linux je super, Linux je bomba. Přestože jsem nemohl napsat projekt do školy v AmigaOS, napsal jsem ho na Amize - v linuxu. Je to skvělá alternativa k AmigaOS, která by mohla být dobrá pro každého zkušenějšího Amigistu

Pokud na tomto místě hledáte bodu, plusy a mínusy, nalistujte si v Amiga Review č. 20 předchozí článek o Linuxu. Vše platí stejně dál.

Vytlačiť článok


© ATLANTIDA Publishing Všechna práva vyhrazena.
Žádna část nesmí být reprodukována nebo jinak šířena bez písemného svolení vydavatele.



Amiga na Vašem PC rychle, snadno a zdarma!


none

AMIGA REVIEW

57 ( 11-12 / 2000 )
56 ( 9-10 / 2000 )
55 ( 7-8 / 2000 )
54 ( 5-6 / 2000 )
53 ( 3-4 / 2000 )
52 ( 1-2 / 2000 )
 
51 ( 12 / 1999 )
50 ( 11 / 1999 )
49 ( 10 / 1999 )
48 ( 9 / 1999 )
46-47 ( 7-8 / 1999 )
45 ( 6 / 1999 )
44 ( 5 / 1999 )
43 ( 4 / 1999 )
42 ( 3 / 1999 )
41 ( 2 / 1999 )
40 ( 1 / 1999 )
 
39 ( 12 / 1998 )
38 ( 11 / 1998 )
37 ( 10 / 1998 )
36 ( 9 / 1998 )
35 ( x / 1998 )
34 ( x / 1998 )
33 ( 1-2 / 1998 )
 
32 ( 11-12 / 1997 )
31 ( 9-10 / 1997 )
30 ( 7-8 / 1997 )
29 ( 6 / 1997 )
28 ( 5 / 1997 )
27 ( 4 / 1997 )
26 ( 3 / 1997 )
25 ( 2 / 1997 )
24 ( 1 / 1997 )
 
23 ( 12 / 1996 )
22 ( 11 / 1996 )
21 ( 10 / 1996 )
20 ( 9 / 1996 )
18-19 ( 7-8 / 1996 )
17 ( 6 / 1996 )
16 ( 5 / 1996 )
15 ( 4 / 1996 )
14 ( 3 / 1996 )
13 ( 2 / 1996 )
12 ( 1 / 1996 )
 
11 ( 12 / 1995 )
10 ( 11 / 1995 )
9 ( 10 / 1995 )
8 ( 9 / 1995 )
7 ( 7 / 1995 )
6 ( 5 / 1995 )

ATLANTIDA NEWS

5 ( 3 / 1995 )
4 ( 1 / 1995 )
 
3 ( 11 / 1994 )
2 ( 9 / 1994 )
1 ( 7 / 1994 )
0 ( 5 / 1994 )