AMIGA REVIEW online
  Uvodná stránka     Software     Hry     Obaly     Download     Kniha návštev     Amiga na PC     Amiga Forever  

PIOS - Dave Haynie aneb jak Amiga k mnoha driverům přišla...

Petr Krenželok

V minulém čísle AMIGA Review jsme si povídali s Davem Hayniem, jednou z předních osobností svázaných s Amigou, v současné době působící u firmy PIOS, který byl i napodruhé ochoten odpovídat na mé někdy až školácké dotazy.

Řekněme, že chci napsat aplikaci, kde bych chtěl využít funkci mého čipsetu, např. pro kreslení čáry... Jak toho můžu dosáhnout a stále zůstat hardwarově nezávislý?
To nemůžete. Jednoduše ani nemůžete vědět, zdali má váš čipset nějakou rutinu pro kreslení čar, nebo zdali tato rutina používá tytéž datové typy či metody, jak si vy představujete. Ale pokud lidé tvořící OS udělají vše O.K., je tato rutina jednou z částí vrstvy grafického rozhraní. Může to být něco skutečně jednoduchého, třeba jako Line(x0,y0,x1,y1), nebo něco komplexnějšího, jako Line(struct Border) (toto je přilinkovaný seznam čar, pokud zrovna nejste seznámen s Intuition, berte to jako příklad). Pokud grafický hardware obsahuje rutinu pro kreslení čar, je tato volána, pokud ne, je použit CPU.

Předpokládám, že každá společnost zabývající se výrobou čipových sad má vlastní představu, jak by mělo vše vypadat, takže určité rutiny mohou být umístěny na zcela odlišných adresách. Jak tedy můžu napsat svou aplikaci, využívající vlastnosti čipsetu, a přitom zabránit psaní aplikace pro každou grafickou kartu zvlášť.
To je přesně důvod, proč máte softwarovou vrstvu. Pro aplikaci je přímo nemožné, aby počítala se všemi možnými grafickými konfiguracemi. Prostě by se aplikace neměla starat, jak se přepíná mezi tasky, nebo jaká jsou specifika jednotlivých SCSI čipů. Toto je práce pro OS. A operační systém tuto vlastnost podporuje definicí základní sady funkcí, jež musí být každý driver grafické karty schopen provádět (přestože např. k jejich provedení použije CPU). Do stejného driveru pak mohou být implementovány i komplexnější funkce, pokud je např. schopen grafický hardware této karty je přímo provádět (např. funkce pro práci s 3D).

Takže tyto funkce jsou implementovány na úrovni driveru, nebo je zajišťuje nějaká knihovna?
Na Amize, kde driver může dost dobře být i knihovnou, zavedl již Commodore tzv. RTG specifikace. Představte si, že máte něco velmi podobného, jako je např. graphics.library, která provádí všechny druhy vysoce úrovňových grafických operací. Můžete mít rovněž knihovnu pro nižší úroveň, nebo dokonce využít samotného rozhraní driveru, což vám umožní takříkajíc „převzít správu nad systémem“ a dostat se tak blízko k hardwaru, jak je to jen možné, aniž byste přitom ztratil možnost využití základních grafických abstrakčních rutin. Grafický driver je pak vlastně knihovnou, jež je volána skrze graphics.library, řekněme jako poslední štace pro komunikaci s hardwarem. A co je skutečně „cool“, je skutečnost, že toto ještě nemusí být konečné řešení; je dosti dobře možné (a ve skutečnosti to bylo i plánováno), že ke grafickému driveru je přistupováno vizuálně skrze databázi přímo na obrazovce Amigy. Takže byste mohl teoreticky mít celou škálu různých grafických karet od různých výrobců, všechny s aktivovanou obrazovkou, přičemž by všechny pracovaly souběžně.

Když to tak poslouchám, ani si nedokážu představit, kde dnes mohla Amiga skutečně být, nicméně, vraťme se k tématu. Tvrdíte tedy že grafické či zvukové karty jsou lepším řešením, pak by mě tedy zajímalo, proč Intel pracuje na pentiu s typovým označením MMX, jež bude mít přímo implementovány funkce pro práci s multimédii. Proč tedy chtějí u Intelu toto všechno nacpat přímo do procesoru, když zvláště svět PC je plný grafických či zvukových karet, o nichž tvrdíte, že jsou pro budoucnost snad jediným flexibilním řešením? Připadá mi to jako návrat k čipsetu implementovanému jaksi přímo na úrovni procesoru.
Velmi jednoduše: Štěstí a úspěchy Intelu jsou založeny na skutečnosti, že dokázali prosadit potřebu na zvyšování výkonnosti CPU. Ale to je tendence stojící proti přirozenému vývoji: jsouce člověkem se naše dovednosti příliš nemění. Až když začneme od těchto dovedností očekávat něco navíc, něco co samy nejsou schopny uspokojit, teprve díky této potřebě dojde k jejich změně. Takže když jsem musel čekat na aktualizaci obrazovky textového procesoru, nebyl jsem z toho dvakrát nadšený. Ale to už je nějakou řádku let, kdy mi staré obyčejné pécéčko nemohlo tuto schopnost poskytnout. Takže v době kdy přišly do módy textové editory se Intel musel značně otáčet, aby mohl zajistit pro tuto činnost dostatečně rychlé procesory. Jedním z důvodů rovněž bylo dosáhnout přesunutí PC platformy taky na půdu vysoce výkonnostních systémů, která do té doby patřila především pracovním stanicím. Dnes používám k navrhování obvodů PC. V době, kdy jsem však pracoval u Commodore, jsem používal pracovní stanice Apollo a Sun. Samozřejmě, že PC, které dnes používám, je rychlejší, než byly právě tyto pracovní stanice. No a je tady nová vlna - multimédia, na něž nyní procesory doplácejí; a je to úplně stejná situace jako před pár lety, kdy se výpočetní technika přestala prodávat pouze v oblastech komerčního využití, ale stala se běžnou spotřební elektronikou: nyní již sice nepotřebujete rychlejší procesor pro onen textový procesor, ale zato pro multimédia ano. A speciálně pod Windows, jež jsou skutečným požíračem systémových zdrojů.
V další generaci, jak se zdá, se Intel snaží přesunout více hardwarových funkcí přímo na bedra CPU. Tak například, tvrdí, že budou mít MPEG-2 dekodér implementován přímo do MMX Pentia. Do jisté míry se jedná o docela dobré využití zdrojů, protože přestože například nepoužíváte MPEG dekódování, je přece CPU využíván i k jiným účelům. Na druhé straně, pokud Intel nezřídí tuto funkci jako standardní vlastnost procesoru, bude tato fungovat pouze jako standardní funkce běžného grafického čipu, jak je tomu dneska třeba u Blitteru. Můžete se ale vsadit, že plné MPEG-2 dekódování z DVD pořádně zaměstná i velmi výkonné MMX, takže je pro Intel MMX docela kritickou položkou. A je těžké se nějak přít; většina zákazníků byla za celá ta léta přesvědčována, že nejdůležitější je mít přece rychlý procesor. A Intel osobně byl jedním z tažných motorů, jež se na rozšiřování tohoto fenoménu podílel, takže si za to můžou taky sami. A z toho důvodu je dnes pro prodejce PC obtížné přesvědčit zákazníky, aby raději použili nějakou kartu s čipem pro podporu MPEG2 dekódování a pomalejší procesor, přestože by tato kombinace zcela jistě představovala daleko lepší řešení.

Musím Vám dát za pravdu, první dotazy vesměs směřují právě na kmitočet procesoru. Dobře, tak to bylo tedy MMX Pentium, ale vraťme se k Amize. Co si myslíte o čipu CAIPIRINHA od Phase5, myslíte, že je tady možnost, že si zvolíte právě tento čip namísto jednoho ze standardních PC? (pozn. - dotazováno v době, kdy ještě Dave o tomto čipu nevěděl).
O tomto čipu nic podrobného nevím. Pravděpodobně bych mu dával asi stejné naděje, jako každému jinému čipu, pokud bude pracovat na bázi PCI sběrnice. Ale zvažte, proti čemu vlastně stojí: dnes můžu mít 64 bitový grafický čip s propustností paměťové sběrnice 600 MB/s, 2D a 3D grafikou, integrovaným LUT a 200 MHz plus 24 bitovým DAC, řekněme za 30 USD. A za rok tato cena klesne na takových 1 5 USD. Opravdu nevím, co by mohli udělat lépe než společnosti 20 krát větší, jež se zabývají výrobou a vývojem grafických čipů delší dobu než samotná Phase5 existuje. Ale kdo ví, nové technologie někdy vznikají od samých počátků vývoje, kdy se prostě nestaví tak tvrdě na tom, co již existuje. Nejmíň o dvou takových vím, zrovna přicházejí na trh, ale ty byly výdobytkem 5-ti leté spolupráce na projektu s velkými IC společnostmi.
Opravdu neočekávám, že by udělali něco skutečně převratného. Možná udělají, kdo ví. Ale neexistuje nic lepšího než je hardwarový standard. Grafický čip, který použijete, je ovládán operačním systémem, a pokud přijde prostě nějaký lepší, jednoduše na něj přejdeme, avšak bez nejmenšího zásahu do softwaru. Toto je totiž jediný způsob jak zabránit u Amigy problémům minulosti.

Nyní když jste na stránce Phase5 četl specifikace CAIPIRINHI, co na to říkáte? Vypadá to, jakoby se někdo zase snažil postavit na hardware závislý systém.
Především to vypadá, jako docela rozumná specifikace, ačkoliv si myslím, že jejich metoda „uvař si sám“ jim celou jednotku asi prodraží. Uvidíme, zdali budou schopni zahájit dodávky příští rok; koneckonců příští rok bude vůbec zajímavý, jen jsem zvědavý, jestli se jim povede všechny jejich speciality nacpat do čipu, který by pak někdo nakupoval.
Nemůžou se odvolávat na skutečný AmigaOS, UNIX, atd. a přitom být nějak hardwarově závislí. Dokud nedodají kompletně vlastní OS (což vidím jako velký problém, protože kdo bude psát software pro tak malý trh), budou muset napsat drivery a vůbec všechno potřebné pro operační systémy, jež se rozhodnou podporovat. To, co skutečně dělají, je, že nabízí vlastní hardware. Kromě toho, že nabízí standardní PCI sběrnici pro I/O, uvádějí, že budou nabízet možnost rozšíření o jakousi vysoce rychlostní lokální sběrnici, dále pak vlastní 16-ti bitovou I/O sběrnici. Lokální sběrnice dává nějaký smysl - předpokládáme-li však, že existuje jistý trh pro příslušná zařízení (možná bude Phase5 jediným dodavatelem), rovněž plánovaný rychlý port je dobrým řešením, zvláště co se týče vysoce výkonnostních systémů. Vlastní 16-ti bitový port je již však více diskutabilní.
Přes to všechno, PCI je dnes až nepředstavitelně levné, a vsadím se, že daleko lépe promyšlené ve svých základech, než cokoliv, co u Phase5 plánují. Navíc je jednodušší navrhovat cokoliv pro 32 bitovou, 33 MHz sběrnici než pro sběrnici 16-ti bitovou vystavěnou na 66 MHz. Myslím si, že podceňují, jak problematické může být přidávání slotů na sběrnici. Pokud je to vaše osobní sběrnice, můžete perfektně vědět, co na ní běží. Pokud ji však jednou nabídnete světu přídavných zařízení třetích firem, je velmi těžké zabránit chaosu.

Dobře, nyní .si chvíli promluvme o vaší nové Amize, PIOS ONE. Myslím, že si pamatuji na doby, kdy jsem viděl starou dobrou A500 s primitivním genlockem titulkovat scény přímo z video kamery takže pokud použijete standardní grafické čipy, co práce s videem, budete potřebovat nějakou další kartu?
Jen málo grafických SVGA čipů umí běžet na NTSC/PAL frekvencích. Avšak téměř každý čip na trhu má hodinový syntetizér, ne však každý zahrnuje NTSC/PAL frekvenční rozsah. Disponují však tzv. „Features“ konektorem, který sám o sobě umožňuje přidávat věci jako je například již zmiňovaný genlock. Není to sice přesně to co na Amize, ale může to fungovat.

A co přímé napojení vašeho systému na televizní přijímač?
Snažíme se implementovat video výstup, který může být dost dobře použitelný, pokud budeme PIOS ONE prodávat jako levný domácí počítač. Většina dnešních televizních přijímačů má již implementován video vstup a je to tedy určitě řešení lepší, než bylo před pár lety použití RF modulátoru.

Jak rychlý si myslíte, že by mohl byt Váš PIOS ONE, řekněme s PPC 603e procesorem, s emulovaným (či přeloženým) AmigaOS 3.1, řekněme v porovnání .s A4000 na bázi MC68040?
Nebude až tak rychlý. Nejhorším problémem je dneska emulace čipsetu. Avšak s nějakou RTG knihovnou jako je Cybergraphics běžící paralelně s emulací, to bude o mnoho rychlejší. O kolik rychlejší si skutečně netroufám říct, ale myslím si, že se skutečně výkonným PPC systémem budete moci dosáhnout rychlosti 68040. Obecně řečeno, co je schopen Apple udělat se svým PowerMacem, je možno s AmigaOS udělat přinejmenším stejně tak dobře.

Kdy předpokládáte, že by mohl být PIOS ONE uveden do života?
Myslím si, že pokud všechno půjde podle našich představ, mohlo by to vyjít na druhý kvartál 1997. Předpokládáme, že první beta verze bychom mohli v květnu představit na CEBITu `97.

Když si tak pročítám vše o čem jsme se spolu bavili, myslím si, že by možná nebylo na škodu, kdybych tento rozhovor zveřejnil v našem Amiga Review, pokud s tím budete souhlasit.
Jistě, nic proti tomu nemám.

Možná to alespoň trochu pootevře oči všem, kdo si ještě dodnes myslí, že Amiga je Amigou právě díky svému čipsetu, a ne OS.
Je to OS! Každý, kdo si myslí, že vše je práce čipsetu, se prostě strašně mýlí. Zpátky v roce 1985 dělal tento čipset mnoho důležitých věcí, věcí, které prostě tehdy nemohly být implementovány jiným způsobem. Ale znovu připomínám, že je to OS, který činí všechny jeho funkce užitečnými. PC svět měl všechny vymoženosti hardwaru Amigy již před pěti či šesti lety, a stále musí bojovat s tím, aby dělal věci dostatečně rychle, čistě, s grafikou, autokonfigem, atd. Čipset Amigy je mezi dnešními standardy velmi primitivní, a dokonce zhruba před třemi či čtyřmi lety u Commodore se jevil jako velký problém, který se nám stavěl při představě budoucího vývoje do cesty...

Děkuji za rozhovor.
Tak, a to je pro dnešek opravdu všechno. Jak je vidět, Dave Haynie měl zřejmě v době svého působení u Commodore značně svázané ruce a je zřejmě ze speciálního čipsetu nadobro vyléčen. Nicméně pánové u Phase5 mají na danou věc zase jiný názor. Pokud trh rozhodne, že se další novou Amigou stane A~BOX, můžeme si jen přát, aby se s Phase5 v budoucnu nic vážného nestalo, a CAIPIRINHA nepředstavovala brzdu dalšího vývoje, jak je tomu dnes u stávajícího čipsetu Amigy. Ale nač předbíhat, uvidíme.

Vytlačiť článok


© ATLANTIDA Publishing Všechna práva vyhrazena.
Žádna část nesmí být reprodukována nebo jinak šířena bez písemného svolení vydavatele.



Amiga na Vašem PC rychle, snadno a zdarma!


none

AMIGA REVIEW

57 ( 11-12 / 2000 )
56 ( 9-10 / 2000 )
55 ( 7-8 / 2000 )
54 ( 5-6 / 2000 )
53 ( 3-4 / 2000 )
52 ( 1-2 / 2000 )
 
51 ( 12 / 1999 )
50 ( 11 / 1999 )
49 ( 10 / 1999 )
48 ( 9 / 1999 )
46-47 ( 7-8 / 1999 )
45 ( 6 / 1999 )
44 ( 5 / 1999 )
43 ( 4 / 1999 )
42 ( 3 / 1999 )
41 ( 2 / 1999 )
40 ( 1 / 1999 )
 
39 ( 12 / 1998 )
38 ( 11 / 1998 )
37 ( 10 / 1998 )
36 ( 9 / 1998 )
35 ( x / 1998 )
34 ( x / 1998 )
33 ( 1-2 / 1998 )
 
32 ( 11-12 / 1997 )
31 ( 9-10 / 1997 )
30 ( 7-8 / 1997 )
29 ( 6 / 1997 )
28 ( 5 / 1997 )
27 ( 4 / 1997 )
26 ( 3 / 1997 )
25 ( 2 / 1997 )
24 ( 1 / 1997 )
 
23 ( 12 / 1996 )
22 ( 11 / 1996 )
21 ( 10 / 1996 )
20 ( 9 / 1996 )
18-19 ( 7-8 / 1996 )
17 ( 6 / 1996 )
16 ( 5 / 1996 )
15 ( 4 / 1996 )
14 ( 3 / 1996 )
13 ( 2 / 1996 )
12 ( 1 / 1996 )
 
11 ( 12 / 1995 )
10 ( 11 / 1995 )
9 ( 10 / 1995 )
8 ( 9 / 1995 )
7 ( 7 / 1995 )
6 ( 5 / 1995 )

ATLANTIDA NEWS

5 ( 3 / 1995 )
4 ( 1 / 1995 )
 
3 ( 11 / 1994 )
2 ( 9 / 1994 )
1 ( 7 / 1994 )
0 ( 5 / 1994 )