AMIGA REVIEW online
  Uvodná stránka     Software     Hry     Obaly     Download     Amiga na PC     Amiga Forever  

EIZO FlexScan F56

Luboš Němec

Po delší době se mi na recenzi sešlo několik zajímavých výrobků, z nichž bych vás v dnešním článku rád seznámil s monitorem EIZO FlexScan F56.

Kvalitní monitor, to je pro déle trvající práci u po čítače prostě nutnost. Moje požadavky na kvalitu monitorů jsou poměrně vysoké, ale po delším shánění jsem konečně narazil na něco, co můžu směle nazvat dobrým počítačovým monitorem. Hned na začátku bych se však rád zmínil o seriózním jednání firem, které jsem při hledání toho správného monitoru navštívil a u kterých jsem se po vyřčení požadavků setkal s ochotou i po chopením. Monitor jsem totiž potřeboval pro Amigu a tak byly požadavky mírně řečeno nestandardní. Protože má Amiga větší množství screenmódů, bylo jedním z hlavních požadavků, aby měl monitor co nejvíce pamětí pro uživatele, samozřejmě musel umět i rozlišení minimálně 1024x768 bodů s vysoce ergonomickou frekvencí. Po odzkoušení několika značek a typů jsem nakonec skončil u pražského Haywardu, kde se mnou (po telefonu) ochotně jednali a nabídli monitor EIZO F56 s velmi zajímavými parametry. Koupěchtivé zájemce předem upozorňuji, že monitor EIZO F56 není levný, avšak cena výkonu plně odpovídá. A co že to je vlastně za zázrak?

Popis a technické parametry
Jedná se o 17“ monitor s aktivní úhlopříčkou 39,8 cm, roztečí hodů 0,26 mm, frekvenčním rozsahem 27 - 86 KHz, opakovací frekvencí obrazu 50 - 160 Hz a šířkou pásma 170 MHz. Provozovat na něm můžete libovolné rozlišení až po 1600x 1200 bodů v 67 Hz, které je ovšem na monitoru se 17“ úhlopříčkou už pro delší práci nevhodné. Jako základní rozlišení je možné používat 1024x768 hodů s opakovací frekvencí obrazu až 107 Hz nebo 1280x 1024 bodů s ještě ergonomickou opakovací frekvencí až 80 Hz. Obrazovka pochází od firmy Hitachi a je potažena speciální dvoudílnou antireflexní vrstvou. Tato technologie se nazývá „Super ErgoCoat“ a setkáte se s ní také u dalších modelů monitorů EIZO. Že je obrazovka plochá, to snad nemusím připomínat, neboť to už je dnes samozřejmostí. EIZO F56 nabízí uživateli 30 plně programovatelných módů, což je zatím nejvyšší počet, jaký jsem kdy u kteréhokoliv monitoru viděl. Monitor podporuje ve vhodném operačním systému Plug & Play (zatím jsou ovšem podporovány pouze Windows 95) a vydávané záření odpovídá normám MPR II, ISO 9241-3 i přísnější TCO95, dále CE s dodržením limitů EMI a EMS a nese také značku Energy Star. Jako zvláštní multimediální výbavu lze k monitoru přímo připojit zvukovou lištu „i-Sound“ s reproduktory o výkonu 2x1 W (napájenými přímo z monitoru), mikrofonním vstupem a konektory pro sluchátka, CD či další audio zařízení. Neměl jsem ji však v době testování k dispozici a nemohu proto říci, nakolik je zvukový výstup z malých reproduktorů kvalitní. (obrázek monitoru s nasazenou lištou i-Sound si můžete prohlédnout na této stránce (původní Windows 95 z prospektů jsem ovšem nemilosrdně zlikvidoval a na jejich místo vrazil Workbench).
Opravdu zajímavá je možnost propojení monitoru a počítače pomocí RS-232 rozhraní, model F56 i další pak můžete softwarově ovládat z prostředí Windows 3.1x/Windows 95/Windows NT 3.51 a 4.0, propojovací kabel a ovládací software „ScreenManagerPro“ ale k základnímu příslušenství nepatří. Na 1 HD disketě najdete návod na zprovoznění monitoru systémem Plug & Play a datový soubor pro Windows 95. Pro tento způsob zprovoznění budete ještě u PC potřebovat vhodnou grafickou kartu standardu VESA DDCI/DDC2B. EIZO F56 není žádný drobeček a váží poctivých 20 kg, jeho hloubka (44 cm) je také značná, zajistěte si na něj tedy předem u počítače místo. Odběr činí něco kolem 100 W, s připojenou zvukovou lištou pak max. 123 W. Monitor samozřejmě podporuje power management, v suspend módu činí odběr kolem 10 W, v power off módu pak méně než 5 W.
O kvalitní obraz se stará speciální čip, který zajišťuje maximální ostrost obrazu a kruhový tvar hodů po celé ploše monitoru včetně rohů (Dynamit Focus & Dynamit Beam Spot Control), stabilitu jasu při přechodech mezi černými a bílými plochami (Dynamic Feedback Cirruit), v továrním režimu (viz. Ovládání) můžete ještě doladit dynamickou konvergenci v horním či dolním pásu obrazovky (Dynamit Convergence) a mnoho dalších věcí.
EIZO F56 a další modely můžete připojit ke grafické kartě přes klasický VGA vstup (D-Sub) nebo přes BNC vstup, přes který lze též monitory propojit do sítě. Připojení k Amize proběhlo samozřejmě bez problémů a všechny tři grafické karty CyberVision64, CyberVision64/3D a Picasso IV, stejně jako dva scandoublery, které jsem měl v době testů k dispozici, si s monitorem okamžitě rozuměly. Objevili se přesto nějaká závada v podobě nekorektního vstupního signálu (minut frekvenční rozsah), monitor několikrát pípne, zobrazí na 30s informační panel s typem vstupu (D-Sub/BNC), hodnotami vstupního signálu a samozřejmě již předtím deaktivuje obvody pro zpracování obrazového signálu. Teoreticky tedy není možné elektroniku monitoru žádným rozumným způsobem poškodit (nedoporučuji zkoušet!), což považuji zvláště při připojení k Amize s jejími „not PC“ screenmódy nebo dokonce bez scandoubleru za obrovské plus.

Ovládání
Konečně se dostávám k tomu hlavnímu, a to systému ovládání. Krátce - je to prostě pohádka. Něco tak perfektně vymyšleného jsem ještě u žádného 17“ monitoru neviděl (a že jsem jich viděl už dost). Všechny nastavovací funkce jsou dostupné z několika OSD (On Screen Display) menu, které se ovládá pomocí pětipolohového patentovaného joypadu „QuickSet Control Pad“. Všechno zajišťuje grafický procesor monitoru a software „ScreenManager“. Na podrobný popis všech nastavovacích možností by nestačily ani dvě stránky v časopise, takže se zmíním jen o základních věcech. Dvěma tlačítky vlevo na přední straně monitoru se ovládá vstup grafických dat přes D-Sub nebo BNC konektory a automatické přizpůsobení velikosti obrazu, respektive jeho roztažení do celé plochy obrazovky. Čím nižší frekvence, tím je funkce tlačítka „AUTO“ spolehlivější, u velmi vysokých frekvencí pak musíte obraz většinou doladit ručně. To se provádí právě pomocí zmíněného QuickSet Control Padu (na monitoru vpravo dole vedle vypínače). Grafické prostředí ScreenManager uložené v ROM monitoru se skládá výhradně z animovaných (!) ikonek a doplňkových symbolů, polohu a kontrast OSD menu lze samozřejmě měnit dle libosti. OSD menu komunikuje s uživatelem v jednom z šesti jazyků (angličtina, němčina, francouzština, španělština, italština a švédština), češtinu budete hledat marně. Protože je ale ovládání zcela grafické, vůbec to nevadí. Aktivace OSD a volba jednotlivých funkcí je doplněna akustickou signalizací (obyčejné pípání), která se dá v případě potřeby vypnout. OSD menu se aktivuje po stisku prostředního tlačítka na QuickSet Control Padu, stisk ostatního ze čtyř směrových tlačítek vyvolá menu pro nastavení jasu a kontrastu. Všechno je tak přehledné a jednoduché, že po několika minutách zkoušení a u těch zkušenějších bez nutnosti číst manuál (!) budete ovládat všechny běžně dostupné funkce doslova a do písmene levou zadní. Bude-li vám někdo tvrdit, že OSD ovládání je zdlouhavé a občas i nepohodlné, pak vězte, že zřejmě nikdy neviděl monitory EIZO.
Mezi základní možnosti pro korekci obrazu patří mimo obvyklých polohovacích funkcí pochopitelně také korekce geometrického zkreslení (viz. obrázek), EIZO F56 nabízí korekce soudkovitého či poduškovitého, trapezoidního, lichoběžníkového a stranově úhlopříčného (rotace obrazu) zkreslení včetně nastavení kolmosti horizontálních i vertikálních hran. Dále lze upravit horizontální i vertikální konvergenci a redukovat moiré, které je u tak velkých úhlopříček běžné. S kvalitní grafickou kartou by ovšem ke vzniku moiré nemělo vůbec dojít a nejstabilnější obraz dostanete samozřejmě s vypnutou korekcí moiré.
Dalším ze základních nastavovacích prvků je zvolení teploty barev v rozsahu 4000 - 10000 stupňů Kelvina (standardní mód) nebo v případném uživatelském módu nastavení jednotlivých RGB složek (jas i kontrast) v rozsahu 0 - 100%. Ve stejném rozsahu lze nastavit klasický jas i kontrast. Při každém zapnutí se provede demagnetizace obrazovky, kterou můžete navíc ještě dodatečně aktivovat z OSD menu (Degauss), hodí se to například při vyvolání z power off módu. Priorita D-Sub/BNC vstupů (jeden ze vstupů podle aktivního signálu nebo ruční přepínání) se rovněž nastavuje z OSD menu, stejně jako power management dle standardů VESA DPMS a NUTEK. Ikonka „Reset“ slouží k aktivaci parametrů nastavených v servisním nebo chcete-li továrním módu (viz dále).
Posledním z běžně dostupných ovládacích prvků je informační panel opět v podobě OSD menu, který ve čtyřech okénkách podává informace o řádkové i opakovací frekvenci, zapnuté korekci moiré, nastavené teplotě barev, power managementu, prioritě vstupních signálů a zapnuté či vypnuté zvukové signalizaci. Po nastavení všech potřebných parametrů a jejich uložení do paměti můžete OSD menu respektive ScreenManager zamknout a zabránit tak nechtěným změnám. I po zamčení ScreenManageru můžete však samozřejmě měnit kontrast a jas obrazu a přepínat mezi oběma D-Sub/BNC vstupy.
To však není ještě zdaleka všechno, úplně nové možnosti nabízí tovární režim, ve kterém se dá pro tři uživateli dostupné paměti z oněch 30 použitelných nastavit vychylování a zaoblování jednotlivých rohů, dynamická konvergence v horním nebo dolním pásu obrazovky, dynamické ostření v horizontálním a vertikálním směru, vyvážení ostrosti v levé a pravé polovině obrazovky, esíčkovitost vertikálních čar a vertikální linearita obrazu. Hodnoty takto nastavených servisních parametrů je nutné ihned uložit do paměti monitoru a v běžném uživatelském režimu se projeví teprve po aktivaci funkce Reset. Servisní mód a popis jeho ovládání nenÍ popsán v žádné z uživatelských příruček a výrobce monitoru nedoporučuje přednastavené parametry bezhlavě měnit. Jak se do servisního módu dostat (sami na to určitě nepřijdete), to si raději nechám pro sebe. Budete-li v servisním módu potřebovat provést úpravy některého ze screenmódů, kontaktujte prosím techniky z pražské firmy Hayward, kteří vám rádi poradí.
Manuály k monitoru dostanete dva. Uživatelská příručka o rozsahu 126 stran je stejně jako OSD menu v několika jazycích, jedná se o angličtinu, němčinu a francouzštinu. Zde bych se přimlouval za český manuál nebo alespoň za stručný překlad, i když je manuál jednoduše a výstižně napsán, přece by někdo z uživatelů mohl českou příručku potřebovat. Druhou příručku tvoří „Quick Setup“ ve všech šesti popsaných jazycích a popisuje se v ní stručně zapojení monitoru a celkem podrobně i OSD ovládání. Vše je na křídovém papíře vysoké kvality, ostatně za tu cenu to ani nemůže být jinak. Podle mých posledních informací by měl být v dohledné době dodáván i český manuál.

Zkušenosti s provozem
Monitor EIZO FlexScan F56 mám připojen k Amize a provozuji ho přes grafické karty CyberVision64 a krátce i přes CyberVision64/3D a Picasso IV. Až do rozlišení 1024x768 bodů je obraz kvalitní, doporučované rozlišení 1280x 1024 bodů je už na můj vkus pro 17“ monitor příliš vysoké, přesto se ale dá dobře použít. Ještě vyšší rozlišení se dá vzhledem k nízké opakovací frekvenci obrazu provozovat jen krátkodobě, přesto je však i v něm obraz oproti jiným monitorů překvapivě ostrý. Mám-li srovnávat se svým předchozím 15“ monitorem Samsung, je to prostě nemožné, neboť EIZO F56 je kvalitou, výkonem a samozřejmě i cenově někde úplně jinde. Firma EIZO vyrábí ještě další vysoce kvalitní monitory, zejména pak 15“ model F35 s max. horizontální frekvenci až 70 KHz (!) je cenově velmi zajímavý, novinka F55 s úhlopříčkou 17“ a shodnou maximální horizontální frekvencí se cenově začíná blížit výkonnostně mnohem slabším monitorům. Pro CyberVision64 či jiné amigovské 64-bitové karty s šířkou pásma kolem 130 MHz a více je však pro dokonalé využití možností grafické karty nutný alespoň 17“ monitor s horizontální frekvencí kolem 80 KHz. EIZO F56 tyto nároky dokonale splňuje. Jako zajímavost mohu ještě uvést, že, ač technické parametry udávají jako minimum horizontální frekvenci 27 KHz, screenmódy „Super72“ s horizontální frekvencí kolem 24 KHz monitor ještě bez problémů zvládá. Uváděná maximální horizontální frekvence 86 KHz má mnohem menší rezervu - cca 0,6 KHz.

Závěrem
EIZO FlexScan F56 je opravdovým Rolls-Roycem mezi počítačovými monitory, cena není právě nejnižší, ale výkon plně odpovídá. Monitor má univerzální použití, od domácího přes kancelářské až po profesionální, s doplňkovou lištou i-Sound či externími reproduktory je vhodný i pro provozování multimediálních aplikací. Při zakoupení monitoru společně s grafickou kartou Matrox (kterou i já osobně, ač rodilý amigista, považuji za špičku) dostanete sympatickou slevu, takže na ceně obou zařízení se dá výrazně ušetřit. Kvalitní obrazovka a promyšlený systém ovládání dělají z monitorů EIZO špičkové přístroje za sice nemalou, ale stále ještě přijatelnou cenu. S amigáckými grafickými kartami CyberVision64 a CyberVision64/3D můžete dostat z tohoto monitoru maximum a z vlastních zkušeností ho mohu jen doporučit. Celá tato velmi pozitivní recenze není žádným zbytečným vychvalováním produktů firem uvedených v článku, EIZO F56 si uznání prostě zaslouží. Na úplný závěr musím ještě poděkovat firmám KomTech a Hayward za rychlé dodání monitoru a poskytnutí technických parametrů a doplňkových materiálů použitých při psaní této recenze.

EIZO FlexScan F56

Hodnocení: 9,5 z 10
Výrobce: EIZO
Cena: 29 590,- Kč, i-Sound 2 340,- Kč

+

vynikající obraz, nadprůměrné možnosti korekce geometrického zkreslení, promyšlené ovládání, 30 pamětí, BNC vstupy

-

vyšší cena, sériový kabel a ovládací software není součástí běžného příslušenství

Vytlačiť článok


© ATLANTIDA Publishing Všechna práva vyhrazena.
Žádna část nesmí být reprodukována nebo jinak šířena bez písemného svolení vydavatele.



Amiga na Vašem PC rychle, snadno a zdarma!


none

AMIGA REVIEW

57 ( 11-12 / 2000 )
56 ( 9-10 / 2000 )
55 ( 7-8 / 2000 )
54 ( 5-6 / 2000 )
53 ( 3-4 / 2000 )
52 ( 1-2 / 2000 )
 
51 ( 12 / 1999 )
50 ( 11 / 1999 )
49 ( 10 / 1999 )
48 ( 9 / 1999 )
46-47 ( 7-8 / 1999 )
45 ( 6 / 1999 )
44 ( 5 / 1999 )
43 ( 4 / 1999 )
42 ( 3 / 1999 )
41 ( 2 / 1999 )
40 ( 1 / 1999 )
 
39 ( 12 / 1998 )
38 ( 11 / 1998 )
37 ( 10 / 1998 )
36 ( 9 / 1998 )
35 ( x / 1998 )
34 ( x / 1998 )
33 ( 1-2 / 1998 )
 
32 ( 11-12 / 1997 )
31 ( 9-10 / 1997 )
30 ( 7-8 / 1997 )
29 ( 6 / 1997 )
28 ( 5 / 1997 )
27 ( 4 / 1997 )
26 ( 3 / 1997 )
25 ( 2 / 1997 )
24 ( 1 / 1997 )
 
23 ( 12 / 1996 )
22 ( 11 / 1996 )
21 ( 10 / 1996 )
20 ( 9 / 1996 )
18-19 ( 7-8 / 1996 )
17 ( 6 / 1996 )
16 ( 5 / 1996 )
15 ( 4 / 1996 )
14 ( 3 / 1996 )
13 ( 2 / 1996 )
12 ( 1 / 1996 )
 
11 ( 12 / 1995 )
10 ( 11 / 1995 )
9 ( 10 / 1995 )
8 ( 9 / 1995 )
7 ( 7 / 1995 )
6 ( 5 / 1995 )

ATLANTIDA NEWS

5 ( 3 / 1995 )
4 ( 1 / 1995 )
 
3 ( 11 / 1994 )
2 ( 9 / 1994 )
1 ( 7 / 1994 )
0 ( 5 / 1994 )