AMIGA REVIEW online
  Uvodná stránka     Software     Hry     Obaly     Download     Kniha návštev     Amiga na PC     Amiga Forever  

p.OS

Luboš Němec

Omrzel vás Workbench a AmigaDOS? A co takhle pOS? Cože, Vy nevíte, o co se jedná? Tak to rychle napravíme! Přiznám se, že nejsem žádný programátor a článek se bude tedy zaměřen na popis p.OS dle zkušeností uživatele, navíc pochybuji o tom, že by většinu z vás zajímali detailní struktury systému samotného. Krátce a stručně, zabývat se budu p.OS tak, jak opravdu vypadá a funguje a ne jaké má přednosti z hlediska programátora.

Co je p.OS ?
p.OS znamená Portable Operating System a po verzi pro 680x0 Amigy (včetně verze pro počítače Draco) by měl být portován na různé počítačové platformy počínaje PowerPC. p.OS vyvíjí nám velmi známá firma proDAD zabývající se hlavně titulkovacími a efektovými programy a vůbec vším, co nějak souvisí s videem. Že budou některé z funkcí programů od proDADu do p.OS integrovány, to je snad samozřejmé, ale to není zdaleka všechno. p.OS běží paralelně s amigovským či jiným operačním systémem, což nabízí vysokou flexibilitu použití a dále zvyšuje multitaskingové možnosti těchto současných operačních systémů. U verze pro 680x0 i RISC procesory (zatím plánována jen PowerPC verze) bude samozřejmostí podpora multiprocessingu, datatypů, RTG grafických karet (v plné 24bitové hloubce) včetně možností použití vícemonitorového zobrazení. S grafikou souvisí i animované gadgety, popup menu, přesouvání okének s plným obsahem a podobné oku lahodící věci. Součástí systému by (konečně!) mělo být také síťové programové vybavení pro globální i lokální sítě, které ale nebylo zatím nijak blíže specifikováno a tak použitý standard mi zatím není znám. Vylepšený bude i multitasking, který bude zahrnovat čistý preemptivní multitasking, o multithreadingu (sdílení více procesů v jedné aplikací) se však nikde nemluví.
Filesystém obsluhující harddisky je v 680x0 verzi p.OS plně kompatibilní se stávajícím amigovským FastFileSystémem, navíc umí adresovat až neuvěřitelných 1000 GB (=1 TB !!!) diskového prostoru pro každou (!) partition. Další zajímavá vlastnost týkající se práce se soubory a daty je komprimace a dekomprimace při čtení a zápisu, u p.OS jsou tyto funkce dokonce integrovány do systému! Žádný moderní operační systém se dnes již neobejde bez podpory jazyka JAVA a tak by v RISCová verze měla umět s tímto poměrně zajímavým jazykem spolupracovat a spouštět jeho aplikace (aplety). Pro vývojáře je nabízen balík Ep.OS, což je vývojové prostředí včetně všech zdrojáků p.OS opatřené bohatou dokumentací.

Realita...
Výše uvedené údaje berte prosím s rezervou, jsou to zatím jen vývojářské plány a skutečnost je poněkud jiná. Pro testy jsem měl k dispozici jednu z vývojářských betaverzí s pořadovým číslem 24, která však svým rozsahem mnohonásobně překonává vše, co jsem mimo různých verzí UNIXU a ADE pro Amigu viděl. Jen samotný p.OS má na amigovské poměry neuvěřitelných cca 700 KB, developerská verze má díky integrovanému debuggerskému kódu hodně přes 1 MB. Možná si řeknete, co je to například proti 2 MB Otesánkovi X11R6, ale vzhledem k tomu, že se má jednat o „čistě“ napsaný a podle oficiálních zpráv proDADu též rychlý (!?!) operační systém, je už samotná délka přinejmenším podezřelá. Protože se v případě p.OS jedná o čistě (dá-li se to tak vůbec nazvat) napsaný operační systém s možností rychlého a relativně bezproblémového přenosu na jiné procesory, je celý systém kompletně napsán v ANSI C a C++ a podle toho taky vypadá rychlost celého systému. Je totiž hrozná. Možná jsem vás zklamal, ale berte prosím jako nezvratný fakt, že na provozování 680x0 verze p.OS budete potřebovat minimálně procesor 68040, jinak se z p.OS stane šnek s rychlostí nebezpečně se blížící nule. proDAD uvádí jako minimální nároky procesor 68020, FPU a 4 MB RAM, pro vývojářskou verzi je doporučen právě procesor 68040 a 16 MB RAM. I když p.OS vyžaduje matematický koprocesor, žádné zázraky nečekejte, FPU totiž není zjevně pro běh samotného operačního systému prakticky vůbec používán. p.OS stojí 99,- DM a přesto, že řada německých firem ho má již ve své nabídce, počátkem května 97 (kdy byl psán tento článek), se komerční verze ještě neprodávala.

Instalace a zkušenosti s provozem p.OS
Instalace 680x0 verze p.OS je velmi jednoduchá, stačí rozbalit archiv na jakýkoliv harddisk a naassignovat tam zařízení „p.OS:“. Struktura p.OS je velmi podobná klasickému amigovskému operačnímu systému, v adresáři „p.OS“ tedy najdete další obvyklé adresáře „Fonts“, „Devs“, „Libs“, „Locale“, „Prefs“, „C“ a „S“, nechybí ani nezbytný globální „EnvArc“ a lokální „Env“. Protože p.OS vyvíjí proDAD, nesmí být samozřejmě opomenuta podpora SSA (Super Smooth Animation) formátu, pro kterou je vyhrazen další adresář „SSA“, stejně jako v amigovském OS. Poslední součástí p.OS je adresář „Ex“ s hlavními i doplňkovými executable soubory zajišťujícími modularitu celého systému. Zbytek archivu tvoří výhradně věci pro vývojáře, jedná se hlavně o zdrojové kódy, moduly připravené ke kompilaci a pochopitelně také poměrně bohatou dokumentaci.
Tak co, máte nainstalováno a ptáte se, kam kliknout myší a konečně spustit ten záhadný p.OS? Nikam. p.OS je v současných betaverzích nekompromisně ovládaný z CLI/Shellu a jakékoliv ikonky budete hledat marně. Spuštění samotného p.OS je opět snadné, provádí se vypsáním jeho názvu s uvedením parametrů rozlišení (na Workbenchi p.OS pochopitelně nechodí) s počtem bitplánů, ve kterém (kterých) se p.OS spustí. Povede-li se vám p.OS hned na první pokus aktivovat, máte štěstí a vaše systémová konfigurace je snad pro jeho provoz použitelná - p.OS totiž nemá rád některé z programů či utilit nějakým způsobem se napojujících na amigovský OS, jedná se hlavně o MCP, Magic Menu, VMM, SnoopDOS a podobné systémové nástroje. Ale zpátky k provozování p.OS. Po jeho spuštění (pokud se ovšem počítač nezhroutí) uvidíte „firemní“ podklad proDADu společně s animovaným logem v pravém horním roku a otevře se okno Shellu. Cože, a to je všechno? Prozatím ano. Žádné ikonky ani úchvatné či dokonce a šokující animované GUI nečekejte, to by mělo být implementováno až ve finální komerční verzi. Přesto je však GUI v aplikacích poměrně slušné (viz. velký obrázek) a odvážím se ho zařadit mezi lepší průměr.
Nějaké základní aplikace samozřejmě p.OS obsahuje a tak ze Shellu můžete spustit diskový manager „pOpus“ (viz. obrázek) a pak už služby Shellu nebudete ve většině případů vůbec potřebovat. pOpus je, jak ostatně napovídá dosti výmluvný název, obdobou diskového manageru DirectoryOpus či některých jeho kolegů a jeho možnosti při práci se soubory jsou tedy velmi podobné. Žádné konfigurovatelné menu, GUI či tlačítka samozřejmě nečekejte, na to pOpus není zatím připraven. Mezi další přímo spustitelné aplikace patří preference (viz. obrázek) času, data a sériového portu, prohlížeč Guide souborů „ShowGuide“, ASCII textů a obrázků „pMore“ (p.OS má vestavěn vlastní systém datatypů), p.OS verze archivačního programu „LHA“ a samozřejmě několik základních systémových příkazů. K mému velkému překvapení se v archivu nacházely ještě dvě hry „PBall“ a „p.OS Tetris“. Obě hry jsou celkem zdařilé (opět viz. obrázek), bohužel zatím chybí zvukový doprovod, a tak jsou obě hry bohužel němé.
Málem bych zapomněl na lokalizaci a nápovědu, kterou tvoří standardní amigovské lokalizační katalogy a Guide či ASCII soubory. Celý p.OS je prozatím v němčině, základní věci jako systémové příkazy, jsou však v angličtině a s používáním p.OS by tedy neměly být žádné velké jazykové problémy.
Jestliže to s rychlostí p.OS vypadá bídně, se spolehlivostí to bylo ve zkoušené betaverzi prakticky stejné. p.OS se (pokud se ho vůbec podařilo spustit) často hroutila o žádné příjemné práci se tak vůbec nedalo mluvit. Je možné, že s jiným procesorem (testováno s 68060) by byly výsledky jiné, ale už jen fakt, že s 68060 (ne)chodí p.OS velmi mizerně, považuji za odstrašující. Tím však rozhodně nechci p.OS nijak poškodit, jeho programátoři si s ním zcela jistě dali obrovské množství práce a navíc se jednalo pouze o předběžnou vývojářskou betaverzi staršího data. Zpátky k rychlosti systému. Protože se okénka přesouvají neustále s plným obsahem (nepřišel jsem na to, jak tuto funkci vypnout), rychlost amigovských grafických čipů pro p.OS naprosto nedostačuje a překreslování obrazovky je velmi pomalé. Developerská verze je díky přítomnosti spousty debuggerského kódu zhruba 2x pomalejší než normální, ale ani ta rychlostí zrovna nevyniká. Majitele zřejmě nejrozšířenějších procesorů 68030 asi zklamu, ale na této konfiguraci je p.OS s amigovskou grafikou bohužel nepoužitelný. S příchodem turbokaret s RISC procesory PowerPC se ovšem může situace- dramaticky změnit a z p.OS se tak opravdu může stát slušný operační systém. Doufám jen, že v době, kdy čtete tyto řádky, jsou už PPC karty od phase 5 konečně na trhu!

Budoucnost nebo další nepoužitelný OS ?
Současnou betaverzi nemohu pochopitelně nijak oficiálně hodnotit, zkoušená 680x0 verze 0.24 by s přivřením obou očí dostala tak 5 bodů z 10. Znovu však připomínám, že se jednalo o poměrně starou betaverzi (ne-li dokonce alfa) z počátku roku 1997 a p.OS se během půl roku jistě hodně změnil. Uvedení RISCových počítačů od PIOSu na trh znamená další možnou platformu, se kterou se pro p.OS počítá a která by měla poskytovat dostatečný procesorový výkon na jeho provozování. Má-li se p.OS stát skutečně moderním a navíc multiplatformním operačním systémem, bude muset proDAD ještě mnoho věcí vylepšit a v 680x0 verzi systém také výrazně zrychlit. Je snad jasné, že první aplikace budou pocházet opět od proDADu, mluví se hlavně o převodu videoefektového softwaru „Animage“, „Adorage“ atp., další z větších firem zabývajících se převážně Amigou - Haage & Partner by měla portovat hlavně „Storm C“ a následně též „ArtEffect“, „drawSTUDIO“ a „EasyWriter“. Převedení středně složitého programu pro p.OS by právě díky struktuře operačního systému nemělo dle proDADu trvat déle než týden. Jak to s p.OS nakonec dopadne a budou-li v brzké době k dispozici nějaké plnohodnotné p.OS aplikace, na to si však budeme muset zřejmě ještě chvilku počkat.

Vytlačiť článok


© ATLANTIDA Publishing Všechna práva vyhrazena.
Žádna část nesmí být reprodukována nebo jinak šířena bez písemného svolení vydavatele.



Amiga na Vašem PC rychle, snadno a zdarma!


none

AMIGA REVIEW

57 ( 11-12 / 2000 )
56 ( 9-10 / 2000 )
55 ( 7-8 / 2000 )
54 ( 5-6 / 2000 )
53 ( 3-4 / 2000 )
52 ( 1-2 / 2000 )
 
51 ( 12 / 1999 )
50 ( 11 / 1999 )
49 ( 10 / 1999 )
48 ( 9 / 1999 )
46-47 ( 7-8 / 1999 )
45 ( 6 / 1999 )
44 ( 5 / 1999 )
43 ( 4 / 1999 )
42 ( 3 / 1999 )
41 ( 2 / 1999 )
40 ( 1 / 1999 )
 
39 ( 12 / 1998 )
38 ( 11 / 1998 )
37 ( 10 / 1998 )
36 ( 9 / 1998 )
35 ( x / 1998 )
34 ( x / 1998 )
33 ( 1-2 / 1998 )
 
32 ( 11-12 / 1997 )
31 ( 9-10 / 1997 )
30 ( 7-8 / 1997 )
29 ( 6 / 1997 )
28 ( 5 / 1997 )
27 ( 4 / 1997 )
26 ( 3 / 1997 )
25 ( 2 / 1997 )
24 ( 1 / 1997 )
 
23 ( 12 / 1996 )
22 ( 11 / 1996 )
21 ( 10 / 1996 )
20 ( 9 / 1996 )
18-19 ( 7-8 / 1996 )
17 ( 6 / 1996 )
16 ( 5 / 1996 )
15 ( 4 / 1996 )
14 ( 3 / 1996 )
13 ( 2 / 1996 )
12 ( 1 / 1996 )
 
11 ( 12 / 1995 )
10 ( 11 / 1995 )
9 ( 10 / 1995 )
8 ( 9 / 1995 )
7 ( 7 / 1995 )
6 ( 5 / 1995 )

ATLANTIDA NEWS

5 ( 3 / 1995 )
4 ( 1 / 1995 )
 
3 ( 11 / 1994 )
2 ( 9 / 1994 )
1 ( 7 / 1994 )
0 ( 5 / 1994 )