AMIGA REVIEW online
  Uvodná stránka     Software     Hry     Obaly     Download     Kniha návštev     Amiga na PC     Amiga Forever  

On Escapee

Jan Komárek

S dlouhosáhlým a nudným úvodem si nebudeme lámat hlavu a přejdeme rovnou k věci. Držím v ruce CDčko, na jehož obalu se pod slušně vyvedeným obrázkem skví nápis - to byste neřekli - „On Escapee“.

Obracím ho a ze zadní strany se na mě vyvalí spousta skvělých možností a výhod, jakými tahle supernová revoluční hra disponuje, včetně vynikající grafiky, velmi věrohodného ozvučení a animací skoro-jako-filmových. To se jen smečka autorů, Invictus Team, a hlavně vydavatel hry Sadeness Software snaží upoutat pozornost. Ach jo, už to zase začíná jako povídka, já si nemůžu pomoct. Povím vám radši jinou povídku, než se vrhneme odkrývat neprobádané sluje této novinky. Nebo spíš vám ji poví jediný slušný hrdina, který se v „On Escapee“ vyskytuje a hned po intru vám svěří do rukou svůj osud a své pixelovité tělo.
Záznam psychiatrické léčebny z vyprávění pacienta Daniela Whitea: „Sedím takhle jednou doma, v křesílku, v klídku pozoruji televizní program, u kterého se mi už klíží oči... pochrupávám... a tu mne proberou čísi tiché kroky! Šourají se stále blíž ke dveřím mého obýváku... Náhle mě to trklo, kdo jiný by to asi tak mohl být, než TI druzí, no přece mimozemšťani! Dávno už všichni víme, že ve vesmíru nejsme vůbec sami, za pár stovek let budou lidi koukat na Star Trek a budou obdivovat své předky, jak dokázali perfektně předvídat budoucnost, uvidíte. Měl jsem už dlouhou dobu zvláštní pocit, že si pro mě přijdou a navždycky zmizím z tohohle světa, jako se to stalo už tolika lidem. A najednou přede mnou stojí postava s pistolí v tlapě, jako by říkala: Tak půjdeme, ne? Vyrazil jsem jí zbraň a začal se s ní rvát, vetřelcovi přiskočil na pomoc druhý, třetí a ucítil jsem tupý náraz, jak se cosi hodně tvrdého střetlo s mým zátylkem. Probral jsem se až... až v autě. Vedle mne po stranách seděli dva, třetí seděl u volantu. Aby to neměli tak jednoduchý, začal jsem se jim tam pořádně zmítat, řval jsem a kopal na všechny strany. Byli z toho tak vyjevení, že než mne zkusili znova zpacifikovat, povedlo se mi nasadit řidičovi hodně těsnou kravatu. Co mohl chudák dělat, zkusil se vyprostit a ztratil kontrolu nad vozidlem, zrovna když jsme vjížděli na most. Vletěli jsme do protisměru, prorazili svodidla a padali a padali... Ty blbče, říkal jsem si, kdybys nechal těch krávovin, mohl jsi ještě nějaký ten čas žít, i třeba jako otrok na vzdálený planetě v jiný galaxii. Ale co se stalo pak, mi jen potvrdilo, kdo skutečně moji únosci jsou...
Pár metrů nad hladinou řeky auto změnilo svůj vzhled a strukturu a metamorfovalo se do podoby kosmické lodičky, jak jsem mohl usoudit z nového vzhledu kabiny a teď už i palubní přístrojové desky. Zamířili jsme z propasti rovnou ke hvězdám... Pak si pamatuji jenom to, že jsme nad jakýmsi městem prováděli přistávací manévr, všude kolem to byla samá exploze a smrtící paprsky, potom rána a už jsme nepřistávali, ale řítili se k zemi. Náraz jsem už skoro nevnímal... Uplynuly hodiny, možná dny, než jsem znovu přišel k sobě a vyplazil se z trosek plavidla mých bývalých únosců. Všiml jsem si, že ohavná krajina kolem je posetá podobnými vraky roztříštěných lodí, navíc to tu strašlivě smrdělo a kolem se sunuly potůčky lávovité hmoty. Tak vida, hlavně že nám pořád vyčítají ekologické problémy, pousmál jsem se...“ Zde se sluší kecot Daniela Whitea ukončit a předat velení hráčům. Celé tohle si můžete vychutnat v asi pětiminutové animované sekvenci, jejíž grafické zpracování není nejhorší, a „podzvuk“ také docela jde, uslyšíte zdigitalizovanou kompletní píseň, která ale není radši nijak složitá a hitem se určitě nestane.
Teď teprve jsme u dost podstatné věci: pětiminutové intro a vůbec všechny kraťoučké i delší animačky, které hra obsahuje, by zabralo sakra dost disket, čili „On Escapee“ jest CD-only hrou, na což si už musí i většina amigistů zvykat, když chce mít doma kvalitku. Před pár lety se sice dělaly některé trháky v mnohem lepším zpracování na pár disket a CDčko zdaleka není zárukou, že hra bude za něco stát, ale co, minulost už stejně nikdo ne(z)vrátí. Pro ty, kdo ještě ani koutkem oka neshlédli demoverzi: Jedná se o klasickou 2D akční adventuru, která by chtěla být aspoň malinko podobná Another Worldu a spol. Podíváme se na všech sedm scenérií, kterými se bude muset váš hrdina probít, proskákat a prostřílet. Grafická stránka hry je, jak se autoři chlubí, přímo ručně kreslená, s některými renderovanými prvky. Zvláště na několika velmi povedených obrázcích je znát, že v tomhle případě si Amiga bez AGA chipů ani neblízne. Těžká zkouška vašich nervů a joysticku (klávesnice, případně joypadu) začíná samozřejmě u vraku korábu, kterým se Daniel na cizí planetu dostal. Zde si můžete poprvé vyzkoušet všechny pohyby, běh, skoky daleké, zakleknutí a kotouly (z takovýchto kotoulů typu „zlomsivaz“ by asi paní cvičitelka tělocviku nebyla moc nadšená). Zatím bez smrtící zbraně - pistole, kterou najdete o něco později. No prostě originál každým coulem. Animace vašeho hrdiny je ale bezproblémová, i když žádný Perský Princ to určitě není. Ovládání se zdá zprvu poněkud těžkopádné, ale co se dá dělat, jako většina věcí na světě vyžaduje cvik. Jediná potíž je v tom, že vás skoro hned od začátku obtěžuje koráb „Viktor Čistič“, který spálí na uhlíky všechen šrot, ale také všechnu živou hmotu, a tak chvíli potrvá, než zjistíte co a jak a podaří se vám uniknout. A to zdaleka neplatí jen pro první úroveň. Tím, že třeba hned ve druhé obrazovce narazíte na zdánlivě neřešitelný problém, nebo vás něco kousne, píchne nebo rozstřílí, si tvůrci asi jemnější a nervnější povahy moc nezískají.
Další cesty Daniela Whitea zavedou do jeskyní, kde si možná trochu poopravíte obrázek o kreslířském umění Invictusáků, váš zrak čekají docela příjemné chvíle, třeba scénka s malým vodopádem vypadá na současné grafické poměry v nových hrách na Amigu moc hezky. Potom se dostanete do základny, zřejmě vojenské, kde už zase přijdete o ideály díky studenému a nevlídnému prostředí a malým robotům, kteří bezhlavě elektrizují své okolí a kolikrát i sami sebe. Dost příjemně mne překvapila další úroveň, Řeka a moře, která je co do zpracování a herní pohody asi tím nejlepším, co vám tahle hříčka může nabídnout. Skočíte do řeky, chvilku plavete, sjedete do vodopádů a jste když ne v moři, tak v pořádném jezírku určitě. Krásné okolí, pohupující se klidná hladina, v níž se jako v zrcadle odráží všechen svět kolem. Potopíte se, proplouváte mezi skalisky, kličkujete mezi medúzami, mířícími k hladině... Ale, už mluvím jako reklamní agent, ale tahle scenérie se mi fakt líbila ze všech nejvíc. K tomu vhodně zvolený hudební doprovod, v ostatních levelech do vašich uší duní rádoby dramatická a místy až ponurá hudba, v téhle úrovni však hudební téma přesně odpovídá zdánlivému klidu, jaký se odehrává pod mořskou hladinou. Ostatní skladbičky taky nejsou vůbec špatné, i když mít je na kazetě bych zrovna nemusel. Tak po této potěšitelné úrovni přichází znova šok, protože vyplavete do temných ulic špinavého města. Tady už si začínáte říkat, jak se ta jejich planeta sakra podobá té naší... Daniel tu potká jednu z nejnepříjemnějších postav jeho života: lítajícího Andělo-ďábla, který má svoji hůl plnou smrtící energie stále nabitou a připravenou. Jak vás dostihne, jste prakticky vyřízení (to je další příklad toho, že tvůrci nenechají člověka chvilku vydechnout). A naposledy se mrknete do hangáru kosmických lodí, kde musíte najít tu pravou (bohužel asi jen loď) a odletět s ní tam, odkud jste přišel.
Kromě pistolových soubojů stojí „Uprchlíkovi“ v cestě pár logických chytáčků, i když víc si mozkové buňky asi procvičíte vymýšlením únikových cest před dotěrnými nepřáteli. Ještě bych zapomněl zvuky - šplouchání tekutin, výstřely z laserové pistole nebo bzučení robotků nevybočují z průměru, asi zase vytáhnu na světlo svoji oblíbenou Říčku, kde kromě věrohodného čvachtání a bublání při ponořování zaslechnete třeba také skřeky podivných ptakosaurů, kteří krouží nad hladinou. Ozvučení rozhodně není špatné, ale těch zvuků je celkově jaksi málo. Také při samotném hraní se mi někdy zdá, že probíháte spoustu „zbytečných“ obrazovek, kde nenarazíte na nic zajímavého - chtělo to více oživit, propracovat příběh, položit někam nějaké ty předměty. Už bych to měl shrnout, takže „On Escapee“ neuchvátí originálním motivem, protože nic moc takového nemá, možná odradí místy dost vysokou obtížností, každopádně je alespoň na co se koukat a co poslouchat, a to by se asi mělo na Amize v současnosti ocenit. Hrát se to dá, tak vám radím (i když to nedělám často) - zkuste to!

On Escapee

85 ze 100

Grafika: 85

Zvuk: 80

Hratelnost: 80

Originalita: 80

Firma: Invictus Team

Plusy:
dokonalé technické zpracování
Mínusy:
obtížnost
Test. verze pro: Amiga CD32
Testováno na: A1230/50, 10MB RAM, HD, 2xCD
Min. konfigurace: A1200, 4MB RAM, HDD, 2x CD

Vytlačiť článok


© ATLANTIDA Publishing Všechna práva vyhrazena.
Žádna část nesmí být reprodukována nebo jinak šířena bez písemného svolení vydavatele.



Amiga na Vašem PC rychle, snadno a zdarma!


none

AMIGA REVIEW

57 ( 11-12 / 2000 )
56 ( 9-10 / 2000 )
55 ( 7-8 / 2000 )
54 ( 5-6 / 2000 )
53 ( 3-4 / 2000 )
52 ( 1-2 / 2000 )
 
51 ( 12 / 1999 )
50 ( 11 / 1999 )
49 ( 10 / 1999 )
48 ( 9 / 1999 )
46-47 ( 7-8 / 1999 )
45 ( 6 / 1999 )
44 ( 5 / 1999 )
43 ( 4 / 1999 )
42 ( 3 / 1999 )
41 ( 2 / 1999 )
40 ( 1 / 1999 )
 
39 ( 12 / 1998 )
38 ( 11 / 1998 )
37 ( 10 / 1998 )
36 ( 9 / 1998 )
35 ( x / 1998 )
34 ( x / 1998 )
33 ( 1-2 / 1998 )
 
32 ( 11-12 / 1997 )
31 ( 9-10 / 1997 )
30 ( 7-8 / 1997 )
29 ( 6 / 1997 )
28 ( 5 / 1997 )
27 ( 4 / 1997 )
26 ( 3 / 1997 )
25 ( 2 / 1997 )
24 ( 1 / 1997 )
 
23 ( 12 / 1996 )
22 ( 11 / 1996 )
21 ( 10 / 1996 )
20 ( 9 / 1996 )
18-19 ( 7-8 / 1996 )
17 ( 6 / 1996 )
16 ( 5 / 1996 )
15 ( 4 / 1996 )
14 ( 3 / 1996 )
13 ( 2 / 1996 )
12 ( 1 / 1996 )
 
11 ( 12 / 1995 )
10 ( 11 / 1995 )
9 ( 10 / 1995 )
8 ( 9 / 1995 )
7 ( 7 / 1995 )
6 ( 5 / 1995 )

ATLANTIDA NEWS

5 ( 3 / 1995 )
4 ( 1 / 1995 )
 
3 ( 11 / 1994 )
2 ( 9 / 1994 )
1 ( 7 / 1994 )
0 ( 5 / 1994 )