AMIGA REVIEW online
  Uvodná stránka     Software     Hry     Obaly     Download     Amiga na PC     Amiga Forever  

Pár českých diskmagů

Jan Krajíček

Diskmagy na Amize mají pevně zakořeněnou tradici. Byly rozšířené už za dob největší slávy Amigy, vzpomeňme na legendární GURU, a jsou rozšířené i nyní. Dnes vám budou představeny dva relativně nové diskové magazíny.

První se jmenuje Amiga Positive. První číslo vyšlo v prosinci 1997 a od té doby už uviděla světlo světa utěšená řádka dalších čísel. Oproti prosinci loňského roku se počet lidí přispívajících svými články do Amiga Positive poněkud rozšířil. První číslo vytvořil spolu s Luborem Slámou (BOLDA) Přemek Fára (E.N.LA) a později přibyli dva noví přispěvovatelé David Veška (BAD) a Jirka Plaček (JIP).
Hlavní rozdíl oproti ostatním diskmagům je rozpoznatelný na první „omak“, a to díky tomu, že nepoužívá žádný vlastní engine na prohlížení textů a obrázků. Celý diskmag je zobrazován pomocí jakéhokoliv browseru, protože vše je vytvořeno jako HTML stránky. Díky tomu běží v tolika barvách, v kolika uznáte vy a vaše Amiga (po poradě s procesorem a volnou ramkou) za vhodné. Autory zmiňovaná minimální konfigurace je trocha FAST Ram, pár datatypů, obrazovkový mód s alespoň 64 barvami (zde platí čím více tím lépe) a jako browser použít AWEB (ten kvůli ARexxovým makrům). K této konfiguraci nezbývá než podotknout, že je vcelku rozumná a logicky vyplývá z minimální konfigurace potřebné k rozumnému používání AWEBu. Na typu použitého browseru záleží, zda vám při pročítání půjde přehrávat hudba. Když už jsem u té hudby, chvíli mi trvalo, než se mi podařilo spustit hudbu z AWEBu.
Od obsahu nečekejte žádné převratné změny, naleznete úvodník, recenze hardwaru (byl prozkoušen např. Blizzard 1240). Pravidelně bývá přiblíženo AMINET CD. Co se týče softwaru, spolu s různými vylepšeními Workbenche (utility, patche, apod.) bývá popsán prakticky jakýkoliv jiný software. Pro fanoušky hudby a grafiky je zde rubrika Gfx a Muzika, kde naleznou recenze na programy určené právě pro ně (Visage, Musiker). Nezapomíná se ani na grafická dema a samozřejmě i herní maniaci si přijdou na své, pro ně je připravena rubrika „Šílenství pařby“. Ochuzeni nejsou ani programátoři, kteří se snaží něco stvořit v AmigaE, BlitzBasicu nebo dokonce v assembleru (viz. například číslo 5, kde je kompletní seznam instrukcí procesorů užívaných v Amize).
Ovládání je velmi příjemné a díky hypertextové formě se rychle dostanete tam, kde chcete být. Při čtení vám může do uší znít spousta modulů. Hodně jich je vyripovaných z dem, o kterých je článek v rubrice zabývajícími se demátky. Což je dobrý nápad, protože člověk čte, jak je ta hudba dobrá a přitom si ji může i poslechnout a udělat si o ní obrázek sám.
Druhý diskmag, který bude představen, je Top Secret. Nedá se říci, že by to byl nový diskmag, spíše je to „staronový“ diskmag. Vycházel už před lety, i když tenkrát si ho autor vydával spíše sám pro sebe. Za dlouhé časy své existence (nevím to přesně, ale něco kolem 3 let to bude určitě) se propracoval k desátému číslu, ale v posledním půl roce vychází dost často a nevypadá to, že by se opakovala ona několikaletá odmlka. Ani zde nezůstal původní autor Radek Hrdlička (Láhve) osamocen a vydatnou pomoc našel v Jardovi Bubeníkovi (Hologram).
Za dobu svého bytí ve světě jedniček a nul Top Secret prošel několika změnami. Asi nejdůležitějšími je změna použitého enginu (pro neangličtináře - motoru). Sám autor Top Secretu si rozdělil historii diskmagu na 3 generace. První zahrnuje pouze jedno (první) číslo a bylo to jakési zkušební číslo, což bylo na první pohled vidět špatný engine a hudba, zbytečně veliký font. Čísla 2 až 5 jsou druhá generace, u které byla vylepšena grafika menu, přidáno více recenzí, menší font a podobně. Dalo by se říci, že na prvním čísle si Láhve (zakladatel) zkusil tvorbu nanečisto a teprve u dalších čísel to vzal pěkně od podlahy. No a třetí generace je od čísla 6, vydáno bylo v březnu 1998, až po nejnovější číslo 10, které se mi ještě nedostalo do drivu.
Podle enginu by se dala historie Top Secretu rozdělit na dvě části. Dřívější „motor“ byl napsán v Amosu , což na jednoduchý diskmag stačí, a umožňoval maximálně 64 barev (protože Amos), měl řadu nevýhod , které byly popsány výše, a proto byl od čísla 6 (tedy od 3 generace) kompletně přepsán. Nyní je použit MultiView formát. Pokud nevíte co to je, stačí si představit klasický Amigaguide soubor. Výhodou jsou 256 barevné obrázky, jednoduchost přípravy a nízké hardwarové nároky. Autor uvádí holou dvanáctistovku s harddiskem a televizí, ale dle některých ohlasů to chodí i na A500 s ramkou navíc, kdy je potřeba pětistovková verze FastView. Nevýhodou je jednotvárnost textu; oproti výše zmiňovanému Amiga Positive, který má různobarevné podklady pod text, to je prostě hrůza. Už delší dobu (asi půl roku) je slibován nový engine, ale kde nic, tu nic. Tak snad příště.
Musím podotknout, že i zde hraje při pročítání hudba, ale to je u kteréhokoli diskmagu samozřejmost. To je zařízeno současným spuštěním Tiny Playeru a Top Secretu. Nemusíte se obávat nějakých komplikací, o vše je postaráno samo po startu. Měl jsem problémy, když jsem se snažil zbavit Tiny Playeru po zavření Top Secretu. At dělám co dělám, neustále na okně Workbenche zůstává aktivován TinyPlayer.
Top Secret je hlavně herní občasník, přesto není zaměřen pouze na preview herních novinek, recenze her a návodů na hry. Můžete tam najít i další rubriky: pár vtipů, sem tam nějaká povídka, v čísle 8 byly všechny povídky z historických čísel 1 až 4, a trocha kultury. Z té je tam od popsání koncertu Green Day v Praze až po přiblížení Amiga pány ve Voticích i s fotkami. Pod rubrikou Různý naleznete opravdu různý, třeba něčí životopis, samozřejmě počítačový, nebo něčí Stavy mysli.
U každého diskmagu je otázka distribuce velmi důležitá. Koho by asi bavilo psát si jen tak pro sebe? Každý autor obvykle chce slyšet názory na své dílko, a proto se snaží dát všem najevo jeho existenci. Oba dva výtvory se objevily na Excalibur CD, ale tam se zřejmě pro Amigu už nic objevovat nebude. Přítomností na internetu se samozřejmě okruh čtenářů rapidně zvedne, ale ne každý má k němu přístup. Snad by přítomnost na AMIGA Review CD pomohlo oslovit více čtenářů.
Na závěr nezbývá než všem zainteresovaným na tvorbě těchto diskmagů poděkovat. Doufám, že ve své práci nepřestanou, protože tím dávají najevo, že je tady pořád někdo, kdo to s Amigou myslí vážně. Čím více takových tím lépe, protože Amiga zatím přežívá právě díky neutuchající podpoře svých uživatelů.

Vytlačiť článok


© ATLANTIDA Publishing Všechna práva vyhrazena.
Žádna část nesmí být reprodukována nebo jinak šířena bez písemného svolení vydavatele.



Amiga na Vašem PC rychle, snadno a zdarma!


none

AMIGA REVIEW

57 ( 11-12 / 2000 )
56 ( 9-10 / 2000 )
55 ( 7-8 / 2000 )
54 ( 5-6 / 2000 )
53 ( 3-4 / 2000 )
52 ( 1-2 / 2000 )
 
51 ( 12 / 1999 )
50 ( 11 / 1999 )
49 ( 10 / 1999 )
48 ( 9 / 1999 )
46-47 ( 7-8 / 1999 )
45 ( 6 / 1999 )
44 ( 5 / 1999 )
43 ( 4 / 1999 )
42 ( 3 / 1999 )
41 ( 2 / 1999 )
40 ( 1 / 1999 )
 
39 ( 12 / 1998 )
38 ( 11 / 1998 )
37 ( 10 / 1998 )
36 ( 9 / 1998 )
35 ( x / 1998 )
34 ( x / 1998 )
33 ( 1-2 / 1998 )
 
32 ( 11-12 / 1997 )
31 ( 9-10 / 1997 )
30 ( 7-8 / 1997 )
29 ( 6 / 1997 )
28 ( 5 / 1997 )
27 ( 4 / 1997 )
26 ( 3 / 1997 )
25 ( 2 / 1997 )
24 ( 1 / 1997 )
 
23 ( 12 / 1996 )
22 ( 11 / 1996 )
21 ( 10 / 1996 )
20 ( 9 / 1996 )
18-19 ( 7-8 / 1996 )
17 ( 6 / 1996 )
16 ( 5 / 1996 )
15 ( 4 / 1996 )
14 ( 3 / 1996 )
13 ( 2 / 1996 )
12 ( 1 / 1996 )
 
11 ( 12 / 1995 )
10 ( 11 / 1995 )
9 ( 10 / 1995 )
8 ( 9 / 1995 )
7 ( 7 / 1995 )
6 ( 5 / 1995 )

ATLANTIDA NEWS

5 ( 3 / 1995 )
4 ( 1 / 1995 )
 
3 ( 11 / 1994 )
2 ( 9 / 1994 )
1 ( 7 / 1994 )
0 ( 5 / 1994 )