AMIGA REVIEW online
  Uvodná stránka     Software     Hry     Obaly     Download     Kniha návštev     Amiga na PC     Amiga Forever  

Computer98 show report

Petr Krenželok

Blíží se konec roku, a to v kruhu amigistů znamená, že se na stránkách AR můžete někdy touto dobou dočíst něco o bezesporu jedné z největších amigistických show vůbec, výstavě konané tradičně v Kolíně nad Rýnem, nazvané Computer98.

Delším úvodem
Tak co, chyběly vám na stránkách AR mé články? Ano, či ne, to máte nakonec jedno. Tuto otázku jsem zde nastolil čistě účelově, a to jednoduše proto, abych zde mohl nějakým způsobem objasnit, proč bude tento článek pojat možná poněkud jinak, než byste mohli očekávat. Více než technickým popisem bude výpovědí o lidech a událostech, tak, jak jsem je pochopil já.
Nárůst povinností v mém osobním životě a práci mi začal velet poněkud jinak, a tak jsem musel poněkud přehodnotit své aktivity. Protože jsem v práci permanentně připojen k Internetu, asi je vám jasné, kam že se to mé aktivity více přesunuly. Pokud chce člověk alespoň něco dělat pořádně, nemůže si toho nabrat hodně, a tak jsem si z oblasti Amigy zvolil REBOL a Czech Amiga News, s občasnou účastí na několika mailing listech, nebo IRC. Pokud takto člověk komunikuje se svým „virtuálním“ okolím, je jasné, že za určitou dobu se jeho jméno stane celkem známé, získá si nové přátele, či dokonce nepřátele. I to se stává, což však není naštěstí můj případ.
Pro mě osobně se celkem známým pojmem stal člověk se jménem Fleecy Moss, kterého si dobře pamatuji ještě z dob aktivit Arise, Second Wind, JMS (Jay Miner Society) a ICOA (Industry Council Open Amiga). Fleecy, ostatně nikdo jej nikdy jinak ani neoslovoval, se jednoho dne objevil na stránce Amiga Inc., pro něž začal pracovat po podpisu příslušného kontraktu. Postupně se vypracoval až na vedoucího projektu AmigaOS 3.5, ale co je hlavní, neztratil rozhodně smysl pro komunitu, a do IRC i usenetových diskusních skupin, stejně tak i na různé mailing listy, přinášel notnou dávku tolik potřebného optimismu, někdy až neopodstatněného, pokud vezmeme v úvahu, že řádový amigista rozhodně do karet Amiga Inc. nevidí.
A tak, jak plynul rok, bylo jasné, že pokud se máme vůbec něčeho významného dočkat, bude to rozhodně souviset s výstavou Computer98. A také že ano. Po několika menších amigistických výstavách a avizovaném ale stále nekonaném oznámení OS partnera budoucí generace Amigy bylo jasné, že právě tato událost bude ponechána na pořad výstavy Computer98. Amiga Inc. tuto skutečnost neoficiálně potvrdila a navíc přislíbila i účast OS partnera a demo kernelu (jádra) jejich OS. Poté co mě Fleecy osobně o této skutečnosti ujistil, a ještě popíchnul mou malou osobnost osobním emailem, vyjadřujícím přání osobního setkání v Kolíně, bylo definitivně rozhodnuto - jede se do Německa.

Co předcházelo
Kolem Amigy se toho v té době moc opravdu nedělo, dalo by se říci, že se nedělo téměř vůbec nic. Zástupci Phase5 a Haage & Partner se na společném postupu ohledně budoucnosti PPC a Amigy sice domluvili, avšak to bylo tak asi vše. Autor knihovny ppc.library, slavný Laire, odmítl s HP spolupracovat, přičemž napadl morálku HP, která zase údajně zneužila status vývojáře a „ukradla“ seznam testerů pro účely spojené s prosazováním vlastního Warp-Up řešení pro PPC. Stránka Boxeru, pro mnohé dalšího želízka v ohni, za celou tu dobu nedoznala aktualizace a Mick Tinker se nechal slyšet, že své síly údajně soustřeďuje na projekt Amiga-on-PCI, protože jak jsem se dověděl, právě tato karta měla být použita v developer systému Amiga Inc. pro nový Amiga OS 5. A to už se pomalu blížil termín výstavy.
Fleecy na diskusních skupinách začíná mluvit o Warp-Up kernelu jako o budoucím oficiálním kernelu pro PPC akcelerované Amigy, Phase5 předesignuje svou stránku, kde se Amiga spíše schovává za zjevně dominující zájmy Phase5 o platformu Macintosh, a odřekne svou účast na výstavě Computer98, údajně z důvodu návštěvy jiné macovské výstavy konané ve stejném termínu. Alespoň že Phase5 přislíbila nebojkotovat oficiální rozhodnutí Amiga Inc. Ono nakonec z finančního hlediska je pořád lepší prodávat a ztratit kontrolu nad softwarovým řešením, které původně mělo stejně směrovat uživatele k ABOXu nebo později PREBOXu, než trucovat a nemít nic. Uvidíme, zdali grafická karta BVision, která měla mít svou premiéru právě na výstavě Computer98, z které byla ale také omluvena, nebude posledním produktem Phase5 pro Amigu vůbec. CyberGraphics se stává komerčním produktem a HP také na softwarové straně nezahálí a ohlašuje například Warp3D, zřejmě budoucí nepsaný standard pro práci s 3D grafikou na PPC Amiga Classic strojích. Tou dobou prosakují na veřejnost informace o duální PPC kartě, založené na moderním G3 procesoru, které však spíše vzbuzují úsměv, než náznak reality. Jenže i u Amigy občas svitne slunce, a tak vězte, že tyto karty skutečně nejsou pouhým výplodem něčí fantazie, ale několikaletým projektem, o němž se více můžete dočíst na www.escena.de web stránce. Ještě by to chtělo nějaké to Voodoo, ať je nějaká legrace. Ooops, a hele, Village Tronic oznamují možnost výroby Voodoo modulu k Picasso IV grafickým kartám, ale potřebují nejméně 500 předobjednávek.
No, možná je se na co těšit, a když se dovídám, že Exiemu padla možnost zajistit dopravu autem, neváhám, a jedu si koupit lístek na řádovou autobusovou linku, která mě doveze tam i zpět, sice za celkem nemalou sumu, ale zato celkem v příhodnou dobu. Protože se však nakonec zřejmě Fidovi zalíbily Tyschtschenkovy hodinky Amiga, sehnal auto, a tak společně s Exiem a Ufem, a samostatně pak s Ivym doplní českou IRC scénu na Computer98. Už se těším, zbývá už pouze koupit diktafon, pár osobních dárků pro Fleecyho a Amiga Inc. a tak asi 10 piv, ať hoši američtí poznají, kde se vaří dobré pivo.

Na místě
Výstaviště je velmi rozlehlé. Takové město ve městě. V podstatě s akcí Computer98 probíhaly paralelně ještě dvě další výstavy rozdílného zaměření. Když jsem se úspěšně dobral k budově s nápisem Computer98, rychle jsem spěchal dovnitř, protože jsem ani zdaleka neměl vyhráno. Proč? Výlet naslepo je sice hezká věc, ale člověk občas potřebuje spát a já neměl zajištěn žádný nocleh. Chtěl jsem mít rychle vstup na výstaviště za sebou, a tak jsem rychle zamířil k recepci uprostřed haly.
„Haló, paní, měl bych tady mít někde rezervaci za AMIGA Review“, pronesl jsem svou suchou angličtinou. „...ja, ja... nein... .nicht....“ a sakra, ta ženská neumí anglicky a já zase německy. Otáčela zmateně svůj deník, kde měla řadu obálek za různé časopisy, ale AMIGA Review nikde. Tohle mě poněkud dostalo, protože na ulici se se mnou kdejaký děda bavil anglicky, a na oficiálním informačním stánku výstavy jsem se setkal s absolutním neporozuměním. Paní po vzoru přísné učitelky s mírně sklopenými brýlemi zcela asertivně hodila před mé zraky formulář, samozřejmě v němčině, a chtěla, ať tam něco vypíšu. To už bylo na mě moc, tak jsem se začal celé situaci mírně smát, načež ale přispěchala její zřejmě známá, která anglicky uměla, a ta mi význam formuláře vysvětlila a poslala o patro výše, kde jsem měl dále požádat o registraci. Šel jsem zase zpátky dolů odevzdat potvrzený formulář, přičemž jsem konečně obdržel onen vytoužený novinářský průkaz, který mi poskytoval různá privilegia. Celkem mě to uklidnilo, alespoň část problémů jsem měl tímto vyřešeno. A já myslel, že administrativa funguje pouze v zemích českých. Věci jsem si odložil do šatny, vzal si jen malý batůžek s diktafonem pro případné rozhovory, fotoaparátem, dárečky, několika pivy a několika dalšími rekvizitami.

Konečně Amiga
Když jsem vyšel po několika schodech, rozprostřel se přede mnou pohled na velké prostranství osazené řadou stánků nejrůznějšího zaměření, a také směs hluků z re pro soustav. První co mě napadlo bylo slovo Invex. Jenže poněkud v menším hávu. Stánek Amiga Inc. jsem poznal okamžitě, nakonec, viděl jsem na Internetu jeho designový náčrt. Byl ověšen spoustou boing balů, v čele bylo několik řad obrazovek určených pro prezentace, dveře byly průhledné, takže šlo vidět úplně naskrz.
„Čau“. A hele, kluci, no konečně. Ivyho a Exieho jsem poznal okamžitě, o UfOvi jsem nevěděl, že je to UfO, ale jsem rád, že to byl on, protože mě překvapil svým charizma, no a pak už zbyl pouze jeden člověk, a to musel být Fido, protože jsem věděl, že Fido je spřízněná duše doom metalu a délka jeho vlasů tomu skutečně odpovídala.
Po pár vzájemných uvítacích formalitách jsme přešli k dalším organizačním otázkám. „Hele, kde spíte, v autě?“, zeptal jsem se. Odpověď zněla ne, což mě poněkud udivilo, protože se to poněkud rozcházelo s původními plány. „Proč ne?“, odvětil jsem nechápajíc. „Protože je to tu o ničem“, odpověděl pohotově Exie. Poté jsem si vyslechl snůšku připomínek na adresu Amiga Inc., která snad mohla za všechno, od nepřipravených průkazů přes chabou atmosféru výstavy, až po relativně nízkou účast a špatné počasí. Rychle jsem si dané připomínky omluvil, vždyť za průkazy mohli organizátoři, a ne Amiga Inc., atmosféra slabší sice byla, ale když je někdo zvyklý na Invex, tak se nedá holt nic dělat, a slabší účast? Vždyť byl teprve pátek, navíc pracovní den, takže jsem očekával více lidí spíše v sobotu. Jde také o to, že já jel na výstavu více méně kvůli lidem, od kterých bych se dověděl nové informace, plánovanému ohlášení Amiga Inc., setkání s Fleecym a ne třeba kvůli nápisům typu produkt X za cenu Y. Každého prostě zajímá něco jiného a navíc jsem z Internetu přibližně věděl, co nás asi čeká v oblastí nových softwarových i hardwarových produktů. „Hele, a ty spíš kde?“, zaskočil mě Ivy. Aha, no jo, vždyť já ještě ani nemám nocleh. Tak jsme se zatím rozloučili s tím, že jdu zkusit něco narychlo sehnat, rozhlédnu se krátce po výstavišti a v pět hodin půjdu na uzavřenou konferenci Amiga Inc. určenou pro zástupce tisku.
Když už jsem později chtěl odcházet od informačního stánku, kde jsem si zařizoval ubytování, zahlédl jsem Bila McEwena (marketingový manažer Amiga Inc.), jak má namířeno k jezdícím schodům. Zřejmě prchal před nespokojeným Exiem. Chvíli jsem se na něj díval, a když už jsem překonal svou nesmělost, mírně jsem pozvedl svou ruku na náznak jistého zájmu z mé strany. Jenže pozdě - Bily již zmizel za rohem. Kuk, vycouval mírně zpátky, protože zřejmě zachytil mé gesto. Tuhle šanci už jsem nemínil pustit a tak jsem na něj mávl ještě více a v duchu si říkal, „Pojď sem, chlape!“. Bily se vydal směrem ke mě a tak jsem mu vyrazil naproti. Viděl jsem, jak se Bily už asi ze třech metrů mračí a poznal jsem, že se snaží rozluštit nápisy na mé vizitce. Vše se rázem změnilo, až jsem se mu představil, protože pouhé dva dny předtím jsem s ním vyřizoval registraci AR na tajnou podstránku Amiga Inc., určenou pouze zástupcům tisku. Bily se rázem začal usmívat, byl velmi otevřený a zaskočila mě až jeho odpověď na dotaz, kde mohu najít Fleecyho: „Fleecy tady s námi není, měl na poslední chvíli problémy s vízem“. Tohle mi vážně vzalo dech, protože ještě asi týden před výstavou jsme se domlouvali na setkání. Bily zřejmě poznal, že to se mnou hnulo, a tak po vzoru správného manažera vše kamufloval šikovným dotazem: „Tak co, jak se ti líbí show?“. Nedokázal jsem v danou chvíli lhát, a tak jsem mu odpověděl, že mi nějak chybí na výstavě lepší atmosféra. Raději jsem se zeptal na všemi očekávané „velké prohlášení“. „Jaké prohlášení?“, zeptal se Bily a za chvilku se začal smát. Tenhle druh humoru mám celkem rád, takže jsem se začal smát taky. Předal jsem mu tedy dárečky pro něj, jako manažera Amiga Inc. a Fleecyho, a společně jsme se odebrali k jezdícím schodům, kde jsme každý pokračovali svým směrem.

Zpět na scéně
Poté, co jsem si odskočil na ubytovnu, vrátil se zpět na výstavišti a ukládal si oblečení v šatně, najednou se přede mnou objevili kluci, a rovnou se mě zeptali, kolik mám u sebe marek. Fido objevil CyberVisionPPC grafickou kartu za poměrně slušných 369 DM, a protože jsem si uvědomil, co daná koupě může znamenat pro dokončení hry Enforce, nemohl jsem jistou částku nepůjčit. Společně jsme se pak odebrali do centra dění výstavy, kde jsme u stánku Amiga Inc. potkali Ivyho. Chvíli následovaly složité peněžní transakce, dostal jsem 2000 Kč, vydal 200, pak zase 100 DM, abych mohl druhý den Exiemu zakoupit nějakou podivnou součástku do jeho A4000, do všeho se ještě přimíchaly dohady kdo kdy komu co a jak předá, a také kdy s kým a kam odjede, no řeknu vám, větší zmatek jsem snad zažil už jen když mi Windows zmateně nainstalovaly čtyři ovladače na jednu síťovou kartu a nešlo jim to hned tak vymluvit.
Exie mě pro zajímavost ve stručnosti seznámil s tím, co se kde a jak předvádí, abych se moc nezdržoval zjišťováním, co je kde vlastně k vidění, protože čas plynul a tisková konference se blížila:
U Village Tronic tedy byly k vidění Picasso IV, Paloma, Pablo, Piccolo karty, byl zde k dispozici rovněž formulář, to pokud jste měli předběžně zájem o 3Dfx modul k Picasso IV grafické kartě.
Elbox předváděl tower k A1200, Fast Ultra IDE A1200, k vánocům by údajně měla být k dispozici i verze pro A4000.
Stánek Haage & Partner byl rozhozen na několik míst, a firma se mohla pochlubit novou verzí Art Effectu 3.0, kterou předváděl autor osobně, novým Warp3D rovněž za účasti autora Sama Jordana, pak také produktem Net Connect 2.1 pro snadné připojení k Internetu, k vidění byla rovněž neoficiální verze StormC 4.
Schatztruhe prodávali kde co s malou slevou. Byly zde ke koupi produkty jako CyberGraphics 4, Envoy, Opus Magellan II plus další bonus CD, SView II a například Linux.
Titan Computer předváděl například Elastic Dreams i s PPC podporou, Micronik elegantní Infinitiv II tower, IrseeSoft TurboPrint 7 a Picture Manager 5.5, k vidění byl rovněž třeba ImageFX, předváděný přímo autorem, skvělé animace a efekty Wildfire 7 pro PPC se do konce předváděly na panelu s obrazovkami a hezký pohled byl i na Linux pro PPC.
Takovýhle výčet mi stačil, protože jsem si všiml, že se v mezičase začaly formovat novinářské davy, které se pomalu začaly někam přesouvat. Šel jsem tedy také, abych o nic nepřišel. Vyšli jsme ven z budovy a někdo zřejmě znalý místních poměrů nás vedl do „messe“, kde se zřejmě při podobných příležitostech konají běžně tiskové konference. Zůstali jsme však shromážděni hned při vchodu do budovy, protože na schodech stál někdo z organizátorů, a přestože mluvil německy, podle gestikulace bylo zřejmé, že se tisková konference nekoná. Poté se objevil sám velký Petro Tyschtschenko a něco projednával se zástupci televize. Naštěstí jsem se už předtím seznámil se zástupcem nového časopisu AmigaOS (pouze v němčině), a tak jsem se hned ráčil informovat, o čem Petro hovořil: „Tisková konference se překládá na 7 hodin, veřejná tisková konference se tím pádem ruší. Ještě údajně nepřijel někdo z vývojářského týmu“, zněl verdikt. „To je tedy super, to se bude určitě klukům zamlouvat“, napadlo mě s lehkým nádechem ironie. Nebo sarkasmu?
Vrátili jsme se tedy všichni společně zpět do hlavní budovy dějiště výstavy.
Tušil jsem, že Exie se mnou nebude souhlasit, že šlo o pouhý technický nedostatek, a tak se mé tendence zůstat za každou cenu optimistou setkaly s „mírným“ neporozuměním (stejně si nemyslím, ze Amiga Inc. jsou amatéři...). Ale protiklady se přitahují a asi proto spolu děláme Czech Amiga News, což nám umožňuje navenek vystupovat jako vyvážený tým. Jó, bez tolerance byť do jisté míry protichůdných názorů to dneska nejde.
Čas však pokročil a tak se Exie s Fidem museli odebrat na cestu domů. UfO se rozhodl, že zde ještě chvíli zůstane a společně s Ivym pojede ještě někam na nákupy. Vyfasoval jsem Ivyho digitální fotoaparát, narychlo se snažil pochopit jeho ovládání a teď už zbývalo pouze čekat na tiskovou konferenci. Hromadně jsme se rozloučili a já zamířil na stánek Amiga Inc., kde jsem se seznámil s Petrem Tyschtschenkem.
Petro na mě působil celkem dobrým dojmem, rozhodně se mi nejevil tak, jak jej někteří lidé charakterizují občas na různých diskusních skupinách na Internetu. Trochu si postěžoval, že v České Republice se prodává strašně málo Amig, ve srovnání například se sousedním Polskem a řekl mi, že by k nám rád zavítal na nějakou akci.
Jak čas běžel, blížila se sedmá hodina, čas vývojářské konference...

Hřeb večera
Pomalu jsme se spolu s menší skupinou novinářů začali přesouvat na místo konání vývojářské konference. Už na schodech nás zarazila skutečnost, že v místnosti před zavřenými dveřmi do sálu již bylo zcela plno. Samozřejmě jsem si nedělal iluze o tom, že všichni patří k tisku, ale nakonec, vždyť to bylo jedno. Šikovně jsem se prodral k vstupním dveřím do sálu, a čekal společně s ostatními, až se dveře otevřou. Stál jsem hned vedle manželů Sharpových, myslím z UGN (User Group Network), a během chvíle jsem pochopil, proč se o nich říká, že jsou to hodně příjemní lidé. Dveře se otevřely, ale to celý dav organizátoři poslali zase hezky zpět, protože to chtěl pouze vyjít ven Dr. Alan Havemose, šéf technického vývoje u Amiga Inc. Podle úsměvu na tváři jsem poznal, že je celkem v pohodě. Čekali jsme ještě asi 10 minut a poté nás už konečně pustili do sálu.
Dostal jsem se dovnitř mezi prvními a tak jsem hned zamířil křížem na druhý konec sálu, samozřejmě do první řady. Prostředí v sále bylo velmi hezké, a za chvíli v něm zavládla celkem příjemná atmosféra, plná očekávání. Odložil jsem si věci na židli, připravil svůj a Ivyho fotoaparát, a když jsem viděl kolegu vedle, jak drží v ruce diktafon, pousmál jsem se, protože jsem si všiml, jak do něj vkládá ty směšně malé kazety. „Uhm, sakra, no jo, diktafon ....“, a už jsem hrabal v batohu, protože jsem úplně zapomněl na svou dvoutisícovou investici. Na židli už jsem neměl vůbec místo, a tak jsem jej po chvíli rozhlížení položil na zem, nakonec můj diktafon je zároveň walkman, takže se mě častá výměna kazet netýkala. Začala pohasínat světla, a k mikrofonu přicházel Petro Tyschtschenko.
Petro všechny náležitě přivítal, a přednesl svůj krátký blok, v němž mimo jiné poděkoval komunitě za podporu Amigy, a slavnostně oznámil, že situace ohledně A4000 souvisejících se společností QuikPak je již rozřešena, a základní desky jsou již na cestě lodí do Německa. Poté co Petro řekl, že se snažil na výstavu pozvat pana Hembacha, který s celou akvizicí Amigy ještě za dob Escomu zjevně nespěchal, a nyní z „neznámých“ důvodů svou účast raději omluvil, sálem zavládl smích a Petrovi se tak povedlo připravit dobrou atmosféru pro dalšího mluvčího, kterým byl Bill McEwen, a taktovku tak převzala Amiga Inc.
Bily hned na úvod všechny pobavil tím, že omluvil svou A1200, která by údajně tak velkou prezentaci nezvládla, protože to, co údajně dnes uvidíme jsme ještě nikdy neviděli, a tudíž že celá prezentace je postavena na produktu: „No vy víte koho, ale příště Vám slibuji ...“. Sálem zavládlo takové mručení, že Bily pokorně sklonil hlavu, za což sklidil potlesk a atmosféra se dále zlepšovala. Po Bilovi vystoupil s krátkým příspěvkem ještě Jeff Schindler, ředitel Amiga Inc., a abych se přiznal, tak ani zpětně na audio záznamu nedokážu přesně rozpoznat, kdy se ti dva vlastně vystřídali u mikrofonu. Celkově se zde ale hovořilo o významu komunity, plánech Amiga Inc., pokrývajících celou škálu výrobků od settop boxů a herních systémů, přes desktopy až po případná serverová zařízení, protože jádro, které měl AmigaOS poskytnout OS partner takovouhle škálovatelnost umožňuje. Hovořili rovněž o Amiga classic linii, kde stručně pokryli vlastnosti OS 3.5. Nebylo však řečeno nic, co bychom konkrétně neznali, snad jen to, že mají být nabídnuty jisté nástroje, které snad budou jistým způsobem použitelné v novém operačním systému. Přesně jsem však nepochopil, o čem vlastně Jeff mluvil, protože bariérou byla bohužel má angličtina, o čemž jsem se přesvědčil i později v průběhu výstavy. Ale bavil jsem se dobře i tak. Už v téhle fázi výstavy jsem správně tušil, že vývojářská konference mi vše vynahradí. Jeff poté předal mikrofon Dr. Alanu Havemosovi, který začal mluvit o novém operačním systému Amigy.
Alan mluvil celkem dlouho, ale na můj vkus příliš rychle, a nerozuměl jsem mu tak dobře, jak třeba Bilovi. Navíc jsem měl v rukou dva fotoaparáty, takže jsem měl plné ruce práce. Hodně se však dalo pochopit ze snímků prezentace. Alan velmi šikovně gradoval atmosféru v sále, když každý nový snímek čím dál více přibližoval oznámení OS partnera a přitom obsahoval velmi zajímavé informace, takže si nyní ve stručnosti řekneme některé vlastnosti AmigaOS 5:
Škálovatelný a modulární design, plně chráněný preemptivní multitasking s procesy a thready, jedná se o kompaktní a efektivní OS (pod 4 MB), plně 32 bitový, skutečně Realtimový (RTOS), s podporou multiprocessingu, virtuální paměti, průmyslově standardních rozhraní (API), distribuovaných výpočtů, možnosti umístění do ROM a s plno dalšími vymoženostmi v oblasti sítě, jaké jsme ještě údajně neviděli. Tolik měl tedy přinést OS partner, Amiga Inc. pak na tomto základě přinese další API, zvláště pro grafiku, animace a zvuk, uživatelské rozhraní a vytvoří nové průmyslové standardy v oblastech, kde zatím taková rozhraní ještě neexistují.
Další snímek. Tady už všichni napjatě očekávali, že se na plátně už konečně objeví jméno společnosti, s níž to Amiga Inc. ukuchtila. Jenže připravené to bylo velmi hezky, a tak se napětí v sále stupňovalo ještě dále. Objevil se totiž snímek, který pouze charakterizoval nového partnera Amiga Inc., ale neobsahoval ještě jeho jméno. Jednalo se o společnost, která byla založena někdy v roce 1982, ve svých řadách měla spoustu amigistů, a její realtimové softwarové řešení používaly firmy jako IBM, Philips nebo třeba organizace jako NASA. Teď a nebo nikdy!
„Dámy a pánové, a náš OS partner je - QNX.....“

Pokračování příště...
Seznam použité literatury:
Exie: Pavel Strejček, Czech Amiga News
Fido: Filip Dokšanský, Insanity
UfO: Vít Šindelář, ATO
Ivy: Ivo Janáček, Javosoft

Vytlačiť článok


© ATLANTIDA Publishing Všechna práva vyhrazena.
Žádna část nesmí být reprodukována nebo jinak šířena bez písemného svolení vydavatele.



Amiga na Vašem PC rychle, snadno a zdarma!


none

AMIGA REVIEW

57 ( 11-12 / 2000 )
56 ( 9-10 / 2000 )
55 ( 7-8 / 2000 )
54 ( 5-6 / 2000 )
53 ( 3-4 / 2000 )
52 ( 1-2 / 2000 )
 
51 ( 12 / 1999 )
50 ( 11 / 1999 )
49 ( 10 / 1999 )
48 ( 9 / 1999 )
46-47 ( 7-8 / 1999 )
45 ( 6 / 1999 )
44 ( 5 / 1999 )
43 ( 4 / 1999 )
42 ( 3 / 1999 )
41 ( 2 / 1999 )
40 ( 1 / 1999 )
 
39 ( 12 / 1998 )
38 ( 11 / 1998 )
37 ( 10 / 1998 )
36 ( 9 / 1998 )
35 ( x / 1998 )
34 ( x / 1998 )
33 ( 1-2 / 1998 )
 
32 ( 11-12 / 1997 )
31 ( 9-10 / 1997 )
30 ( 7-8 / 1997 )
29 ( 6 / 1997 )
28 ( 5 / 1997 )
27 ( 4 / 1997 )
26 ( 3 / 1997 )
25 ( 2 / 1997 )
24 ( 1 / 1997 )
 
23 ( 12 / 1996 )
22 ( 11 / 1996 )
21 ( 10 / 1996 )
20 ( 9 / 1996 )
18-19 ( 7-8 / 1996 )
17 ( 6 / 1996 )
16 ( 5 / 1996 )
15 ( 4 / 1996 )
14 ( 3 / 1996 )
13 ( 2 / 1996 )
12 ( 1 / 1996 )
 
11 ( 12 / 1995 )
10 ( 11 / 1995 )
9 ( 10 / 1995 )
8 ( 9 / 1995 )
7 ( 7 / 1995 )
6 ( 5 / 1995 )

ATLANTIDA NEWS

5 ( 3 / 1995 )
4 ( 1 / 1995 )
 
3 ( 11 / 1994 )
2 ( 9 / 1994 )
1 ( 7 / 1994 )
0 ( 5 / 1994 )