AmigaWriter 1.20

POŽADAVKY: AmigaOS 3.x, MC 68030 a vyšší, 8 MB RAM

Krátce po první recenzi AmigaWriteru přichází další, tentokrát proto, abychom se podívali na dodávanou českou lokalizaci a další novinky.

Nejprve dovolte mi krátkou rekapitulaci. AmigaWriter pochází od německé firmy Haage&Partner, která jej nabízí za cenu 200 DM (včetně upgradu na verzi 2.0 zdarma). Sami autoři AmigaWriter charakterizují jako první produkt přinášející na Amigu standardy jiných platforem, snadnost použití a rozsáhlou kontrolu nad formátováním a textu. Koncepcí je tento program spíš blíže k DTP než klasickému textovému editoru. Charakteristická je pro AmigaWriter důsledná práce se vzájemně propojenými textovými rámci a důsledná orientace na práci se styly (písma, odstavců, stránek, kapitol,...). Práce s textem používá téměř výhradně vektorové fonty, tudíž i tisk je možný pouze v grafickém režimu (tj. ne znakově). Na oplátku je požadován procesor MC 68030, alespoň 8 MB RAM, harddisk a systém OS 3.0 a vyšší (a také rozlišení alespoň 640 x 400 bodů, což uváděno v prospektech není). První verze nebyla ovšem nijak oslňující, produkt trpěl řadou dětských nemocí. Proto se zaměřím nejenom na novinky verze 1.20, ale také to, jak se autoři vypořádali s dřívějšími nedostatky.

Novinky
Hlavními novinkami, které daly podnět k tomuto článku, byla kompletní lokalizace a kontrola pravopisu, protože u obého slibují WWW stránky Haage&Partner i podporu češtiny. Podívejme se nejprve na lokalizací, která byla uvedena jíž s verzí 1.10. Český katalog pro lokalizaci existuje v normě KOI8 a úroveň překladu je podle mého soudu velmi dobrá. Problém spočívá v tom, že ačkoli aktuální verze AmigaWriteru 1.20 dodávaný katalog akceptuje, nechová se korektně. Místo aby, případné chybějící či nepřijatelné řetězce nahradila standardními texty v angličtině, prostě na ně zapomene. Výsledek je ten, že například v okně s nastaveními dokumentu jsou v češtině zobrazeny jen tři záložky místo čtyř a uživatel tak ztrácí možnost nastavit chování poznámek pod čarou apod. Podobně není v české lokalizaci přístupné nastavení kontroly pravopisu. Zajímavé na celé věci přitom je, že ony „chybějící“ české popisky jsem pří prohlížení dodávaného českého katalogu našel. Možná je to ale spíš problém jejich vlastní wizard.library, kterou používají pro tvorbu GUI, protože tento problém se vyskytuje jen v textech, které jsou zakódovány v GUI.
Další novinkou je kontrola pravopisu. Ta je u AmigaWriteru založena na UNIXovém ISpellu, který určitě řada uživatelů zná (je použit pro kontrolu pravopisu v GoldEd Studiu). ISpell je poměrně rozšířeným volně šiřitelným programem, který podporuje v současnosti řadu západoevropských jazyků. Překvapením pro mě bylo, když se objevil na WWW stránce Haage&Partner i slovník pro češtinu. Nehodlám tu polemizovat o vhodnosti použití ISpellu pro jazyk jako je čeština, podívejme se proto na věc očima uživatele. Po nainstalování slovníku se tento nejevil býti příliš funkčním. Jak jsem zjistil, důvod je prostý - onen slovník je vytvořen v rámci UNIXových pravidel, tj. pro češtinu je k dispozici v kódování ISO-Latin2. To je trochu problém, protože toto kódování se na Amize v podstatě nepoužívá. Jeden z důvodů nevhodnosti ISO-Latin2 lze objevit, když zkusíte vytvořit text v ISO-Latin2 a nechat ho zkontrolovat AmigaWriterem - v tomto kódování totiž AmigaWriter nerozpozná některá česká písmena a považuje je oddělovače (např. slovo „malý“ v kódování ISO-Latin2 chápe jako slovo „mal“ a oddělovač). Takže shrnuto a podtrženo: kontrola pravopisu je pro češtinu zcela nepoužitelná, pokud někdo nenalezne zdrojové soubory slovníku (mně se to nepodařilo), nepřevede je do KOI8 či E2 a znova nezkompiluje. Krátká poznámka k jazykům se vážící: s kontrolou pravopisu dostal AmigaWriter i podporu pro dělení slov, která je zatím dostupná jen pro angličtinu, němčinu, italštinu, španělštinu a francouzštinu.
Pokud bych měl posoudit realizaci kontroly samu o sobě bez přihlédnutí k použitelnosti pro češtinu, mohu říci, že realizace je poměrně zdařilá. Chybí sice zatím jakákoliv průběžná kontrola psaného textu, ale pro kontrolu napsaných dokumentů stávající verze postačí. Jedinou nepříjemností je, že chybné slovo lze sice při kontrole přeskočit, ale není k dispozici volba typu „Ignoruj všechny další výskyty“. V nastavení kontroly pravopisu zatím chybí i možnost nechat ignorovat např. slova psaná velkými písmeny, slova složená z písmen a číslic apod., ale zato je k dispozici unikátní volba týkající se třídění slov navržených jako oprava k nalezeným chybám - návrhy lze totiž třídit nejenom podle abecedy, ale také podle pravděpodobnosti, že daný návrh je tou správnou náhradou (autorem zamýšlenou) chybného slova.
Dalšími novinkami verze 1.20 jsou šablony, které jsou v AmigaWriteru realizovány dosti zdařile. Při otevření nového dokumentu naleznete v okně s vlastnostmi dokumentu stromový seznam s šablonami, který odpovídá adresářové struktuře v adresáři se šablonami a z nějž si stačí jen vybrat požadovanou šablonu. Právě stromové uspořádání kopírující adresářovou strukturu šablon dává uživateli možnost uspořádat si šablony do přehledných skupin. Dalšími novými vlastnostmi mají být zlepšený tisk (přesněji podpora 24-bitového tisku přes TurboPrint, přes Studio zatím ne), podpora ttf.library (knihovna pro práci s TrueType fonty) a zavedení substitučních tabulek pro nahrazování neexistujících fontů.
Kromě toho byly opraveny různé nedostatky. Tím nejdůležitějším je asi přepracovaná správa paměti, která zrychluje práci s rozsáhlými dokumenty (nad 500 stran), ale která především odstraňuje příčiny častého padání programu, Lze tedy prohlásit (i z vlastní zkušenosti), že AmigaWriter je nyní mnohem stabilnější, rozhodně více než například WordWorth. Zrychleno bylo i formátování textu apod.

Staré i nové nectnosti
Bohužel, řada problémů přežila i tento update. Jednou z těch výraznějších je přetrvávající pomalost některých operací. Ačkoliv rychlost reakcí programu při psaní (vkládání textu) je vyhovující (na MC 68040!), stává se, že se občas rapidně zpomalí (třeba na půl minuty). Patrně to souvisí z vnitřní správou paměti, ale není to příjemné. Stejně tak vyznačování bloku textu je i nadále hrozně pomalé. Podobná je i situace u tisku - i přesto, že byl dále optimalizován, zůstávají staré nedostatky. Například ukázkový dokument (1 stránka představující všechny produkty Haage&Partner, obsahuje asi 7 JPEG obrázků) se pří 600 DPI tiskl z AmigaWriteru zhruba 15 minut. Vytvořil jsem analogický dokument i v BD Editoru; z něj však tisk trval asi 6,5 minuty při stejných nastaveních a není důvod domnívat se, že například FinalWriteru by jej tisknul pomaleji. Kromě toho se i nadále při tisku objevují „ruchy“ (občasné svislé proužky).
Stejně jako s pomalostí je to i s některými nedostatky, jimž zatím autoři nevěnovali pozornost. Tím mám na mysli především akutní nedostatek klávesových zkratek pro pohyb v textu a jeho úpravy (i v tomto je vidět jistá podoba s DTP programy). Stejně tak nadále chybí možnost přímo vložit ASCII znak či tvrdý konec stránky. Nepovšimnut zůstal i import a export ve formátu RTF, který je stále na velice primitivní úrovni. Z hlediska použití v Čechách je ovšem závažnější to, že AmigaWriter nezobrazuje (v kódování KOI8) háčky a čárky nad velkými písmeny (ani při velkém řádkování), takže nerozlišíte „Č“ a „C“ apod.
Objevily se i nové vady. Například při práci se starším dokumentem (z AmigaWriteru 1.04/1.1) nelze někdy přidat další textový rámec do dokumentu nebo vytvořit poznámku pod čarou. Při prácí s obrázky se zase stává, že po zvolení příkazu „Vlož obrazový rám“ je požadován disk „UDH1:“. Podstatně nepříjemnější je (vzhledem k velkým paměťovým nárokům AmigaWriteru), že se občas stane (není to příliš často), že program po sobě zapomene uvolnit paměť. To se pak jeden diví, jak je možné, že místo 40 MB volné paměti má najednou jen 20 MB. Kosmetickou drobností je pak to, že i když AmigaWriter pracuje standardně v angličtině (není-li k dispozici lokalizace), zůstávají ikony na nástrojové liště stále „německé“ (například ikona pro tučné písmo je „F“ místo „B“).

Závěr
Přestože se řada věcí změnila u AmigaWriteru k lepšímu (především pak stabilita programu), nemohu zatím změnit závěry, které jsem uvedl na konci recenze předcházející verze. Program je sice moderně koncipován, má ale zbytečně velké hardwarové nároky a stále řadu dětských nemocí. Nová rozšíření, která by mohla zvýšit jeho význam pro české uživatele, tedy kontrola pravopisu a lokalizace, nejsou zatím použitelné. Stanovisko pro zájemce o koupi tohoto programu tedy zůstává: vyčkat. Záleží totiž i na tom, jak ostatní výrobci textových procesorů pro Amigu budou reagovat, především pak dalším vývojem vlastních produktů.

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS