AMIGA REVIEW online
  Uvodná stránka     Software     Hry     Obaly     Download     Amiga na PC     Amiga Forever  

LinuxPPC 4.1

PAVEL CÍŽEK

POŽADAVKY: PPC, 8 MB RAM, 0.5 - 1 GB HDD, doporučena grafická karta

Několik málo měsíců po představení Linux RedHat 5.1 pro Amigy s procesory MC 680x0 se nyní můžete dozvědět něco více o možnostech použití Linuxu na Amigách s procesory PowerPC.

Řada šťastných majitelů PowerPC karet již určitě uvažovala nad možnými využitími svého hardwaru. Jednou z možností je i použití alternativního operačního systému k AmigaOS - Linuxu. Zahraničním uživatelům se nabízí nyní poměrně jednoduchá možnost, jak Linux pro Amigu s PowerPC procesory získat - vše potřebné je totiž na CD přiloženém k Amiga Formátu 40 (vyšel někdy během května). Je ale nějaká jiná alternativa? Jednou z možností je využití vhodné distribuce Linuxu pro počítače Macintosh, které procesory PowerPC také používají. Protože tento je ale ušit na míru hardwaru „macků“, je nutné také získat linuxové jádro pro Amigu. Kde a jak, to se hned dozvíte. Nejprve mi ale dovolte okomentovat hardwarové požadavky. Tak předně potřebujete nějakou PowerPC kartu s pamětí alespoň 8 MB RAM (ale raději 16 MB, kdo by na to dnes neměl), dále 1 GB místa na disku uvažujete-li o kompletní instalaci (stačí i výrazně méně, ale pak nainstalujete jen základní systém a na lepší aplikace a rozumnou práci místa moc nezbude), no a konečně lze výrazně doporučit grafickou kartu (provozovat Linux v rozlišení 640x480 není příliš praktické). V případě instalace z CD se bude samozřejmě hodit i CD-ROM mechanika :-). Předkompilovaná jádra podporují většinu běžného hardwaru Amigy (samozřejmě včetně PowerPC karet, jejich SCSI řadičů a příslušných grafických karet), nicméně není od věci si včas zkontrolovat, že vše, co chcete používat, je již podporováno. (Pozn.: z nějakého důvodu zatím u řady předkompilovaných jader chybí ovladač paralelního portu Amigy; pokud tedy budete chtít tisknout, nezbude vám zatím ni jiného než si jádro Linuxu vyrobit pro svou vlastní konfiguraci sami).
Takže abychom to zpřehlednili. Předně potřebujeme linuxové jádro (základ systému komunikující přímo s hardwarem) určené pro Amigu a software, který s jeho pomocí umí Linux nastartovat. Obojí je vyvíjeno v rámci projektu Linux APUS, který má hlavní stan na serveru „sunsite.auc.dk“ (v adresáři s Linuxem je přímo adresář APUS). Tam také najdete poměrně podrobnou nápovědu k instalaci a použití na Amize. Kromě toho je třeba mít i X-server vhodný pro Amigu, neboť ty pro Macy neberou ohled na jistá specifika našeho systému. Pokud chcete poměrně snadno a rychle najít odkazy na všechny potřebné, lze se podívat například na rychlý návod k instalaci Linux APUS na stránce www.geocities.com/Vienna/6344/linuxinste.html. Pokud máme vše, pak je třeba získat nějakou vhodnou distribuci Linuxu pro PowerPC procesory, jako například LinuxPPC 4.1 (připravuje se verze 5.0) - získáním je myšlen buď nákup CD nebo stažení příslušných stovek megabytů souborů po Internetu (nebo lze i požádat ochotného kolegu o pomoc). Pro účely této recenze byl použit již zmíněný LinuxPPC 4.1 a jádro LinuxAPUS z počátku května (verze 2.2.3). V době, kdy čtete tyto řádky už možná bude k dispozici jádro 2.2.8 a vývojářské verze 2.3.x.

Instalace
Instalace není nijak extrémně složitá. nejprve si musíte připravit pomocí HDToolsBoxu nějaké oddíly (partitions) na disku vyhrazené pro Linux (alespoň dva - systémový a odkládací [čili swapovací]) a označit je příslušnými identifikátory. Pak již stačí jen pomocí dodávané arexxového skriptu (využívá MUIRexx) zvolit jádro systému a spustit instalaci. Ta je typická pro distribuci RedHat: pomocí semigrafického GUI budete vyzváni k zadání základních údajů o počítači a určení instalačního média (CD-ROM, harddisk, sítová instalace); následně vyberete, které oddíly disku se mají na co použít a necháte je naformátovat (což může chvíli trvat); nakonec vyberete balíky, které se mají nainstalovat. Plná instalace celého CD zabere na disku asi 600 MB a i na pomalém IDE disku trvá necelých dvacet minut (PowerPC 603e/200 MHz). Po úspěšné instalaci systému je ještě potřeba doplnit dvě věci - jednak aktivovat ovladač myši, jednak nainstalovat X-server pro Amigu na místo toho pro PowerMac (nejlépe přetažením archivu z amigovského disku a jeho následným rozbalením). Obojí je popsáno ve výše zmíněné dokumentaci. Samozřejmě je možné ještě dále upravit a nakonfigurovat zobrazovací režimy X-Window apod., ale to už je na uživateli. Jedinou drobností, která není nikde zmíněna a která může trochu zkomplikovat život, je to, že některé archivy s X-serverem po rozbalení vytvoří soubor, který není označen jako spustitelný (a nebude tudíž možno X-Win spustit) - to lze ale snadno napravit například za pomoci známého Midnight Commanderu.
Jakmile je všechno hotovo, lze spustit X-Window nebo restartovat Linux. Záhy pak zjistíte, že systém je z tohoto CD standardně nakonfigurován tak, že X-Window se spustí automaticky při startu a uživatele uvítá rovnou přihlašovací obrazovka KDE. Stačí se tedy přihlásit a začít pracovat přímo v grafickém prostředí (které je samozřejmě trochu poznamenáno tím, že se jedná o distribuci pro Macintosh). Pro majitele grafických karet pod systémem CyberGraphics, kteří by rádi využili svoje nastavení a zobrazovací režimy í pod X-Window, bych mohl doporučit arexxový skript mon.rexx, který nastavení monitoru pod CGX převede na data použitelná v konfiguračním souboru XF86Config.

Software
Jak jsem již zmínil, základním instalovaným prostředím je KDE (K Desktop Environment), které nepříliš zkušenému uživateli značně ulehčí počáteční seznamování se se systémem. Obsahuje totiž mimo jiné řadu běžně používaných aplikací s upraveným a snáze ovladatelným uživatelským rozhraním. V rámci vlastního systému to zahrnuje například ovládací líštu pro spouštění aplikací a taskbar (viz obrázky). Dále jako správce souborů funguje aplikace, která ohledně funkčnosti není nepodobná Exploreru 4, tj. chovající se při procházení disků a manipulaci se soubory jako normální internetový prohlížeč. Posuďte sami správce souborů obsahuje tlačítka vpřed, vzad a možnost vytvářet si bookmarky; všechny objekty se aktivují čí spouštějí jedním kliknutím myši (což chce trochu zvyku, ale je to rychlejší); akce pro objekty je závislá na typu souboru, rozsáhlejší nabídka akcí je přístupná přes pravé tlačítko a kontextově sensitivní menu; se soubory se manipuluje pomocí příkazů Cut, Copy, Paste (vyjmi, kopíruj, vlož) atd. Vzhledově téměř identický se správcem souborů je pak program pro prohlížení nápovědy, což není nic jiného než HTML prohlížeč, který však umí zobrazovat i normální unixové manuály (a je to výrazně pohodlnější než man či xman). No, a konečně i konfigurace systému, tj. vzhled a chování ovládacích prvků, lišty s aplikacemi, ale í správa kont uživatelů apod., je řešena pomocí snadno použitelných ovládacích panelů.
To všechno, co jsem zmínil a přítomnost řady dalších aplikací určených pro KDE, ovšem neznamená, že by chyběly jim ekvivalentní standardní nástroje pro X-Window, jako například standardní konfigurační panel RedHatu. Na disku najdete také bohatou nabídku správců souborů (xfm, FileRunner či konzolový a Xový Midnight Commander), textových editorů (xedit, emacs, vim-x, nedit), her (GNU chess, xbill, xboing, ...) a tak dále. Ze souborových utilit stojí za to si povšimnout kzipu, což je obdoba windowského WinZipu. Samozřejmostí u jakéhokoliv Unixu je přítomnost řady vývojářských nástrojů. Tady je na místě malé upozornění - v této distribuci je přítomno EGCS, ale je nakonfigurováno tak, aby se spouštělo jako GCC. Dva tipy pro programátory jsou asi následující: pokud máte rádi editory se zvýrazňování syntaxe, vyzkoušejte nedit; při ladění programů pak stojí za to vyzkoušet vizuální debugger zdrojového kódu DDD.
Protože většina výše zmíněných programů je běžnou součástí linuxových systémů, zvýraznil bych několik málo oblastí a aplikací, které jsou zajímavé pro uživatele na Amize. V oblasti zpracování textu lze jako šikovnou nadstavbu nad TeXem použít Lyx, což je WYSIWYG editor, který ale používá LaTeX pro sázení dokumentů. Je vhodné mít k němu mít také xdvi či kdvi (prohlížeč DVI souborů, tj. souborů s popisem vzhledu výsledného dokumentu) a GhostScript či GhostView. Když už je zmínka o prohlížečích, nelze nepřipomenout, že i těch je k dispozici dostatek (od kview přes xv k xanim). Co však bude uživatele určitě zajímat v souvislosti se zpracováním grafiky je GIMP (GNU Image Manipulation Program) - pro manipulaci s obrazem nabízí pěknou řádku nástrojů, filtrů a konverzí, včetně možnosti vytvářet skripty pro složitější operace. Nu, a přecházeje k multimédiím bych chtěl (kromě různých přehrávačů a mixérů zvuku) upozornit na sympatický přehrávač CD.
Samozřejmostí je také spousta nástrojů pro Internet - od WWW serveru apache, přes FTP servery k hromadě e-mailových klientů (s uživatelským rozhraním i bez něj). V této distribuci jsou i uživatelsky přívětivé nástroje pro konfiguraci spojení přes telefonní linku. Co však zaujme řadu z vás nejvíce, je přítomnost Netscape Communicatoru 4.05 (viz obrázek) včetně e-mailového klienta, prohlížeče diskusních skupin a Page Composeru (editoru WWW stránek). Takže konečně Netscape na Amize (svým způsobem). Nicméně pokud nejste příznivci tohoto prohlížeče, můžete se uchýlit ke KDE sítovým aplikacím (jednoduchý prohlížeč, kmail, ...) nebo použít osvědčený Lynx.

Závěr
Je jasné, že zmíněným výčtem potenciál Linux vyčerpán není - na Internetu naleznete spoustu aplikací, z nichž některé (jako například emulátor procesorů Intel a PC jako takového) vás určitě zaujmou. Ačkoliv to vše vypadá docela hezky, má LinuxPPC 4.1 z jistých hledisek i své nevýhody - je totiž založen na starší distribuci a starších knihovnách než aktuální PC verze, důsledkem čehož je nemožnost zprovoznit některé aplikace, které nejsou součástí dodávky (např. cooledit). To se bohužel týká zčásti i české lokalizace. Na druhou stranu bych měl ovšem upozornit, že nová verze LinuxPPC 5 (odpovídá nejnovější distribuci RedHat 6.0) je již velice blízko dokončení. Navíc pokud se rozhodnete LinuxPPC koupit na CD (tj. ne stáhnout po Internetu), pak za jednu cenu dostanete LinuxPPC 4.1 (abyste měli hned k dispozici funkční systém) a LinuxPPC 5.0, který vám bude zaslán, jakmile bude zcela hotov.

Výrobce: LinuxPPC
Typ: freeware
Cena: USD 32.- (verze na CD)
HODNOCENÍ:
Alternativní unixový operační systém k AmigaOS pracující na procesorech PowerPC, který je založený na jedné z nejznámějších linuxových distribucí (RedHat).

Vytlačiť článok


© ATLANTIDA Publishing Všechna práva vyhrazena.
Žádna část nesmí být reprodukována nebo jinak šířena bez písemného svolení vydavatele.



Amiga na Vašem PC rychle, snadno a zdarma!


none

AMIGA REVIEW

57 ( 11-12 / 2000 )
56 ( 9-10 / 2000 )
55 ( 7-8 / 2000 )
54 ( 5-6 / 2000 )
53 ( 3-4 / 2000 )
52 ( 1-2 / 2000 )
 
51 ( 12 / 1999 )
50 ( 11 / 1999 )
49 ( 10 / 1999 )
48 ( 9 / 1999 )
46-47 ( 7-8 / 1999 )
45 ( 6 / 1999 )
44 ( 5 / 1999 )
43 ( 4 / 1999 )
42 ( 3 / 1999 )
41 ( 2 / 1999 )
40 ( 1 / 1999 )
 
39 ( 12 / 1998 )
38 ( 11 / 1998 )
37 ( 10 / 1998 )
36 ( 9 / 1998 )
35 ( x / 1998 )
34 ( x / 1998 )
33 ( 1-2 / 1998 )
 
32 ( 11-12 / 1997 )
31 ( 9-10 / 1997 )
30 ( 7-8 / 1997 )
29 ( 6 / 1997 )
28 ( 5 / 1997 )
27 ( 4 / 1997 )
26 ( 3 / 1997 )
25 ( 2 / 1997 )
24 ( 1 / 1997 )
 
23 ( 12 / 1996 )
22 ( 11 / 1996 )
21 ( 10 / 1996 )
20 ( 9 / 1996 )
18-19 ( 7-8 / 1996 )
17 ( 6 / 1996 )
16 ( 5 / 1996 )
15 ( 4 / 1996 )
14 ( 3 / 1996 )
13 ( 2 / 1996 )
12 ( 1 / 1996 )
 
11 ( 12 / 1995 )
10 ( 11 / 1995 )
9 ( 10 / 1995 )
8 ( 9 / 1995 )
7 ( 7 / 1995 )
6 ( 5 / 1995 )

ATLANTIDA NEWS

5 ( 3 / 1995 )
4 ( 1 / 1995 )
 
3 ( 11 / 1994 )
2 ( 9 / 1994 )
1 ( 7 / 1994 )
0 ( 5 / 1994 )