AMIGA REVIEW online
  Uvodná stránka     Software     Hry     Obaly     Download     Kniha návštev     Amiga na PC     Amiga Forever  

Co se děje kolem Amigy

PETR KRENŽELOK

Prázdniny jsou pryč a tak je čas opět zasednout ke klávesnici a napsat souhrn událostí z počítačového světa více či méně spjatého s Amigou či její filozofií. Touto větou jsem si doufám šikovně zajistil dostatečně široký prostor ohledně věčně ožehavého tématu co to vlastně je a co není amiga, protože se k tomu zřejmě díky událostem posledních dvou měsíců dostaneme...

Musím se přiznat, že aktivity společnosti Amiga nabraly poslední dobou na obrátkách. Celkem mile mě překvapil rozhovor s Billem McEwenem a Fleecym Mossem na stránkách internetového časopisu IBM developerWorks, jež se poměrně detailně zabývá technologií, již chce Amiga použít pro své budoucí produkty. A tak mi dovolte ve zkratce přiblížit technologii Tao Group, nazvanou Intent, respektive přiblížit principy jejího fungování alespoň v globálu.
Jak již jsme si řekli, základem této technologie je VP (virtuální procesor). Již tento pojem sám nabádal k tomu, že řada uživatelů, aniž viděla tuto technologii na vlastní oči, si dělala o jejím fungování předčasné závěry. Slovo "virtuální" totiž zní jako něco, co ve skutečnosti neexistuje, v podstatě zjednodušeně řečeno jako emulátor a ještě vulgárněji vyjádřeno - balast, zpomalující fungování aplikací. Jak tedy vlastně VP funguje a jaký je rozdíl oproti "běžnému" nativnímu kódu?
Intent, řekněme tedy Tao OS, má celkem tři vrstvy v nativním kódu, zbytek systému je v kódu VP. Jednou z těchto nativních vrstev je translátor (překladač), jež se stará o překlad z VP kódu (jazyka VP), do nativního kódu daného procesoru. Ten zajímá asi 50 - 80 kb kódu. Druhou vrstvou je PII (Platform Isolation Interface), jež abstrahuje základní desku, třetí vrstvou pak tzv. CII (CPU Isolation Interface), jež abstrahuje daný fyzický procesor.
Řekněme tedy, že napíšeme aplikaci v kódu VP, jež je na pohled směsicí asembleru a C. Při spuštění dojde k dynamickému překladu, kdy překladač tento "mezikód" přeloží do nativního kódu fyzického procesoru, nad nímž běží. Je zde tedy jeden mezikrok, ovšem na druhé straně i poněkud odlišná technika fungování. Rovněž na každém jiném běžném systému dochází k tomu, že je váš program nahrán do paměti, je již pro daný procesor přeložený, a musí se vykonat. Tao zde však používá poněkud údajně efektivnější techniku. Nenahrává se bůhvíjaká část kódu, ale jednotlivé funkce nebo metody, jimž se v terminologii Tao říká - "tools". Ušetří se tedy nějaká doba potřebná k natažení potřebných dat z média do paměti. Fleecy se zmínil o poměru 80:20, kdy například u klasického přístupu se jen kvůli jedné metodě vyvolá kód celé objektové třídy, což se u Tao neděje. Samozřejmě se navíc jednou přeložený kód nepřekládá znovu. Jaká jsou tedy další pro a proti?
Výhodou, a to v relativně blízké budoucnosti výhodou velkou, může být přenositelnost kódu. Jak se navíc v novém vydání Amiga World (www.amiga.com/press/zine/8-1-00/) zmiňuje Dean Brown, šéf vývoje referenční hw platformy Amigy, příliš jsme si zvykli na klasický hvězdicový model počítače. V centru je CPU, na který se naloží stěžejní část úkolů a zátěž se distribuuje jen velmi špatně. Rozdíl ve výkonu 500 MHz procesoru a jeho 1 GHz ekvivalentu bývá podle Browna tak 20%. Tao zde však vnáší novou výhodu - možnost postavit systém s mnoha různými procesory nejrůznějšího zaměření, nad kterými poběží jejich VP, důkladně využívající jejich funkcí. Z hlediska software je v systému vše naprosto transparentní a jsou zde techniky, kterými se zátěž rozloží rovnoměrně skrze celý systém (load balancing).
Jistou nevýhodou se pak může jevit převod existujícího kódu. Amiga portovala Doom na Intent asi za 15 minut, nicméně se můžeme rozloučit s možností dynamického překladu na jednotlivé toolsy. Rovněž se nikdo nezmiňuje o tom, jak efektivní bude technologie Intent při aplikacích většího ražení, řekněme například v případě kancelářských balíků. To vše ukáže teprve čas, závan čerstvého přístupu zde však zůstává.
Udělal jsem tedy jednu šílenou věc a SDK si zakoupil. Protože jsem si však rovněž zakoupil nové PC (650 MHz), jen těžko mohu odpovědět na otázku, zdali mi připadaly dané dema rychlé či nikoliv. Při přechodu ze 133 MHz pentia se vám zdá rychlé úplně všechno :-) Ještě jsem se bohužel nedostal k tomu, abych vyzkoušel některou z náročnějších aplikací.
Ano, aplikace. Když jsem se přihlásil na Open Amiga mailing list, k mému překvapení je tam hezky živo. Nechápu čím se povedlo Amize přesvědčit vývojáře k práci na aplikacích pro Amiverse, nicméně již několik zajímavých projektů zde k vidění je. UAE, Regina Rexx, Python, REBOL, ACommander (file manager od slovenských Ablaze), POV Ray, mpeg přehrávač, a práce započaly rovněž na produktu Taifun, NG verzi známého WildFire a řadu běžných utilit snad nemusím ani zmiňovat.
Aby toho nebylo málo, Amiga oznamuje partnerství za partnerstvím, i když zde mám jisté výhrady. Například o "spolupráci" se společností Red Hat její představitelé údajně nic nevědí, což se jal osobně ověřit Jason Compton. Red Hat pouze nabízí SDK ve svém internetovém obchodě. Podobné to zřejmě bude i s tzv. strategickou spoluprací se společností Matrox. Jak jsem se dověděl, je důležité dělat rozruch, aby zůstali investoři spokojení a měli dojem, že se pořád něco děje ;-)
Když už jsem u Matroxe, SDK využívá služeb X Windows. Ty samy o sobě nejsou nijak zázračné, a tak jistým zrychlením může být přechod na XFree manager, jež podporuje DRI (Direct Rendering Instructions?), jež již v systému mám, a co víc, k dispozici je již ovladač pro karty Matrox, který by měl vizuální stránku věci ještě urychlit.
Neměl bych rovněž opomenout fakt, že již brzy bude dostupná verze SDK pro Windows, a jsem celkem rád, že Amiga opět vyslyšela prosbu vývojářské komunity. Jak dlouho však ještě budeme muset čekat na non-hosted verzi systému ví snad jen představitelé Amigy samotné.
Zřejmě to však nebude dříve, než se dokončí některé další vrstvy systému, protože zatím ještě není k dispozici zvuk, 3D API (Mesa), skriptovací jazyk Sheep, prostě řada služeb, bez nichž se jednoduše nedá hovořit o kompletním systému.
Uzavřeme tedy nyní část tohoto sloupku týkající se AmigyNG. Jakékoliv odkazy k výše zmiňované problematice najdete skrze stránku www.amiga.com.
Druhé želízko v ohni, respektive novinka, na niž se bude záhodno přinejmenším podívat, je QNX RtP (Real Time Platform). Členům konsorcia Phoenix již totiž byla dána k dispozici první betaverze, samozřejmě nekompletní. Musím se přiznat, že instalace byla velmi hladká, systém se nainstaluje podobně jako BeOS na partition Windows, a z dnešního rána již vím, že je již hotov rovněž instalátor pro Linux. Mé první dojmy jsou více než dobré. Rychlost systému jsem ve skutečnosti ocenil až na svém starém P133, kde mé W95 téměř pořád swapují.
S kolegou věnujícím se Linuxu jsme vložili na bedra QNX "mírnou" zátěž, přičemž se OS choval pořád svižně. Štíhlý Unix byla slova mého kolegy. Přiznám se, že pokud mě něco na QNX štve, je to hlavně filesystém, který je téměř stejný jako linuxí, ale na druhou stranu, snad kromě POSIX kompatibilního API, je QNX systém, který si dle mého názoru zaslouží označení amiga-like. Interní architektura je totiž na hony vzdálená Unixu. Je to čistá mikrokernelová architektura, velmi dynamická, škálovatelná, s automatickým vyvažováním síťové zátěže, stejně jak je tomu u technologie Tao. Jejím základem jsou tzv. resource managery, úlohy běžící v uživatelské režimu, samozřejmě plně s ochranou paměti, přes něž tečou zprávy (messages) reprezentující události systému a jež fungují jako plug-iny. Do již běžícího resource manageru můžete zapojit jiný, bez nutnosti restartu úlohy, natož systému a systém tak může škálovat na daleko složitější architekturu. Z teoretického hlediska se dá říct, že Tao a QNX pro mě představují asi tu nejpokrokovější architekturu OS, což ovšem nic neznamená, protože operačních systémů, přestože nekomerčních, jsou zde desítky, a každý z nás má zřejmě jiný pohled na to, co je a co není v OS důležité, ať už z hlediska vývojářských, či uživatelských potřeb. QNX RtP by měl být volně ke stažení ze stránky http://get.qnx.com či www.qnx.com počínaje 26. září. Není jej důvod nevyzkoušet, - nakonec - ještě za dob Gatewaye tohle měla být naše Amiga...

Nashledanou příště...

Vytlačiť článok


© ATLANTIDA Publishing Všechna práva vyhrazena.
Žádna část nesmí být reprodukována nebo jinak šířena bez písemného svolení vydavatele.



Amiga na Vašem PC rychle, snadno a zdarma!


none

AMIGA REVIEW

57 ( 11-12 / 2000 )
56 ( 9-10 / 2000 )
55 ( 7-8 / 2000 )
54 ( 5-6 / 2000 )
53 ( 3-4 / 2000 )
52 ( 1-2 / 2000 )
 
51 ( 12 / 1999 )
50 ( 11 / 1999 )
49 ( 10 / 1999 )
48 ( 9 / 1999 )
46-47 ( 7-8 / 1999 )
45 ( 6 / 1999 )
44 ( 5 / 1999 )
43 ( 4 / 1999 )
42 ( 3 / 1999 )
41 ( 2 / 1999 )
40 ( 1 / 1999 )
 
39 ( 12 / 1998 )
38 ( 11 / 1998 )
37 ( 10 / 1998 )
36 ( 9 / 1998 )
35 ( x / 1998 )
34 ( x / 1998 )
33 ( 1-2 / 1998 )
 
32 ( 11-12 / 1997 )
31 ( 9-10 / 1997 )
30 ( 7-8 / 1997 )
29 ( 6 / 1997 )
28 ( 5 / 1997 )
27 ( 4 / 1997 )
26 ( 3 / 1997 )
25 ( 2 / 1997 )
24 ( 1 / 1997 )
 
23 ( 12 / 1996 )
22 ( 11 / 1996 )
21 ( 10 / 1996 )
20 ( 9 / 1996 )
18-19 ( 7-8 / 1996 )
17 ( 6 / 1996 )
16 ( 5 / 1996 )
15 ( 4 / 1996 )
14 ( 3 / 1996 )
13 ( 2 / 1996 )
12 ( 1 / 1996 )
 
11 ( 12 / 1995 )
10 ( 11 / 1995 )
9 ( 10 / 1995 )
8 ( 9 / 1995 )
7 ( 7 / 1995 )
6 ( 5 / 1995 )

ATLANTIDA NEWS

5 ( 3 / 1995 )
4 ( 1 / 1995 )
 
3 ( 11 / 1994 )
2 ( 9 / 1994 )
1 ( 7 / 1994 )
0 ( 5 / 1994 )