AMIGA REVIEW online
  Uvodná stránka     Software     Hry     Obaly     Download     Amiga na PC     Amiga Forever  

Shadow Fighter

Jiří Brossmann

Během svého vývoje učinilo lidstvo několik významných objevů - patří sem například vynález piva, toaletního papíru či kartáčku na zuby. Ale pravděpodobně největší vývojový skok nastal, když lidé vymysleli mlátičky.

Původ mlátiček sahá hluboko do minulosti. Už v pravěku jeden člověk druhému s radostí rozbil hlavu jako kokos a ani při tom nemrknul. Jak se civilizace vyvíjela, měnily se i prostředky pro dosažení lepších výsledků při mlácení, takže klacek byl postupně nahrazen kamenem, mečem a joystickem. Posledně jmenovaný má tu výhodu, že ho lze použít dvěma způsoby: k řízení pajduláka, který se volně pohybuje po obrazovce a občas dělá to co chcete nebo k přímému zásahu do hlavy protivníka.
Tento způsob má tu velkou výhodu, že neriskujete přímý kontakt s protivníkem a tím ani nepříjemná zranění, a navíc se vám v pokoji nevrší mrtvoly. To je zřejmě důvod proč se mlátičky hrají většinou na počítačích a ne v reálu (i když po přečtení Černé kroniky člověk nabude dojmu, že od pravěku se toho zase tak moc nezměnilo).
Podívejme se nyní jak vypadá odpoledne dvou takových lidí, kteří se rozhodnou pořádně si namlátit (pro jednoduchost naše lidi nazývejme M1 a M2 - Mlátič 1 a Mlátič 2):
M1: "Ahoj! Hádej co mám."
M2: "*" * poznámka autora: zde bylo nutno přistoupit k cenzuře.
M1: "No to taky, ale myslel jsem něco jiného."
M2: "Novou holku?"
M1: "Ptal jsem se co mám, ne co nemám. Zkusím ti napovědět: začíná to na S a F."
M2: "Že by nějaká nová sci-fi?"
M1: "Aha. Tudy cesta nevede. Mám Shadow Fightera."
M2: "Není to ta nová gamesa od Gremlins?"
M1: "Je. Prý má být lepší než Mortal Kombat II"
M2: "V tom případě bude muset být hodně dobrá."
M1: "Uvidíme. Zapínej počítač."
M2: "Hmm. Demo nic moc jenom nějaké renderované písmenka. To se moc nevytáhli."
M1: "A hele. Máme tu menu. Šampionát, trénink, nastavení a... je to tady! souboj pro dva. Dávej druhý joystick."
M2: "Jé, tady je ale bojovníků."
M1: "Beru si toho hnusného."
M2: "Já mám ženskou."
M1: "Grafika je celkem pěkná."
M2: "Jo, ale ti pajduláci se hýbou nějak divně. Vypadá to, že mají málo fází na pohyb."
M1: "To je fakt. Co to slyším...? Jo ona hraje nějaká hudba."
M2: "Není špatná. Ale ta animace mě fakt deptá. V MKII byla lepší."
M1: "Tam ti zase tak pěkně neskroluje pozadí. Navíc se mi zdá, že SF je líp hratelný... Bang...bum...bech... Jé co to letí přes obrazovku? To jsem já? A proč nevstávám?!"
M2: "Asi to bude tím, že jsi mrtvý. Chtělo by to nějakou fatalitku - třeba ukousnutí hlavy nebo tak něco..."
M1: "No myslím, že to není tak špatné. V každém případě vyhrávám častěji než v MKII"
M2: "To jo. Když si dáš v MKII souboj s počítačem, rozhodně nevydržíš do dalšího kola. Tady máme nastavenou obtížnost EASY a ...moment... a máme to dojeté."

Tolik tedy hodnocení dvou nezaujatých hráčů. A jaký je Shadow Fighter doopravdy? Rozhodně to není špatná hra. K dispozici je velký výběr postav a novinka je také možnost tréninku s vycpaným kašpárkem, který si z vás stále dělá legraci, i když je fakt, že když po vás vyjede cirkulárkou nebo začne házet bomby moc se smát nebudete. Graficky je hra na poměrně dobré úrovni, ale je fakt, že na 25 pohybů je 125 animačních sekvencí přece jen trochu málo. Poměrně pěkné je pozadí, které se pohybuje oním zvláštním způsobem, který se poprvé objevil tuším v Elfmanii - to co je blíž k obrazovce se skroluje rychleji, než to co je vzdálenější, což celkově budí dojem perspektivy. Navíc se mění podle zvolených bojovníků, a většinou se na něm něco děje - od pořvávajících chlapíků, přes tekoucí vodu až po projíždějící metro.
S hratelností je to také poměrně dobré. Ovládání je dobře rozvrženo a speciální chvaty se u většiny bojovníků vyvolávají podobnými kombinacemi (i když pokaždé se stane něco jiného). V manuálu jsou popsány vždy dva takové chvaty a jeden je s otazníkem. U toho si musíte kombinaci zjistit sami (což je ovšem dost těžké, když vás pořád někdo otravuje). Při souboji s počítačem si můžete nastavit obtížnost na jednoduchou, normální, nebo vysokou, kde označení obtížnosti opravdu odpovídá tomu jak proti vám počítač hraje pokud máte nízkou obtížnost jde to skoro samo, ale už na normální to začne skřípat a při velké si asi moc nezahrajete, protože budete pořád mrtví (tedy ne že by jste umřeli na joysticku, což velký sen mnoha lidí, ale budete se pořád snažit vzpamatovat se z ran, které inkasujete). Pokud hrajete jednotlivé zápasy je jediný rozdíl mezi obtížnostmi v agresivitě protivníka, ale pokud chcete hrát šampionát, pak vám s obtížností přibývá počet postav. V praxi je to asi tak, že na nejnižší obtížnost je přístupná první řada - tedy šest bojovníků, na normální už vybíráte z dvanácti, a na vysokou se uvolní i poslední čtyři. To je také jeden z kladů hry - velký počet zápasníků. V základní konfiguraci je jich šestnáct a autoři slibují, že na speciálním datadisku budou další. Pokud byste snad byli nacionálně založeni, můžete vybírat nejen podle "ksichtu", ale také podle národnosti (při hře pro dva jde národnost volit).
Objevíte také několik drobností, které vám mohou hru zpříjemnit. Je to například krev, která ovšem vypadá spíš jako autorova variace na červenou barvu, nebo hvězdičky které vám začnou lítat kolem hlavy, když dostanete pořádnou ťafku.
Na hře je dále sympatické to, že se dá celkem dobře hrát z disket. Pokud jste zkoušeli hrát již zmiňovaný Mortal Kombat II s jednou mechanikou, pak jste si už asi koupili novou, protože vyměňovat každých dvacet vteřin disketu, pak se nechat zabít a celé si to zopakovat není nic příjemného. Pokud máte harddisk je vše v pořádku program si nainstalujete a hrajete.
Čeho si dál na hře všimnete je hudba. Mění se celkem často a pokud byste snad hráli hru na CD32, je skoro při každém zápasu jiná - pokud tedy měníte bojovníky, protože hudba závisí právě na nich. Jinak se CD-verze od disketové moc neliší. Trochu mě zklamalo, že se na CDéčku neobjevila žádná pěkná animace v úvodu, ale zase jen ty písmenka která spadnou a zmizí.
Suma sumárum je Shadow Fighter celkem dobře zpracovaná variace na klasické téma "rychle hýbej joystickem a často mačkej FIRE, protože jinak to s tebou špatně dopadne". Pokud máte rádi Mortal Kombat II bude vám možná vadit menší plynulost animací. Zase si můžete hru zahrát i proti počítači bez rizika, že ukroutíte joystick, omotáte ho kabelem myši a vyhodíte z okna.
Na závěr se ještě podívejme jaká je situace u našich dvou hráčů v době, kdy už většina slušných lidí spí:
M2: "Říkám ti, že se mi MKII líbí víc."
M1: "Nevíš co je dobré. Budeme hrát Shadow Fightera."
M2: "Já že nevím co je dobré? Ty nemáš žádný vkus."
M1: "Myslím, že ti budu muset vysvětlit která hra je lepší."
M2: "Na to nemáš..."
M1: "Že ne? Uvidíme."
M2: "Jedem..."
(Autor děkuje Radimu Ballnerovi za odbornou spolupráci)

Vytlačiť článok


© ATLANTIDA Publishing Všechna práva vyhrazena.
Žádna část nesmí být reprodukována nebo jinak šířena bez písemného svolení vydavatele.



Amiga na Vašem PC rychle, snadno a zdarma!


none

AMIGA REVIEW

57 ( 11-12 / 2000 )
56 ( 9-10 / 2000 )
55 ( 7-8 / 2000 )
54 ( 5-6 / 2000 )
53 ( 3-4 / 2000 )
52 ( 1-2 / 2000 )
 
51 ( 12 / 1999 )
50 ( 11 / 1999 )
49 ( 10 / 1999 )
48 ( 9 / 1999 )
46-47 ( 7-8 / 1999 )
45 ( 6 / 1999 )
44 ( 5 / 1999 )
43 ( 4 / 1999 )
42 ( 3 / 1999 )
41 ( 2 / 1999 )
40 ( 1 / 1999 )
 
39 ( 12 / 1998 )
38 ( 11 / 1998 )
37 ( 10 / 1998 )
36 ( 9 / 1998 )
35 ( x / 1998 )
34 ( x / 1998 )
33 ( 1-2 / 1998 )
 
32 ( 11-12 / 1997 )
31 ( 9-10 / 1997 )
30 ( 7-8 / 1997 )
29 ( 6 / 1997 )
28 ( 5 / 1997 )
27 ( 4 / 1997 )
26 ( 3 / 1997 )
25 ( 2 / 1997 )
24 ( 1 / 1997 )
 
23 ( 12 / 1996 )
22 ( 11 / 1996 )
21 ( 10 / 1996 )
20 ( 9 / 1996 )
18-19 ( 7-8 / 1996 )
17 ( 6 / 1996 )
16 ( 5 / 1996 )
15 ( 4 / 1996 )
14 ( 3 / 1996 )
13 ( 2 / 1996 )
12 ( 1 / 1996 )
 
11 ( 12 / 1995 )
10 ( 11 / 1995 )
9 ( 10 / 1995 )
8 ( 9 / 1995 )
7 ( 7 / 1995 )
6 ( 5 / 1995 )

ATLANTIDA NEWS

5 ( 3 / 1995 )
4 ( 1 / 1995 )
 
3 ( 11 / 1994 )
2 ( 9 / 1994 )
1 ( 7 / 1994 )
0 ( 5 / 1994 )