AMIGA REVIEW online
  Uvodná stránka     Software     Hry     Obaly     Download     Kniha návštev     Amiga na PC     Amiga Forever  

Workbench...

Michal Kára

Existuje mnoho stromů. Duby, Javory, Buky, Kaštany, Lípy ... V poslední době se o stromech mluví i v trochu jiné souvislosti. Uděláme si teď malou exkurzi o jednom takovém "stromu", který má skoro každý z vás doma, byť bydlíte třeba v paneláku. Ano, uhodli jste, půjdeme se projít stromem adresářů operačního systému Amigy. Snad to bude cesta zajímavá a poučná.

Možná, že na svém disku popřípadě Workbenchové disketě některý ze zde popisovaných adresářů nenaleznete. Pokud používáte systém 1.3, je to dokonce velmi pravděpodobné. Jestliže vám ale systém funguje v pořádku, není ani pod vyššími verzemi systému důvod k panice. Všechny tyto adresáře by měly být na standardně nainstalovaném bootovacím disku, na který ukazuje zařízení "SYS:".
Začneme prvním adresářem podle abecedy a tím je "c". Snad každý ví, že v tomto adresáři jsou uloženy příkazy systému. Také je na něj nasměrováno zařízení "C:".
Adresář "Classes" je, jak už jeho název napovídá, určen pro ukládání tříd. Obvykle jsou zde uloženy třídy datatypů (lépe řečeno: datové typy) pro program Multiview. Jinak tento adresář využívá třeba i MUI.
Na adresář "Devs" je standardně nasměrováno zařízení "DEVS:". Jsou v něm uloženy spustitelné drivery zařízení, které mají příponu ".device". Pokud program zažádá o otevření nějakého zařízení, například "serial.device" pro práci se sériovým portem, hledá se v tomto adresáři. Zde pravděpodobně najdete také soubor "Mountlist," který slouží pro definice dosových zařízení. Dosovým zařízením je myšleno to zařízení, které se chová jako disk, popřípadě soubor - můžete do něj ukládat respektive posílat soubory. Nyní tedy nemyslím například "serial.device". Adresář "Devs" obsahuje také několik velice důležitých podadresářů:
Do "DEVS:clipboards" mohou být ukládána data, které přenesete do clipboardu například z textového editoru nebo i z normálního CLI, pokud podržením levého tlačítka a pohybem myši označíte nějaký text a pak stisknete kombinaci kláves levá Amiga + C. Toto ovšem funguje jen na systému 2.0 a vyšším a to v konzolích spuštěných příkazem NewShell popřípadě NewCli, nikoli tedy v "Initial CLI".
Podadresář "DEVS:datatypes" opět slouží pro včely programu "Multiview" a dalších podporujících systém datových typů.
Pod systémem 2.0 existují dvě možnosti jak definovat zařízení. Buď starým způsobem přidáním jeho definice do souboru "Mountlist", nebo vytvořením jeho vlastního definičního souboru který umístíte do podadresáře "DOSDrivers" v zařízení "DEVS:". Jednotlivé soubory v tomto adresáři mohou mít svoji vlastní ikonku, takže můžete mountovat zařízení kliknutím z Workbenche. Standardní "startup-sequence" obsahuje příkazy, které zajistí namountování každého zařízení v adresáři "DEVS:DOSDrivers". Pokud chcete takto definovat zařízení, které se nebude automaticky mountovat, umístěte jeho definici do adresáře "Storage/DOSDrivers", o kterém bude řeč později. U těch disků, které chcete namountovat, ale nechcete mít jejich ikonky stále na Workbenchi (např. PC0:), můžete pomocí funkce "Info" či "Information" z menu Workbenche nastavit v tooltypes položku "Activate" na hodnotu nula (v ikoně na řádku tooltypes Activate=0"). Takovéto zařízení bude sice při startu namountováno, ale zůstane (jen jako disk) v "latentním" stavu - jeho driver se nahraje do paměti a jeho ikonka se zobrazí na Workbenchi až poté, co ho poprvé použijete necháte ho vylistovat, přečtete z něj nějaký soubor apod.
Možná vás již napadlo, kde jsou uloženy mapy klávesnice, které se přestavují programem "Setmap" popřípadě "SetKeyboard". Třeba jste si řekli, že jsou integrovány v těchto příkazech. Nejsou. Takovéto řešení by možná bylo vhodné na PC, ale Amiga je otevřený systém. Zde jsou soubory, které určují rozložení kláves, uloženy v podadresáři "DEVS:Keymaps". Můžete si vytvořit i svoji vlastní, ale ve standardní výbavě systému žádný program na její editaci není. Zato na Aminetu se jich několik nalézá a jistě budou i na některé BBS.
Další podadresář je poněkud nestandardní, ale přesto ho uvedu. Jestliže máte například systém 1.3 a chcete používat software pro 2.0, můžete si buď pořídit místo původní ROMky novou, nebo nahrát (nakicknout) lepší systém. Data pro takovéto programy jako například MKick nebo SKick jsou uložena právě v podadresáři "DEVS:KickStarts."
Nyní se dostáváme k podadresáři "DEVS:Monitors". Zde jsou uloženy soubory s definicemi monitorů. Při startu systému jsou ze "startupsequence" tyto soubory spuštěny. Jestliže se soubor spustí, nainstaluje se ovladač tohoto monitoru a vy si pak budete moci vybrat videomód pro tento monitor například v systémových preferencích (od systému 2.0) nebo v CEDu.
V podadresáři "DEVS:Printers" jsou uloženy drivery tiskáren. Z těchto driverů se potom vybírá v preferencích pro tiskárnu. Jinak nic zajímavého.
Tím jsme skončili s "Devs" a přecházíme k adresáři "Expansion". Ten je tak trochu přežitkem z minulých dob. Měly v něm být původně drivery expanzních zařízení, ale to bylo opravdu v počátcích. Nyní se na nic nepoužívá, neboť zařízení mívají ovladače ve svých vlastních ROMkách, takže bývá prázdný.
K čemu slouží adresář "Fonts" asi víte a to, že na něj ukazuje zařízení "FONTS:" také. V tomto adresáři jsou uloženy definice znakových sad. Každý zde má jednak svůj soubor a jednak adresář, ve kterém jsou určeny jednotlivé velikostí fontu. Soubor obsahuje údaje o tom, které velikostí jsou přístupné. Jestliže tedy velikost z adresáře fontu smažete nebo tam novou nakopírujete, je lepší poté spustit program "FixFonts," který provede příslušné změny i v tomto souboru. Některé fonty nemají svůj soubor. To jsou tzv. outlinové, které mají definovaný pouze tvar, ze kterého se pak vypočítá bitmapa požadované velikostí.
Již jsem se zmínil o dosových zařízeních. Tyto nepoužívají přímo zařízení jako "serial.device", ale tzv. handlery. Handler buď otevře příslušné zařízení a zajišťuje jen transformaci příkazů z dosových paketů na příkazy zařízení, nebo je to filesystém (jako například u CrossDOSFilesystému), jehož činnost je podstatně složitější. Tyto handlery bývají uloženy v adresáři "l", na který je nasměrováno zařízení "L:". Na tento adresář nejsou nijak vázány - v definici zařízení se u jeho handleru nebo filesystému uvádí vždy plná cesta, je to jen taková konvence. Když už jsme u toho, dodnes je mi záhadou, proč se tento adresář jmenuje zrovna "I".
Adresář "Libs" obsahuje všechny knihovny, které nejsou přímo v ROMce. Je na něj nasměrováno zařízení "LIBS:". Podobně jako u adresáře "Devs", pokud chce systém otevřít knihovnu a neuspěje na zařízení "LIBS:", prohlíží adresáře "Libs" všech připojených disků. V tomto adresáři mohou být také podadresáře. Při otevření knihovny je totiž možno specifikovat i podadresář v příslušném adresáři "Libs", kde se má knihovna nalézat, takže některé programy si založí svůj vlastní adresář. Ze standardních programů toto dělá Multiview, které zde má svůj adresář "Datatypes".
Soubory týkající se lokalizace systému a programů jsou uloženy v adresáři "Locale", na který ukazuje zařízení "LOCALE:". Ten má několik podadresářů a každý z nich obsahuje příslušné podadresáře podle nainstalovaného jazyka nebo jazyků (viz. náš vzorový strom). Asi nejdůležitější je podadresář "LOCALE:Catalogs". V jeho podadresářích jsou uloženy tzv. katalog soubory (CTLG) jednotlivých programů. Tyto soubory obsahují řetězce pro ten který jazyk a tím může program komunikovat několika různými jazyky. Jen přestavíte řeč v preferencích a všechny programy, které poté spustíte, začnou mluvit jazykem, který jste zvolili (pokud to umí). Tedy žádné speciální české nebo slovenské verze všech produktů jako někde...
V podadresáři "LOCALE:Countries" jsou uloženy definice jednotlivých zemí, "docs" obsahuje dokumentace programů a "Help" online helpy. V "LOCALE:Languages" najdete definice jazyků. V nich je definován například formát data a času, procedura pro porovnávání znaků, prostě všechno, co se zem od země liší.
Nyní se dostáváme k adresáři "Prefs". Zde jsou jednak programy pro nastavování preferencí a to jak systémových, tak i preferencí jiných programů (reqtools, MUI, ...) a dále několik podadresářů:
"Prefs/Env-Archive" obsahuje standardní nastavení takzvaných "environment variables", tedy proměnných systému. Jejich aktuální hodnota je udržována v zařízení "ENV:", které obvykle ukazuje na adresář "RAM:Env". Tyto proměnné jsou malé soubory, které používá jak systém (jsou v nich uloženy systémové preference) tak i různé programy pro své konfigurační údaje. Jestliže v preferencích kliknete na gadget "Use", změní se hodnota pouze u souboru v "ENV:". Pokud ale použijete "Save", uloží se tento soubor zpět právě do adresáře "Prefs/Env-Archive" (na který ukazuje zařízení "ENVARC:").
Dalším zajímavým podadresářem je "Prefs/Presets", kde můžete nalézt například soubory různých defaultních ikon - default disk, default appikona, default soubor... Pokud tedy nechcete klasické "kladívko", stačí sem umístit soubor s příslušným názvem.
V příštím čísle by měl být článek o ARexxu. Některé jeho příkazy jako například jeho interpreter "RX" jsou uloženy v adresáři "Rexxc".
Na počítačích PC se takzvané batch soubory - tedy dávky - poznají podle přípony ".BAT". Na Amize se takovéto soubory spouští pomocí příkazu "Execute". Od systému 2.0 je možno u souboru nastavit atribut "s", který říká, že soubor je dávka ("s" od slova "script" - scénář). Pokud zadáte jméno takovéhoto souboru, systém sám pozná, že jde o dávku a zachová se patřičným způsobem. Na systému 1.3 to takto funguje pouze pokud používáte NEWCON, jinak musíte dávky spouštět pomocí příkazu "execute". Tyto dávky jsou uloženy v adresáři "s", na který ukazuje zařízení "S:". Pod systémem 1.3, dokud neexistovala zařízení "ENV:" a "ENVARC:", bylo zvykem ukládat konfigurační soubory právě do tohoto adresáře. Jestliže chcete příkazem "Execute" spustit nějakou dávku, je vyhledávána ne prve v aktuálním adresáři a pak automaticky i v zařízení "S:".
Adresář "Storage" slouží jako jakési skladiště. Jeho podadresáře jsou podobné podadresářům v "Devs" a také soubory, které nejsou potřebné v tomto adresáři jsou uskladněny ve "Storage". Pozor, pokud přesunete například soubor s ovladačem pro monitor z podadresáře ve "Storage" do podadresáře v "Devs." Módy monitoru se vám hned neukáží, musíte znovu nabootovat systém nebo jednoduše příslušný soubor spustit.
Nyní trochu poruším abecední pořadí. Adresáře "System", "Tools" a "Utilities" jsou si velice podobné, obsahují standardní programy, které jsou do nich zařazeny podle svého druhu. V adresáři "Tools" ještě může být adresář "Commodities", který obsahuje commodity - různé "vylepšující" programy.
Při předchozím výkladu jsem přeskočil adresář "Trashcan". Je určen jako odpadkový koš. Soubory, které jste se rozhodli smazat přemístíte sem, a až vám dojde místo na disku, prostě nakliknete ikonku trashcanu na disku a použijete funkci "Empty trash" z Workbenchového menu. Bohužel, pokud do tohoto adresáře přemístíte ikonku disku, disketa vám nevyjede z disketové mechaniky do ruky jako na počítačích Apple, ale systém vám řekne, že tohle nemůžete :-).
A dostali jsme se na konec. Posledním v abecedě je adresář "WBStartup". Pokud spouštíte WorkBench příkazem LoadWB, všechny programy umístěné v tomto adresáři budou spuštěny jako by byly spuštěny z Workbenche dvojím kliknutím na svoji ikonu.

Vytlačiť článok


© ATLANTIDA Publishing Všechna práva vyhrazena.
Žádna část nesmí být reprodukována nebo jinak šířena bez písemného svolení vydavatele.



Amiga na Vašem PC rychle, snadno a zdarma!


none

AMIGA REVIEW

57 ( 11-12 / 2000 )
56 ( 9-10 / 2000 )
55 ( 7-8 / 2000 )
54 ( 5-6 / 2000 )
53 ( 3-4 / 2000 )
52 ( 1-2 / 2000 )
 
51 ( 12 / 1999 )
50 ( 11 / 1999 )
49 ( 10 / 1999 )
48 ( 9 / 1999 )
46-47 ( 7-8 / 1999 )
45 ( 6 / 1999 )
44 ( 5 / 1999 )
43 ( 4 / 1999 )
42 ( 3 / 1999 )
41 ( 2 / 1999 )
40 ( 1 / 1999 )
 
39 ( 12 / 1998 )
38 ( 11 / 1998 )
37 ( 10 / 1998 )
36 ( 9 / 1998 )
35 ( x / 1998 )
34 ( x / 1998 )
33 ( 1-2 / 1998 )
 
32 ( 11-12 / 1997 )
31 ( 9-10 / 1997 )
30 ( 7-8 / 1997 )
29 ( 6 / 1997 )
28 ( 5 / 1997 )
27 ( 4 / 1997 )
26 ( 3 / 1997 )
25 ( 2 / 1997 )
24 ( 1 / 1997 )
 
23 ( 12 / 1996 )
22 ( 11 / 1996 )
21 ( 10 / 1996 )
20 ( 9 / 1996 )
18-19 ( 7-8 / 1996 )
17 ( 6 / 1996 )
16 ( 5 / 1996 )
15 ( 4 / 1996 )
14 ( 3 / 1996 )
13 ( 2 / 1996 )
12 ( 1 / 1996 )
 
11 ( 12 / 1995 )
10 ( 11 / 1995 )
9 ( 10 / 1995 )
8 ( 9 / 1995 )
7 ( 7 / 1995 )
6 ( 5 / 1995 )

ATLANTIDA NEWS

5 ( 3 / 1995 )
4 ( 1 / 1995 )
 
3 ( 11 / 1994 )
2 ( 9 / 1994 )
1 ( 7 / 1994 )
0 ( 5 / 1994 )