AMIGA REVIEW online
  Uvodná stránka     Software     Hry     Obaly     Download     Amiga na PC     Amiga Forever  

OD UMĚNÍ K VIRTUÁLNÍ REALITĚ


Ciešlicki Jindřich - běh života
Narozen roku 1958 na Ostravsku, roku 1974 změna bydliště na Prahu. Rok 1977 - úspěšné složení maturitní zkoušky, maturitní předmět - deskriptivní geometrie, což byl v té době i jeho koníček a nepřímo ovlivnil jeho vztah k počítačové grafice tzn. 3D zobrazování. Od roku 1978 trvalý zájem o výtvarné umění, dějiny umění, teorie umění (dnes převážně teorie počítačového umění a všechny otázky s tím spojené), vlastní studium filosofie, literatury, zájem o mnohé otázky vědy, ať již vyřešené nebo nevyřešené, genetika, kosmologie a mnoho jiných. "Domnívám se, že náš blízký i vzdálený svět je příliš složitý na to, abychom si mohli dovolit zabývat se pouze jednotlivinou." V 80. letech absolvování večerních kurzů malby a kresby. Během těchto let vlastní tvorba, malba, různé experimentátorské postupy. V 2. polovici 80. let zájem a posléze propadnutí serigrafii, využívání fotografických postupů a koláží. V té době k nám začaly pronikat první výkonnější počítače a jeho osud byl jasný. Již v serigrafických pracích byly cítit pozdější počítačové postupy o kterých v té době mnoho nevěděla byly teprve v plenkách. Využívání počítačů mu umožnilo skloubit to, oč usiloval v dřívější práci. V roce 1991 se stal členem Sdružení výtvarníků ČR se kterým absolvoval několik kolektivních výstav, v roce 1993 účast na bienále exlibris IWA v Havířově, 2. bienále grafiky v Sapporu, rok 1994 účast mezin. soutěže poč. umění Bit.Movie Italia, Prix Electronica Linz, 2. roč. Trienále evropské avantgardní grafiky v Praze, ukázky z prací v časopise Pixel, AWB magazín, Atlantida (obálka). Od roku 1994 člen Unie počítačových umělců, rok 1995 účast na soutěži Bit.Movie Italia 95.

- Proč Amiga
Amiga byla již od svého vzniku velice vhodný počítač pro tvůrčího člověka, jistou dobu jejich možností využívala i samotná NASA. Pro umělecké využití je Amiga výhodná převážně z hlediska ceny a možností. V USA neznamená, jak se mnoho z nás omylem domnívá, že pokud chcete tvořit počítačové umění (a nejen to), musíte zakoupit hned drahou a vysoce výkonnou grafickou stanici. Hodnotí se nejen pouhé využití již vytvořených programových prostředků, ale i osobní a tvůrčí přístup k práci (např. programování nových aplikací, kombinace několika prostředků ...).

- Jak můžeme charakterizovat počítačové umění?
V této souvislosti můžeme uvažovat jakékoliv využití počítače a jeho možností v umělecké sféře. To neznamená, že hlavním prvkem musí být bezpodmínečně počítač, ale může být využit jen jako doplňující prvek u tzv. performance neboli instalací.

- Jak souvisí tvůrčí charakter umělce a používání počítačové technologie v umění?
U autorů by se měla vždy objevovat snaha při tvorbě využít možností a schopností moderní výpočetní techniky, snaha o nevázanost s klasickým pojetím umění a technik. Hlavně se projevuje v počítačové grafice, dnes nejvíce upřednosťnovaný fenomén. U profesionálů se předpokládá znalost hardwaru, softwaru a schopnost využití periferií.

- Promítají se klasické umělecké styly do soudobého počítačového umění a poskytují k tomu počítače nějaké silné programové prostředky?
Je nebezpečné napodobovat klasické umělecké styly minulosti. Mnoho grafických programů (Fractal Painter, ImageFX, Photoshop...) umožňuje zcela jednoduše aplikovat mnoho z těchto tvůrčích postupů pomocí takzvaných filtrů (jak by to namalovat třeba Picasso, Rembrant...). Naopak je pravdou, že nikdo ze skutečných počítačových tvůrců tuto možnost neupřednostňuje. Tvorba je prakticky originální a snaží se vyloučit nepůvodní fragmenty.

- Budeme opět škatulkovat jako tomu bylo v minulosti - expresionismus, kubismus, naturalismus...
Ne, tomu se asi vyhneme. Stejně jako u jiných druhů umění je možné toto rozdělit taktéž do dvou směrů: fine art a commercial art. V současné době commercial art převažuje...
Velmi častým omylem se stává představa, že člověk který usedne k počítači a podaří se mu spustit 2D nebo 3D program pro grafiku se domnívá že v tuto dobu se stává pravým umělcem. Z lednového čísla Computer Artist můžeme citovat: "Lidé se učí používat Maca a tvrdí, že jsou dizajnéři."

- Jak poznáme opravdové počítačové umění?
V umění neexistuje žádná hranice, ale jedná se o přístup autora. Dnes není nikdo schopen prohlásit: "Toto je ještě umění, ale tohle už ne!" Dříve se tvořilo v duchu jistých obecně přijímaných uměleckých pravidel (volba barev, kompozice, perspektiva, tahy štětce, anatomie - znalost lidského těla), ale 20. století toto vše svrhlo.

- Co si myslíš o tvorbě dem na Amize (Anarchy, Lemon, HOIS, Sanity, Kefrens...)?
Projevuje se snaha považovat efektnost za umění, ale není tomu tak, spíše to je komerce. Velmi těžké je pomocí počítačové animace vytvořit nebo naprogramovat pár sekund s určitou uměleckou hloubku, kterou si musí každý nalézt sám v sobě.

- Další fází počítačového umění se stále více stává i virtuální realita. Měl jsi se možnost s takovouto formou již seznámit?
Před rokem a půl byla první prezentace virtuální reality v umění v Guggenheimově muzeu (USA). Jistá umělkyně zde využila 3D programu a velice výkonného stroje k vytvoření abstraktního virtuálního prostoru s použitím digitalizovaných záznamů a zvuků války v bývalé Jugoslávii. Dotyčný účastník za použití virtuální helmy (HMD - Head Mounted Display) prolétal definovaným prostorem a zároveň virtuálně prožíval tamní události. Bylo to velice působivé, mnohem působivější než sebelépe umělecky pojatý filmový dokument, protože zde se člověk cítil jako součást toho všeho.

- Každý nový směr v umění procházel určitými fázemi vývoje, musela jej přijmout veřejnost a odborná kritika. Jak je to s tím počítačovým?
Je to úplně stejné jako třeba před sto lety s přijímáním nových trendů a směrů. Největší nárůst a rozvoj počítačové grafiky je zaznamenán v celém světě za poslední 4 roky (dáno vývojem hardware). Projevuje se stálá snaha oficiálních kruhů (galerie, akademie, kritici, mnozí tvůrci...) počítačovou grafiku a počítačové umění obecně odsunout někam na okraj. Zdůvodnění je asi takovéto: "Počítač je pouze stroj, který nemá duši."

- Domnívám se, že duši každému uměleckému dílu může vtisknout pouze jeho autor, i když zde prostřednictvím počítače a jeho software. Jaký máš na to názor?
To je samozřejmě pravda, ale mnozí odpůrci vychází i z odporu k veškeré technice dnešního přetechnizovaného světa.

- Co si myslíš o starých "zaběhnutých" metodách tvorby v umění?
Mě připadá velmi zastaralé používat klasické metody, když máme k dispozici modernější a mnohem efektivnější. Proč používat tužku nebo řezat do desky, když to za mne udělá tablet a počítač, přičemž tvůrčí postupy jsou zcela neomezené. Kdokoli z Vás půjde po Karlově mostě spatří "v potu tváře malující umělce". Dnes k tomu však stačí pouhá kamera nebo fotoaparát a výsledky zdigitalizovat do počítače. V digitální podobě si s obrázkem již můžeme dělat co chceme. Opět záleží hlavně na tvůrčích postupech a kreativnosti autora.

- Určitým synonymem umění je i autentičnost a neopakovatelnost. Situace, kdy je možné jeden originál prakticky neomezeně reprodukovat, zřejmě potlačuje již zmiňované atributy originálnosti...
Samozřejmě, tento problém je v současné době často diskutován. To proto, že je velmi jednoduché přenášet jakékoliv digitální obrázky, textury či jiné plochy do svých prací aniž bych byl původním tvůrcem (archivy na počítačových sítích, CDROM a další). Jsou dvě možnosti prezentace digitálního umění (počítač a papír). Jestliže se použije jakýkoliv výstup na papír, pak je problém originálnosti dané práce diskutabilní.

- Můžeme se díky masovým informačním sítím dostat do fáze, kdy stojí autentický tvůrce pouze v pozadí - budeme pak hovořit o tzv. lidovém umění?
Opravdu se objevují názory, že digitální umění ztratí svého tvůrce. Počítače na Vašem stole vyvolávají na konci devadesátých let takové množství otázek, na které lidé dosud nejsou připraveni. Tyto otázky jsou převážně přehlíženy. Mezi ně patří i tato otázka.

- Dnes má mnoho lidí přímo averzi k počítačům. Může počítačové umění tento vztah vylepšit? Může umění zpřístupnit počítače laické veřejnosti?
Velmi. V USA je stále velké množství umělců v grafice, kteří lpí na starých vyjetých kolejích. Neradi přestupují na zdánlivě jednoduchou, ale pro ně neznámou cestu k počítači. Je nutné nabýt vždy dostatečné množství znalostí a věnovat tomu mnohý čas.

- Nejsou současní klasičtí umělci značně zatvrzelí a nepřístupní novým formám tvorby?
U tvůrců pracujících delší dobu v klasických technikách je a bude vždy znát vliv minulosti. Ovšemže existuje i skupina, která je ochotna se do jisté míry přizpůsobit, ale je v menšině.

- Jak potřebné je vzdělání pro počítačového umělce?
V žádném případě není možné získat veškeré znalosti ve škole, protože se zhruba každý rok a půl posouvá horizont počítačových možností (platí obecně ve spojitosti s počítačem) o plných sto procent. Není možné od žádné školy očekávat konečné vzdělání v této oblasti. Vždy záleží na přístupu jedince a jeho vztahu k počítačům - i v tom je jisté umění.

- Prosadit se v umění, to znamená přesvědčit o svých kvalitách především sponzory, sběratelé a galerie... Jak je tomu s oním přesvědčováním v případě počítačového umělce?
Je to mnohem těžší než u tradičních technik, neboť náklady na zorganizování akce, ve které hraje roli počítačová technologie jsou mnohem vyšší než u těch klasických a navíc je to něco zcela nového, kdy ne vždy jsou renomované galerie a také teoretici umění jsou této tvorbě nakloněni. Neexistuje, aby se někdo stal slavným z ničeho nic. Každý musí mít svého "anděle strážné" v podobě například kritika, galeristy atd., který chce na něm vydělat. Je u nás mnoho umělců, kteří se věnují umění pouze za účelem finančního zisku. Já se nestavím za nutnost finančního zisku z vlastní tvorby - často to tuto práci degraduje. Umělci již vyčerpali z velké míry mnohé tvůrčí a kompoziční postupy, proto vznikají pro mnohé nepochopitelné kompozice, které jim nic neříkají a neobohacují život ostatních.

- Umění ve všech svých podobách prožívá období poklesu zájmu veřejnosti. Mohou počítače přiblížit umění zpět lidem?
Zcela určitě, protože často mnozí žasnou nad schopnostmi počítače a znalostmi těch, kteří jej používají. Počítačové kompozice mohou být lidem mnohem bližší.

- Kde hledat počítačové umění?
Mnozí členové unie výtvarných umělců a jiní profesionální tvůrci považují počítačové umění jako okrajové, nezajímavé a nemající budoucnost. U nás se upřednostňuje hlavně videoart, jako nejvyšší forma současného moderního umění. V zahraničních časopisech o počítačové grafice (Galery, Computer Graphics World, Computer pictures, Computer artisty pravidelně vychází tzv. Gallery, kde se mají možnost prezentovat mnozí - ať profesionální či neprofesionální autoři. Také v Evropě probíhají každoročně mezinárodní soutěže počítačové grafiky a animace (Bit.Movie - Itálie, Prix Electronica Linz, Moviola, Imagina).

- Jak je tomu v zahraničí? Čemu se tam dává největší prostor?
Situace je podobná jako u nás. Je to také dané generací, která k tomu buď má přístup jako samozřejmost a starší generace, která se k tomu dostává a nebo nechce dostat. Používání počítačů bude v budoucnosti samozřejmostí pro každého kdo bude mít zájem. Již dnes existují virtuální galerie starých mistrů, po kterých se návštěvník prochází pomocí virtuálních prostředků.

- Do jaké míry umocní virtuální realita vliv a vytváření umění?
Základem pro virtuální umění a virtuální svět jsou 3D grafické aplikace mající v tomto směru jednoznačnou budoucnost. Helma se zabudovaným 3D zvukem již umožňuje prostorové vjemy. Obrovským způsobem usnadní přiblížení neznámých světů. Je branou mezi dneškem a budoucností.

- Otevře nám virtuální realita další bránu do nových uměleckých vizí?
Představme si, že dnes mnohý umělec vytváří prostorové instalace, které jsou pro něj prostorově, materiálově i finančně náročné a proto i často těžko proveditelné a je omezován výše zmíněnými prostředky. Představme si sochaře, který si vytvoří svůj vlastní virtuální prostor s veškerým okolím, kde zakomponuje svou představu skulptury. Dnes již je možno v 3D prostoru malovat na povrch objektu aniž by bylo použito texturování a mapování. Možné je potom kombinovat veškeré dostupné tvůrčí postupy. VR umožňuje kombinovat různé druhy umění (umělecká kompozice bude moci spojovat architekturu, hudbu, grafiku, světelné efekty...). Je možno definovat fyzikální zákony dle vlastních potřeb a představ.
Přístup k umění se může zpřístupnit více lidem, neomezeno vzdáleností dané prezentace. Tak jako mnohé technické vynálezy minulosti i auta a letadla jsou přežitkem a jednou zaniknou.

S J. Ciešlickim hovořili Crash a DMike

Vytlačiť článok


© ATLANTIDA Publishing Všechna práva vyhrazena.
Žádna část nesmí být reprodukována nebo jinak šířena bez písemného svolení vydavatele.



Amiga na Vašem PC rychle, snadno a zdarma!


none

AMIGA REVIEW

57 ( 11-12 / 2000 )
56 ( 9-10 / 2000 )
55 ( 7-8 / 2000 )
54 ( 5-6 / 2000 )
53 ( 3-4 / 2000 )
52 ( 1-2 / 2000 )
 
51 ( 12 / 1999 )
50 ( 11 / 1999 )
49 ( 10 / 1999 )
48 ( 9 / 1999 )
46-47 ( 7-8 / 1999 )
45 ( 6 / 1999 )
44 ( 5 / 1999 )
43 ( 4 / 1999 )
42 ( 3 / 1999 )
41 ( 2 / 1999 )
40 ( 1 / 1999 )
 
39 ( 12 / 1998 )
38 ( 11 / 1998 )
37 ( 10 / 1998 )
36 ( 9 / 1998 )
35 ( x / 1998 )
34 ( x / 1998 )
33 ( 1-2 / 1998 )
 
32 ( 11-12 / 1997 )
31 ( 9-10 / 1997 )
30 ( 7-8 / 1997 )
29 ( 6 / 1997 )
28 ( 5 / 1997 )
27 ( 4 / 1997 )
26 ( 3 / 1997 )
25 ( 2 / 1997 )
24 ( 1 / 1997 )
 
23 ( 12 / 1996 )
22 ( 11 / 1996 )
21 ( 10 / 1996 )
20 ( 9 / 1996 )
18-19 ( 7-8 / 1996 )
17 ( 6 / 1996 )
16 ( 5 / 1996 )
15 ( 4 / 1996 )
14 ( 3 / 1996 )
13 ( 2 / 1996 )
12 ( 1 / 1996 )
 
11 ( 12 / 1995 )
10 ( 11 / 1995 )
9 ( 10 / 1995 )
8 ( 9 / 1995 )
7 ( 7 / 1995 )
6 ( 5 / 1995 )

ATLANTIDA NEWS

5 ( 3 / 1995 )
4 ( 1 / 1995 )
 
3 ( 11 / 1994 )
2 ( 9 / 1994 )
1 ( 7 / 1994 )
0 ( 5 / 1994 )