Na co se nezapomíná

Čím začít novou rubriku "Na co se nezapomíná?" Jakou hru vybrat, aby oslovila každého pařana, jenž se o Amigu nějaký ten pátek zajímá? Tyto a jiné podobné myšlenky se mi honily hlavou. Chvíli jsem dumal (ne doomal) a náhle mi probleskl hlavou ten název hry, na který jsem tak netrpělivě čekal - Turrican.

Tenkrát bylo všechno, všecičko úplně jinak. Lidé se tak nepachtili za penězi nebo pachtili, ale nebylo to tak markantně znát. Nikdo neskákal z Nuselského mostu, protože neměl na zaplacení nájmu a dluhů a i vzduch byl o něco čistší...

TURRICAN I
Psal se rok 1990. Schylovalo se ke konci roku. Každý netrpělivě očekával vyhodnocení ankety o nejlepší hru roku. Minulý rok to vyhrál Tetris a tak se s největším napětím, očekával příchod nového krále. Já sám osobně jsem měl pár tajných favoritů, o kterých jsem nepochyboval.
Náhle přišel ten vytoužený den. Se studeným potem na čele a rukama klepajíc jsem otevřel časopis Power Play. Čím více se blížila stránka nejzajímavější, tím rychleji mi srdce bušilo. Pravá ruka otočila šestou stránku. Zrak se vyšplhal na nejvyšší pozici žebříčku. A náhle se mi zatemnilo před očima. Cože? Turrican? Co to má být za hru, o té jsem jakživ neslyšel. Něco brblajíc si pod vousy vytáčím telefonní číslo. Tón tůtá v pravidelných intervalech. Konečně se na druhém konci ozvalo vytoužené "haló". Má první věta zněla Ahoj Pepane neslyšel jsi něco o hře Turrican? Během prvních sekund, mi Pepa vše vylíčil. Hra mu teprve přišla včera, ale za krátkou dobu ji stihl dohrát. Prý že to je nejlepší arcade, jakou kdy viděl. Podivil jsem se a rozhodl, že ji musím co nejdříve vidět. V té době byly za nejlepší arcade hry považovány dva díly Beasta.
Konečně jsem byl doma. Jako had svlíkajíc se z kůže, odhodil jsem ze sebe šat. Přiskočil k počítači. Vsunul disk s nápisem Turrican. Objevil se laserový paprsek a vyrýsoval do tmy obdélník, pod kterým se skrývalo logo firmy Rainbow Arts. Floppy disk chvíli tahal a mezitím se na obrazovce zjevil pěkný obrázek, jenž doprovází rytmická hudba. Po pár vteřinách jsem se nacházel v samotném menu hry. Bleskurychle mačkám fire. Kontrolka pro pružný disk zuřivě svítí. V mé hlavě se hromadí krev, žíly zuřivě naskakují a oční bulky zapřeně hledí na monitor. Konečně je na obrazovce Turrican. Běžím doleva, potom zase doprava, čistím okolo sebe laserovou puškou a připadám si tak trochu jako Ghostbuster. Míjím level 1.l . Pokračuji levelem 1.2. Po slabé půl hodince mám level 3.1 za sebou a po uplynutí celé hodiny se dostávám do letící zóny. Na zádech mám tryskový motor. Letím stále vzhůru. Nepřátele jen odpadávají jako dotěrný hmyz. Můj typ střel se mění od minuty k minutě. Po pár kilometrech vzduchu jsem u konce levelu. Mířím do úrovně 3.2...
Tak asi takhle začínalo mé první setkání s Turricanem. Tenkrát světem letěla nahrávka skupiny Technotronic (Get Up). Hudba u většiny her stála za zlámanou grešli a tak místo toho, abych poslouchal hudbu, jenž vycházela z reprobeden, měl jsem na uších walkmana a poslouchal Tenchnotronic. To ale byla největší hloupost, jakou jsem, kdy mohl udělat. Turrican není nejen nepřekonatelná arcade s pěknou grafikou, ale je především hrou, která svým hudebním zpracováním dovede hráče až k vrcholné extázi! Kdo jiný by mohl složit tak nápadité a originální skladby, nežli sám mister počítačové hudby Chris Huelsbeck (Apidya, Turrican I-III). Zatím byla řeč jen o prvním díle. Pojďme se tedy podívat, jaké změny přineslo druhé pokračovaní Turricana.

Turrican I - celkový verdikt: 82%
grafika 75% zvuk 80%
hratelnost 87% originalita 77%

TURRICAN II
Přesně po uplynutí jednoho roku se na softwarové pulty dostává Turrican s pořadovým číslem dvě. Během prvního měsíce prodeje, je Turrican II nejprodávanější hrou, kterou kdy Rainbow Arts vypustili. Samozřejmě že žádný softwarový žebříček her nezůstal nedotčen a pokračování úspěšného hitu se stává legendou. Druhý díl je nacpán geniální akcií, jenž nezná hranic. Grafika byla na svou dobu něco nepopsatelného. Každá úroveň hry je rozplánovaná do nejmenších detailu a koncoví protivníci jsou originální a nevídaní Avšak nejvíce oceněna a do nebeských výšin vychvalována byla (a je!) u Turricana II hudba. Zní to možná neuvěřitelně, ale Chris Huelsbeck překonal sám sebe. Každá skladba obsahuje vynikající a neslýchané pasáže. Dokonce si dovoluji tvrdit, že jsem od té doby nikdy, tak geniální hudební doprovod neslyšel. Potvrdit to může i ta skutečnost, že veškerý soundtrack ze hry, vyšel i na Compact Disku a sklidil obrovský úspěch po celém světem.

TURRICAN III
Na třetí (a snad ne poslední) díl se čekalo něco přes tři roky. Turrican III byl vypuštěn přesně o vánocích. Obrázky z různých demoverzí vypadaly dosti podivně a působily na mě chaotickým dojmem. Naproti tomu recenze v cizích časopisech hlásaly "konečně se dostavilo třetí pokračování Turricana, čekání se rozhodně vyplatilo!" a našly se i takové nápisy jako, Turrican III zastínil svého předchůdce. To už jsem byl doslova nažhaven jako popel, který zbyl po hranici. Tři dny před Štědrým dnem ležel Turrican III na mém stole. Disketu jsem vsunul a čekal. Zhlédl jsem úvodní intro, jenž ve mně vyvolalo tu pravou "Turricanovskou atmosféru". Pak bylo slyšet len stisknutí tlačítka na mém joysticku. Obrazovka se roztemnila a já se objevil v jakési techno továrně. Po pár výstřelech jsem mířil stále kupředu. Z mého gunu vycházely bleskurychlé střely, měnící se ze vteřiny na vteřinu. Hudba byla přesně taková, jakou jsem očekával, ale na Turricana II to zdaleka nemělo. Po dvou dnech a jedné noci, vyšel z mého monitoru konečný aplaus (mimochodem konec hry je doprovázen perfektní skladbou). Chvíli zamyšleně koukám na scrolující se titulky a přemýšlím, jakýže to vlastně bylo? Zkusil Jsem si hru zahrát znovu. Po druhém dopaření bylo v mé hlavě jasno. Můj konečný verdikt zněl. Turrican III je nemastný a neslaný a je nejhorším dílem v celé trilogii této hry. Tím nechci říci, že je špatný, ale rozhodně ho nemůžete srovnávat s předchozími dvěmi díly. Jako by se jednalo o úplně jinou hru. No, snad uvidíme čím nás překvapí čtvrtý díl (jestli vůbec nějaký bude?). Zdali bude podoben prvnímu a druhému dílu nebo dílu třetímu.

Turrican III - celkový verdikt: 77%
grafika 79% zvuk 74%
hratelnost 65% originalita 70%

I když poslední Turrican narušil pevnou půdu, po které kráčely předchozí díly, tak celá série patří k tomu nejlepšímu, co na Amigu 500 bylo kdy vypuštěno. Dokonce i v dnešní době, kdy světu začínají vládnout CD-ROMy jdoucí společně ruku v ruce s interaktivní zábavou, je takový Turrican mnohonásobně zábavnější, nežli bůhví jaká 650 MB hra, která do zábavy má hodně daleko. A proto tedy všem radím! Zapomeňte na veškeré CD-ROMy, přecpané až k prasknutí bezduchými filmečky a animacemi. Zapomeňte na nasamplované hlasy. Sežeňte si třeba Turricana I který je, pozor, na jednu DD-čkovou disketu, která má celých 880 kB !!!

Turrican II

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS