Akira

Je zima, pošmourno a tak nezbývá, než se doma pohodlně usadit u Amigy a začít pařit. Do ruky se mi právě dostala nějaká nová hra. Hra, která existuje jen v jedné verzi, která běhá na všem, kromě psacího stroje.

Znáte firmu I.C.E? Že ne? Přiznám se vám že i já sem o ní do této doby vůbec nic neslyše. O to více jsem byl zvědavý, co nám tato firma může nabídnout. Hned jak jsem přinesl diskety domů vsunul jsem je do drivu. Kupodivu byly dosové, ale nainstalovat na harddisk se mi je nepodařilo. Hra totiž přistupuje přímo pouze k disketové jednotce a na víc se neptá. No nic, jsou to jenom tři diskety, snad nebudu moc diskotačit.

"Vo co go?"
Celá hra se odehrává v roce 2019 v New Tokyu, 31 let po třetí světové válce (všimli jste si 3. světové války v roce 1988?). V úvodním menu vybírám zvuky namísto hudby a tisknu tlačítko fire. Objevuje se první level. Sedím na motorce, rozjíždím se a už kličku i okolo různých zátarasů děr ve vozovce a lidí, poflakujících se na silnici. Nic moc. Ale co to, najednou přijíždím k zábraně přes celou vozovku, nejde nijak přeskočit ani zničit a tak se stávám její obětí. Chvilku přemýšlím, jak na to a pak mě napadá, na co jsou tam asi tak ty kužely. Jeden z nich nabírám předkem motorky a objevuje se bonus v podobě granátů. Aha, tak jdem na to. Co zase, proč najednou pípá "fuel", nedochází přece. Jo, je to tak, "fuel" je schovaný také v některých kuželech a minutím jednoho ztrácíte naději na úspěch. Také pokud dojedete příliš blízko překážce přes celou vozovku, nezbývá vám než do ní narazit, ale protože granáty lítají docela daleko, tak se nezřídka stane, že překážku přeletíte. Občas se v silnici objeví velká trhlina, kterou musíte přeskočit najetím na jakýsi odrazový můstek. Když je trhlina hodně velká, jsou před ní urychlovače, pokud ho neseberete, máte smůlu. Všude je spousta nehodných bytostí, které se vám snaží překazit jízdu házením granátů a střílením. Konečně se dostávám do cíle - to se pozná podle plovoucí tekutiny v kopuli napravo. Tekutina postupně přibývá, tak jak se přibližujete cíli. Po splnění levelu, skládajícího se ze dvou částí, dostávám password, ten se určitě bude hodit.

Fízlové
Další level je stejný jako minulý, s tím rozdílem, že vás stíhají policejní auta která jsou mnohem rychlejší, než to vaše chrastítko. Nezbývá tedy, než sbírat všechny urychlovače, jinak ztratíte další život. Tyhle dva levely jsou především makačkou na paměť, protože si musíte pamatovat, kde co je a kam jet, jinak to snad nejde udělat. Po pár perných chvilkách dojíždím do cíle a dostávám další password.
Tak co, zase budu jezdit na motorce? Nikoliv, další level je plošinovka, musíte sesbírat dostatečné množství různých předmětů, které se povalují na zemi. Chvíli to dá práci, zjistit si, kde ty věci jsou. Je tu také asi šest teleportů. Po chvíli to zvládám a jedu dál.

Hračkářství
Co tady dělá ten šašek? A opodál ještě medvěd a kuželka? Jo, hádáte správně, tady potkávám hračky, které se přeměnily v potvory. O kousek dál pohupkávají zajíci či poskakují autíčka. Druh zobrazování se změnil, přibyl třetí prostor, ale co na tom, když se můžu pohybovat pouze ve dvou. Zde také hodně uplatňuji dlouhé skoky, to se člověk musí shýbnout, pak joyem nahoru a do určeného směru. Po chvíli se ocitám v hradě, všude kolem lezou dědkové v černým saku a duchové, kteří se po zabití opět objeví.

Stokou cesta daleká
Následující level se změnil hrdina, kterého vedete, nyní pohupkáváte s mladým Japoncem, ale v kanálech, kde to pořádně páchne (alespoň podle passwordu). Moc nových nápadů tady není jenom se občas okolo prožene jakýsi létající stroj. Horší je to však s obtížností. Trvá totiž dost dlouho, než po výstřelu můžu znovu pálit, a tak se umírá asi pětkrát častěji než dosud. Takhle těžkej level asi hned tak nezažiju.

Děda mráz
Zato další level nastává změna - je to totiž simulátor. Simulátor, a tady? Jo, slyšeli jste dobře, protože jsme si sehnali létající motorové saně se zabudovaným kulometem. Ptáte se, proč mluvím v množném čísle? Sehnali, protože v onom vozítku sedí dva lidi. Bez dlouhotrvajícího tréninku je tato mise dost těžce dohratelná.

Finitus
No a nyní nastává velké finále. Boj s hlavním potvorákem Tetsuem není nic jednouchého. Vše se odehrává na prostoru asi tak 3x3 obrazovky, kde se pohybuje něco velice, ale velice nehezkého, hnědého a střílejícího hnusné žluté koule, které vás zabijí při pouhém doteku, stejně jako hlavní obluda. Člověk si musí dávat strašnýho bacha, aby se od nich držel co nejdál a zároveň stačil ničit potvoráka. Konečně ho dodělávám a pozvolna se rozprskává na všechny strany. Hotovo!

Hodnocení
Po zvukové stránce je hra celkem dobrá, zvuky jsou celkem slušný a hudba je průměrná, i když se do hry moc nehodí. Škoda, že se nedá zapnout hudba i zvuky zároveň. Grafika je také celkově průměrná. Před každým levelem se ukáže docela hezky zdigitalizovaný obrázek z původní filmové předlohy a krátký komentář, který vás postupně uvádí do děje. Po dohrání vás čeká asi pětisekundová animace, toť vše. Co se týká hratelnosti, raději bych mlčel, protože je dost mizerná. V polovině hry jsem myslel, že s tím asi seknu, protože tahle hra je opravdu dost těžká. První dva levely (jízda na motorce) ještě docela ujdou, ale další se zvrhnou v naprosto průměrnou plošinovku, a to mi moc nesedí.
Myslím, že jen velmi málo lidí bude ochotno tuhle hru pařit až do konce, na druhou stranu já jsem u ní vydržel, i když tenhle typ her většinou nehraju. Asi nejsem normální, no.

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS