Jaký monitor?

Výběr monitoru byl pro průměrného českého Amigistu vždy velmi jednoduchý. Když už nestačila televize, stačilo se rozhodnut zda Philips, MicroVitec, či některý ze tří modelů vyráběných přímo firmou Commodore. A víte vůbec, že existují i jiné typy monitorů? A že se v některých parametrech značně odlišují?

Není těžké zkonstruovat monitor pro Amigu
Účelem tohoto článku není reklama na monitory, ale má spíše poukázat na holá fakta. Má čtenáře seznámit s několika typy nejběžněji dostupných monitorů a vysvětlit, v čem se od sebe odlišují. Má názorně ukázat to, co jednotlivé typy (VGA, Multiscan ...) umožňují a jaké mají výhody. Má mezi sebou porovnat nejběžnější zobrazovací režimy (Screen Mode) a popsat jejich vlastnosti. Má, má, má ... nemá! Hlavním záměrem, proč byl tento článek napsán, je vysvětlit čtenáři, že není těžké zkonstruovat monitor pro Amigu. Vždyť Amiga pracuje obdobně jako televize v režimu PAL (případně NTSC) a takový "monitor pro Amigu" má doma úplně každý.
Nejdříve byla televize V době kdy Amiga vznikla, patřila mezi její velké výhody možnost připojení přímo k televiznímu přijímači. Takto jste získali kvalitní levný počítač, který ani nevyžadoval monitor. Potřebovali jste k tomu pouze takzvaný TV-Modulátor (již před čtyřmi lety stál méně jak 50,- DM), který moduloval signál z počítače do určitého televizního kanálu. Později se objevili A600/1200, které již měly tento modulátor vestavěn. U vyšších modelů A2000/3000/4000 se předpokládala práce spíše s monitory (zřejmě dle hesla: "kdo má peníze na drahý počítač, má i na monitor") a tudíž tento modulátor neobsahují. V A1200 máte navíc i kvalitní kompozitní výstup, který jistě ocení každý video fanoušek.
Pro každého byla ovšem v největší míře rozhodující cena a tak většina z nás pracovala na tom nejlevnějším co právě bylo k dostání. To znamenalo televizní přijímač (mnohdy černobílý Merkur nebo něco podobného) a v lepším případě RGB monitor. Dnes se situace již mění, většina uživatelů si již uvědomila, že výstup na televizi tam je z jiného důvodu, než aby zcela nahradil monitor. Vždyť si tím pouze kazí oči a obraz je stejně velmi nekvalitní. Pokud však na své Amize spustíte jednou za den na nějakou půlhodinku hru a jednou týdně se budete snažit chvíli pracovat v nějakém programu, lze pochopit, že je pro vás monitor opravdu zbytečností. Přesto každý, kdo to myslí s prací na počítači vážně, si musí uvědomit, že monitor je dnes již nutnost a sebelepší televize jej nemůže nahradit.

SCART
Pokud jste se však přesto rozhodli připojit Amigu k televiznímu přijímači, upřednostněte raději takový, který je již vybaven SCART vstupem (má jej většina nových TV). Obraz je potom mnohem kvalitnější než ten modulovaný a práce je příjemnější. K tomu je určen speciální SCART kabel, který se zasouvá do RGB konektoru Amigy a dále do něj vedou i oba zvukové kanály.

Typy monitorů
Všechny monitory lze rozdělit do několika skupin dle frekvencí, které jsou schopny korektně zobrazovat: nízkofrekvenční RGB, vícefrekvenční, VGA a Multiscan. Viz. tabulka.

Nízkofrekvenční RGB
U Amigy jsou nejrozšířenější takzvané nízkofrekvenční RGB monitory. Již z názvu je patrné, že se jedná zobrazovací jednotky, v jejichž možnostech je korektně zpracovávat pouze obrazové frekvence okolo 15 kHz. A protože přesně v těchto frekvenčních hodnotách pracují i televizní signály (Standard PAL 15.6 kHz a NTSC 15.72 kHz), lze tyto monitory použít i třeba k vašemu domácímu videu místo televize.

Vícefrekvenční monitory
To jsou zobrazovací jednotky, které vznikly jakoby spojením nízkofrekvenčního RGB a multiscan monitoru. Jejich specialitou je, že nezvládají zobrazování v jednotném frekvenčním rozsahu, ale pouze na několika jeho intervalech - například 31-38 kHz a potom až 48-56 kHz. Tento typ monitorů není příliš častý, přesto jeden byl vyráběn i firmou Commodore. Jednalo se o model A1942 který byl určen pro počítače A1200/4000, a se kterým jste se celkem reálně mohli setkat. Jeho zobrazovací možnosti byly omezeny na PAL (15-15.8 kHz) a potom 27-31 kHz. Sami vidíte, že nedokázal korektně zpracovávat ani všechny grafické módy, které AA-čipy v A1200/4000 umožňují, a ještě ke všemu byl dražší než MicroVITEC. Jedinou jeho výhodou byly zabudované reproduktory.

VGA
Monitory VGA jsou velmi rozšířené u počítačů PC a vzhledem k obrovské sériové výrobě jsou cenově velmi přijatelné. Pro běžného amigistu mají ovšem jeden hrubý nedostatek, nedokážou zobrazovat PAL, který je pro nás enormně důležitý. Systém se spouští standardně v PALu, všechny hry, dema a některé programy běží výhradně v PALu. Všechno tohle vám na VGA monitoru fungovat nebude. Používat budete moci pouze systém, pokud v něm budete mít nastaven odpovídající mód. Korektně napsané systémové programy samozřejmě budou fungovat (budou zobrazeny) také bezchybně.
VGA jsou monitory s pevným frekvenčním rozsahem (31-38 kHz) určené speciálně pro standardní VGA grafické módy (PC).

VGA-Multiscan
VGA-Multiscan monitory jsou stavěny tak, aby vyhovovali většině grafických módů. Jedná se o jakési rozšíření VGA na vyšší frekvenční rozsah. Mají typickou vertikální (řádkovou) frekvenci 30-90 Hz, ale horizontální je již v intervalu 31-65 kHz, který posouvá kvalitu obrazu na mnohem vyšší úroveň.

Multiscan
Multiscan monitory (na Amize se též prosadil poněkud nepřesný výraz Multisync) jsou jediné vskutku ideální řešení pro uživatele počítačů Amiga. Jedná se o monitory v jejichž schopnostech je zobrazování PALu, ale i ostatních módů včetně VGA. Jejich frekvenční rozsah je od 15 kHz až do 38 kHz a umožňují tudíž zobrazovat úplně všechno, kromě vysokofrekvenčních VGA módů nad 40 kHz.
Mezi typické zástupce této skupiny patří MicroVITEC 1438 a samozřejmě i nový A1438S, ale i Mitsubishi EUM1491A (velmi drahý 14" typ, který byl kdysi doporučován k A4000), Acorn AKF50 (vesměs stejné technické parametry jako MicroVITEC, stejná nebo mírně nižší cena, ale u nás se neprodává), EIZO 9060, NEC 3D a několik dalších. Seznam dostupných monitorů by se mohl zdát dlouhý a působit dojmem, že je v tomto směru dostatečný výběr, ale opak je pravdou, bohužel. Donedávna a snad i dnes tu je běžně dostupný pouze M 14385 (MicroVITEC). Těch několik málo dalších slušných a cenově přijatelných se u nás z neznámých důvodů nedodává. A potom tu máme skupinku několika modelů, které se zde sice sehnat dají, ale ví o nich je málo uživatelů a kromě toho patří do vyšší cenové skupiny (většinou nad 40.000,- Kč).

Grafické módy
Na práci v rozlišení 640x256 si každý z nás jistě vzpomene, protože se jedná o základní standardní rozlišení Amigy. Pokud však pracujete vážněji v nějakém programu, brzy zjistíte, že se vám na obrazovku již nevejde všechno co potřebujete. Brzy budete mít i málo místa na ikonky ve Workbenchi atd. Nezbývá nic jiného než zvolit vyšší rozlišení. Ale které? Hires Lace (640x512) je prokládaný a tudíž bliká, Superhires je zase strašně špatně čitelný atd. Nezbývá tedy nic jiného, než zvolit Multiscan Produktivity, DBLPAL nebo jiný, který umožňují čipy AGNUS a DENISE.

Velikostí obrazovky
Na druhé straně si ještě musíte uvědomit, že je tu také monitor, který má omezené možnosti. Nemůžete si myslet, že na 14" monitoru budete moci pohodlně pracovat při rozlišení 1280 x 1024. Při tomto vysokém rozlišení bude na stínítku monitoru vše velmi malé až nečitelné a práce bude tudíž do značné míry nepohodlná. K tomuto účelu jsou vytvořeny monitory s vetší velikostí úhlopříčky. Ta se udává v palcích (1" = 2,54 cm) a na trhu jsou dnes nejrozšířenější 14" a 15" modely. Do velké obliby se dostávají i větší velikostí (17" 20" a 21"), ale ty jsou stále příliš drahé a robustní. Záleží tedy jen na vás, jaký monitor si vyberete, jakou bude mít úhlopříčku a tomu musíte přizpůsobit pracovní rozlišení obrazovky.

Přehled grafických módů v systému

Sloupec verze systému udává verzi Workbenche, od které je daný grafický mód v systému dostupný.

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS