Na co se nezapomíná

Myslet si, že někdo nezná trilogii Alien Breedů by bylo značně pošetilé. Není proto sporu o tom, že má v této rubrice své místo.

Z důvodu euforického čekání na vytouženej Alien Breed 3D, doprovázenýho snovými vizemi rozkošně vyhřezlých a rozpláclých alienů, hromadami tekoucího slizu a potoky smrdutého potu valících se na můj zakrvaveně rozložený joystick a vůbec tak to okolo co zná každej, kdo nedej bože hrál alespoň preview, jsem sáhl k zoufalému řešení a začal se hrabat v temných útrobách jednoho ze svých boxů s jediným úmyslem najít něco co by alespoň trochu splňovalo moje představy. A mé snažení bylo korunováno úspěchem.
Konečně jsem roztřesenou prackou vsunul do drajvu první disk a při tichém chrochtání disketovky jsem se ponořil do hlubokých vod rozlítostněné nostalgie, do dob, kdy pevnou "motorolou" Amiga kontrolovala doupata počítačových zvrhlíků, do dob kdy Excalibur ještě za něco stál a budoucnost se zdála tak růžová... Když jsem se tehda přihnal domů z pošty s netrpělivě očekávaným balíkem novýho softu a začal se prodírat záplavou super novinek nemohla mé pozornosti uniknout sada 3 disků od tehdy ne zas tak moc známé firmy Team 17. Slůvko Alien obsažené v názvu mě samozřejmě přilákalo, neboť filmy Alien a Aliens (a samozřejmě i Alien 3 ) patří mezi moje kultovní a oblíbené snímky .
Demátko se nachrochtávalo vo něco dýl, než bylo zvykem, což vzbudilo radostné očekávání a celkem to i stálo za to. Intro vypráví o dvojce ostřílených vesmírných mariňáků vracejících se z rutinní šesti měsíční patroly, kteří měli tu smůlu, že zachytily volání o pomoc nesoucí se z blízké výzkumné orbitální stanice ISRC4. Profesionální čest jim samozřejmě nedá a duo "vetřelcobijců" se vydává na pomoc.
Oops, tak tohle asi nečekali, kam se podíváš všude samej sliz a takový ty rudý mokrý chuchvalce co byly lidma. A příšery, jsou tak ... cizí a maj tak vel y ZUBY. Lidi z výzkumu se asi zase hrabali, kde neměli a přitáhli z blízký planety něco, co tam mělo zůstat. Ale co se dá dělat, než píchnout do svýho osvědčenýho kulásku jeden z posledních zásobníků a vydat se do nitra stanice...
A co je vůbec na tom ALIEN BREEDovi tak skvělý, že vo tom tady tak senilně žvatlám? No, nápad to asi nebude, pobíhání po shora viděných bludištích a plnění různých misí už tady bylo (Into The Eagles Nest) a vetřelce už jsem taky někde střílel. Ale hlavně je to dokonalá atmoška sálající z každýho bajtu týhle cool střílečky, co dokáže skvěle navodit ten správně stísněnej pocit potápějící se lodi (v tomhle případě explodující stanice). Naprosto totálně fanaticky vypiplaná grafika a super plynulej scrolling dělá z týhle gamesy ještě pořád skvost starších strojů.
Ale co dodává atmosféře ty pravý grády je zvukovej doprovod. Tady vlastně Allister Brimble poprvé ukázal co v něm vězí. Už úvodní song dává tušit, že máme co do činění se skutečným profíkem. Ale co teprve zvuky. Kulásek metá kulky tak jak má a vetřelci krásně explodujou za řevu nápadně připomínající ten z filmu. Do rachotu lítého boje žvatlá hlasem matky palubní počítač hlásící důležitý údaje a tak. Když se děje něco obzvlášť zajímavýho (bitka s nějakym bossem, likvidace obranýho systému...), se do pozadí rozezní bassbubnovej rachot uvádějící vědomí do stavu ohrožení, a když se konečně povede uvést do chodu autodestrukční zařízení, všechno to moc pěkně zčervená, rozeřvou se sirény a matka začne odříkávat to svý warning. Nezdá se to, ale tohle dokáže vypumpovat adrenalin hodně vysoko - času málo, modrookých alienů všude tuny a výtah nikde.

The Horror Continues
No myslím, že tohle by už, co se týče ALIEN BREEDa jedničky mohlo stačit. Ještě bych nějak porovnal, další díly a pak už přenechám drahocenný místo nějakejm novějším věcem. Snad bych se měl také zmínit o tom, že o pár měsíců pozdější vyšel Alien Breed Special Edition což jsou vlastně další mise k jedničce + vychytaný mouchy (jdou rozstřílet dveře).
Někdy na přelomu roku 1993/94 se mi do manipulátorů dostal další díl. Samozřejmě jsem po něm chtivě skočil, neb jsem očekával další radostné chvilky čiré řežby. Těžko říct, jestli druhej díl (Alien Breed II - The Horror Continues) splnil moje očekávání. Abych řek pravdu, nevím. Hlavní problém spočívá v tom, že ho nedělala ta stejná skupina co uplácala jedničku nebo Project X. Nedá se říct, že by si s nim nedali hodně práce, to ne, ale kamsi se poděla ta dokonalá atmosféra. Scrolling je sice moc pěknej a plynulej, ale předtím byl takovej amigovější. Hudba je celkem skvělá, Allister dělá co umí, ale atmos hučení už mě nebere jako předtím a odpočítávání brzo-explodující zóny taky už za moc nestojí. Ne abyste zase nabyli dojmu, že dvojka stojí úplně za h$§%&, to rozhodně ne, je celkem skvělá a vůbec Amize nedělá ostudu, jen to prostě už není to pravý vořechový.
Obrovský plus je větší rozsáhlost a trochu variabilnější mise. Ona dvojka je vůbec taková sofistikovanější (hledejte si co to znamená) a vo něco víc promyšlenější. Děj se pro změnu odehrává v jedný pozemský kolonii na vzdálený planetě, která se samozřejmě přestane hlásit a na průzkum je vyslaná dvojka likvidátorů problémů od IPS (cosi jako Astro Marine Corps). Poté co je výsadkový modul vyhodí na zerodovanou hroudu, je jasný, že tohle nebude žádná sranda. Jen co se stače trochu rozkoukat, už se na ně vrhaj obraný kulky metající vrtulníky a je jasný, že je zblázněnej obranej systém už nenechá na pokoji. Po infiltraci do základny to už jde lak po másle a pracně budovaný instalace se v plamenech řítí k zemi, aby nakonec naši superhrdinové zjistili, že objekt jejich zájmu leží úplně někde jinde a konečně proměnily královnu alienů v hroudu slizu.

Tower Assault
No a konečně teď nedávno se objevil třetí kousek do sbírky známější spíš pod názvem Tower Assault. Vo něm snad ani nemá cenu vůbec něco říkat. Recenzí na něj vyšly už tuny (dokonce i ve Score). A co si o něm myslím já? Po grafický stránce je samozřejmě z celý trilogie nejpovedenější (zvlášť AGA verze), nejukecanější a nejrozsáhlejší. Když už jsme u tý rozlehlosti, nevím jestli to byl zrovna nejlepší nápad. Je sice moc pěkný, že máte skoro úplnou volnost, kudy se vydáte a kam, a že je tady něco kolem šedesáti levelů, ale otázkou je koho to bude bavit. Ne neodsuzujte mě jako úplnýho blbce se slovy "čím víc tím líp" a zkuste si to zahrát. Pak se uvidí co vy na to.
Nedá mi to, abych se nezmínil o jedný věci, která mi na všech BREEDech dost vadí a kazí hratelnost. Je to nekonečnej počet příšerek a limitovanej počet nábojů, a ve dvojce a trojce nízkej výkon dražších kapslíkometů a konečně až zbytečná rozlehlost jednotlivejch pater.

Zakončení
Tak abych todleto preludium nějak ukončil série Alien Breed patří bezesporu mezi jednu z nejúspěšnějších trilogií na Amigu pod sluncem. Je to typický příklad amigovský gamesy se všema kladama co Amiga má. Přestože má jednička už nějakej ten pátek za sebou, přesto dokáže ještě dneska překvapit a strhnout. Doufejme že o zatím posledním počinu od TEAMu 17 (Alien Breed 3D) budu někdy moci napsat podobné pochvalné řádky. Ale přesto všechno pobláznění do doomovek rozhodně nezapomínejte ani na tuto původní trilogii. Stojí za to. To mi můžete věřit.

Alien Breed

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS