O hardware Amigy

Jistě jste již někdy pomýšleli na nějaké to dovybavení pro svou Amigu. A pokud ne, tak vás to možná čeká. Chtěl bych rozebrat několik problémů s tímto spojených.

Předem však musím poznamenat, že zde budou rozdíly mezi typy Amig, speciálně A500 a A600, A1200. O Amigách A2000, 2500, 3000, 4000 mluvit nebudu, snad jen výjimečně. Stejně tak nebudu mluvit o zařízeních, které se připojují na standardní konektory (modem, tiskárna). K Amize toho lze připojit mnoho. Od různých profesionálně stavěných zařízení (Squirrel SCSI, Blizzard A1230), až po různé amatérské doplňky, které minimálně stejně dokazují svou užitečnost jako předešlé. Chtěl bych se pozastavit nad problémem zdroje, větrání a připojení dalšího harddisku nebo CD-ROM mechaniky. Neuvedu-li jinak budu mluvit o Amize 1200. Všechna zde uvedená řešení jsou na Amize ověřena, což ale neznamená, že se do nich může pustit kde kdo.

Zdroj

Zdroj je celkem nenápadná, leč naprosto nezbytná součást počítače. Do Amigy dodává tři napájecí napětí: +5V, +12V, -12V. Standardně existují dva typy podle výkonu: 25 W a 35 W. Pokud provozujete počítač samotný, nebo snad ještě s harddiskem, tak máte klid. Připojíte-li však turbokartu, druhý HD nebo CD-ROM, externí floppy mechaniku atd... , začnou zpočátku drobné, později horší problémy. Zdroj prostě všechno neutáhne. Takže nejdříve co je Amiga schopna zvládnout s původním zdrojem: Harddisk a druhý harddisk nebo harddisk a turbokarta (já vlastním Blizzard 1230/50 + 4 MB RAM), k oběma variantám možná ještě externí floppy. Víc zařízení najednou bych nedoporučoval Takže nezbývá než se poohlédnout po novém zdroji. Nejvhodnější jsou zdroje z počítačů PC. Mají všechna potřebná napětí (a jedno navíc), dostatečný výkon, ale už to není ta úhledná plastiková krabička, nýbrž méně úhledná plechovka, ze které koukají různobarevné dráty. Pro podnikavé jedince vzniká další problém - Jak ten zdroj vůbec připojit? Napájecí kabel nebo spíše konektor je trochu méně standardní. V obchodě se totiž vůbec nesežene. Zbývá tedy použít rozbitý originální zdroj nebo použít kabel z toho staršího. Na jiný inteligentní způsob jsem zatím nepřišel.
Po správném připojení vodičů do PC-zdroje musí Amiga normálně pracovat. Zapojení napájecího konektoru je na obrázku. Na PC zdroji jsou výstupní napětí popsána přímo na plošném spoji a vodiče z Amigy se musí do něj připájet. Tento typ zdrojů má také jednu užitečnou vlastnost. Na jeho boku zpravidla naleznete dva konektory. Jeden přivádí napájení do zdroje a druhý naopak po jeho zapnutí začne dodávat proud třeba do monitoru. Toho lze využít, máte-li více zařízení, které zapínáte společně s Amigou. Takto tedy zapnutím jednoho zařízení spustíte všechna potřebná. Na závěr snad jen, že se dají použít s úspěchem i starší zdroje TESLA dodávané původně k počítačům PMD (po úpravě) a vůbec zdroje, které budou mít všechna potřebná napětí.

Druhý harddisk
Druhý harddisk lze k Amize připojit vždy. Záleží na snášenlivosti a nastavení obou HD. Těmi jsou samozřejmě myšleny disky IDE a Enhanced IDE. Problém je kam s tím druhým a jak ho napojit na první disk. Předem upozorňuji, že jsem neviděl pracovat 2.5" a 3.5" disky najednou, ani jsem neslyšel nějakou povzbudivou zprávu o tom že by to šlo, slyšel jsem naopak o opačných případech, a proto takovéto kombinace v žádném případě nedoporučuji. Pokud tedy budete připojovat druhý disk tak jedině se stejným rozměrem (3.5" nebo 2.5"). Jelikož 2.5" disk nevlastním, tak se jimi zabývat nebudu. 3.5" disky jsou naopak celkem rozšířené. Disk tedy máte v amize připojen přes redukční kabel Je-li dostatečně dlouhý (alespoň 30 cm), lze k jednomu konci přidat další konektor pro potřebný disk (viz obrázek). Kabel se pak po připojení do interního HD provleče vypilovanou drážkou na levém boku počítače ven. Stejně tak napájecí kabel, který vyrobíte z koupené koncovky a nějakého čtyřžilového (silnějšího) kabelu zapojeného druhým koncem do napájení prvního HD. Teď již stačí disky správně nastavit a zapnout Amigu. Ještě si neodpustím poznámku ke kabelu. Můžete si také koupit redukci, která však vypadá úplně jinak. Je to malá destička do které se zasune standardní kabel k HD (pro PC). Zde je situace ještě lepší, protože si můžete udělat kabel jak dlouhý chcete (samozřejmě kratší než půl metru). Do takto připraveného kabelu můžete připojit nejen harddisk, ale i CD-ROM mechaniku. Musí být ATAPI. Driver je k dostání skoro na každé Amiga BBS. Na závěr důležitou poznámku. Osobně jsem zkoušel výše popsanou proceduru na několika počítačích (A1200, A600) a neshledal jsem žádné problémy spojené s délkou kabelu. Leč slyšel jsem, že některé Amigy jsou zvýšenou délkou kabelu silně nespolehlivé (ztráta dat při zápisu na disk, chybné čtení z disku). Já jsem se s tímto případem nesetkal, ale vzhledem důvěryhodnosti zdroje ho zde uvádím.

Větrání
Možná jste již o tom uvažovali - čistě ze soucitu k vašemu počítači nebo se vám stalo to co mně. Nadupaná Amiga, parný letní den... a najednou systém zamrzne. A to tak dokonale, že nepomůže ani reset ani vypnutí. To jste totiž jako já "uvařili" Amigu. Prosté a jednoduché přehřátí. Nevím jak moc to počítači škodí, ale rozhodně bych nechtěl, aby se to opakovalo. Co se mohlo stát? V Amize je spousta věcí, které vyvíjejí značné teplo: harddisk, procesor (na turbokartě). A pak jsou tam také součástky, kterým zvýšená teplota nesvědčí (RAM, ROM). Dojde-li k tepelnému přetížení, nepracují správně a v tom okamžiku se systém hroutí. Proto jsem se rozhodl namontovat do Amigy větrák. Nejvhodnější je chladič na procesor 486 (s větrákem). Chladič se odmontuje a větrák použije. Bývá na 12V, takže by neměl být problém ho připojit. Já ho mám zapojen přes vypínač. Vzhledem k téměř žádnému volnému místu v počítači je jediná možnost umístění vpravo od harddisku (mezi HD a FD) a přišroubovat za horní kryt (mezi harddisk a floppy). Při zapouštění šroubů je nutné dávat pozor, aby se při případném vyviklání nemohly dostat do počítače. Je dobré je zajistit lepidlem či nějak podobně. Pokud seženete tichý větrák, máte vyhráno. Zjistíte-li, že je příliš hlučný, nezbývá, než si pořídit regulátor otáček v závislosti na teplotě. Tyto regulátory se v poslední době s oblibou montují do zdrojů PC a to velmi úspěšně. Já osobně jsem jeden instaloval a byla to destička 1,5 x 1,5 cm. Takže s instalací do Amigy by neměl být problém. Čidlo snímající teplotu se umisťuje do místa s nejvyšší teplotou či k součástkám, u kterých je spolehlivost díky zvýšené teplotě ohrožena (harddisk, RAM, ROM). Doufám, že vám tyto rady pomohou, a neodradí vás od tak nádherné lidské činnosti jakou je "bastlení".

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS