Lost in Mine

Máme tu celkem zajímavou logickou procházečku z ponurého prostředí uranových dolů, kterou vytvořila zatím poměrně neznámá polská firma Mark Soft & Wookie Soft.

Příjemně mne překvapil fakt, že hra zabírá celé tři diskety a tudíž nepředpokládám nějaký amosovský omyl, který vytvořil v záchvatu tvořivosti nějaký méněcenný jedinec a hrdě ho pustil do světa mezi zlobou a nevědomostí stižené amigisty. Tím nechci snižovat možnosti a nemalý potenciál již zmiňovaného programovacího jazyka, jen chci podotknout, že by autoři v něm tvořící měli mít rozum a nesnažit se své prvotiny rychle vypouštět do éteru, neřkuli se na nich snažit vydělat nemalý peníz. Myslím, že víte o čem mluvím.
Lost In Mine neboli Ztracen v dolech, budete-li akceptovat můj poněkud volný překlad, je hra, která k nám zavítala z jednoho ze spřátelených slovanských států. Někteří z vás teď možná znechuceně povytáhli obočí. Pro ně tu mám malé upozornění: Obočí stáhnout! Cožpak si vy ignorantstvo nepamatujete na výborný TETRIS? Pamatujete. No a kdo myslíte, že je autorem hry, která se stala hitem a patří do "zlatého" fondu většiny hráčů snad na všech platformách? Autorem geniální hry TETRIS je totiž rus Mr. Pažitnov se svým kolegou. Tak teď už víte jak se hra jmenuje (už zase píšu o Lost In Mine), ale to přece není podstatné. Podstatné je, že se jedná o velice nadprůměrný produkt. Nevěříte? Tak čtěte dál!

Příběh
Celá hra je zasazena do ponurého prostředí těžebních dolů. Náznak příběhu jsem nikde neobjevil, ale přeci bych vás o něj neochudil. Nuž slyšte: Náš hrdina, pojmenujme ho pracovně třeba Filip byl zaměstnán jako námezdní dolník (takzvaný těžič) v radioaktivních uranových dolech. Každý den chodil do práce, z práce, na toaletu, z toalety do postele, z postele do... Jako každé nedělní ráno, tak i tehdy vstal v 5.07, letmo políbil ještě podřimující manželku, vzal si svačinu a vyrazil na mimořádnou nedělní směnu. Dorazil do zaměstnání, převlékl se do pracovního a rychle sfáral dolů. Poklidně si to rubal, když najednou rána jako z pána trpícího hemeroidy a Filip spolu s kolegou ze směny zůstali beznadějně uvězněni za kletbou nepropustného kamení. Co teď? Namáhavě se opřel o stěnu a z ušmudlané krabičky vytáhl poslední spartu. Odevzdaně si zapálila mohutně popotáhl. V několika sekundách se vytvořil oblak štiplavého kouře. Ale co se nestalo! Z oblaku dýmu vystoupila imaginární postava. "Já jsem Dušan, patron všech horníků" zašeptala Filipovi postava do obličeje. "Jestli chceš, měl bych pro tebe dobrej job" pokračoval Dušan. "Dostanu tě z týhle ucpaný šachty, ale ty mi za oplátku pomůžeš vyřešit pár pater takovýho divnýho podzemního labyrintu. Je to dost makačka na lebznu, ale když to zvládneš do večera, budeš v pondělí ráno ležet v posteli vedle tý tvojí slunečnice".

Něco jako Benefactor
Tak to by byl napínavý příběh, ale teď již k samotné hře. Při prvním podívání vás jistě napadne jistá podobnost s hrou Benefactor firem Psygnosis a DMA design. Stejně jako v Benefactorovi ovládáte malinkatého panáčka viděného z boku ve vcelku pěkné 2D grafice. Grafika i hudba jsou spíše průměrné, nic co by stálo za zvláštní zmínku. Narozdíl od hrdiny ve hře Benefactor není zdejší horník tak úplně fit, má naraženou kostrč od projíždějícího vozíku, a tak jsou jeho manévrovací schopnosti omezeny pouze na běh doleva nebo doprava a manipulaci s různými druhy přepínačů bez možnosti výskoků do výšky či ladných salt. Další rozdíl je, že narozdíl od jeho kolegy, který v Benefactorovi nezištně zachraňoval malé "trpajzlíky", Filip sobecky myslí pouze na to, jak nasbírat určitý počet peněz, který je pro každý level jiný a pak hurá do exitu, který ho přenese do dalšího bludiště.

Začínáme hrát
Ano, načrtněme si takovou modelovou situaci. Kdesi jsem četl, že není nad pečlivou demonstraci a že názorný příklad je mnohem lepší než zdlouhavé a komplikované vysvětlování. OK. Nabízí se nám výborná příležitost. Vracím se unavený a znechucený z dalšího nudného dne stráveného ve škole. Rychle se odcházím na WC a už spěchám do mého pokoje. Míjím virtuální realitu, míjím odpadkový koš se zbytky PC Pentium ... a už jsem u mé oblíbené AMIGY. Stírám vrstvu prachu, rukou rychle čistím monitor a má pravá noha povědomě hledá zapadlé trafo. Tak, povedlo se. Obrazovka probleskla a já insertuji (vsunuji) Lost In Mine "dysk 1" do mé lačné mechaniky. Chvilka škrábání a už po mě chtějí "dysk 2". Neprotestuji, insertuji. Zase chvilka škrábání. Ale mechanika je nenasytná. Asi neví, kdy má dost. Nebudu vám líčit průběh diskotéky, která se odehrává, než naskočí úvodní menu. Mezi titulky, které vás informují o autorech se dozvídáte, že se jedná o polský produkt. Dobře, dobře... Naskakuje úvodní menu - můžete zmáčknout FIRE BUTTON. Chvíli čekám neobjeví-li se nějaké tajné super menu, strohá nabídka FIRE -> START se mi nezdá, ale předhozeno je mi pouze HISCORE. Tak mačkám. Aha, hned se mi to nezdálo. Taková hra a nemít možnost přístupových kódů. Pěkná tabulka.

Vlastenectví ANO, ale s rozumem
Jen tak mimochodem. Vlastenectví je sice pěkná věc, ale když už tak už. Chci pouze upozornit na skutečnost, která vyvolá nejeden úsměv. Značně rozporuplně a trapně působí mixování profesionální angličtiny se směsicí znaků našich severních sousedů. Když je hra určená pro západní trh, měla by být v angličtině CELÁ, nikoli pouze některé části. Chtějí-li však autoři popustit uzdu svému vlastenectví, tak ať je, probůh, hra v jejich jazyce opět CELÁ! Na tuto skutečnost upozorňuji pouze proto, že se tento rozmar začíná projevovat poměrně často i u tuzemského software. To jsem ale zatočil. Tedy odbočil.

Bludiště s výtahy
Naklepete příslušný kód a ocitnete se v příslušném levelu. To jste nečekali, co? Předpokládejme ale, že hru hrajete poprvé a tak vám žádné kódy nejsou známi. Nedáte se zmást a tisknete FIRE. Obrazovka blikne a před vámi stojí ne-moc-rozlehlé-ale-ne-příliš-malé bludiště a pohyby joystickem ovládáte vašeho hrdinu. Rozhlížíte se a vaši pozornost upoutává nečinně stojící výtah. Nebojácně nastupujete a už si to frčíte dolů. Vystupujete a šinete si to směrem doprava. Chladné vás nenechávají zlatě svítící penízky. Opakujete si výlet výtahem a když stojíte na pevné půdě chtivě se rozeběhnete k lesklému bohatství. Zrada! V cestě vám stojí dveře. Co teď. Zatáhnout za přepínač, drahý hráči. To by tě jistě nenapadlo, co? No, mě ano, a tak vám můžu poreferovat co následuje dál. Probíháte penízkovým polem a dolní panel vás informuje o tom, že počet penízků nutné k otevření exitových dveří se utěšeně snižuje. Pomlasknete si a vracíte se zpět, ale oslepeni úspěchem o chloupek míjíte pevnou a bezpečnou plošinu výtahu a ocitáte se ve vzduchu. S maníkem to ani nehne. Když už má naraženou zadnici a nemůže skákat, tak ho pád z několika set metrové výšky nerozhází, pomyslíte si. Chyba lávky! Na kontakt se zemí z větší výšky Filip reaguje potupnou smrtí v podobě rozplácnutí se v krvavý flek.
To by byla jedna taková ukázka. Jistě se vám povede dostat se z mnoha problémových situací, ale nejednou budete proklínat vašeho "zachránce", za jeho "nabídku". Měl vás tam raději nechat. Odměnou za vaše snažení vám bude objevování nových pomocníků ve vašem trápení v podobě všeničících buldozerů a mnohým dalších vylepšení. Nechte se překvapit!

Co říci závěrem?
Uf, recenze se nám pomalu ale jistě chýlí ke konci a já bych to měl všechno nějak shrnout. V pořádku. Vězte tedy, že Lost In Mine je kvalitní hra pro dlouhé zimní, podzimní a krátké letní, jarní večery. A když už pro nic jiného, tak pro ten báječný pocit ze hry, která se HRAJE a nikoli z digitalizovaného výtvoru, na který se můžete jenom KOUKAT!

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS