Xfig

Pod tímto trochu tajuplným názvem se skrývá jeden velmi zajímavý kreslicí program. Jedná se o vektorový kreslicí program, který má implementovánu i možnost práce s bitmapovou grafikou. Článek popisuje Xfig v amigovské verzi 1.7, která odpovídá verzi 3.1.4 pro UNIXové prostředí x11.

Program pro Amigu převedl z platformy Unix (přesněji z jeho grafického prostředí x11) norský programátor Terje Pedersen a docela se mu to povedlo. Xfig je shareware a po registraci (20$) obdržíte na svou E-mailovou adresu klíč, který odstraní omezení v ukládání a exportu vašich výtvorů. Nemáte-li E-mailovou adresu, je možné klíč poslat i poštou (+ dalších 5$).

Požadavky
Nároky programu jsou na dnešní dobu relativně průměrné, kromě nutnosti mít nainstalované MUI, bez něhož program neběží, je vyžadováno ještě alespoň 4 MB FAST RAM. Tato konfigurace ovšem postačuje jen tak tak k jeho spuštění. Program existuje ve dvou verzích dle typu procesoru, buď pro 68000 nebo pro 68020 a vyšší procesory. Samotný Xfig má délku 696 KB a grafická nadstavba MUI mu dodává efektní vzhled.

Konfigurace
Velikost a pozici všech okének programu můžete stejně jako u všech programů běžících pod MUI zafixovat okopírováním preferencí z adresáře "ENV:MUI" do "ENVARC:MUI". V případě Xfigu se jedná o soubor "xfig.1.wini". Nepředpokládám, že máte přitom Xfig puštěn vícekrát, číslice 1 (nebo větší) pak udává číslo spuštěné kopie.
Vše se konfiguruje v preferencích Xfigu, což jsou opět obyčejné ASCII soubory. Nastavit se dá velmi mnoho, nemá cenu všechno podrobně popisovat, nejdůležitější je zřejmě položka "Fig.display", kde se nastavuje obrazovka, na které se Xfig otevře. Pomocí preferencí pro grafickou nadstavbu MUI lze také nastavit pro Xfig libovolný vzhled, použité obrazovkové fonty a mnoho dalšího. Hejblátek v MUI preferencích je děsně moc a můžete se vyřádit dle libostí. Abyste je mohli uložit, potřebujete samozřejmě registrovanou verzi MUI.
Tady bych chtěl upozornit, že Xfig trochu divně spolupracuje s nejnovějším MUI verze 3.1, po spuštění programu nejsou vidět dolní gadgety. Kliknete-li však-tam, kde byly, gadgety se ihned objeví. To zaručeně není chyba Xfigu, ten běhá pod nižšími verzemi MUI bez problémů.

Instalace
Nečekejte nějakou komfortní instalaci, vše je ve stylu UNIXU a instaluje se ručně. Není to zas tak složité, stačí program okopírovat do jednoho adresáře a podadresáři "x11home" (může mít ale i jiný název) přiřadit příkazem "Assign" logické zařízení "x11lib:". V takto vytvořeném adresáři musí být konfigurační soubory Xfigu a soubor "rgb.txt", který obsahuje nastavení barev pro systémy x11. Podobně jako s instalací je to i s manuálem, který je k dispozici ve standardní Unixové formě (přípona ".man") nebo v postscriptové podobě. Tedy žádný hypertextový styl Guide ani obyčejné ASCII, které byste pravděpodobně očekávali.

Barvy, grafická karta a rozlišení
Minimální počet barev nutných ke spuštění programu jsou pouhé 2, Xfig pak běží pochopitelně v monochromatickém módu a nepoužívá žádný dithering na odlišení jednotlivých barev. Rozumné minimum je 16 barev, 8 si totiž alokuje MUI a aby kreslená grafika (respektive bitmapové obrázky) nebyla jen slátanina základních barev, ale něco alespoň částečně reálného, je nutných alespoň 8 dalších barev. Chcete-li mít program co nejrychlejší a kreslit například pouze schémata, bohatě vám postačí i dvoubarevný režim.
Program nepodporuje přímo žádné grafické karty, vše nechává na korektnosti systému. Jednu specialitku Xfig ale má - pro zvýšení kompatibility lze vypnout planar-to-chunky konverzi. S mou grafickou kartou CyberVision 64 a systémem CyberGraphX neměl program žádné problémy a v pohodě běhal ve 256 barvách jak na Workbenchi, tak i na libovolném pubscreenu. 256 barev však není vše co Xfig dokáže, klidně si ho můžete na vhodné grafické kartě pustit v truecoloru a libovolném rozlišení. Speciální grafické módy HAM a na AGA Amigách HAM8 podporovány nejsou a program je nasnáší. Pustíte-li si Workbench v HAMu (např. pomocí MUIScreenMode), Xfig se po čase spolehlivě zhroutí.

Vzhled
Na otištěných obrázcích můžete vidět Xfig v plné kráse. Největší plocha je vyhrazena pro kreslení, vlevo je toolbox (nástrojová lišta) s kreslicími ("Draw") a editačními ("Edit") funkcemi v "záložkovém stylu", dole pak preference pro nastavení parametrů kreslení. Parametrů je velké množství a vyzkoušet všechny kombinace vám určitě zabere spoustu času. Výsledkem může být však řada zajímavých kreslicích efektů. Po stisku pravého tlačítka myši v horní liště se objeví jedno jediné menu se všemi základními funkcemi nahrávání a ukládání obrázků a několik dalších voleb. Vše je jednoduché a snadno pochopitelné. Poměrně důležitá je položka "Units", kde se nastavují měřicí jednotky pro pravítka. Mimo základních jednotek v palcích nebo centimetrech si můžete nastavit pro kresbu také vlastní jednotky se stupněm zvětšení či zmenšení včetně jejich názvu.
Trochu mne "rozčilovaly" různě se měnící ukazovátka myši, dle funkcí se mírně podivná šipka mění na spoustu dalších záhadných piktogramů, nakonec jsem tyhle úchylky programu zatrhl. Stačí v konfiguračním souboru zapnout používání standardní amigovské šipky či co ve Workbenchi používáte.

Export a import
Xfig pracuje se svým vlastním formátem dat, což je opět dle obvyklých zásad UNIXU čistý ASCII soubor. Ukládaná data nejsou nijak pakovaná, počítejte tedy při složitých kresbách s velkými objemy dat a s tím přímo související rychle ubývající volnou pamětí. K rozumné práci doporučuji minimálně 8 MB Fast RAM.
Při importu obrázků importuje Xfig několik dalších formátů (GIF, JPEG, EPS, XBM, XPM) a na systému AmigaOS 3.0+ podporuje Xfig rovněž datatypy, takže počet importovaných formátů se mnohonásobně zvýší. Export je ještě bohatší, většina formátů ovšem nějak souvisí s postscriptem nebo se jedná o nejrůznější formáty programu TeX. Dokonce je možné vyexportovat objekt jako písmo do TeXu ve formátu MetaFont. Pro nás amigisty jsou patrně nejdůležitější formáty IFF ILBM a JPEG, silně ovšem postrádám export do nějakého rozumného amigovského vektorového formátu, například DR2D nebo Mac či PC formátu Adobe Illustrator. Chcete-li dodat nějakému DTP studiu třeba svůj inzerát, s výhodou můžete použít formát Encapsulated Postscript (tzv. zapouzdřený postscript) a nikdo inzerát nemůže upravit k vaší nelibostí. Importovat lze i na Amize poměrně rozšířený formát DR2D (používá ho například Art Expression, Pro Vector, Page Stream 3 a další programy), ovšem Xfig dokáže zatím importovat pouze základní kresbu bez vektorových výplní a barev. Práce se složitějšími objekty v importovaném formátu DR2D je velmi pomalá a obrňte se proto notnou dávkou trpělivosti.

Kreslící funkce a jejich ovládání
Kreslicí funkce jsou velmi rozmanité, chybí pouze přímé kreslení od ruky, kdy výsledná kresba odpovídá pohybům myši. Jednoduchá náhrada téhle funkce je pouze pohybovat myší a při pohybu pořád klikat levým tlačítkem. Levé tlačítko myši se používá pro kreslení, pravé pak pro zrušení kreslené čáry všech typů a kombinace tlačítka "ALT" + pravé tlačítko myši zafixuje čáru. Je to poněkud neobvyklé, ale dá se na to rychle zvyknout.
Xfig dokáže využít i třetí tlačítko myši jako náhradu za klávesnici. Třítlačítkovou myš nemám a nemohu proto říci, k čemu všemu se to dá použít. Poslední zvolená funkce je stále nastavena i když přepínáte mezi kreslicím a editačním menu. Editace probíhá také trochu jiným způsobem, než je u vektorových kreslicích programů zvykem, před každou akcí (scale, move, delete atd.) je nutno zvolit typ editace. Oproti tomu má Art Expression a Page Stream 3 na můj vkus příjemnější a intuitivnější editaci, kdy je více typů editace spojeno a nemusíte pořád "cvakat myší" do nějakého menu.
K lepšímu pochopení funkcí kreslení i editace je vhodné zapnout si z menu "Mouse Help" a hned uvidíte co a jak se při jednotlivých akcích děje. Jako u každého slušného kreslicího programu lze zapnout mřížku pro orientaci při kreslení. Funkce lupy pro okamžitou potřebu je spojena s tlačítkem "CONTROL" + následovným taháním a kukáním levým tlačítkem myši. Program při tom reaguje i na dvojklik a trojklik, takže si raději pořádně přečtěte manuál co jednotlivé kliky znamenají.
Chcete-li zvětšit nebo zmenšit kreslicí plochu globálně, musíte otevřít preference "Other" a ručně zadat číselný parametr zvětšení nebo zmenšení. Importované bitmapové obrázky lze pouze otáčet nebo zrcadlit do všech směrů a rovin, jiná úprava není možná. Xfig neumí zatím s těmito obrázky pracovat jako ostatní klasické bitmapové kreslicí programy, rozumné využití je tedy pouze jako podklady k vektorovým kresbám, doplňkové ilustrace atd.

Práce s fonty
Xfig standardně používá klasické bitmapové fonty Amigy, které se při startu programu přiřadí jako náhrada za původní vektorové fonty. Bitmapové fonty jsou ve větších velikostech pochopitelně velmi "zubaté" a jejich použití ve vektorovém kreslicím programuje v podstatě k ničemu. Nezoufejte, Xfig samozřejmě umí pracovat i s vektorovými fonty a to jak s Intellifonty, tak pomocí Type 1 Manageru i s postscriptovými fonty ve formátu Adobe Type 1. Při použití českých AT1 fontů jsou velká písmena obsahující háčky a čárky posunuta pod pomyslnou linkou, na které leží ostatní písmena nebo ještě lépe řečeno, jsou zarovnaná odshora místo odspoda. To je ale záležitost Type 1 Manageru a Xfig na tom nenese žádnou vinu.
U Intellifontů a bitmapových fontů funguje zobrazování bez problémů. S Xfigem se dodává několik pomocných utilitek sloužících ke konverzi různých a pro nás amigisty poměrně exotických grafických formátů v mnoha jazycích. Jedná se stejně jako v případě samotného Xfigu především o podporu mnoha variant formátů TeXu a spousty postscriptových formátů.

Výkon
Rychlost programuje slušná, mezi verzemi pro procesory 68000 a 68020 je mým laickým okem cca 10% rozdíl v rychlosti. Překreslování obrazovky je rychlé a dá se srovnávat s komerčními programy. Program lze doporučit každému, kdo se hodlá zabývat vektorovým kreslením. Xfig je všestranně využitelný program s rozsáhlými kreslicími i editačními možnostmi. Použití MUI jako grafického kabátu k programu se rovněž nedá nic vytknout, nároky na paměť jsou v přijatelných mezích. Během týdenního testování mi program dvakrát spadl (nepočítám pokusy spustit jej v módu HAM), pokaždé při zvětšování výřezu obrazu, vždy kolem hodnoty 50.
Xfig je poměrně často aktualizován, přibývají nové funkce a myslím, že v době kdy čtete tenhle článek je již k dispozici novější verze než popisovaná 1.7. Program je dostupný na Aminetu i na řadě Aminet CD. Vyzkoušejte a uvidíte.

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS