AMIGA REVIEW obsah časopisu online!
  Domov     Software     Hry     Obaly     Download  

Přestavba A1200 do Toweru

Jan Hlavatý

Nenechte se ovlivnit obrázkem, který již byl otištěn v předcházejícím čísle AMIGA Review, ale tento článek je skutečně o něčem jiném. Minule jsme se seznámili s A1200 přestavěnou do toweru tak, jak ji na našem trhu můžete zakoupit. Ale protože Amigu 1200 většina z nás již vlastní, tak se dnes můžete seznámit se „stavebnicí“, která vám ji umožní do této „krabice“ přestavět.

Milí diváci, vítám vás u dnešního přímého přenosu z experimentálních laboratoří AMIGA Review. Ta obrovská papírová krabice, tyčící se přede mnou na stole jako věž skutečně tower je tedy tower ve smyslu počítačově hardwarovém. Jedná se totiž o stavebnici fy Micronik určenou k přestavbě obyčejné Amigy 1200 do „tower case“, bedny to známé zejména od nejmenované komerčně úspěšné řady počítačů, jejichž název začíná na „P“ a končí na „C“. Jaké jsou výhody takovéto operace? Především možnost zabudování silnějšího zdroje, snadnější rozšiřitelnost vašeho počítače o rozměrově náročné komponenty jako třeba harddisky nebo mechaniky CDROM a v neposlední řadě možnost instalace tzv. ZORRO-slotů, což jsou volné pozice do kterých lze zasouvat rozšiřující karty podobně jako u dražších modelů Amig. Obrovskou výhodou takovýchto ZORRO karet oproti výše zmíněnému nejmenovanému počítači je jejich autokonfigurovatelnost - každá ZORRO karta obsahuje malinkou ROM, ve které je uložen software identifikující druh karty a případně i příslušný ovladač! Veškerá instalace takové karty pak většinou spočívá v jejím fyzickém zasunutí do příslušného slotu, a rázem máte třeba další dva sériové porty nebo nové možnosti v oblasti zobrazování. Softwarovou instalaci do systému provádí karta většinou sama.
Dnes se tedy odhodláme k fázi 1 zabudování naší těžce zkoušené redakční A 1200 do tower case. Touto přestavbou nezískáme kromě samostatné klávesnice a většího místa v počítači nic nového, je to jen jakási příprava pro fázi 2 - instalaci ZORRO slotů a silnějšího zdroje. Od svého kolegy si vypůjčuji vystřelovací nůž, efektně jej vystřeluji a s bojovým výkřikem „BANZAAAAAI!!“ se vrhám na papírovou krabici.
První agresivní řezy nože oddělují od velké krabice ještě jednu plochou menší, která obsahuje pouzdro klávesnice. Větší krabice obsahuje podstavec toweru a samotný tower. Po prvotním průzkumu a odšroubování šesti šroubů držících plechový kryt toweru tento zvedám a odkládám stranou. Kromě několika igelitových sáčků s konstrukčním materiálem na mne při tom vyhřezl i český návod, jehož první slova zní: „Odšroubujte šest šroubů držících kryt toweru a tento sejměte“. Šibalové! Ačkoli jeden z Murphyho zákonů praví, že teprve „selhaly-li veškeré pokusy, je na čase podívat se do manuálu“, pokusím se o „normální“ postup - tedy podle manuálu. Hlavním cílem celé této akce totiž je ověřit snadnost takovéto operace, potažmo kvalitu a jednoznačnost dodávaného návodu.

Demontáž Amigy 1200
První část manuálu popisuje, jakým způsobem rozmontovat A 1200. Vy totiž z ní potřebujete vymontovat celou desku s plošnými spoji, abyste měli co dát do toweru. Nejdříve odšroubovat všechny šrouby na spodní straně A 1200 a odstranit vrchní kryt. Hmm. To u naší redakční A1200 nebude nutné, protože již dlouhý čas leží na stole bez tohoto krytu, čouhá z ní kabel k harddisku ležícímu na stole vedle a práší se do ní. V případě „panenské“ A1200, nezasažené iniciativou jejího majitele, je třeba pouze odšroubovat šrouby, uchopit vrchní kryt ve spodní části (blíže k uživateli) a zvednout. Na horní straně drží kryt na několika zoubcích, které při takovémto otevření vyskočí. Pak už je jen třeba odpojit kabel vedoucí k LED od plošného spoje. Odpojuji plochý kabel klávesnice a tuto vyndávám. Po odšroubování zbylých šroubů vyndávám disketovou mechaniku a celý plošný spoj v kovovém stínění. To je další problémek- tohle stínění musí totiž dolů. Odehnout pacičky není zas tak těžké, ale odšroubovat všechny ty podivnosti kterými jsou přišroubovány všechny konektory je bez odpovídajícího vybavení zlý sen. Protože v redakci je zatím naším jediným hardwarovým vybavením bedna autonářadí, které se pro svou velikost nehodí na práci s elektronikou, zbývá jen „kdo si co přinese, to má“. Hmm. A já si dnes zrovna nic nepřinesl. Po delším zápase s kleštěmi velkými jako moje předloktí se nakonec přece jen vše zdařilo, a v ruce třímám „oholené“ jádro naší milé A 1200. K potřebě bude i disketová mechanika a klávesnice. Kolega zachmuřeně hledí na vybrakované trosky.

Montáž klávesnice
V rozporu s pořadím uvedeným v návodu mi připadá psychologicky výhodnější vytvořit nejdříve klávesnici. Je taková menší a hezčí, a dá míň práce a hnedle se budu cítit lépe, a... a... a vůbec. Jde se na to.
V menší krabici nacházím dvě poloviny krytu klávesnice. Ze spodní poloviny vede kabel - na spodní straně objevuji dvoje umělohmotná dvířka, jevící tendenci vypadnout. Pomáhám jim, a objevuji destičku s plošnými spoji pravděpodobně s jednočipovým mikropočítačem. Na destičce je konektor pro připojení plochého kabelu vedoucího z původní klávesnice, jak mi potvrdil návod. Je třeba klávesnici vložit do spodní poloviny krytu klávesnice, plochý kabel protáhnout připraveným otvorem dovnitř prostoru s plošným spojem, tento vyjmout, otočit, zasunout do něj kabel, otočit zpět a umístit na původní místo. Touto operací je plochý kabel obtočen kolem plošného spoje, takže jeho příliš velká délka nevadí. S pocitem uspokojení z dobře vykonané práce kazím svobodu prchajícím dvířkům a otáčím celou konstrukci, nasazuji vrchní kryt a připravuji si tři šroubky na zašroubování. Trochu mě zaráží, že klávesnice není uvnitř pouzdra nijak fixovaná. S pomocí dlouhého tenkého křížového šroubováku se teď musí klávesnice zašroubovat. Maje jen tlustý krátký křížový šroubovák, uchyluji se dočasně k nouzovému řešení - lepicí pásce. Jen počkejte, až si přinesu pořádné nářadí! No, a je hotovo. Možná by to chtělo nějaké gumové nožičky, už se vidím, jak se při chatu na nějaké BBS pomalu stěhuji kolem stolu za prchající (a vrzající) klávesnicí.

Montáž toweru
Dalším krokem je montáž plošného spoje a ostatních přeživších komponentů bývalé A 1200 do toweru. Nejprve je nutno odšroubovat pouzdro s krytkami pro budoucí ZORRO karty, aby se dal plošný spoj zasunout na připravené místo. Poté (dle návodu) rychlá kontrola izolační fólie, která chrání plošný spoj před kontaktem s kovovou stěnou toweru. Následuje instalace desky počítače obdobnou technikou jako v normálním pouzdře nejprve při šikmém umístění desky zasunout konektory do připravených otvorů, poté umístit desku do cílové polohy. Následuje uchycení dvěma v návodu zmiňovanými „metrickými šroubky“. Po delším hledání objevuji v jednom z igelitových sáčků kromě malého pytlíčku s asi dvanácti „palcovými“ šroubky i malilinkatý pytlíček se dvěma „metrickými“ šroubky a dvěma podložkami. Přišroubovávám desku s plošnými spoji. Následuje další hrůza – našroubování všech těch mršek kolem konektorů zpět na místo.
Další na programuje montáž kablíků. Oceňuji jednoznačnost návodu v tomto ohledu - záměna není možná (pokud si uživatel nezapomene brýle nebo rozum). Nejprve montáž klávesnice tedy malé krabičky obsahující pravděpodobně další jednočipový mikropočítač, která přijímá sériová data z pětikolíku pro připojení externí klávesnice a emuluje původní signály na plochém kabelu vedoucím místo klávesnice do konektoru pro klávesnici na plošném spoji. Po zapojení návod doporučuje přilepení krabičky pomocí (připravené) oboustranné lepící pásky na zadní stěnu toweru - v tom místě se však nachází krytky ZORRO karet, což mi připadá podivné. Raději jsem nechal krabičku volně plandat na krátkém plochém kabelu. Zasouvám dodávaný napájecí kablík do bývalého konektoru pro napájení disketové mechaniky. Z něj vede napájení pro disketovou mechaniku a harddisky a také druhý kablík pro napájení větráčku a displeje. Připojuji napájení větráčku (na jeho místo by se přišrouboval silný zdroj z PC, kdyby byl) a displeje. Zasouvám druhý kabel od displeje do konektoru kde byl zapojen kabel vedoucí k LED na předním krytu původního pouzdra.
Zbývá instalace disketové jednotky a harddisku. Odšroubovávám z disketové jednotky úhelník kterým byla původně přišroubována a pokouším se ji zasunout do patřičného slotu. Nějak to nejde. Aha - na spodní straně mechaniky (Chinon ze staré Commodorské A1200) je přidělán plech kryjící setrvačník motoru mechaniky a je přišroubován ze strany šroubkem. Odšroubovávám a odstraňuji plech - teď už mechanika zasunout jde. Trochu potíží nastalo při prostrkování přední strany mechaniky skrz výřez v přední stěně, mechanika má na pravé straně vepředu malé vyboulení - po chvilce se vše podařilo. Přišroubovávám mechaniku k nosné konstrukci „palcovými“ šroubky a nasazuji přední krytku. Hmmm, efektní! Až na špinavý čudlík trčící ze zářivě nové přední strany toweru. Beru připravený plochý kabel z pytlíčku s konstrukčním materiálem, připojuji na konektor mechaniky a na původní konektor pro mechaniku na plošném spoji A 1200. Zapojuji napájecí konektor. Beru redakční harddisk a umisťuji ho do nejspodnější 3.5“ pozice v toweru. Tohle bude jistě lepší než zaprášený redakční stůl vedle A1200. Přišroubovávám harddisk „palcovými“ šroubky, zapojuji napájecí konektor. Vytahuji poslední kabel pro připojení dvou 3,5“ harddisků a po pečlivé kontrole orientace konektoru jej zapojuji. Po kontrole a vyzkoušení zapnutím (s příslušným zalehnutím pro případ exploze) nasazuji kryt toweru a přišroubovávám ho. Ecce tower!

Malý testík
Po kompletaci toweru jsem se rozhodl vyzkoušet některé jeho vlastnosti, zejména funkci displeje a klávesnice. Displej po zapnutí zobrazuje číslo, nastavené zevnitř pomocí jumperů. Tlačítko TURBO přepíná mezi dvěma takto nastavenými čísly. Po instalaci ZORRO slotů bude údajně vypínat turbokartu. Tlačítko RESET je bez ZORRO slotů taktéž nefunkční, stejně jako zámek klávesnice. Kryt displeje mi připadal trochu moc pružný, tlačítko TURBO má tendenci k zákmitům (s téměř plynulým přechodem mezi nastavenými čísly).
Klávesnice fungovala normálně. Veden náhlým popudem při pohledu na konektor klávesnice mizím bleskově v zadní místnosti a v zápětí jsem zpět s klávesnicí od výše uvedeného nejmenovaného typu počítače. Zapojuji ji do konektoru a - a ona funguje! Opravdu funguje! Klávesy „Amiga“ jsou funkčně nahrazeny obdobně umístěnými klávesami „ctrl“, klávesa „ctrl“ z původní Amigácké klávesnice je mapována na klávesu „F12“. Co mě k tomuto pokusu vedlo? V nějakém zahraničním časopisu jsem totiž viděl reklamu na soupravu pro připojení externí klávesnice k A 1200, která vypadala naprosto stejně jako ta která je dodávána k toweru. Měli ji tam v několika variantách - a jedna z nich počítala s klávesnicí od [CENSORED], kdežto druhá měla i udělátko pro přestavění originální klávesnice A1200 - tj. „druhou stranu“. Pro přenos dat o stisknutých klávesách se tedy evidentně používá standardu kompatibilního s oněmi nepřátelskými, ale levnými klávesnicemi.

Co říci závěrem?
Přestavba dopadla kupodivu dobře žádný proužek šedého dýmu stoupající z redakčního počítače (zatím) objeven nebyl. Velice příjemnou vlastností této stavebnice je absence jakéhokoliv pájení či nezvratných změn, vše je „cvakací“ a „šroubovací“. To se ovšem samozřejmě promítne na ceně stavebnice. Užitek této části stavebnice samostatně (bez silnějšího zdroje a ZORRO slotů) není valný, spíše bych to viděl jako přípravu na instalaci těchto doplňků. Zejména silnější zdroj je nutností - viděl jsem už počítače skomírající na nedostatek napájení už při připojení jednoho 3.5“ harddisku. Tato stavebnice se totiž napájí z vašeho starého zdroje, zapojeného normálně do napájecího konektoru plošného spoje. Instalaci zvládne každý kdo má dlouhý tenký křížový šroubovák a nějaký imbusový klíč nebo ploché kleště na odšroubování těch záludných šroubkosloupkozávitomatiček kolem konektorů. Ničeho se nebojte! Snad se ještě setkáme při některém z příštích přímých přenosů z experimentálních laboratoří AMIGA Review (Dr. Mengele už se těší) při instalaci ZORRO slotů.
A ještě jeden důležitý aspekt - cena. Tato stavebnice vás přijde asi na 10.000,- Kč. Zda se vám vyplatí provést takovouto přestavbu, nebo starou A 1200 prodat a koupit novou již v Toweru již umístěnou se musíte propočítat sami.
S pozdravem Jan Hlavatý, AMIGA Review, live

Vytlačiť článok



Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing



none

AMIGA REVIEW

57 ( 11-12 / 2000 )
56 ( 9-10 / 2000 )
55 ( 7-8 / 2000 )
54 ( 5-6 / 2000 )
53 ( 3-4 / 2000 )
52 ( 1-2 / 2000 )
 
51 ( 12 / 1999 )
50 ( 11 / 1999 )
49 ( 10 / 1999 )
48 ( 9 / 1999 )
46-47 ( 7-8 / 1999 )
45 ( 6 / 1999 )
44 ( 5 / 1999 )
43 ( 4 / 1999 )
42 ( 3 / 1999 )
41 ( 2 / 1999 )
40 ( 1 / 1999 )
 
39 ( 12 / 1998 )
38 ( 11 / 1998 )
37 ( 10 / 1998 )
36 ( 9 / 1998 )
35 ( x / 1998 )
34 ( x / 1998 )
33 ( 1-2 / 1998 )
 
32 ( 11-12 / 1997 )
31 ( 9-10 / 1997 )
30 ( 7-8 / 1997 )
29 ( 6 / 1997 )
28 ( 5 / 1997 )
27 ( 4 / 1997 )
26 ( 3 / 1997 )
25 ( 2 / 1997 )
24 ( 1 / 1997 )
 
23 ( 12 / 1996 )
22 ( 11 / 1996 )
21 ( 10 / 1996 )
20 ( 9 / 1996 )
18-19 ( 7-8 / 1996 )
17 ( 6 / 1996 )
16 ( 5 / 1996 )
15 ( 4 / 1996 )
14 ( 3 / 1996 )
13 ( 2 / 1996 )
12 ( 1 / 1996 )
 
11 ( 12 / 1995 )
10 ( 11 / 1995 )
9 ( 10 / 1995 )
8 ( 9 / 1995 )
7 ( 7 / 1995 )
6 ( 5 / 1995 )

ATLANTIDA NEWS

5 ( 3 / 1995 )
4 ( 1 / 1995 )
 
3 ( 11 / 1994 )
2 ( 9 / 1994 )
1 ( 7 / 1994 )
0 ( 5 / 1994 )