Realms of Arkania

Blade of Destiny (první část severní trilogie)

Dostalo se mi nádherného úkolu a to napsat recenzi na tak skvělý dungeon, jakým bezesporu je Realms of Arkania (ROA). Je již trochu staršího data, ale přesto patří mezi dungeonovskou elitu, i když se o něm příliš nemluvilo. V jistém časopise o něm napsali jen v souvislosti s druhým dílem, který je pouze na Pee Cee. Čím že je ROA tak skvělá? Je to naprostá propracovanost do detailů, ať už se jedná o úvodní výběr postav nebo provázanost děje systémem boje konče. Hlavně však jde o „chytlavost“, která je opravdu velká a jakmile jednou začnete, tak je to na několikadenní, týdenní, měsíční či roční nepřítomnost v zaměstnání či ve škole, protože ROA opravdu chytne a nepustí. Hru udělal Attic ve spolupráci s Fantasy productions, distribuce se ujal U.S.Gold a tentokrát udělal dobře.
Do děje nás uvádí perfektní intro s úchvatnou muzikou, ve kterém se dozvídáme příběh celé hry:
Vše začíná v Thorwalu, městě svobody. Je to jedna z nejstarších osad celé Arkánie, žijí zde neporazitelní válečníci a námořníci, bohatí z nesčetných loupežných přepadení. Orkové, lovci a válečníci, stále hledají nová loviště, ale po staletí až dodnes se zdržovali na severu. Nyní je rok 15 a toto je příběh meče. Meče, který byl před staletími ztracen a nyní může změnit běh budoucnosti. Před mnoha lety Thorwaliané pod vedením Hetmana Hyggelika, obávaného na všech pobřežních cestách, vyplenili vesnice nenáviděných otrokářů na jihu. Naloženy spoustou pokladů, vrátily se lodě domů, kromě Hyggelikovy. Ten se totiž vydal přímo na ostrovy kyklopů, aby si tam nechal ukovat meč, který potřeboval na svoji další výpravu. Tato cesta zavedla Hyggelika spolu s jeho družinou do země Orků, jediného místa Arkánie, které doposud zůstalo nezmapované, protože se odtamtud ještě nikdo živý nevrátil. Ani on však neuspěl. Jedné strašné noci Orkové napadli jejich tábor a všechny je pobili. Hyggelik byl uložen k odpočinku na bezejmenném místě uprostřed Orcských stepí, pohřben posledním ze svých spolubojovníků, ze kterých se nikdo nevrátil. Ale to vše je nyní pouhou minulostí. Přítomnost je děsivá, tisíce Orků se shromažďují na pláních, aby přinesly smrt a záhubu lidem v Arkánii. Ale nyní již neválčí mezi sebou a jsou spojeni pod vládou jednoho velkého vůdce, který je odměňuje ne méně, než jsou odměňováni bojovníci v Thorwalu. Nic z toho jsi nevěděl, když jsi dorazil se svou lodí do přístavu v Thorwalu. Sníš o dobrodružství, o velkém městě, o tom, jak tvoje jméno budou trubači roznášet do všech koutů světa. Ale předtím budeš muset podstoupit dlouhou cestu, plnou nebezpečí a nástrah, číhajících na každém rohu.
To by bylo úvodní story a nyní již ke vlastní hře. Na začátku vás ohromí naprosto dokonalý výběr postav, u kterého se jistě nějaký ten čas zdržíte. Nejprve si zvolíte jméno a pohlaví, pak si můžete vybrat mezi dvěma způsoby volby vlastností, a to buď volbou již nastaveného charakteru nebo manuálním nastavením jednotlivých vlastností. Při prvním způsobu vám dá Amiga na vybranou mezi 12 ras, počínaje šaškem (skutečně), přes lovce, válečníka a darebu až ke třem druhům elfů. Ten druhý způsob je samozřejmě lepší, vámi vytvořené charaktery by při vaší dovednosti měly obstát i v těžkém boji. V tomto případě vám počítač nabízí čísla a vy je přiřazujete jednotlivým vlastnostem. Ovšem poté, co nastavíte všechny kladné vlastnosti, musíte patřičně zvednout i vaše nevýhody a nemoci - je tu například pověra, akrofobie, klaustrofobie, lakota, zvědavost či prudkost. Poté můžete měnit každou vlastnost, ale opět vás to stojí zvýšení nějaké té „špatnosti“. Většinou se vám hned napoprvé nepovede strefit se do nějaké rasy nastavenými vlastnostmi, a tak doporučuji nejdříve nějakou zvolit a poté si změnit její atributy podle svého vkusu. Během změny atributů se zruší rasa, tu si vyberete až po dokončení změn. Při volbě kouzelníka si ještě musíte vybrat obor, v jakém bude nejvíce vynikat, je jich celkem devět. No a pak již stačí si zvolit ksicht, postavu sejvnout a tuto činnost ještě párkrát opakovat. Při startu si můžete vybrat obtížnost a to buď začátečník nebo zkušený dungeonář. Pak si vyberete pozici a ocitnete se ve hře. Jestliže jste ještě nepařili, objevíte se v chrámu a můžete si začít sestavovat partu, která může čítat až šest členů. V chrámu se také můžete modlit nebo darovat peníze, z čehož vám ale žádný užitek neplyne. Jakmile vylezete ven, objevíte se ve městě, kde chodíte klasickým dungeonovským způsobem. Automaticky se přitom kreslí mapa, která je dost přehledná a jsou na ní odlišené i různé druhy budov či terénu. Pomocí ikon na pravém panelu můžete tým rozdělit na několik skupin, které mohou chodit samostatně, bohužel se vzájemně nevidí. Jsou zde také informace o městě, automaticky je veden deník, ve kterém jsou zaznamenány města, která jste prošli a kdy. Čas a datum je docela reálný, navíc je vše tak propracováno, že vám ukazuje i svátky, které v daném městě zrovna probíhají a obchody a hospody mají otevřeno jen v určitou dobu. Když jsme u těch obchodů, najdete v nich takové množství různých věcí, že vám z toho až bude špatně. Nejprve si nakoupíte a pak můžete zkusit cenu snížit smlouváním. Nejdříve určíte, kolik asi tak procent a pak člena vaší skupiny, který bude smlouvat. Já na to mám hezkou holku, která dokáže usmlouvat třebas i 50%, a to už je co říct. Jsou tu vlastně 3 druhy obchodů, jednak je to obyčejný „smíšeňák“, pak je to zbrojířství a nakonec obchod, kde se dají koupit různé rostlinky pro kouzlení. Kromě koupě můžete zkusit svoje věci prodat nebo si s prodavačem pokecejte, občas se dozvíte docela zajímavé věci. Ty se dají zjistit také v hospodě, když například objednáte rundu pro všechny, hned se rozpovídají a vy máte o čem přemýšlet. Kromě toho se můžete v hospodě najíst, jídlo však není všude stejné, to závisí na jeho ceně. V některých hospodách se dá také přespat, čímž si zvýšíte energii, nebo zkusit štěstí při podvádění v kartách, elfové si mohou vydělat hraním na harfu apod. Lidi jsou tu různý, i když přímo v terénu jich moc nepotkáte. Věřte nebo ne, jednou se mi stalo, že Legolasovi nějakej pes pokálel nohu a v tom se objevil jeho majitel, ihned mi botu vypucíroval a vyleštil a hned že mě zavede do obchodu, kde mají ono leštidlo. Došel jsem tam, v klidu si nakoupil a ještě jsme trochu pokecali o poměrech v kraji. No, v kraji, vono to má celkem pětapadesát měst, každé o rozloze průměrně 15x15 čtverečků plus podzemí. Přepravovat se můžete lodí z přístavu nebo po svých, což je sice levnější, ale delší a často nebezpečnější. Většinou cestu z jednoho města do druhého nezvládnete během jednoho dne, a tak musíte přenocovat v krajině, vyplatí se tedy postavit hlídky. Jindy jsem zase musel přejít most nad propastí, ale dva mí členové jsou docela srabi, tak jsem zašel do obchodu, koupil dvě piva a opil je. Jeden tam sice spadl, ale to už se nedá nic dělat...
Když už se dostatečně projdete po městech, jistě zalezete také do podzemí. Je jich tu dost a většinou v nich najdete také nepřátele, se kterými budete bojovat. Při boji se obrazovka přepne do 3D módu a vy můžete ovládat jednotlivé členy své skupiny. Nebojuje se v reálném čase, ale postupně se přepínáte mezi svými spolubojovníky. Vždy se rozvine menu, ve kterém si můžete vybrat akci, kterou jednotlivý charakter provede. Můžete se pohnout, zaútočit, kouzlit, vyměnit si zbraň, použít nějakou věc nebo jen čekat, v případě neúspěchu si můžete přímo zde nabudit pozici. Pokud se tím vším nechcete zabývat, můžete nechat bojovat Amigu. V tom případě se vás zeptá, jestli chcete používat kouzla a již bojuje. Animace postav pří boji je skvělá, vesele máchají mečem, kryjí se, střílejí z luku nebo posílají vzduchem svá kouzla a čáry. Po úspěšném boji získáváte zkušenost, také můžete posbírat ležící věci a pokračovat ve svém putování tajemnými sklepeními, kde naleznete spoustu věcí, nepřátel, truhel, tajných chodeb či zamčených dveří (zde se vyplatí páčidlo). Mimochodem, celá hra běží naprosto pohodově v multitaskingu.
Bylo by toho ještě dost, co by se dalo napsat, ale již musím končit, AR není nafukovací. Dá-li se tahle hra vůbec nějak shrnout, stačí na to jedno slovo: BOMBA. Grafika je úžasná, hudba úchvatná, atmosféra strhující a jako celek je to prostě tak propracovaná a dokonalá hra, že by byl hřích si jí nezahrát. Fakt!

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS