Formule 1 Grand Prix

F1 GP se stala v roce 1992 na Amize hitem. Každý kdo nebyl zakyslým odpůrcem simulátorů, ji chtěl mít doma a ještě dnes, kdy se tato hra dočkala svého pokračování (bohužel jen na PC), ji uznává celá řady amigistů.

Zavzpomínejme si proto trochu na ty starý dobrý časy. Na svou dobu to byl vrchol toho, co se dalo na Amize vidět. Hra byla na čtyřech disketách což bylo velice hodně. Na první disketě se nacházelo intro, na kterém se vaše formule vyrábí, programuje, aby jste si nakonec mohly nasadit helmu a nasednout. Na druhé disketě byl program, a naštěstí se hra dala spouštět i z ní a nemuseli jsme pořád koukat na to intro. U třetí diskety se na chvíli zastavíme. Na ní byla uložena menu. Nejprve jsme si mohly navolit quick race, v tom případě jsme absolvovali 3 kola na okruhu v Silverstone (Anglie), o dva roky později už tomu bylo jinak, ale o tom dále. Následovalo hlavní menu, ve kterém se nastavoval druh závodu. Mohli jsme si sami seřídit motor, jak má jet, kdy má automat řadit a tak podobně. Já osobně jsem velice uvítal možnost změnit jména jezdců a stájí a taky jsem to hned udělal (použil jsem jména jezdců z roku 1993). Další volbou bylo nastavení procent kol, které chceme jet z počtu skutečných kol, které se doopravdy jezdí. To platilo i o tréninku a prepare. Dále se volila kvalita soupeřů, buď měli výkonnost jako vozy v roce 1991, nebo všichni stejnou či náhodnou. Nejdůležitější volbou ale byla volba obtížnosti hry, jaké pomůcky budete mít zapnuté, jak rychlí budou soupeři atd. Bylo zde i mnoho jiných voleb, ale sami tuto hru jistě dobře znáte. Čtvrtý disk pak obsahoval kompletní mapy a data 16 tratí.
Osobně jsem tuto hru poprvé spatřil u kamaráda, tehdy jsem ještě neměl ani Amigu. Tenkrát mi počítač i sám řadil a brzdil. Postupem času jsem dojel na zelenáče, potom semi-pro a nakonec jsem se rozhodl zkusit štěstí v ace. Obnáší to vypnuté automatické brždění, otáčení do správného směru. Musel jsem si i sám řadit a zapamatovat si, jak se která zatáčka jede. Mým největším vzorem ve FI byl Ayrton Senna, a proto jezdím každou zatáčku na doraz, jinak to v ace snad ani nejde. Závodníci jsou tu pekelně rychlé, a proto například vyhrát trénink je už docela umění. Ale i když se vám to povede, není zdaleka vyhráno. Ace jsem jezdil na 20 procent, což je asi tak v průměru 18 kol, ale jakmile jsem udělal sebemenší chybu (hodiny nebo dokonce kolize), už jsem to nedohnal a nebodoval. Tenkrát jsem celý šampionát vyhrál jen o tři body. Rozhodl tehdy poslední závod v Adelaide, který je mým nejoblíbenějším. Dnes by do dopadlo možná lépe, držím na všech tratích rekordy, ale kdo ví. Musím také říct, že všechny tratě do detailu odpovídají skutečnému tvaru okruhů a i dnes, když se na satelitu dívám na přenosy z F1, už většinou vím, jaká bude další zatáčka.
A tak se sešel rok s rokem a potom další a nastal rok 1994. Na internetu se objevil editor pro F1GP, v kterém si lze nastavit vlastní jména závodníků, barvu formule, helmy, ba dokonce i oblečení mechaniků. Jde zde nastavit i výkonnost jednotlivých jezdců, ale to nedoporučuji. Jednou jsem to zkusil a dopadlo to asi tak, že my sice formule jela 400, ale soupeřům taky a k tomu jeli jak draci, takže než sem odstartoval, byli všichni pryč. Do dnešního dne těchto editorů vyšlo již několik, pokaždé jsou aktualizované. Tento rok se na půdě F1 stalo také několik tragédií. Nejprve v tréninku na Imole zahynul rakouský závodník Rossenberger, ale ta pravá katastrofa nastala o 24 hodin později. Ve druhém kole závodu z dodnes neznámých důvodů Senna nezatočil v jedné s polo zatáček, ani nebrzdil (kdoví proč) a narazil. Sledoval jsem tenkrát tento závod na satelitu a nebylo mi s toho dobře. A takto tragicky zahynul trojnásobný mistr světa F1 brazilec Ayrton Senna, asi nejlepší jezdec všech dob, RIP. Bylo to půl roku po natočení jeho filmu „Sbohem vám všem“, ve kterém se loučil po dlouhé době se stájí McLeren.
Kdybych měl teď po těch letech hodnotit tuto hru, nedostala by asi o mnoho méně, ale už tenkrát mi u ní něco chybělo. Zejména to byla nemožnost hraní po síti, uložení alespoň jednoho kola závodu a absence jakákoliv hudby. Časem vás taky omrzelo koukání na jeden druh kokpitu. Dosti nesmyslné bylo také to, že soupeři necítili potřebu měnit během závodu pneumatiky. Já jsem občas měnil, neb formule už v zatáčkách jela pomalu a dost klouzala. Soupeři se taky snažili za každých podmínek jet po ideální stopě. Dnes proto PC-čkářům závidím jedinou hru a tou je F1GP II, kde je mnoho s těchto nedostatků odstraněno. A tak kdyby jste neměli doma co hrát a nudili jste se, vyndejte F1GP a zkuste překonat některý z mých časů.

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing