Na počátku byla nespokojenost jednoho programátora a následoval vznik zajímavého programátorského sázecího systému, který se rozrostl v rozsáhlý projekt. Dnes je TeX velice diskutovaným software, který se používá zejména pro kvalitní profesionální sazbu.
Projekt TeX rozdělil svět počítačových programů pro sazbu textů na dvě skupiny: na programy „myšoidní“ - sazeč, který v nich připravuje knihu, najezdí myší po stole několik kilometrů a provede tisíce cvaknutí, a na programátorské (třeba popisovaný TeX) - zde sazbu popisujeme pomocí příkazů anebo programátorských struktur. Jedná se o dva zcela odlišné přístupy. Chci-li proložit kus textu v „myšoidním“ programu, provedu následující: Najedu myší na začátek, cvaknu, najedu na konec, cvaknu, najedu do nabídky, projedu rolety, a až najdu příslušný typ písma, pustím. Chci-li proložit text v TeXu, skočím z prohlížeče do tzv. zdrojového formátu, a zde text obklopím příkazy {it a }.
LaTeX a ti ostatní
TeX samozřejmě umí zalamovat odstavce, a to dokonce celé najednou, umí dělit
slova v různých jazycích a má mnoho dalších typografických funkcí. Samotný
systém základních příkazů (primitivů) by však byl velmi omezený a neohrabaný.
Proto TeX umožňuje vytvářet tzv. makra. Jsou to v podstatě sekvence příkazů s
možnými parametry. Díky makrům lze sázet texty velmi efektivně a rychle. Vhodně
vytvořená makra obsluhují záhlaví a titulky, jiná poznámky pod čarou či
číslování stran atd. Makra se mohou seskupovat do větších celků - tzv. balíků. Z
nich jsou nejznámější univerzální balíky Plain TeX a LaTeX. Speciální balíky
naproti tomu dokáží TeX přinutit např. k arabské či hebrejské sazbě, skládání
hieroglyfů či notových zápisů. Makra mohou dokonce řešit i věci typografii tak
vzdálené, jako např. kalendářní výpočty, účetnictví a podobně. To vše záleží na
invencích autorů, neboť TeX i METAFONT jsou plnohodnotné programovací jazyky -
to názorně ukazuje interpreter jazyka BASIC, který je celý psán v TeXu!
TeX nyní patří mezi programy s nejmenším množstvím chyb. Americká matematická
společnost vyhlašuje každoročně odměnu několik stovek dolarů každému, kdo
nějakou chybu v TeXu odhalí.
Vlastní TeX se již nevyvíjí. Byl autorem prohlášen za dokončený. Autor si pouze
vyhrazuje právo na každoroční opravu nalezených chyb. Proto knihu, kterou jste
vysázeli v TeXu před lety, bez problémů zpracujete i nyní nebo i kdykoli v
budoucnosti. TeX má své následníky, ale ty jsou ve vývoji a neponesou jméno TeX
(systémy ETeX, NTS, Omega). Navíc s ním jsou jednosměrně kompatibilní.
Další mimořádnou vlastností TeXu je schopnost sázet matematické vzorce. Jazyk na
jejich sazbu je velmi jednoduchý a přehledný. Většinou provádíme zápis pomocí
zkratek podobných matematickým. Např. zápis $y=cosalpha+2$ vysází rovnici
správně se všemi mezerami tak, jak vyžadují typografická pravidla.
To vše předurčuje TeX zejména do akademického světa. Ale mnohá nakladatelství
používají TeX i při sazbě běžných knih, beletrie, či dokonce při přípravě
obrazových publikací. Jeho mnohovrstevnost umožňuje vniknout do tajů TeXu na
různých úrovních písařka, začátečník, pokročilý, TeXpert, TeXový čaroděj, velký
TeXový čaroděj (D. E. Knuth).
Jak TeX pracuje?
TeX čte při své práci zdrojový text s příkazy a na jejich základě vytváří
tzv. DVI soubor, s nímž si zase poradí prohlížeče a ovladače tiskáren. Sazeč
vytvoří v editoru zdrojový soubor, tento zdrojový soubor „přeloží“ a výsledek si
může prohlédnout speciálním programem. Práce v TeXu tedy připomíná spíš
programování, a to včetně obávaných syntaktických chyb a nepřeložitelných
souborů.
Pracoviště s TeXem tedy neznamená pouze samostatný program TeX, ale také
množství přidružených programů:
Prohlížeč DVI - program, který nám umožňuje prohlížet vytvořený DVI soubor.
METAFONT a gftopk - programy, které vytvoří znakovou sadu. Aby se ušetřil
strojový čas, většina prohlížečů si ukládá předrastrované znakové sady na disk v
tzv. PK formátu.
Tiskový program - umí vytisknout DVI soubor na tiskárně.
Programy pro práci s PostScriptem např. dvips, afm2tfm či ps2pk.
Programy pro zpracování speciálních příkazů - SpecialHost.
Editor - TeX nevyžaduje žádný speciální editor, používá se běžný ASCII editor
(programátorský editor), jako např. Ed, CygnusED, GoldED, vi, Emacs ap.
Další podpůrné programy - např. program, který zajistí, aby v češtině
nezůstávaly jednopísmenné předložky na konci řádku ap.
Propojovací dávky - ty propojují činnost všech programů dohromady tak, aby
nebylo nutné stále z příkazové řádky cosi spouštět. Zajišťují volání překladu
(TeXování) z editoru či naopak v případě chyby, volání prohlížeče, automatické
dopočtení chybějících PK souboru atd. Na Amize jsou téměř výhradně v ARexxu.
A co grafika?
TeXu je vytýkáno, že neumí pracovat s grafikou. To je takt. Ovšem zároveň
nedorozumění - účelem TeXu není pracovat s grafikou, ale sázet text. Na obrázek
TeX nanejvýš vynechá místo a oznámí ovladači jeho přesné umístění. Samotná práce
s obrázky se tedy přesunuje na podpůrné programy. Tímto způsobem lze připravit
v TeXu i plnobarevnou publikaci včetně barevných separací. Ideální pro takovou
práci je použití PostScriptu. Oba systémy se vzájemně doplní - TeX vysází texty,
PostScript zpracuje grafiku.
TeX na Amize
TeX je psán přenositelně. Proto implementace vlastního TeXu není až tak
složitou záležitostí. V praxi se ovšem provádějí různé optimalizace, které
umožní rychlejší běh programu či podporu různých kódování a konfigurovatelnost.
Na Amize existují dva základní balíky TeXu:
AmigaTeX od Torna Rokického Tento balík jednoho z nejvýznamnějších programátorů
v oblasti TeXu patří mezi komerční produkty.
PasTeX od Georga Hemana. Tento balík je volně dostupný např. na CD ROM anebo z
Aminetu („odlehčená“ 10MB verze). V tomto balíku najdete všechny základní
programy, všechny běžné balíky maker a makra pro mnoho jazyků. Na CD ROM ještě
naleznete zdrojové kódy ke všem programům.
Programy PasTeXu jsou velmi příjemné na ovládání. Ve spolupráci s DOS 3.0 a
vyšším získáváte navíc možnosti pracovat s obrázky různých formátu a s
lokalizací. Programům lze vytknout pouze jistou nestabilitu, a to zvlášť u Amig
méně vybavených. Nedostatkem PasTeXu je též chybějící podpora tzv. virtuálních
znakových sad (výklad by si vyžádal více prostoru). Podpora grafiky v prohlížeči
a tiskových ovladačích je velmi dobrá.
Na Amigu existují i prohlížeče, které umí virtuální znakové sady - např. DVI363.
Ten však zase nemít některé jiné vymoženosti.
Hardwarové požadavky
Ke spuštění TeXu teoreticky stačí A500 s 1 MB paměti u jednou disketovou
jednotkou. Práce na takovém vybavení se však spíše podobá masochistickým hrátkám
nežli rozumné práci. Pro tu je potřeba alespoň 2MB paměti (pro práci s obrázky
či velkými balíky maker neuškodí 3 nebo 4MB), pevný disk minimálně s 5MB paměti
(spíš více při profesionálním používání bez problémů obsadíte 50MB). Samozřejmě
čím rychlejší počítač, tím lépe. Na překlad jedné strany pak nebudete čekat 5s
(A500), ale zvládnete třeba 10 stran za sekundu (MC68040). Pokud budete pracovat
s PostScriptem, využijete i matematický koprocesor. Pro práci s obrázky pak
využijete i grafickou kartu.
TeXové společenství
Uživatelé TeXu tvoří specifickou komunitu, a tak se po celém světě
soustřeďují do nekomerční organizace TUG (TeX Users Group). Československé
sdružení uživatelů TeXu - CSTUG sídlí v Praze (Sokolovská 83).
Kromě známého Aminetu lze získat TeXový software na sítí Comprehensive TeX
Archive Network např. na
ftp.muni.cz/pub/CTAN/.
Zhodnocení
Díky tomu, že Amiga je založena na víceúlohovém operačním systému, získává
práce s TeXem na Amize novou dimenzi. Možnosti práce se blíží čemusi, co lze
nazvat „fázově posunutý WYSIWYG“. To znamená asi tolik, že to, co jste před
chvílí upravili, můžete překládat, zatímco si prohlížíte výsledek předchozího
překladu či editujete. Navíc při skoku z editoru do prohlížeče nemusíte
absolvovat složité vyhledávání místa, kde jste před chvílí stáli. Prostě jen
přepnete obrazovky. Přátelé s MSDOS-em vám mohou jen závidět, že se zcela
obejdete bez tužky na poznámky o potřebných změnách.
Toho, kdo bude sázet na Amize, může snad jen odradit nedostatek „specificky
českého“ software - např. program pro kontrolu pravopisu, převod z T602 apod.
TeX rozhodně nepatří mezi programy, které lze zvládnout za odpoledne. Avšak
tomu, kdo se rozhodne obětovat část svého času nu studium TeXu, se tato
investice rozhodně vyplatí. Kvalitu sazby z TeXu lze směle srovnávat kvalitou
ruční sazby. A navíc - TeX je zadarmo.
Jak vznikl TeX
Když v roce 1977 dokončil profesor Donald Ervin Knuth (kterého jsme měli
možnost v březnu potkat i v Praze a Brně) první díl svého monumentálního díla
„The Art of Computer Programming“, byl hrubě nespokojen s výsledkem sazby své
knihy, který mu v tiskárně předvedli. A protože to byl geniální programátor,
rozhodl se, že vydání knihy odloží a napíše program, jenž by knihu vysázel lépe.
Když byl program hotový, zjistil, že neexistuje dobrý program, v němž by si
připravil složité znakové sady (s matematickými značkami, cizojazyčnými citacemi
atd.). A tak se rozhodl takový program také napsat. Spolu s přítelem výtvarníkem
pak připravili celou novou rodinu písem pro tento program. Aby si tuto práci
usnadnil a aby nemusel složitě dodělávat dokumentaci, rozhodl se ještě napsat
programátorskou nadstavbu na psaní programů společně s dokumentací.
V těchto čtyřech krocích vznikl pravděpodobně nejrozsáhlejší programátorský
projekt - TeX vytvořený jediným člověkem:
1 . TeX (čti tech) - jazyk na sazbu textů.
2. METAFONT - metajazyk na vytváření znakových sad.
3. WEB - jazyk pro tzv. gramotné programování (dokumentace společně
s programem).
4. Computer Modern - nová rodina písem, vytvořená programem METAFONT.
Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.
Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing