Začínáme s Amigou III.

Jak jsem posledně sliboval, podíváme se dnes trochu blíže na menu, speciálně na menu Workbenche. Jak jsme si už řekli, menu se vyvolává stisknutím pravého tlačítku myši. Na horní liště obrazovky se objeví jednotlivé položky menu, které můžeme aktivovat tak, že na ně „najedeme“ myší. Tím se z položky na kterou myš ukazuje rozbalí roletové menu (několik položek pod sebou). Položka která je pod myší je vždy prosvětlená. Pokud v roletovém menu najedeme na položku kterou chceme aktivovat, stačí pravé tlačítko pustit a prosvětlená položka se aktivuje (nebo se provede příkaz jí přiřazený). Po celou dobu procházení menu je potřeba držet stisknuté pravé tlačítko, jinak se menu uzavře.
Jelikož je na každé obrazovce pouze jedna horní lišta, jsou menu sdílená. To znamená, že máme-li ve Wokrbenchi spuštěných několik programů, pak menu patří tomu, který je právě aktivní (jeho okno má jinou barvu). Pokud je aktivní okno adresáře nebo disku, patří menu Workbenchi (po stisku pravého tlačítka se objeví Workbenchovské menu). Ne každý program menu mívá pokud ho nemá, pak se po stisku pravého tlačítka nic nestane.
Je zajímavé, že menu všech (až na velmi vzácné výjimky) programů má velmi podobnou strukturu. Úplně vlevo bývá menu „Project“, ve kterém je možno uložit soubor („Save“, „Write“, „Save as...“ a „Write as...“ umožňují uložit soubor pod jiným jménem), nebo ho načíst („Load“, „Open“), vypsat si o programu informace („About“), nebo ho ukončit („Quit“). Dále se často objevuje menu „Edit“, ve kterém jsou příkazy pro práci s Clipboardem (odkládací „plocha“ do které je možné uložit třeba kousek textu). Nastavení programu se většinou provádí z menu „Preference“ nebo „Options“. Tato menu bývají vesměs u většiny složitějších programů, ale není to pravidlem.
Ne vždy je možno aktivovat všechny položky menu. Ty které jsou neaktivní bývají „rozzrněné“ - písmena vypadají „divně“- a pokud přesně jedete myší, nic se neděje (neprosvětlují se).
Někdy se v roletovém menu vyskytují položky, které je možno „zaškrtnout“ (při první aktivaci se objeví symbol zaškrtnutí, při druhé zmizí). Tyto položky lze ovládat i pomocí levého tlačítka tak, že po najetí na položku, aniž bychom pustili pravé tlačítko, stiskneme levé tlačítko. Takto lze „zaškrtnout“ i několik položek najednou a není potřeba pokaždé znovu rozbalovat menu.
Často používané položky menu, mívají přiřazeny tzv. horké klávesy („Hot Keys“). Ty umožňují pomocí klávesnice rychlé vyvolání funkce, která je položce přiřazena. Jak se položka s horkou klávesou pozná? Vpravo vedle jejího jména je malý obrázek klávesy „pravá Amiga“ a vedle je znak, kterým se funkce vyvolává. Pokud tedy nechceme prohánět myš přes půl obrazovky, stačí zmáčknout klávesu pravá Amiga a za jejího neustálého držení stisknout znak který je uveden v menu. Pozor! Je rozdíl mezi horkou klávesou „pravá Amiga w“ (malé „w“) a „pravá Amiga W“ (velké „W“). V prvním případě zmáčkněte pouze pravou Amigu a „w“, ve druhém případě je potřeba podržet ještě Shift (klávesa se šipkou nahoru).
Tolik tedy na úvod a teď už k vlastnímu menu Workbenche.

Workbench
Backdrop – Backdrop je zaškrtávací položka. Pokud je neaktivní, bude mít Workbench vlastní okno. Je-li Backdrop naopak aktivní, je Workbench přímo na obrazovce (nelze s ním hýbat jako s oknem, ale pouze s celou obrazovkou). Těžko se to vysvětluje, takže se raději podívejte na obrázky nebo si to vyzkoušejte. Na práci Workbenche nemá backdrop žádný vliv.
Execute Command... - Tato položka otevře requester (viz. dále), ve kterém můžete zadat příkaz AmigaDOSu, nebo jméno programu, který si přejete spustit. Uveďme příklad. Potřebujeme zjistit, jaké parametry má příkaz „list“ (vypisuje obsah adresářů). Nejjednodušší je svolit v menu Workbenche položku „Execute Command...“ a do requestru napsat „list ?“. Otevře se okno a do toho se vypíši všechny parametry příkazu. Okno pak můžeme myší zavřít.
Redraw All - Provede překreslení všech oken patřících Workbenchi. Tato funkce se může hodit, pokud se vám nějaká aplikace způsobila „nepořádek“ na obrazovce Workbenche a chcete znovu vidět, co že to vlastně na obrazovce máte.
Update All - Všechna okna adresářů a disků se znovu načtou. Pokud máte otevřena nějaká okna na Workbenchi a pomocí svého diskového manažeru do nich kopírujete, nebo přenášíte soubory, pak se sice soubory překopírují, ale v oknech adresářů na Workbenchi je neuvidíte, dokud adresář znovu nenačtete pomocí „Window-Update“. „Update All“ načte znovu všechna otevřená okna (tedy adresáře a disky).
Last Message - Znovu vypíše do horní lišty obrazovky poslední zprávu (například „Attempting to load program „Graph2D“...“ - Workbench se pokouší načíst program Graph2D).
About... - Vypíše informace o verzi Kickstartu a Workbenche.
Quit - Ukončení Workbenche. Aby se tato operace povedla musí být všechny programy které jste ve Workbenchi spustili ukončeny. Pak se Workbench uzavře.

Window
New Drawer - Vytvoří nový adresář. Nejprve se vytvoří adresář se jménem Unnamed1, který hned můžete libovolně přejmenovat. Pokud byste přejmenování neprovedli, vytvoří další použití „New Drawer“ adresář Unnamed2 (s každým dalším adresářem číslo roste).
Open Parent - Otevření „rodiče“. Výraz Parent (rodič) se na Amize používá jako označení nadřazeného adresáře. Pokud například otevřete okno disku „Work“, v něm adresář „Hry“, okno „Work“ zavřete a kliknete do okna „Hry“, pak položka „Open Parent“ znovu otevře „Work“.
Close - Uzavře okno. Funkce má stejný efekt jako kliknutí na gadget v levém horním rohu okna - odstraní okna z obrazovky.
Update - Znovu načte obsah adresáře. O této funkci jsem již mluvili - provede načtení všech souborů a podadresářů v aktivním okně.
Select Contents - V aktivním okně označí všechny ikony.
Clean Up - Seřadí ikony v okně. Pokud máte v okně nepořádek a nemůžete najít soubor kterou potřebujete, můžete touto funkcí okno „uklidit“ - ikony se seřadí vedle sebe.
Snapshot - Zapsání polohy okna a ikon. Najetím na tuto položku se otevře další podmenu, ve kterém můžete vybrat
Window - zapíše jen polohu okna
All - zapíše polohu okna a všech ikon v něm umístěných.
Show - Nastavení způsobu zobrazování. Jak jsme si již řekli minule, můžeme v adresáři vidět buď všechny soubory, nebo jen ty, které mají ikonu. To můžeme nastavit pomocí dvou položek:
Only Icons - jen soubory s ikonami
All Files - všechny soubory.
View By - Nastavení podle čeho se budou zobrazovat soubory v adresáři. Můžeme nastavit:
Icon - zobrazování souboru jako ikon
Name - soubory se budou zobrazovat bez ikon seřazeny podle jména
Date - soubory se setřídí podle data vzniku.
Size - Soubory se setřídí podle velikosti.
Kromě prvního způsobu, kdy se objevují ikony, se soubory zobrazují v okně jako řádkové informace o jméně, velikostí, datu založení a nastavených atributech (viz. obrázek).

Icons
Open - Otevře aktivní ikonu. Tato funkce má stejný efekt jako dvojité kliknutí na ikonu. Pokud tuto funkci použijete na ikonu adresáře, adresář se otevře. Pokud „otevřete“ ikonu projektu, spustí se přiřazená aplikace. Jestliže zkusíte otevřít soubor který nemá ikonu, pak se objeví requester se jménem souboru. Ke jménu můžete připsat parametry (pokud jde o program), nebo před jméno souboru napsat jméno aplikace. Můžete tak například zobrazit textový soubor: klikněte na ikonu nějakého textového souboru. Pak zvolte Open. Do requestru před jméno souboru napište „More“ a stiskněte Enter. Tímto se spustí prohlížeč textů More (SYS:Utilities), do kterého se načte textový soubor který jste otevřeli.
Copy - Zkopíruje soubor. Dejme tomu, že potřebujete vytvořit kopii souboru „Dokument“. Kliknete na tento soubor a z menu zvolíte Copy. V adresáři, kde se nachází soubor „Dokument“ se vytvoří nový soubor „Copy Of Dokument“. Pokud potřebujete další kopii znovu zvolit Copy a vznikne soubor „Copy 2 Of Dokument“. Kopie souborů můžete potom libovolně přejmenovat (viz. dále). Stejně je možné kopírovat i adresáře.
Tady jedno upozornění - AmigaDOS omezuje maximální délku jména (souboru, disku, adresáře...) na 32 písmen. Pokud tedy budete mít dlouhé jméno souboru a vytvoříte jeho kopii, může se stát, že se vám konec jména ztratí. Je ho pak nutné znovu dopsat.
Rename... - Přejmenování aktivních ikon. Jestliže označíte ikonu a aktivujete tuto funkci objeví se requester, do kterého můžete zadut nové jméno souboru. Můžete označit i více ikon najednou. Přejmenovávají se pak postupně.
Information... - Zobrazí informační okno ikony (viz. první díl).
Snapshot - Zapíše aktuální polohu ikony. Můžete si tak nastavit polohu každé ikony v okně, takže po každém novém otevření okna se zobrazí na stejném místě.
UnSnapshot - Zruší zapsání polohy ikony.
Leave Out - „Vyhodí“ ikonu do okna Workbenche (viz. minule).
Put Away - Vrátí ikonu vytaženou na Workbench zpátky do okna.
Detete... - Smaže označené ikony. Mažou se jak soubory tak adresáře. Něž se začne mazat, budete dotázáni, zda chcete opravdu provést mazání a kolik souborů a adresářů je označeno.
Format Disk... - Pokud označíte ikonu disku a zvolíte tuto položku, provede se zformátování disku. Disk lze formátovat dvěma způsoby: buď normálně, nebo rychle. Jaký je mezi těmito způsoby rozdíl? Normální formátování, kdy se prochází celá disketa a znovu se vytváří její struktura, se používá u dosud nezformátovaných disket. Oproti tomu rychlé formátování (Quick Format) přepíše jen hlavičku diskety, takže se zničí informace o tom co na disketě bylo, ale jinak je disketa beze změny. Důležité je, že informace z rychle zformátované diskety lze pomocí speciálních programů znovu obnovit. Formátováním se ještě budeme zabývat.
Empty Trash - Vymaže všechny soubory v odpadkovém koši. K odpadkovému koši ještě jedna poznámka - jeho ikonu není možné vytáhnout na Workbench, musí být stále v kořeni disku kterému patří.

Tools
Do tohoto menu lze přidávat další položky. Dokáží to některé utility, např. MicroTool Manager. Standardně je
v tomto menu jen jedna položka:
Reset WB - Provede překreslení Workbenche a všech jeho oken.

Requestry
Další důležitou věcí, se kterou se na Amize můžeme často setkat jsou requestery. Už jsme na ně narazili v souvislosti s operací Rename a Execute Command. Co to vlastně takový requester je (do češtiny by se dalo toto slovo přeložit jako dotazník)? Requestrem se vás programy, nebo systém, ptají co mají dělat.
Nejjednodušší requester se objeví při nedostatku volné paměti. Na ten můžete odpovědět jen kliknutím na gadget „OK“. Tím dáte najevo, že jste si všimli že nemáte dostatek paměti. Více možností máte při mazání souborů. Tam můžete buď potvrdit smazání (gadget „OK“), nebo ho na poslední chvíli zrušit („Cancel“). Dalším příkladem mohou být requestery u již zmiňovaného Rename. Do těch zadáváte jaké má být nové jméno souboru. Takto bychom mohli pokračovat ještě dlouho, protože requestrů je možno „vyrobit“ opravdu hodně. Ale co bychom neměli přehlédnout jsou requestry pro zadávání souboru, neboli file-requestry.
Na Amize se používají převážně dva druhy filerequestrů. Jednak originální systémové z knihovny asl.library a jednak upravené z knihovny reqtools.library. V obou typech requestrů můžete provádět prakticky to samé, používání reqtools je však uživatelsky (i programátorsky) komfortnější, proto je často používají programátoři sharewaru. Proto je dobré, ne-li přímo nutné, knihovnu reqtools.library mít.
Tolik tedy na úvod k requestrům. Podrobněji se na jednotlivé typy podíváme příště.

Slovník
Označování ikon - Ikony lze označovat několika způsoby. Nejjednodušší je prostě na ikonu kliknout. Tím se změní její rámeček (nebo barva, nebo celý obrázek. Pokud pak zvolíte nějakou operaci z menu, bude se aplikovat na tuto ikonu (např. kopírování, nebo mazaní). Další možností je, kliknout na ikonu, pak stisknout klávesu shift, držet ji a postupně klikat na další ikony. Takto můžeme označit několik ikona a operace se bude vztahovat k nim. Ještě další možností je kliknout myší mimo ikonu a držet stisknuté levé tlačítko. Pohyby myši se pak vytváří obdélník, který označí všechny ikony ležící uvnitř. (Tyto tři postupy lze kombinovat - je jen potřeba stále držet stištěný shift). Poslední možnost je použít menu Select Contents, které označí všechny ikony v aktuálním okně.
Requester - „Dotazník“ ve kterém říkáte počítači co má dělat. Speciálním druhem requestrů je file-requester, ve kterém se volí soubor se kterým se má pracovat.
Parent - Anglicky rodič. S tímto gadgetem se setkáme hlavně ve file-requestrech. Slouží k přechodu do předchozího adresáře (tedy do rodiče aktuálního).

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS