Cedric And The Lost Sceptre

Můj drahý poddaný Cedriku, zajisté ses již doslechl o převeliké smůle a neštěstí, které se nám přihodilo....

Můj drahý poddaný Cedriku, zajisté ses již doslechl o převeliké smůle a neštěstí, které se nám přihodilo. Jak by ne; vyděšení lidé, pobíhající zmateně po ulicích měst, jsou důkazem, že místní klepny již po celém království stihly rozhlásit zprávu o této tragédii. Snad jsem já, Tvůj pán a vladař Laudon IV., příliš zapomnětlivý, snad jsem měl být obezřetnější a dávat většího bacha. Ale minulé noci, kdy temné síly seslaly na strážce v mém paláci hluboký spánek, bylo mi drzým lotrem a zlodějem uloupeno to nejcennější. Ne, ne to, co myslíš - ztratilo se totiž mé magické žezlo, s jehož pomocí spravoval jsem celou naši zem po mnoho roků. Nyní, když je pryč, se cítím natolik sláb, že nebudu nadále schopen vést své království k dobré cestě, takže zde zavládne kdo jiný než Chaos, pán pouličních nepokojů a věčných válek.
V těchto chvílích se proklínám za to, že jsem si nepořídil potomka, který by se mohl ujmout vlády po mém boku a až zemřu, převzít ji pevně do silných rukou. Dá rozum, že žádná z mých sedmi dcer toto udělat nemůže, jelikož ony se mohou pyšnit jedině svými tělesnými vnadami, rozumu a píle chuděry příliš nepobraly. Avšak dávno před tímto pochmurným dnem slýchával jsem často slova plná chvály z úst mého osobního kováře, jenž téměř vynášel do nebes svého nového učně.
Tehdy jsem poznal Tebe, Cedriku; jsi sice zatím velmi mladý, ale nechybí Ti vytrvalost, síla, chytrost a paličatost. Nejsi již žádný nezkušený zelenáč - to jsem snadno poznal z Tvých tajných večerních procházek s mojí nejdražší dcerou, Anigou 5., a díky žebříku, přistavovanému noc co noc k oknu její ložnice. No nečum tak hloupě a nevinně, již dlouho vím o vašem krásném vztahu. Po dlouhých úvahách jsem přišel na to, že existuje-li na světě osoba, jež může donést ztracené žezlo zpět do královského paláce a získat tak polovinu království a sladkou ručku jedné z mých překrásných dcer, pak bych ji rád poznal. Ale ne, dělám si srandu - nemůže to být nikdo jiný než právě TY, Cedriku.
Chápu, že zápletka se Ti asi nezdá příliš originální, ale poslyš má další slova: Vyšlu Tě, bohužel beze zbraní, na nebezpečnou cestu, takovou, jakou zažilo již nespočet hrdinů před Tebou. Několikero ostrovů čeká na to, až je všechny prošmejdíš, a pokud náhodou neuspěješ, ani se nemusíš vracet. Započneš své hledání v liduprázdné královské oboře, kde budeš bojovat s mnoha druhy létající a plazící se havěti. Odtud přepluješ do sousedního města a dále navštívíš nevyzpytatelnou džungli, močály a další, tolik známá prostředí. V tomhle dobrodružství ovšem k úspěchu nepostačí znalosti hopsání a boje s holými pěstmi, budeš nucen dokonale využít i své schopnosti rozumně uvažovat a tak plnit nejrůznější drobné, ale důležité úkoly. Některé z nich Ti dozajista nebudou připadat zrovna dvakrát logické, ale neměj strach, postačí mít mozek na správném místě. Hůře bude při bojích, zpočátku potřísníš zem mnohokrát svou krví a nebo spadneš do řek či propastí. Je to obtížné, ale musíš se v tom zkrátka naučit chodit.
Milý Cedriku, popsal jsem Ti celý svůj smutný příběh, a teď záleží již jedině nu Tvé odvaze, hbitosti a dalších vlastnostech, které rozhodnou, jak tohle všechno skončí. Já upřímně věřím, že nezklameš. A nyní musím končit, služebnictvo čeká, aby mne mohlo odnést na záchod. Bohové s Tebou, Cedriku. Tvůj
Panovník Laudon IV.

P.S.: Raději si dovolím připomenout, že Cedric a ztracené žezlo je nová arkáda s prvky adventure her a že ji přivedla na svět firmička NEO, která má na svědomí například takovou patlaninu, jakou byl Akiru. Touhle hrou si mne ovšem NEO získali, poněvadž tentokrát odvedli zcela profesionální výkon. A to nejen po stránce grafické, kdy všechna prostředí a postavy jsou zpracovány pěknou, jemnou grafikou, i animační (pohyby Cedriku jsou standardně dobré, scrolling). Po celou dobu putování vyhrává perfektní, atmosférická hudba, která vás přesvědčí, že tentokrát si při hře nemusíte pouštět walkmana. Ve městech si užijete trochu konverzace s obyvateli, bohužel však jenom trochu, a co se týče těch všemožných úkolů, musím dát za pravdu panu Laudonovi některé jsou obtížné, až vám mozkové závity začnou nadávat, že je nenecháte chvíli vydechnout, a mnohé jsou zase tak jednoduché, že se zdají strašlivě těžké (a je to vlastně pořád sbírání předmětů a jejich zoufalé je používání na ostatní věci nebo osoby). Je v tom zkrátka trošičku zmatek, ale jinak si snad nemohu na nic postěžovat. Jestli jste na tenhle typ her již dávno zanevřeli, tak Cedric vás přinutí alespoň na chvilku si přisednout a zahrát si. Pokud jste naopak milovníkem arcade-adventur, nemáte jinou volbu než si jej pořídit, a uvidíte. bude to jako náplast na duši. Myslím, že od doby Beasta III jsme tu lepší hru neviděli. Tento odstaveček si dovolil doplnit.

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS