Charlie J CoolAdam Král
Charlie J Cool - nástupce Giana Sister či některé jiné legendy, která zazářila
před stovkami a oslovila milióny? Myslím si, že ne, ale přeci jen testněte to. Dveře se prudce rozevřely. Do místnosti vstoupila osoba vyšších rozměrů a
masivnějších tvarů. Odhodila letní manšestrovou bundu na pohovku a zasedla za
hnědočervený stul z mahagonového dřeva. Rozsvítila lampičku, která ležela opodál
a rukama si protáhla obličej. Po chvilce si všimla menšího balíčku, který ležel
na stole. Bylo na něm napsáno Eddie Kramer a opodál ležel poštovní tisk „spěšná
depeše“. S nedůvěřivou grimasou na pyscích ho otevřel. Uvnitř ležely dvě diskety
a dopis. Během chvilky zhltal text, který byl napsán na papíru a pohlédl na dvě
diskety s nic neříkajícím a unylým nápisem - Charlie J Cool.
„Tak se na to kouknem, co říkáš Eliss?“ a mrkl na hnědé morčátko; které sedělo
ve veliké kleci a koukalo na Eddiho jako nemluvně a přitom ohlodávalo kus mrkve.
Eddie zapnul veškeré periferie a chvíli čekal než se mu rozeběhl systém. Na
obrazovce se objevil nápis „Welcome home, boy!“ a začala hrát poklidná
esoterická hudba. Vsunul první disk do drivu a čekal. Najednou se ozvalo „Sakra,
co to má bejt? Je devadesátejšestej rok a oni to udělali NDOS. To sou ale
křupani!“. Eddie dal do pohybu restart. Vše se ustálilo.
Poté se drive dal opět do pohybu a začal nekompromisně sát. Po krátké době se na
obrazovce monitoru vyrýsoval nápis NRC Software Inc., jenž v zápětí vystřídal
emblém s nápisem Nevada. V souladu s těmito titulky se rozjela hudba
připomínající první zvuky vydávané pravě narozeného novorozeněte. Eddie si v
duchu pomyslel „No, úvod by potřeboval dochutit, ale uvidíme co se z toho ještě
vyvrbí.“ a stiskl volbu „Options“. A tak se přemístil do menšího menu (jump
control, auto fire, sound mode a passwords). „Aha, klasa. No nic, jdeme dál.“
Eddie navolil požadované parametry stiskl „Start“. Drive cucal. Potom se
objevila postavička a jakási osa zabarvená symetricky červenou, zelenou a žlutou
barvou. Uprostřed stál hlavní hero. Drive dosál poslední zbytky dat a dal vědět
nápisem „Get Ready“, že je s prací hotov. Tu se rozezněla hudba a obrazovka se
rozzářila. Eddie okamžitě zpozoroval a zbystřil zrak.
„Tak co to tu máme. Paťák vypadá jakoby vypadl z nějakého absurdního amerického
seriálu (modrý jeans, hnědé sako, blond účes a la aristokratická dítka z Beverly
Hills a pořadovým číslem 902 10 a na očích černý brýle). No nechvalme dne před
večerem, ale zatím to nevypadá špatně. Ještě než stačil Eddie zadat první
povely, paťák si začal nervózně podupávat levačkou a přitom si četl noviny. „Hm,
klasické zpestření.“ pomyslel si Eddie a dal se do testování. Okamžitě zjistil,
že všude se dají sebrat všudypřítomné mince (viz Superfrog). Po prvních krocích
neustále potkával slizké žáby, kluzké žížaly a poletující dotěrný hmyz. Najednou
se omylem dotkl ostnaté koule a v právem horním rohu mu ubylo srdíčko. „Cože?
Nezbláznili se. Jeden dotyk a život pryč. Co nějaká energie vy ... (censored)?
Paťák se objevil opodál neštěstí a čekal. Eddie pokračoval. Během hodiny smažení
zjistil, že všude mají spadeno na jeho ubohé tři životy nejrůznější ostny,
kužely na stropech, ale i na zemi, dotěrní zvěř, propasti a hluboké jámy. Na
druhou stranu našel Eddie i pár bonusů, které se občas zatraceně hodily.
Nejdříve to byly hodinky, při kterých se veškeré dění na deset vteřin
pozastavilo. Poté objevil štít. Ten mu zaručil nesmrtelnost. Ke konci třetího
levelu první stage se mu naskytla příležitost použít šipku v horizontální
poloze, po jejímž sebrání mohl použít takzvané tři superskoky. Při frapování si
Eddie uvědomil, že nepřítele může zabít jen tehdy, když na něj skočí. K
dokončení bylo zapotřebí nalézt klíč, který zajistil přesun do dalšího levelu.
Po každé dokončené úrovni dostal patřičný kód, který ale musel vždy po ukončení
vepsat do passwords. To zdržovalo veškerý průběh, a tak když ho vždy
zkompromitovali, Eddie byl rozzuřený nejen proto, že je mrtvý, ale i že bude
muset vypisovat kód, který už několikrát před tím zadal. A tak to šlo pořád
dokolečka. Skončil. Vypsal kód. Hrál. Skončil. Vypsal kód. Hrál. Konečně se mu
podařilo zdola první zónu. Obrazovka jen zmodrala a vyvrhla nápis „LEVEL
CLEARED“. Žádný koncový nepřítel ani speciální bonus ho nečekal. Než se stačil z
toho vzpamatovat už se ocitl v druhé zóně (poušť).
Po několika hodinách strávených skákáním po dórských sloupech se propracoval do
jakéhosi domu. Tady nalezl i pár nových nápadů jako různé tunely a bonus
místnosti a jiné srandičky. Poté následovala chladná Antarktida, kde mu v cestě
bránili tučňáci a nemilosrdně chladná krajina. Po další hodince prošel čtyři
podlevely a už se potuloval po temných chodbách bývalého vězení. Se všemi
zkušenostmi sesbíranými v předchozích levelech se lehce přenesl dál do železného
města beze jména. Tu se na něj vyhrnulo několik ostrých cirkulárek a těžkých
traverz. Ale jeho bojových duch se ne a ne vzdát, a tak to zkoušel tak dlouho
dokud se neobjevil nápis „LEVEL CLEARED“. Tak a konečně se přiblížilo finále.
Všude pobíhali vetřelci a malé příšerky. Sliz byl skoro na všem a všude (jako v
Aliens). černí vetřelci byli občas pekelně rychlí a tak se jim podařilo Eddieho
párkrát knockoutovat. Ale Eddie lpěl na svém. Stůj co stůj mířil dál a dál. Po
dvou a půl hodinách dosáhl svého. Zamířil naposledy do míst s nápisem „GOAL“ a
čekal. Pot začal stékat po jeho vysokém čele a ruce se třásly, jako kdyby
vybojovaly titul mistra světa v těžké váze v boxu. Obrazovka se zaplnila a (tato
část je záměrně vystřihnuta, jelikož nechceme potencionálním hráčům kazit
překvapení ze samého konce). Eddie vstal od obrazovky a opláchl si obličej.
Potom vzal do ruky telefon a stiskl číslo pro automatické vytáčení. Na druhém
konci se poklidným hlasem ozvalo „Prosím, kancelář firmy NRC Software.“ a hlas
pokračoval „Máte přání?“. „U telefonu Eddie Kramer, spojte mě s šéfem měl bych
tu pro něj zajímavou nabídku.“
Po malé chvilce se ozvalo chraptivým hlasem „Prosím“. „Dobrý den, u telefonu
Eddie Kramer. Měl bych pro vás velmi zajímavou nabídku. Mám v rukách novou
arkádu, na které by se dalo něco trhnout. Jmenuje se Charlie J Cool a je od
skupinky tří lidí, kteří si říkají Nevada. Je to na dvě diskety a podobá se
slavnému Superfrogu. Myslím si, že by to byl dobrý obchod. Na krabici dáme a la
Superfrog a lidi nám utrhnou ruce. Co vy na to?“.
Dál už to všichni dobře znáte, jinak by jste nemohli číst tyto řádky. Takže jak
bych to celé zformuloval, aby to bylo výstižné. Nechci, aby to vypadalo tak, že
Charlie J Cool je špatná gamesa. Náhodou jsem se u ní docela dobře bavil. Ale,
ale chtělo by to nějakou superb mega coul invenci a ne jenom omšelé a
několiksetkrát použité nápady. Když ale vezmu v potaz i tu skutečnost, že
Charlie J Cool vznikl pod křídly tří amatérských tvůrců, kteří jsou teprve na
samém počátku své programátorské kariéry, jedná se o dobře odvedenou práci.
Takže krátce a výstižně „Amiga s vámi, NEVADO!“.
Charlie J Cool |
70 ze 100 |
Grafika: 70 |
Zvuk: 70 |
Hratelnost: 75 |
Originalita: 55 |
Firma: NCR a Nevada |
Plusy:
postupně se zvyšující dynamika, klasická, ale zajímavá 2D akce, lehčí vývar
z absolutních mega věcí (viz. WonderBoy) |
Mínusy:
absence nových nápadů, nulová prezentace, špatný systém kódů, velká a
neúměrná obtížnost, NDOS, stupidní enemies |
Test. verze pro:
Amiga (floppy disk)
Testováno no: A1200 HD
Existuje i pro: všechny Amigy |
Vytlačiť článok
Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.
Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing
none
|