MovieShop 3.4

Karta VLab Motion by byla k ničemu bez programu MovieShop. Teprve pak vznikne z Amigy digitální střihací studio.

Následující článek stručně popisuje vlastnosti MovieShopu. Popis ovládacích prvků programuje vyveden v maximální stručnosti, koneckonců dokumentace dodaná výrobcem má přes dvěstě stran.

Záznam na disk II
Zatímco o hardwarové kompresi byla řeč minule, nyní se zaměříme na způsob ukládání na disk.
Požadavek co možná největší přenosové rychlosti si zde vynutil některé kompromisy. Jednotlivé kompresované půlsnímky, zabírající cca 10 až 50 kB, se ukládají prostřednictvím příslušného ovladače disku přímo na zvolený partition. Nikoli ovšem jako jednotlivé soubory, ale kontinuálně s tím že informace o jejich fyzickém umístění na disku se udržují pouze v operační paměti. Značné zrychlení, znásobené ještě vyrovnávací pamětí a synchronním přenosem po SCSI sběrnici je bezesporu klad. Nevýhodou je značná citlivost na zhroucení systému - zkolabuje-li program nebo počítač, jsou data sice zaznamenána, nevíme však kde. Soubor s popisem pracovního disku se sice dá periodicky ukládat, ale při větších rozměrech to přeci jen zdržuje.

Scény
Druhá úroveň jsou jednotlivé scény vašeho záznamu. Skládají se ze snímků zaznamenaných na disku, v podstatě však obsahují pouze odkazy na ně. Výhodu oceníte při stříhání - zjistíte-li z hrůzou, že jste krátili příliš, nic není ztraceno. Snímky se z disku nesmazávají, takže stačí vyhledat v surovém záznamu, a je po problému. Navíc vzniká zajímavý vedlejší efekt. Použijete-li ty samé snímky ve více scénách, nezabírají místo na disku. Ideální řešení pro experimentování.

Seskupování scén
Důležitou součást editačního systému programu tvoří seskupování scén. Vytvořením čehosi podobného stromové struktuře adresářů se dá usnadnit čas i práce při skládání filmu z jednotlivých záběrů dohromady. Film ze svatby by mohl vypadat například takto:
- příjezd - ženich
- strýc Rudolf
- detail - značka zákaz parkování
- rodiče ženicha
- nevěsta
- další příbuzní
- polocelek - strýc a strážník
- dveře - všichni vcházejí
- obřad - celek
- síň
- ...
až po
- odjezd - ...
- ...
- detail - strýc konečně platí pokutu
- polocelek - opuštěný prostot před radnicí
- titulky
což nepotřebuje komentář.

TimeLine
Nejvyšší úrovní celého střihacího systému je elektronický scénář filmu, nazývaný TimeLine (české a slovenské jméno nemá). Sem se myší přenášejí jednotlivé scény (nebo skupiny scén) ze seznamu a řadí za sebe. Zcela stejně sem lze umístit efekty (viz dále). K TimeLine existuje podobný ovládací panel jako pro scény, není tu ovšem možnost záznamu. Malá tlačítka na horním okraji slouží pro změnu měřítka nebo spuštění výpočtu efektů (viz dále).

Další ovládací prvky
Blokové operace
Okno s tlačítky ovládajícími jednotlivé blokové operace víte na obrázku. Začátek (nebo konec) bloku se označí tlačítkem Mark Block, údaj ve tvaru minuty.sekundy:snímky se objeví v okně. Druhý konec určuje aktuální pozice ve scéně v okamžiku, kdy kliknete na tlačítko blokové operace. Bloky se „odkládají“ do samostatného clipboardu, což umožňuje snadné přenosy mezi scénami. Kromě běžných operací můžete do scény blok vložit pozpátku, nebo zrychleně/zpomaleně.
Není také problém zdigitalizovat animovaný film po jednotlivých snímcích jako samostatné scény dlouhé právě jeden snímek a pak je zkompletovat do jedné nebo více delších scén.

Označování
Pro rychlou orientaci v TimeLine program označuje scény zmenšenými snímky, zvanými anglicky Stamps (poštovní známky). K základnímu popisu slouží první a poslední snímek scény, což ovšem nemusí být nijak užitečné (například pokud se začíná i končí tmou). Proto si můžete v každé scéně označit některý snímek jako referenční, kterým ji výstižně charakterizuje. Ten se pak objeví uprostřed scény na TimeLine a usnadní vám orientaci.

Vytváření efektů
Když jsem nedávno četl popis obslužného programu ke kartě Broadcaster Elite, velmi mě překvapil způsob, jak se zde vytvářejí efekty zcela stejně jako na mnohonásobně levnějším VLabu - nikoli v reálném čase, ale všechno si musíte vypočítat předem. Tuto vlastnost MovieShopu jsem do té doby považoval za značnou nevýhodu, danou především celkovým úsporným řešením.
Konkrétní realizace efektů je vcelku jednoduchá. Můžeme volit mezi dvěma způsoby generovaní ze scén seřazených na TimeLine. První, jednoduší, se používá pro běžné zatmívačky, roztmívačky a prolínačky. Umístíme dvě zdrojové scény na časové osy tak, aby se částečně překrývali a na osu operátor myší přeneseme z okna požadovaný efekt. Nastavíme přesné časové hodnoty a typ efektu. Poté, co se nám takto podaří sestavit celý film, můžeme spustit výpočet. Zde se platí časem za ušetřené peníze, protože vše musí zařídit hlavní procesor. Dekódování, výpočet a opětné zakódování jednoho snímku trvá nejméně pět sekund, plus čas na vytvoření efektu. Ten může být zanedbatelný, například při převrácení kolem osy, ale spíše delší, třeba při otočení obrázku o obecný úhel. S kalkulačkou v ruce snadno zjistíme, že i jednoduchá prolínačka vytváří příjemnou přestávku na čaj, při soustavné práci vedoucí k závislosti.
V praxi se tato situace řeší jediným možným způsobem. Programátoři připsali funkci umožňující vypočítat náhled v nízkém rozlišení. Poté co jste se vším spokojeni, můžete spustit definitivní výpočet, který většinou trvá několik hodin (takže se dělá přes noc).
Pro složitější efekty se používá složitější způsob, podobný počítání na kalkulátorech HP, nazývaný Reverse Polish Notation. UPN je německý přepis této zkratky. Dá se jím vytvořit prakticky libovolná kombinace, i velmi složitá, kombinací jednoduchých základních operací. Princip je poměrně jednoduchý, uvnitř systému je zásobník, do kterého postupně zadáváte čísla (operandy). Aritmetické operace se provádějí s dvěma naposledy zadanými, která jsou zároveň ze zásobníku odstraněna a nahrazeny výsledkem.
Zcela stejně funguje systém UPN, s jediným rozdílem, že místo čísel se zadávají scény nebo jejich části, a místo výpočtů se provádějí grafické operace. Nyní teprve oceníte modulární charakter systému, protože vhodnou kombinací snadno vytvoříte efekty typu obraz v obraze nebo přechody a prolnutí scén vlastní konstrukce. (A uživatelé Scaly prasknou závistí)
Nejprve jednoduchý příklad (prolínačka). Postup vytvoření je obdobný jako v předchozím případě, scény umístíme na Time Line a myší přineseme efekt Fade. Výsledek by měl vypadat takto:

[.] Time Line
L1 I XXXXXXXXXX-Scéna2-XXXXXXXXXXXX
L2 IXXXXXXXXXXXXXX-Scéna1-XXXXXXXXXXXX
L3 I XX-Prolínačka-XX
L4 I . . . .

Zpracování proběhne přibližně takto. Výsledný snímek se začne vytvářet vyhodnocováním TimeLine směrem odshora dolů. V první a třetí části našeho příkladu je pouze jedna scéna, takže není co řešit a obrázek se objeví na výstupu. V prostřední části vytváříme prolínačku. Na ni potřebujeme dvě scény a efekt jménem fade. Parametry efektu se vyjímají ze zásobníku, proto musí být scéna 1 „pod“ scénou 2.
Tento postup vypadá na první pohled nelogicky, ale jeho velkou výhodou je možnost vytvořit libovolně komplikovaný efekt složený z mnoha jednoduchých. „Algebraický“ systém (zachováme-li naše přirovnání ke kalkulátorům) by vyžadoval nutnost vyrobit nějakou obdobu závorek, což by celou obsluhu velmi zkomplikovalo.
Nabídka efektů je velmi široká, najdeme zde fade (zatmívačka. roztmívačka, prolínačka), wipe (stíračka), shift (odsunutí), flip (prolnutí scén překlopením), compose (složení dvou obrázků), scale (úprava rozměrů), rotace (otočení), trop (oříznutí) a mnoho dalších, včetně jednoduchého titulkování.
Složitější příklad může vypadat takto (v závorkách jsou moje komentáře):

[.] Time Line
L1 IXXXXXXXXXXXXX-Scéna1-XXXXXXXX (podklad)
L2 I (přiletí) XXXXXXXXXX-Scéna2-XXXXXXXXXXXXXXXX
L3 I XXX SCALE XXXX (změna rozměru)
L4 I XXX ROTATE XXX (otočit o daný úhel)
L5 I XX COMPOSE XXX (složit dohromady)
L6 I . . .

namísto obyčejné prolínačky přiletí rotující další scéna. Parametry v operátorech mohou být nastaveny jako lineárně se měnící - v každém snímku se například pootočení změní o 12 stupňů a během celé operace se obrázek zvětší z 0 na 100% velikostí.
Podobně se dá nahradit i genlock:

L4 IXXXXXXXXXXXXXXXXX-Scéna1l-XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX
L1 I XXX-Scéna2-XXX (titulek, prolne se)
L2 I XXXX MASK XXXX (odstranění podkladu)
L5 I XX COMPOSE XXX (složit dohromady)
L6 I . . .

V operátoru Mask se dá nastavit i průsvitnost - to většina levných genlocků neumí. Stejně tak se obvykle (v domácích podmínkách) nedají kombinovat dva videosignály.
Celá koncepce systému je modulární, je tudy možné dokoupit další méně běžné efekty od výrobce i nezávislých firem, nebo si je dokonce sami naprogramovat.

Klíčování
Jediný efekt, realizovatelný v reálném čase, je klíčování. Karta umí při reprodukci do procházejícího obrazu přimíchat místo určité barvy záznam z harddisku. Barva se dá nastavit podle tabulky v manuálu, nejsme omezeni pouze na tradiční světle modrou. V nouzi si tak můžete vytvořit náhradu genlocku.

ARexx
Prakticky žádnému slušném programu dnes nechybí ARexxový port, ani MovieShop není výjimkou. Pomocí skriptu se dají jednotlivé snímky upravovat externím programem (ImageFX, ADPro). Prakticky všechny funkce z menu mají své ekvivalenty v příkazech. Výrobce dodává několik příkladů praktického využití, zejména pro automatické vytváření efektů na TimeLine.
Poněkud komplikované, ale realizovatelné by bylo vytvoření automaticky vysílajícího studia (sen všech provozovatelů kabelových televizí) zkombinováním několika programů a hardwaru pro řízení techniky. Ve výhledech do budoucna je například zmiňován systém dálkového ovládání CTRL+L.

Export/import
I velmi propracovaný program stěží může pokrýt všechny požadavky uživatelů, mnohdy značně různorodé. Nejhorší možná varianta, data uvězněná uvnitř bez jakýchkoli možností externího zpracování, patří pouze do říše zlých snů. snad všechny programy této kategorie si poradí s přenosy bez problémů. Nabízené formáty jsou víceméně standardní a přizpůsobené ke spolupráci s běžně rozšířenými programy pro image processing ADPro, ImageFX a dalšími. Můžeme ukládat jak celé, tak půlsnímky ve formátu IFF a 24 bitech. Velmi užitečná, je podpora FRED-listů pro oba typy. Importovat se dá široká škála 24-bitových IFF formátů, i když ne úplně všechny typy, které může člověk potkat, a verze 3.0 navíc přinesla podporu několika grafických formátů z PC. Mimoto můžeme uložit nebo přečíst zvuky ve většině obvyklých formátů.

Závěrem...
Nesním co bych ještě dodal, v minulém čísle byla karta vcelku pochválena. Ale s výhradami, což platí i pro MovieShop. Určitě existují lepší programy, i lepší karty. Nicméně v této cenové kategorii se myslím MacroSystem nemá za co stydět. Například by neškodilo vestavět některé často používané efekty nějak napevno, případně vymyslet rychlejší algoritmus výpočtu. Současná verze nepodporuje režim TrueColor ani HiColor. Možná by neškodilo vyrobit nějaký prostředek umožňující editaci na úrovni jednotlivých snímků, například pro vytváření animovaných filmů. Jako většina dalších programů, i MovieShop prochází vývojem. Doufám, že alespoň některých chybějících věcí se dočkáme v budoucích verzích.

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS