Quiet Please - Tennis

Pavel Kuncl

„Second service. Quiet please!“ slýcháme na tenisovém kurtu tak často, že by se podle toho mohla jmenovat i nějaká hra. A vskutku - jedna hra se tak jmenovat bude.

Na Amigu bylo sice vytvořeno dost tenisových her, ale žádná z nich nedosáhla obliby „Great Courts II“. Ty ale byly vytvořeny už někdy začátkem devadesátých let. Dnes se však píše rok 1996 a také máme AGA čipy. Sensible Software sice vydává stopadesátou předělávku „Sensible Socceru“ (dnešní změna - brankář má suspenzor), díky tuctu fotbalových manažerů si může každý Amigista vypěstovat vlastní mužstvo, ale o kvalitním tenisu se nám může pořád jen zdát.
Ale naštěstí máme také skupinu „The Spookey Fellows“, kteří si řekli „A dost! Když to nezkusili jiní, tak to zbylo na nás!“. Že tuto firmu ještě neznáte? Není divu. Nedávno se totiž zformovala z italské odnože demoskupiny „Ram Jam“. Mimochodem, také jste si všimli, jak se poslední dobou Amiga scéna zvolna přesouvá do komerční sféry? Jednoho za všechny vzpomeňme třeba „Mavericka“ (dokonce také právě z „Ram Jamu“), dnes známějšího pod svým civilním jménem Fabio Bizzetti. No nic, proti dišpu žádný gustutát...
„Quiet Please - Tennis“ má být věrná a vysoce hratelná hra (což se slibuje vždy) s dosud nepoužitými prvky z reálného světa. Pro ilustraci - hráč si třeba může vyžádat přešetření výsledků, pokud se cítí nějak osobně poškozen. (Od původního záměru vypouštění pachu potu z PCMCIA portu - bylo upuštěno, protože někteří uživatelé taras mají externí paměť a byli by tak o tento požitek ochuzeni.).
Hra dvou a čtyř hráčů současně je v takovém typu hry samozřejmostí. Stejně tak turnaj až pro 16 nebo 32 lidských hráčů (Amiga do každé třídy!) a vytváření si tím vlastní kariéry profesionálního hráče. A co to asi bude „Crazy Tournament“? Nechte se překvapit...
Podle obrázku ze hry, který nám poskytl člen TSF, je patrno, že je zachován tradiční isometrický pohled v plném overscanu se 128 barvami. Kvalita grafiky jen ukazuje na to, že její tvůrce má bohaté zkušenosti z mnoha předchozích dem a pojem „computer art“ mu přece jenom něco říká.
Figurka hráče má 32 barev (tolik snad nemá ani ve skutečnosti) a je perfektně animována z více než 200 obrázků. Někteří hráči jsou dokonce karikaturami dnešních slavných tenistů a tenistek. Každý má své individuální charakteristické rysy a schopnosti - leváctví, svižnost, hra na síť, kondice, preferování backhandu... a číslo bot.
O co možná největší realismus se starají animovaní rozhodčí a sběrači míčků, kteří... sbírají míčky. Setkáte se se všemi známými povrchy, ovlivňujícími odrazy, ale i se speciálním scénářem (zalidněná ulice) pro již zmíněný ztřeštěný turnaj. K tomu svůj díl přidává i zvuková stránka, která není jako obvykle zredukována na lakonické „You won / You lost“, případně tradiční „Congratulations / <ticho>“, ale digitalizovaný hlas doprovází každý zajímavý moment hry, až máte někdy chuť mu ucpat reproduktor.
Grafika je již kompletně hotova a kód je dokončován, takže zbývá najít en vhodného producenta. Doufejme, že se to firmě z nejdelším názvem v počítačové historii („The Spooky Fellows“) brzy podaří a pak podpořeni tržbou časem vytvoří ještě řadu dalších sportovních her z nejrůznějších prostředí. Napadá mě třeba zajímavá lyžařská hra s názvem „Skol!“, rybářský simulátor pro flegmatiky „Berou?“ nebo stolní vrchcáby „Kostky jsou vrženy!“.



Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing