FAQ - Nejčastěji kladené dotazy

Poradí si A1200 s 3.5“ HD?
Jedním z geniálních tahů firmy Commodore bylo integrování řadiče harddisku v nových strojích přímo na desku. Už méně geniální byla volba 2.5“ (2.5 palcového) rozhraní. 2.5“ HD jsou oproti 3.5“ menší, pomalejší a dražší. Vraťme se ale k naší původní otázce. „Poradí si A 1200 s 3.5“ harddiskem?“ Odpověď zní ANO, někdy ovšem NE.
Vše co k tomu potřebujete je propojovací žilkový kabel s redukcí 2.5“ na 3.5“, napájecí konektor, vhodný harddisk, potřebné znalosti a pár šikovných rukou. Místa je v A1200 dostatek.
Buďte ovšem velmi opatrní při výběru harddisku! Ne všechny typy běží spolehlivě a některé vůbec. Z našich zkušeností můžeme doporučit harddisky řady WD, Seagate, NFC či Conner. Pokud chcete opravdu poradit, pak si kupte A1200 s fungujícím HD nebo svěřte instalaci do rukou odborníka. Pustíte-li se do práce na vlastní riziko, mějte na paměti, že A1200 byla původně určena jen pro 2.5“ HD, počítejte s problémy.

Onehdy, jsem nutně potřeboval napsat a vytisknout krátký text, bohužel, jsem neměl po ruce žádný textový editor. Dá se tato situace nějak řešit?
Odpověď je krátká, ano dá. Postačí vám k tomu trocha vědomostí a jedno okýnko Shellu (případně (CLI). AmigaDOS šikovně nahrazuje vstup a výstup aktuálního okna Shellu znakem „*“. Tím pádem nám Shell poslouží jako jednoduchý textový editor. Stačí napsat tento řádek:
TYPE * TO RAM:Soubor případně COPY * TO RAM:Soubor
Od této chvíle vše co napíšete v okně bude zapsáno i do souboru „RAM:Soubor“. Zadávání ukončíte kombinací „Ctrl “ (což je oficiální EOF) anebo si pomůžete breakem „Ctrl C“. Do tiskárny váš textový soubor pošlete pomocí COPY RAM:Soubor TO PAR: případně COPY RAM:Soubor TO SER: anebo (pokud nepoužíváte češtinu) COPY RAM:Soubor TO PRT:

Existuje efektivní cesta jak se pohybovat v adresářích? To věčné vypisování celých cest mne unavuje.
Sdílíme vaše pocity. I tady Vám můžeme pomoci. Jisto jistě si už každý z nás prožil situaci, kdy přesunul adresář s hrou na jiné místo a gameska jako mávnutím kouzelného proutku přestala fungovat. Pokud se podíváte blíže do startovacího skriptu, objevíte tam takové obludnosti jako:
ASSIGN SLAM1: DH1:Hry/Stolni/SlamTilt
ASSIGN SLAM2: DH1:Hry/Stolni/S1amTilt
ASSIGN SLAM3: DH1:Hry/Stolni/SlamTilt
Tak jsem nahráli textový editor a jali jsme se přepisovat celou cestu „DHI:Hry/Stolni/SlamTilt“. To vše proto, aby se situace za pár dnů opakovala. Přitom stačí málo. Pomůže vám drobnost: „“. Dvoje uvozovky hned vedle sebe představují aktuální adresář. Upravený skript bude vypadat následovně:
ASSIGN SLAM1: „“
ASSIGN SLAM2: „“
ASSIGN SLAM3: „“
To samé platí pro „/“ (odskok do nadadresáře). I ten můžeme s úspěchem použít při nahrazování absolutních cest. Představme si situaci, kdy z adresáře „DH1:Hry/Stolni/Slamtilt“ hodláme zobrazit soubor „DH1:Hry/HELP.TXT“.
Namísto TYPE DH1:Hry/HELP.TXT napište TYPE //HELP.TXT

Mohu na své Amize použít jinou verzi sytému než je ten zabudovaný?
Nejdříve dovolte pár slov o autorských právech, Ty náleží firmě Amiga Technologies, nemůžete manipulovat s daty v ROMce bez jejích svolení. Ale zpátky k tématu. Samozřejmě, že je možně pořídit si jinou verzi sytému. Především si musíte obstarat nový Kickstart (ROMku). Ten pak dodatečně posílit odpovídající sadou disket s Workbenchem, Extrasem apod.
Mát: dvě možnosti jak vyměnit ROMku. Bud si koupíte přímo nové chipy a dále se řídíte pokyny výrobce anebo si pořídíte potřebné programové vybavení, které pak vyřadí z činnosti starý Kickstart a do paměti RAM přesune novou verzi.
Druhý způsob jde bohužel na úkor paměti RAM (od systému verze 2.0 je to půl megabytu) a neobstojí proti hard resetu. Je to však cesta levnější a pružnější. K dispozici pak máte prakticky všechny dostupné verze Kickstartů.
Kickstart vám do paměti RAM přesune a další práci obstará program MKick, pro novější systémy SKick (na Aminetu jej najdete v adresáři „util/boot“). Ani jeden z nich neobsahuje přibalená data příslušných ROMek, protože ta podléhají copyrightu firmy AT, jak už jsme uvedli v úvodu. Tímto způsobem můžete i na stařičké A500 rozběhat nejnovější systém 3.1.

V systému UNIX jsem se setkal s velmi mocnou zbraní pro podporu skriptových souborů - PIPE. Najdu na Amize něco podobného?
V AmigaDosu verze 2.04 byl představen nový handler pro předávání dat mezi programy. Najdete jej pod označením „L:Queue-Handler“, více známý je jako zařízení „PIPE:“, které převádí výstup jednoho programu do vstupu jiného.
Fakta mluvící pro „PIPE:“
1. Pro předávání dat mezi programy není nutné vytvářet pracovní soubory. Šetří se tím buď paměť RAM nebo čas nutný pro práci se soubory na disku.
2. Samotná spolupráce mezi příkazy se použitím „PIPE:“ urychlí.
Syntaxe při používání „PIPE:“ je následující:
„PIPE:Jméno Kanálu/Velikost Bufferu/ Počet Bufferů“. Přes různá jména kanálů můžete současně obsloužit více PIPE operací. Argumenty „Velikost Bufferu“ a „Počet Bufferů“ jsou volitelné, běžně; budete používat jen „PIPE:Jméno Kanálu“.
Ve standardním Shellu se „PIPE:“ používá následujícím způsobem: Nejdříve sc přesvědčíme, zda máte zařízení PIPE: připojeno. To provedete například tímto způsobem:
1> Mount PIPE:
V novějších systémech si umístěte „PIPE:“ do adresáře „DEVS:DosDrivers“. Malý příklad s „PIPE:“
1> Run List SYS: >PIPE:out
1> More PIPE:out
Všimněte si, že všechny příkazy až na poslední musí být odstartovány pomocí „RUN“. To je nutné z toho důvodu, že každý command používající PIPE: je suspendován do té doby, než je práce s daným PIPE: kanálem ukončena (což v našem případě nemůže být před More). Jelikož mi nemusíte věřit, vyzkoušejte si to sami ve svém Shellu. Přerušíte-li práci se zařízením PIPE: je správné pro uchování dobrých mravů PIPE: vyčistit. To provede takto:
1 > Type PIPE:out TO NIL:
A malá poznámka na konec tohoto odstavce - je samozřejmostí, že se na jeden PIPE: kanál můžete odkazovat z různých Shellů a v různých časech, máme přece multitasking.
Možná vás trochu překvapila určitá nepružnost při práci s PIPE:, hodně psaní, velká citlivost na použití pomocného „RUN“, systém se rád ukládá ke spánku a velmi těžce se probouzí. Naštěstí nám nechali bývalí vývojáři z klonu Commodore pár nepublikovaných, ale šikovných fintiček. Jednou z nich je existence systémové proměnné „_pchar“, se kterou se nám povedou nemalé divy.
Nejdříve si proměnnou „_pchar“ nastavíme:
1 > Set _pchar „|“
Tímto kouzlem se dostáváme k vymoženostem systému Unix a náš výše uvedený program se scvrkne na následující řádek:
1> List SYS: | More
pro náročnější
1 > List SYS: NOHEAD | Sort IN: OUT: | More
Doporučujeme vsunout řádek „Set _pchar „|““ přímo do Startup-Sequence.

První pomoc
- Z počítače dostanu maximálně hlášku „Please insert volume PIPE: in any drive“. Objeví se vždycky, když chci odzkoušet nějaký příklad
- Zařízení PIPE: není připojeno. Zkuste „Mount PIPE:“, u novějších systémů prohledejte originální diskety Workbenche a Storage a přesuňte zařízení PIPE do adresáře DEVS:DosDrivers, PIPE přes ikonu odstartujte.
- V uvedených příkladech vše proběhne hladce, jen program „More“ mi dělá starosti, sice naskočí, ale nic neukáže.
- Pravděpodobně nepoužíváte standardní „More“ od Commodoru. Použijte jiný zobrazovač nebo nainstalujte originální ,,More“.
- Nemám žádný z výše uvedených problémů, přesto mi PIPE nepracuje.
- Používáte AmigaOS 2.04 nebo novější? Používáte standardní AmigaShell? Zkuste nabootovat čistý systém bez pomocných programů (nejlépe z originální diskety Workbench).

Jak stahovat soubory ze sítě přes FTP?
Předně potřebujete získat přístup k sítí Internet. Máte štěstí, pokud jste studenty vysoké školy, snad už dnes neexistuje jediná fakulta bez počítačové učebny napojené na internet. Kromě vysokých škol je v Internetu dnes i každá druhá střední škola.
Najdete-li volný počítač v síti, optejte se, zda disponuje programem FTP (File Transfer Program). Pokud není váš správce sítě starý tyran, bude vaše PC disponovat i Unixem, kde by měl být program FTP ve standardní výbavě.
Patří-li PC mezi žíraviny, ke kterým se přibližujete zásadně na vzdálenost ne menší než deset kroků a to navíc v pancéřovém obleku, mám pro vás příjemnou zprávu: FTP existuje i na Amigu. Bohužel budete muset Amigu k Internetu nějakým způsobem připojit. Zkuste to třeba přes modem, jelikož některé školy rezervují svým posluchačům pár telefonních linek právě pro takovýto druh práce s Internetem.
Jestliže jste u vás našli program F“TP, zbývá ještě ojasnit, kde hledat žádané informace a jak se k nim dostat. Nejznámější sítí orientující se na počítač Amiga je AMINET. Můžete kontaktovat libovolný z následujících uzlů:
USA ftp.wustl.edu
Švédsko ftp.luth.se
Švýcarsko ftp.eunet.ch
Německo kelly.uni-paderbom.de
Německo ftp.uni-paderborn.de
Francie ftp.cnam.fr
Portugalsko ftp.ci.ua.pt
Anglie ftp.doc.ic.ac.uk
Česká Republika amiga.chemi.muni.cz

Informace o naší Amize se schovávají pod adresářem „/pub/aminet“. Bohužel nemůžeme zajistit 100% existenci výše uvedených serverů, poněvadž vývoj v Internetu připomíná přesun tekutých písků v nedozírné poušti. Rovněž vás musím upozornit na jednu maličkost, totiž tu, že ne v každém ftp serveru vás očekávají všechny soubory. Kompletní sbírku AMINETu najdete jisto jistě v USA, Švédsku a Anglii. Prostor našeho domovského zrcadla AMINETu je podle posledních zpráv správce ELIOTa omezen na 300MB. Najdete tam skutečně jen aktuální novinky. Dostáváme se k samotnému procesu napojení. Vyberte si některý z výše uvedených uzlů (například ftp.luth.se) a napište
ftp ftp.luth.se
Chvíli to potrvá než navážete spojení. musíte počítat s tím, že v danou chvíli má podobný nápad hezká řádka uživatelů Internetu. Podaří-li se dobrá věc, požádá vás FTP o vaše přihlašovací jméno. Odpovězte stylem papouška „ftp“. Bohužel to nestačí, musíte se prokázat heslem. Zde prosím vepište svou Emailovou adresu. Naštěstí nemusíte vypisovat její celé znění, stačí až po znak „@“ včetně (např. bimbo@). Pokud náhodou nevlastníte konto na daném počítači a tudíž nemáte ani příslušnou Emailovou adresu. odpovězte opět „ftp“.
Tímto jste se úspěšně legitimovali, od této chvíle vše závisí jen na vaší trpělivosti a propustnosti linek. Na procházky Internetem vátu doporučuji dovybavit se příjemnou a dostatečně tlustou knihou. Pro přenos dat je program FTP vyzbrojen celou řadou užitečných funkcí. Předně byste zněli přepnout mód přenosu na binární (napište „bin“), jinak vás potká nemilé překvapení, jako téměř každého milovníka ftp, kdy si po několika hodinovém stahování marně lámete hlavu nad tím, proč jsou jeho data větší než bylo původně zamýšleno. Nebojte se, správcové sítě vás nechtěli ošidit, jen jste vše stáhli v ASCII módu, tedy vaše data si můžete maximálně tak přečíst v textovém editoru.
Po adresářích se pohybujete známým příkazem „cd“, pokud se chcete dostat o adresář zpět napište „cd ..“. K výpisu aktuálního adresáře můžete použít „dir“ nebo „ls“. Samotný proces stahování začíná příkazem „get <soubor>“. Tady pozor, jelikož se vesměs jedná o servery na bázi Unixu, rozlišují se zde malá a velká písmena. U každého souboru je přiložena i textová informace, kde získáte bližší informace o typu souboru. Na většině Unixovských strojích si ji můžete přečíst pomocí „get soubor.readme“ nebo „get soubor.readme | more“.
Dřív než se vnoříte do nepřehledného bludiště adresářů, stáhněte si INDEX. kde najdete kompletní seznam všech přítomných souborů.
Následují další užitečné příkazy.
? - Vypíše help.
mget <maska> - Tímto způsobem lze stáhnout více souborů, které splňují zadanou masku (např. „mget *.readme“ přinese všechny popisy souborů).
put <soubor> / mput <maska> - Přenáší informace od vás na dané ftp. K tomu jsou určeny speciální adresáře (většinou označeny jako „incoming“). Male upozornění, všechny soubory bez doplňujícího popisu „soubor.readme“ budou okamžitě smazány a od určité doby už, na Aminetu neberou ani DMS soubory.
bye - Opouští program FTP.
Používáte-li FTP velmi často, začne vás úvodní proces přihlašování trochu nudit. Naštěstí existuje postup jak tento proces zmechanizovat. Vše co potřebujete je vytvoření souboru „.netrc“ v domovském adresáři. Tento soubor je potřeba protektovat proti všem ostatním uživatelům (např. „chmod go-rwx .netrc“). Soubor „.netrc“ může obsahovat několik záznamů oddělených prázdným řádkem. Typický záznam vypadá takto:
JménoStroje ftp.luth.se login ftp password <vaše Email adresa> nebo <ftp> macdef init bin cd /pub/aminet
Pokud vás sluhy AMINETu neuspokojí noho podaří-li se vám nějakým zázrakem napojit na dostatečně rychlou linku, můžete se trošku projít i po následujících serverech:
ftp.funet.fi (Finsko)
ftp.isca.uiowa.edu (USA)
ftp.hawaii.edu (USA)
ftp.cso.uiuc.edu (USA)
ftp.dfv.rwth-aachen.de (Německo)
Na ftp.funet.fi kupříkladu najdete kompletní sbírku Fish disků.

Jak stáhnout soubory z Internetu bez FTP?
Ano i ber FTP to jde. Jednou z možností je použití Web stránek (WWW), o kterých se nebudeme příliš rozepisovat, k jejich ovládnutí vám postačí intuice, Netscape, Windows 3.1 a Pentium s 32 MB pamětí.
Druhou možností je použití obyčejného Emailu (emailu). Před správcem vaší sítě o tom však raději nemluvte. Funguje to velmi jednoduše, pošlete na správné místo ten správný příkaz a o víc se nestaráte. Následuje seznam důležitých adres.
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]
[email protected]

Nejdůležitější příkazy jsou tyto:
HELP - Server vám pošle Ascii soubor, kde vám osvětlí pravidla vzájemné komunikace.
LIMIT <počet Kbytů> - Tuhle funkci přivítají všichni, kterým přísný pán sítě omezil maximální velikost balíku, který váš mailbox pojme. Limit specifikuje na jak velké kusy bude pošta rozsekána. V limitu si nechte ještě malou rezervu. ke každému balíku bude připojena hlavička, která si vezme pár bytů navíc.
CWD <adresář> - Nastavuje pracovní adresář (ten používají příkazy SEND a DIR).
INDEX - Do vašeho mailboxu bude doručen seznam všech souborů, které daný server nabízí. Tento balík může být a taky bývá značně rozsáhlý!
DIR [<adresář>] - Vrátí vám výpis daného adresáře.
SEND <soubor1> <soubor2> ... <souborN> - Server pošle do vašeho mailboxu tyto soubory.
BEGIN - Začíná program, který by měl server brát vážně, vše před tímto příkazem je ignorováno.
END - Ukončuje seznam příkazů.
Není nic názornějšího než. malý příklad: BEGIN CD /pub/aminet/util/arc SEND LhA_e138.run END
Kromě FTP nebo Emailu se můžete přes modem napojit na různé BBSky (Amiga Review taky jednu má), kde najdete kupu zajímavých věciček. Bohužel musíte počítat s tím, že Telecomu odvedete nemalou částku peněz za protelefonovaný čas.

Jak dostanu stažené soubory z PC na Amigu?
Amiga OS je velmi příjemný systém, to poznáme i tady. Předně musíme umět přečíst PC-disketu. Pro uživatele Workbenche 2.1 a vyššího žádný problém. Stačí přesunout zařízení PC0: do adresáře DEVS:DOSDrivers a aktivovat jej. Od této chvíle proměníme mechaniku DF0: na PC šachtu pouhým odkazem přes PC0:. Tady ovšem pozor na HD diskety (oproti DD mají vyraženy dva otvory), které se chovají na Amize jako DD ovšem na PC dojde ke kolizi s HD detekcí!
Uživatele starších systémů si PC mechaniku vytvoří pomocí programu MSH (na Aminetu v adresáři „misc/emu“ nebo na Fish disku 382).
Menši problém nastane při přenášení větších souborů, bohužel velikost DD diskety (720KB) není nijak ohromující, nezbývá než soubor rozdělit na několik menších. V MS-DOSu není standardně k dispozici žádný splitter, proto si musíte pomoct opět přes Aminet („util/misc/splitter_121.lha“). Mezi Amigisty koluje i šikovný splitter od Freda Brookera (SPLIT.EXE). Živou vodou pro rozkouskovaný soubor je na Amize příkaz JOIN („JOIN kus1 kus2 kus3 TO celek“).

Kde si na Internetu popovídat?
Jeden z oblíbených způsobů je mail-konference. Někde existuje server, kam posíláte váš dopis a ten jej pak rozesílá všem zúčastněným osobám (tzv. broadcasting).
Dříve než je tohle možné, musíte se do dané konference přihlásit. Na server pošlete dopis, který obsahuje slovíčko SUBSCRIBE (v různých obměnách, na které jste případně upozorněni). Jestliže vás konference nudí nebo vám tam neprojevují patřičnou úctu, můžete se kdykoli odhlásit, když na stejnou adresu pošlete UNSUBSCRIBE.
Každý pes jiná ves, každý server komunikuje přes jiný protokol, nevíte-li si rady, pošlete tam HELP. Tady máte seznam několika Amiga mail konferencí.
Téma Adresa serveru
AMOK [email protected]
DICE [email protected]
[email protected]
GCC [email protected]
LISP [email protected]
MUI mui-request@ taloa.unice.fr
OBERON-A [email protected]
AMIGA CS [email protected]

Na českou konferenci AMIGA CS si přihlásíte přes výše uvedený server, kam pošlete zprávu „SUBSCRIBE AMIGA <vaše jméno>“. Jste-li přihlášení, příspěvky na konferenci posíláte přes [email protected]. Na závěr průvodce Internetem bych rád poděkoval Ignazi Kellererovi za poskytnutí potřebných informací.

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS