Quiet Please - TennisPavel Kuncl
„Second service. Quiet please!“ slýcháme na tenisovém kurtu tak často, že by se
podle toho mohla jmenovat i nějaká hra. A vskutku - jedna hra se tak jmenovat
bude. Na Amigu bylo sice vytvořeno dost tenisových her, ale žádná z nich nedosáhla
obliby „Great Courts II“. Ty ale byly vytvořeny už někdy začátkem devadesátých
let. Dnes se však píše rok 1996 a také máme AGA čipy. Sensible Software sice
vydává stopadesátou předělávku „Sensible Socceru“ (dnešní změna - brankář má
suspenzor), díky tuctu fotbalových manažerů si může každý Amigista vypěstovat
vlastní mužstvo, ale o kvalitním tenisu se nám může pořád jen zdát.
Ale naštěstí máme také skupinu „The Spookey Fellows“, kteří si řekli „A dost!
Když to nezkusili jiní, tak to zbylo na nás!“. Že tuto firmu ještě neznáte? Není
divu. Nedávno se totiž zformovala z italské odnože demoskupiny „Ram Jam“.
Mimochodem, také jste si všimli, jak se poslední dobou Amiga scéna zvolna
přesouvá do komerční sféry? Jednoho za všechny vzpomeňme třeba „Mavericka“
(dokonce také právě z „Ram Jamu“), dnes známějšího pod svým civilním jménem
Fabio Bizzetti. No nic, proti dišpu žádný gustutát...
„Quiet Please - Tennis“ má být věrná a vysoce hratelná hra (což se slibuje vždy)
s dosud nepoužitými prvky z reálného světa. Pro ilustraci - hráč si třeba může
vyžádat přešetření výsledků, pokud se cítí nějak osobně poškozen. (Od původního
záměru vypouštění pachu potu z PCMCIA portu - bylo upuštěno, protože někteří
uživatelé taras mají externí paměť a byli by tak o tento požitek ochuzeni.).
Hra dvou a čtyř hráčů současně je v takovém typu hry samozřejmostí. Stejně tak
turnaj až pro 16 nebo 32 lidských hráčů (Amiga do každé třídy!) a vytváření si
tím vlastní kariéry profesionálního hráče. A co to asi bude „Crazy Tournament“?
Nechte se překvapit...
Podle obrázku ze hry, který nám poskytl člen TSF, je patrno, že je zachován
tradiční isometrický pohled v plném overscanu se 128 barvami. Kvalita grafiky
jen ukazuje na to, že její tvůrce má bohaté zkušenosti z mnoha předchozích dem a
pojem „computer art“ mu přece jenom něco říká.
Figurka hráče má 32 barev (tolik snad nemá ani ve skutečnosti) a je perfektně
animována z více než 200 obrázků. Někteří hráči jsou dokonce karikaturami
dnešních slavných tenistů a tenistek. Každý má své individuální charakteristické
rysy a schopnosti - leváctví, svižnost, hra na síť, kondice, preferování
backhandu... a číslo bot.
O co možná největší realismus se starají animovaní rozhodčí a sběrači míčků,
kteří... sbírají míčky. Setkáte se se všemi známými povrchy, ovlivňujícími
odrazy, ale i se speciálním scénářem (zalidněná ulice) pro již zmíněný ztřeštěný
turnaj. K tomu svůj díl přidává i zvuková stránka, která není jako obvykle
zredukována na lakonické „You won / You lost“, případně tradiční
„Congratulations / <ticho>“, ale digitalizovaný hlas doprovází každý zajímavý
moment hry, až máte někdy chuť mu ucpat reproduktor.
Grafika je již kompletně hotova a kód je dokončován, takže zbývá najít en
vhodného producenta. Doufejme, že se to firmě z nejdelším názvem v počítačové
historii („The Spooky Fellows“) brzy podaří a pak podpořeni tržbou časem vytvoří
ještě řadu dalších sportovních her z nejrůznějších prostředí. Napadá mě třeba
zajímavá lyžařská hra s názvem „Skol!“, rybářský simulátor pro flegmatiky
„Berou?“ nebo stolní vrchcáby „Kostky jsou vrženy!“. Vytlačiť článok
Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.
Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing
none
|