Tucet diskových manažerů I.

Úvodem... Následující článek se zabývá naprosto nezbytnou součástí každé Amigy - správcem souborů. Dnešní výběr je v této oblasti značně široký, což je kromě jiného dáno rozdíly ve výkonnosti. Protože, na rozdíl od stejně starých „dvaosmšestek“, jsou stále v provozu tisíce Amig, pamatujících sametovou revoluci. Dokonce si dovolím tvrdit, že ještě mnoho let budou - koneckonců které PC připojíte (bez drahé karty) na obyčejnou televizi? A na kterém budou alespoň trochu.fungovat cvrnkadla, lemmingové a hromada dalších klasických her?

Disk Master 1.4
Na první pohled klasická sestava dvou oken pro jména souborů, prostřední mezera obsazená sloupcem tlačítek. Možnosti konfigurace jsou dosti nízké, dá se definovat obsah jednoho tlačítka na deset různých funkcí, které se přepínají pravým myším tlačítkem. Hledání souborů funguje vcelku uspokojivě, stejně jako prohlížení obrázků i přehrávání zvuků. Modul pro diskové operace spolehlivě formátuje, kopii diskety se mi s ním však vyrobit nepodařilo. Velmi zdařilá je naopak podpora archivů, pochopitelně v rámci této výkonnostní kategorie.
Obrazovka je osmibarevná a nesdílená. Můžete nastavit barevnou paletu a zapnout mód interlace, nikoli však písmo. Dá se přinutit ke spolupráci s VGA režimy.
Tiskový modul dovoluje nastavit parametry jinak známé z preferenčního editoru. Což je pro majitele počítače bez harddisku zajímavé i dnes.
Seznam nedostatků starého DiskMastera je dlouhý neumí některé typy IFF obrázků, nefunguje vůbec žádné rozpoznávání souborů, pro startování programů si musíte vyrobit tlačítko, v adresářových oknech nejde nastavit české písmo. Za diskutabilní považuji i kvalitu prohlížeče textů - kromě toho, že nejde nastavit český font si obtížně poradí s texty obsahujícími řídící znaky. Není zde žádný ARexxový port. Mnohé funkce jsou poplatné době svého vzniku - není možné formátovat pod FFS atp.
Požadavky na systém jsou minimální - spustil jsem ho zatím na všech Amigách, které jsem kdy potkal. Takže WB 1.2+ a 512 kB RAM. Na disku zabere cca 50 kB, po startu více jak dvojnásobek. Bez problému běhá na 030, 040, ECS i AGA Amigách.
Shrnutí. Ideální pro majitele starých Amig, požadující náhradu příkazové řádky něčím stravitelnějším. To málo, co umí, funguje naprosto spolehlivě. Jedním z jeho konzervativních uživatelů jsem i já.

Disk Master 2.0
Mnohé nedostatky předchozí verze odstranil nástupce. Hlavní změna se týkala adresářů - pro seznamy bylo použití běžných oken s měnitelnou velikostí i polohou, doplněna o obligátní šoupátko. Současně je možné mít otevřeno tolik oken, kolik je potřeba. Podobně dopadl i panel s příkazy, ve kterém je díky tomu dost místa, nehledě na to, kolik přibylo nových funkcí. I další části doznaly změn, povětšinou vzhledových - to se týká především modulu disketových operací. Konečně je možné otevření na obrazovce Workbenche a svobodnější volba grafického módu (než ve verzi 1.4). Naprostou přestavbou prošel systém menu, kromě známých položek z minulé verze obsahuje položky pro disketové operace. Za větší možnosti se platí nepatrně nižší rychlostí a spotřebou další paměti. Nicméně stále ještě spustitelné na nerozšířené pětistovce.
Vzhledem k datu narození vás jistě nepřekvapí absence lokalizace. Jako jeden z prvních programů této kategorie obsahoval vcelku zdařilý ARexxový port. Ve spojení s konfiguračními soubory (dají se editovat, jsou v textové podobě) dovoluje pokročilejším uživatelům provádět pravá kouzla. Jedna zajímavost - prakticky kompletní manuál od Vlasty Krále vyšel vjednom starším čísle Amiga News.
A zápory? Neumí současně pracovat s ikonami, což se občas hodí. Ani po delším používání jsem nepřivykl uživatelskému interface - hlavně to okno s názvy příkazů plus šoupátkem - zejména srovnáme-li s velkými tlačítkovými panely novějších manažerů. Pro méně zběhlé uživatele je úprava konfigurace v textovém souboru poněkud složitá. Chybí asociace. A tak bychom mohli pokračovat...
Závěr. Umí více než DM 1.4. Ale ne o mnoho. Okruh uživatelů se bude rekrutovat z řad majitelů starých A500 nebo CDTV. Rozhodně neuspokojí zájemce o výkonného správce. Dnešním nárokům asi více vyhovují jiné programy.

FileMaster 2.2
Finský program FileMaster se objevil přibližně před čtyřmi lety a od té doby získal celou řadu spokojených uživatelů.
Schopnosti vcelku nijak nevybočují ze současného standardu - dovede rozpoznávat soubory, tlačítka jsou z větší části konfigurovatelná atp.
Vzhled nezapře inspiraci DiskMasterem - základem jsou dvě napevno vestavěná okna, mezi nimiž je panel s tlačítky. Správněji bychom měli říci panely, protože pravým tlačítkem můžete přehazovat tři různé banky. Co se týče obsluhy, je situace také prakticky shodná - pouze nejjednodušší možná, moc různých „klikacích“ kouzel neočekávejte.
Filemaster má vestavěné všechny běžné prohlížeče (text, HEX, obrázky, zvuk), včetně jednoduchého rozpoznávání. Dalším kladem je bez diskuse existence binárního editoru, v podobě, se kterou může pracovat úplně každý.
Za pozornost ještě stojí dvě tlačítka označená Crunch a Decrunch - takto usnadnit kompresi do formátu PP, to si zaslouží pochvalu. Do většiny ostatních programů si něco podobného člověk musí dopsat sám.
A nyní zápory a minusy. Disketové operace nejsou na valné úrovni. Naformátování diskety v PC0: bude, domnívám se, značný problém. Program nepoužívá obvyklý systém menu, který mi, přiznám se, velmi chybí. Ani systém klávesových zkratek mě nenaplnil zvláštním nadšením, ale je lepší než nic.
Testovaná verze nepodporovala lokalizaci ani nic podobného.
Konfigurovatelnost. Zde by se dalo přidat, definovat můžete pouze obsah tlačítek, což je, v dnešní době, přeci jen trochu málo.
Požadavky na systém - nic světoborného nepotřebujete, měl by dobře fungovat i na A500.
Shrneme-li: uživatelé Filemasteru patří spíše k těm svátečním, nicméně jejich značně různorodé potřeby pokrývá vestavěnými funkcemi vcelku dobře. Pracujete-li profesionálně, zřejmě vás časem donutí pro určité operace používat specializované programy. Zaberou vám však podstatně větní kus harddisku i paměti než skromný FileMaster.
Poznámka: v současné době je na Internetu nová verze 3.0, podporující interní multitasking, ke které bychom se rádi vrátili v samostatném testu v některém z příštích čísel.

DirWork 1.62/2.1
Za zřejmě nejschopnější sharewarový správce souborů považuji právě DirWork. Na Fish discích je možné sledovat vývoj od prakticky nepoužitelné verze 1.11 až po opravdu zdařilé 1.51 a 1.62. V současné době se normálně prodává verze 2.1, vylepšení však nepovažuji za příliš podstatná.
Vzhled a uspořádání je obvyklé - dvě adresářová okna s připojenými panely tlačítek. Zde se autor trochu odchyluje od konvence. Nenajdeme nějaké označení zdrojové/cílové okno - zdrojové je prostě to, nad kterým je odpovídající tlačítko. Důsledkem je zdvojení tlačítek zařízení, příkazů COPY, MOVE spod. Méně používané funkce, například AddIcon, jsou na panelech v základní konfiguraci pouze jednou - obsah oken si podle potřeby musíme přehodit.
Vestavěný textový prohlížeč je inteligentní a podle potřeby přepíná ASCII a HEX mód. Podporuje i ANSI sekvence, a dokonce rozpozná a rozbalí soubor napakovaný PowerPackerem.
Součástí je i modul pro diskové operace s běžnými schopnostmi - formátování, kopie diskety - bohužel pouze bez verifikace. Proti virům se ve standardním archivu dodával program VMK.
Na velmi dobré úrovni jsou možnosti konfigurace. Samostatný editor dovoluje definovat prakticky libovolně na tlačítka jak vestavěné, tak externí příkazy. Pochopitelně včetně provádění pro označené soubory a asynchronní start. Můžete využívat levé, pravé a dokonce i prostřední tlačítko myši. Položky lze přidávat i do menu Nástroje (Tools) ve WB2+.
Našlo se i několik záporných vlastností. V první řadě jsou to chyby prohlížečů - občas po sobě nechá otevřenou obrazovku, případně neuvolní alokovanou paměť. Někdy se v podstatě bezdůvodně zhroutí. Další, co mi chybí, je rozbalení adresářů stylem kliknu do levého okna na jméno adresáře a pak do pravého okna, kde se vzápětí objeví seznam souborů z označeného adresáře. Ani verze 1.62, ani 2.1 nepodporuje lokalizaci v klasické systémové podobě, nic vám ovšem nebrání popsat si tlačítka česky. Velmi závažná chyba se objevuje při čtení mírně narušených disků - DW pravděpodobně částečně obchází OS, takže se může stát, že nezobrazí seznam všech souborů tak, jak by měl (a jak ho přečtou prakticky všechny ostatní manažery).
DirWork pracuje dobře prakticky na každé Amize. Spotřeba paměti je maximálně 150 kB. Osvědčilo se mi mít UW otevřený na obrazovce Workbenche, a v případě, že dělám něco jiného, ho minimalizovat.

Directory Opus 4
Za vrchol v oblasti klasických diskových manažerů můžeme považovat Directory Opus. Spojuje snad všechny běžné a užitečné funkce v rámci jednoho programu.
Začneme popořadě. Kromě všech běžných operací se soubory zvládá mnohá rozšíření - odvozené funkce typu CopyAs, současná práce s ikonami nebo používání masek. Chování a dotazy jednotlivých funkcí se dají řídit v konfiguračním editoru.
Diskové operace zajišťuje velmi zdařilý program formátování ve všech běžných formátech. ani vytvoření bootbloku či kopie pro něj není problém. Podobně šikovný je i tiskový modul - ani zde nechybí žádná důležitá funkce.
Autoři nezapomněli ani na značně luxusní konfigurační program. Nastavit si můžete desítky parametrů, obsah tlačítek, formát seznamu v oknech, grafický mód, písmo, dají se definovat další datové typy a operace s nimi, klávesové zkratky a mnoho dalšího.
Directory Opus má ARexxový port. Čekali jste však něcojiného7 Jeho popis je v jednom starším čísle GURU.
Ale abychom nepřechválili. I zde bychom mohli vymyslet několik vylepšení. Nejpodstatnější se týká archivů a práce s nimi - na toto téma najdete na Aminetu mnoho užitečných skriptů. V základní verzi se podpora omezuje na obvyklé rozbalení a výpis. Značně neprakticky je vyřešeno přidávání souborů. DOpus postupné vyvolává archivační program, a jako parametr zadává jména souborů. Kromě toho, že to je pomalé, si jistě dovedete představit, jaké důsledky to má ve spolupráci s LZX.
Druhá připomínka se týká lokalizace. Namísto obvyklých katalogů je použit vlastní formát souboru s hlášeními. Česká verze existuje, nicméně snadná editace CatEditem patří do oblasti sci-fi.
Directory Opus je komerční program, cena 100 USD.
Zhodnocení: nejvýkonnější program vůbec. Za což se platí značnou spotřebou paměti a nevelikou rychlostí. Ač chodí i na „pětistovce“ s 1 MB, za rozumné minimum považuji A1200 s harddiskem.

Directory Opus 5
V loňském roce byl DOpus podstatně inovován vznikla verze 5, která zcela změnila filozofii ovládání. Z původního klasického správce souborů vznikla náhrada Workbenche. Že to tak bylo autory opravdu míněno, potvrzuje i instalace, kde se skutečně nabízí nainstalování DOpusu do startup-sequence místo příkazu LoadWB. Co k tomu autory vedlo, ví čert. Je pravda, že programy jako Norton Desktop nebo Správce souborů ve Windows zřejmě vycházejí z potřeb běžných uživatelů, pro které je normální správce souborů příliš složitý a těžko ovladatelný. Mimoto znám jednoho uživatele, který si velmi podobným způsobem Workbench překonfiguroval sám a spokojeně ho používá. Velmi podobný způsob pro operace se soubory je použit i uvnitř Macintoshe. Tak nevím, člověk se občas diví tomu, co si trh a uživatelé vynucují.
Program je koncipován velmi moderně, podporuje sdílené obrazovky, systémovou lokalizaci pomocí katalogů, AppIcony, operace metodou Drag&Drop, ARexxový port a mnoho dalšího. Vytahování ikon na plochu bylo podstatně rozšířeno a v různých souvislostech objevíte ekvivalenty všech původních funkcí Workbenche. Včetně maličkostí typu výplně oken. Nechybí ani obligátní konfigurační editor pro definici klávesových zkratek, asociací atp. Nové funkce se týkají především prohlížečů, panelu s příkazy, vylepšeného vytahování ikon na plochu a desítek dalších funkcí...
Pro spuštění je potřeba poměrně silná konfigurace, Amiga 3000 je pro běžné použití pomalá! Nemáte-li tedy AGA Amigu s turbokartou a rozšířenou pamětí, nemá ani cenu nový DOpus instalovat. Na všem ostatním.je neúnosně pomalý.

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS