Wordworth 4SE - IV.

Znovu o formátování, a taky trochu o tisku, a vůbec: čtěte dál...

Základním posláním textových editorů všeho druhu je umožnit uživateli vytváření dokumentů, což zahrnuje napsání základního surového textu a jeho dodatečné úpravy (o editaci textu jsme mluvili v prvním díle tohoto seriálu), všelijaké formátování, případné doplnění obrázků, rozličné grafické úpravy, například doplnění rámečků, podložení důležitých částí dokumentu barevným podtiskem atd. (na grafiku dojde zřejmě v závěru seriálu), a také tisk výsledku - v okamžiku tisku vlastně dokument poprvé dostává fyzickou podobu, o což nám obvykle při jeho tvorbě jde. Tisk je tedy jednou z nejdůležitějších činností při používání textových editorů, a protože jsme se tomuto tématu v našem seriálu ještě nevěnovali, musíme to rychle napravit.

Tisk dokumentu
V tomto okamžiku budeme předpokládat, že již máte před sebou na obrazovce ve Wordworthu hotový dokument v takové podobě, v jaké ho chcete vytisknout. Vše, co k napsání dokumentu potřebujete vědět, jste si mohli přečíst v předchozích dílech. Samozřejmě budou následovat ještě různé doplňky, vylepšení, popis dalších rozsáhlých možností programu Wordworth,v závěru tohoto povídání se také vrátíme k formátování, tentokrát půjde o formát celého dokumentu. Ale třeba budete chtít tisknout úplně jednoduchý text teď hned! Povíme si tedy, jak na to, ale nejprve si po jistotu svůj text uložte (příkazem Save z menu Project nebo pomocí ikonky na nástrojové liště, na níž směřuje šipka do desek).
Nemusím asi zdůrazňovat, že základním předpokladem pro úspěšný tisk vašich dokumentů je funkční tiskárna spojená s vaším neméně funkčním počítačem (případně s počítačem některého z vašich kamarádů, kteří vám laskavě tisk umožní).
Tiskárnu i program je nutno nejprve připravit k tisku. Nejdříve tedy zkontrolujte svou tiskárnu a ověřte, zda je správně připojena k počítači, jestli je v ní připravený papír, zda-li je tiskárna zapnutá a je-li ve stavu „on-line“ (to znamená, že je schopna přijímat pokyny a data z počítače).
Abychom si byli jisti, že tiskárna správně pochopí, co že to má vlastně tisknout, musíme sdělit textovému editoru některé skutečnosti důležité pro správné dorozumění počítače a tiskárny - je tedy nutné provést nějaká nastavení pro tisk. Za tímto účelem nyní zvolte příkaz Print Setup... (nastavení pro tisk) v menu Project.
Requester tímto příkazem vyvolaný (viz obrázek) nám předkládá následující volby: především je to nastavení ovladače tiskárny (ovladače se vybírají v seznamu označeném jako Printer Driver) - ujistěte se, zda v rámečku pod zmíněným seznamem je zapsáno jméno ovladače tiskárny vhodného pro vaši tiskárnu (například pro laserové tiskárny Hewlett-Packard se používá ovladač „HP-LJ“, pro inkoustové tiskárny téže firmy ovladač „HP-DeskJet“, „Screen-Printer“ je ovladač, který data určená k tisku zobrazuje na obrazovce, což je rozumné řešení pro ty, kdo si chtějí dokument vytisknout později někde jinde, ale potřebují vědět, jestli skutečně vypadá tak, jak by měl, pro jehličkové tiskárny se používají ovladače EpsonX, EpsonQ a další v manuálu vaší tiskárny byste měli najít seznam tiskáren, s nimiž má vaše tiskárna shodné ovládání, a podle něj vybrat správný ovladač). Pokud ovladač uvedený v rámečku pod seznamem nevyhovuje, najděte v předloženém seznamu některý vyhovující. Pokud nenajdete žádný ovladač, který by odpovídal typu vaší tiskárny, musíte jej přiinstalovat pomocí programu Add New Printer, který najdete na první disketě Wordworthu dodávané s počítačem (jmenuje se Ww4SEInstall-I ) - postup instalace dalšího ovladače tiskárny byl popsán v odstavci „Přidání tiskárny“ v prvním díle tohoto seriálu v AMIGA Review č. 15.
Dále je nutno nastavit typ papíru, na nějž se bude tisknout. V rámečku Paper Type (typ papíru) se nám nabízejí následující tři možnosti: Continuous to znamená spojitý a jedná se o traktorový papír (pro ty, kdo tento typ papíru neznají: je to velmi dlouhý kus papíru, který má děrované vodící okraje a perforováním jsou naznačené stránky (okraje a stránky se pak odtrhávají); dříve se velmi často používal nejehličkových tiskárnách, neboť je mnohem levnější než běžný kancelářský papír). Při tisku na traktorový papír se nedělají pauzy mezi jednotlivými stránkami.
Cut Sheet znamená jednotlivé archy papíru, které se podávají ručně; program při tisku respektuje nastavené okraje pro tisk a po vytištění každé stránky vás požádá o vložení nového papíru. Konečně Sheet Feeder je volba oznamující programu, že používáte tiskárnu s automatickým podavačem archů papíru (chcete-li tuto volbu používat, nezapomeňte do podavače vždy vložit dostatečnou zásobu papíru). I při této volbě se berou v úvahu nastavené okraje pro tisk, výzva ke vložení dalšího listu papíru se nevypisuje, nový papír si tiskárna bere automaticky z podavače.
Některé tiskárny mají určitý okraj, za nějž nemohou tisknout, například laserové tiskárny vynechávají pruh v horní části papíru pro jeho uchopení a určitý okraj po stranách pro posunovací kolečka, rovněž většina jehličkových tiskáren používá horní okraj pro uchopení papíru. Může se vám pak stát, že na papíru buď chybí (nejsou dotištěné) okraje textu, nebo se stránka po dokončení textu nevysune a podobně.
K zabránění těchto nežádoucích úkazů je nutno programu sdělit, jaká jsou omezení tisku vaší tiskárny a nastavit tak zvané okraje pro tisk. Ke správnému nastavení okrajů pro tisk slouží rámeček Print Borders (hranice pro tisk) v requesteru Print Setup. Do jednotlivých políček této skupiny vepište potřebné údaje o okrajích, za něž vaše tiskárna již nemůže tisknout (tyto údaje byste měli najít v manuálu dodávaném s vaší tiskárnou); přitom Left a Right znamená levý a pravý okraj. Top, resp. Bottom nastavuje horní, resp. dolní okraj pro tisk.
Posledním, ale neméně důležitým údajem je hustota tisku - nastavuje se šoupátkem Density. Naprostá většina tiskáren umožňuje tisk v několika různých hustotách (vyšší hustota odpovídá většímu počtu tištěných bodů na jednotku délky, a tedy vyšší kvalitě tisku) a Wordworth nabízí hustoty 1 až 7 (stejně jako systémové preference). Údaje o tom, které číslo odpovídá jaké hustotě, je nutno vyhledat opět v manuálu tiskárny, případně v dokumentaci příslušného použitého ovladače; obecně lze říci, že vyšší číslo znamená vyšší hustotu, poznamenejme ještě, že některé ovladače pod některými čísly kromě hustoty nastavují již také okraje pro tisk a pod.
Po nastavení všech potřebných hodnot důležitých pro tisk zvolte příkaz Print... (tisk) v menu Project, nebo klikněte na ikonu s tiskárnou na nástrojové liště editoru, nebo použijte klávesovou zkratku Amiga - P. Tímto způsobem vyvoláte requester pro tisk. Připomeňme ještě, že pokud někdy zapomenete předem provést potřebná nastavení pro tisk, je možno requester Print Setup vyvolat také z tiskového requesteru, a to pomocí tlačítka Setup... v dolní části tiskového requesteru.
Chcete-li tisknout celý dokument, tedy od první až do poslední stránky, měl by být v rámečku Range (rozsah) tiskového requesteru stisknutý knoflík All (všechno); oproti tomu volba Pages (stránky) vám umožní do rámečku vepsat rozsah tištěného úseku v případě, kdy jde o tisk pouze určité části dokumentu. Chcete-li pořídit více než jeden výtisk svého dokumentu, zadejte požadovaný počet výtisků do rámečku Copies (kopie).
Další pokyny k tisku lze zadat v rámečku Options. Položka Print upřesňuje pořadí tisku: volba Odd and Even Pages (liché a sudé stránky) znamená, že stránky dokumentu se budou tisknout v normálním pořadí, tak, jak jdou za sebou. Když chcete tisknout oboustranně, využijete asi možnost tisknout nejprve liché (Odd Pages Only), a teprve pak sudé stránky (Even Pages Only = pouze sudé stránky).
Nastavení Shade (stínování) ovlivňuje barevnost tištěného dokumentu. Zde při černobílém tisku textu volíme Black and White (černobíle), při barevném tisku (samozřejmě na tiskárně, která je schopna barevně tisknout :-)) volíme Colour (barevně); chceme-li tisknout barevný dokument (tj. obsahující vícebarevný text, případně barevné obrázky) na tiskárně tisknoucí pouze černobíle lze zvolit tisk ve stupnici šedé (Grey Scale) -jednotlivé barvy pak budou nahrazeny různými odstíny šedé barvy.
Volba Draft Printout je určena pro tisk náhledu, tj. méně kvalitní podoby dokumentu, která slouží například pro kontrolu rozměrů textu a grafiky, rozmístění textu apod. Tisk v draftu je obvykle rychlejší a šetří toner (resp. pásku nebo inkoustovou patronu), což znamená, že je tento způsob tisku také levnější.
Položka Collate Copies se týká tisku více kopií: tiskneme-li například dokument o třech stránkách ve dvou kopiích, vytiskne se nejprve dvakrát první stránka, poté dvakrát druhá stránka a nakonec dvakrát třetí stránka. U rozsáhlejších dokumentů by pak následovalo časově náročné třídění dokumentu, které však odpadá při volbě Collate Copies - při ní by se ve zmiňovaném případě vytiskl celý dokument (tj. první až třetí stránka, odpředu či odzadu dle volby popsané dále, každá stránka jednou), a pak totéž ještě jednou.
Konečně volba Reverse Order (opačné pořadí) znamená, že stránky se budou tisknout odzadu, to jest: nejprve se vytiskne poslední stránka, poté předposlední a tak dále, až nakonec bude vytištěna stránka první. Tato volba se nejčastěji používá na tiskárnách s podavačem při oboustranném tisku, kdy se nejprve vytisknou v opačném pořadí liché stránky (u většiny tiskáren pak leží první stránka nahoře), a následuje tisk sudých stránek již v běžném pořadí. Nemusíte pak již stránky nijak přerovnávat, což vám opět ušetří čas.
Nyní již dost teorie, zkuste si něco ke svému dokumentu nastavit a tlačítkem Print spusťte vlastní tisk. Tlačítko Cancel samozřejmě ruší požadavek tisku a zavře tiskový requester.

Vkládání speciálních znaků do dokumentu
Kromě běžného textu může váš dokument obsahovat také různé speciální znaky. K jejich vkládání slouží příkaz Insert... (vlož) z menu Edit; tento příkaz vyvolá okno Insert se seznamem položek, které lze do textu vložit (viz obrázek).
Postup vkládání je tento: klikněte na znak, který chcete do textu vložit (jejich význam objasníme za malý okamžik) - pro kontrolu vidíte zvolenou položku vepsanou do rámečku pod seznamem. Tlačítkem Insert vložení potvrdíte, Done odstraní okno Insert bez vložení. Jaké speciální znaky lze tedy vlastně do dokumentu vkládat?
PageBreak čili zlom (konec) stránky slouží k ručnímu nastavení konce stránky. Jistě jste si již povšimli, že při psaní dokumentu textový editor sám rozhoduje o tom, kde se bude nacházet konec stránky; děje se tak na základě velikosti použitého písma, nastavení okrajů, řádkování, velikostí mezer mezi odstavci apod. Rovněž při přeformátovávání dokumentu nebo při dopisování textu do již hotových pasáží se dokument přestránkuje automaticky.
Občas se však stane, že autor textu chce ctím předepsat, kde má ke zlomu stránky dojít. Jedním z důvodů může být například to, že při psaní rozsáhlejšího dokumentu členěného na kapitoly se ocitne název kapitoly na posledním řádku stránky a text této kapitoly se nachází až na stránce následující, což se poměrně neestetické. Jindy si chceme vytvořit místo na dodatečně vlepovaný obrázek. Najeďte tedy kurzorem do místa, kde má být vložen pevný konec stránky a zvolte v okně Insert položku PageBreak (zlom stránky) - na pozici kurzoru bude vložen pomocný znak konce stránky a následující text se odsune až na další stránku.
K podobné situaci může dojít také v případě použití vícesloupcové sazby pevný konec sloupce pak nařídíme příkazem Column Break (zlom sloupce) v okně Insert. Tento příkaz tedy způsobí pokračování textu dokumentu v následujícím sloupci na téže stránce, případně v prvním sloupci následující stránky, pokud byl přerušený sloupec posledním sloupcem na dané stránce).
Při tisku rozsáhlejších dokumentů často pro ulehčení orientace v textu požadujeme číslování stránek (které se obvykle umísťuje do hlavičky nebo patičky stránek, ale o tom až později).
Jistě si uvědomujete, že kvůli automatickému formátování dokumentu a možnosti pozdějších změn je prakticky nemožné vkládat čísla stran ručně - mohlo by se totiž stát, že ačkoli jsme chtěli mít v patičce první stránky číslo I, ocitne se toto číslo až v polovině stránky druhé, kde postrádá smysl. Proto je i číslování zautomatizováno, a to formou vložení speciálního znaku Page Number (číslo stránky) na požadované místo (nejčastěji tedy do patičky), přičemž tento speciální znak je při zobrazování na obrazovku monitoru a rovněž při tisku automaticky nahrazen číslem stránky, na níž se nachází. Tím je zajištěno, že toto číslo bude skutečně udávat aktuální číslo stránky, na níž se speciální znak Page Number nachází.
Občas se stránky číslují v rozšířeném formátu, to jest: udává se číslo stránky a jejich počet (oddělené například lomítkem či slovně). Protože při úpravách dokumentu se velmi často mění i počet stránek, je také pro tento údaj zaveden speciální znak: v okně Insert hledejte Page Count (počet stran). Rovněž speciální znak Page Count je při zobrazování a tisku nahrazen aktuálním počtem stránek dokumentu. A opět nemohu než doporučit: pořiďte si rozsáhlejší vícestránkový dokument a chvíli se všemi těmito znaky experimentujte.
U některých dokumentů požadujeme vložení data, případně také času zhotovení nebo tisku dokumentu. I toto je zautomatizováno. K vložení příslušných údajů slouží speciální znaky Current Date (aktuální datum), Updating Date (obnovující se datum), Current Time (aktuální čas) a Updating Time (obnovující se čas), dostupné opět v okně Insert.
Zvolíte-li vložení aktuálního data, resp. času, bude na místo kurzoru vložena aktuální hodnota podle momentálního nastavení hodin počítače; tato hodnota již později nebude měněna (formát, v němž bude datum či čas vložen, lze samozřejmě nastavit - o tom se ještě zmíníme dále v části věnované formátování dokumentu).
Požadujete-li vložení obnovujícího se času nebo data, bude na pozici kurzoru vložen speciální znak {-TIME-}, resp. {-DATE-}, který bude při každém tisku nahrazen aktuálním údajem doby tisku. V tomto případě doufám, že vlastníte počítač s hodinami, protože jinak je aktuální čas představován jakýmsi podivným údajem.
Funkci vložení znaku také často vyvoláme z velmi prostého důvodu: když nevíme kde na klávesnici najít nějaký znak právě použitého fontu. Například píšeme český text, českým fontem, máme nastavenou českou klávesnici a najednou zjistíme, že potřebujeme napsat třeba mřížku (#) a nevíme jak. V tom případě vyvoláme položkou Symbol... v okně Insert tabulku Insert Symbol, což je vlastně přehled všech znaků dostupných v aktuálním fontu. Nad tabulkou je rámeček „Text“, v němž se objevuje ten text, který bude po stisku tlačítka Insert vložen do dokumentu na pozici kurzoru. Jak zadat tento text určený ke vložení? Za prvé můžete kliknutím myši umístit do rámečku Text kurzor a na jeho pozici vepsat libovolný text z klávesnice. Za druhé, a o to nám zde jde především, se na pozici kurzoru v rámečku Text přidají ty znaky, na něž v tabulce kliknete myší. K editaci textu v rámečku Text lze běžným způsobem použít kurzorové klávesy a klávesy Del a Backspace pro mazání. Až sestavíte požadovaný text, stiskněte tlačítko Insert; text bude vložen do dokumentu.

Vyhledávání a nahrazování
A teď zase z jiného soudku: pracujeme-li s rozsáhlejším dokumentem, mnohokrát zatoužíme podívat se, co jsme v dané souvislosti již napsali, kolikrát jsme již použili nějaké slovo nebo obrat, či zda se vůbec určitý výraz v textu vyskytuje. Někdy také chceme výskyt určitého výrazu v textu nahradit jiným výrazem. K tomuto účelu nám poslouží vyhledávací (a nahrazovací) funkce Find... (najdi) v menu Edit, případně klávesová zkratka tohoto příkazu, což je Amiga - F. Její volbou vyvoláme okno Find.
Do rámečku Find What (co hledat) vepište výraz, jenž chcete v textu vyhledat či nahradit. Pokud jde o nahrazování, vepište výraz, jímž se má původní text nahradit, do rámečku Replace With (čím nahradit). Cyklovací gadget Search (vyhledávat) nastavte na Forward (vpřed) či Backward (vzad) podle toho, kterým směrem chcete vyhledávat od pozice kurzoru.
Jestliže chcete, aby se při vyhledávání rozlišovala velká a malá písmena a hledal se pouze výraz, který odpovídá vzoru i rozložením velkých a malých písmen, zatrhněte rámeček Match Case (porovnej velikost). Někdy při hledání zadáváme jako vzor pouze část slova (například kmen), aby se vyhledaly různé podoby tohoto slova. Jindy naopak zadáme slovo celé a přejeme si, aby se vyhledalo toto slovo a nikoli slova, která v sobě vzor obsahují: chceme například vyhledat slovo „čas“, ale nezajímá nás slovo „počasí“, které v sobě řetězec „čas“ obsahuje. V tomto případě zatrhněte rámeček Whole Words Only (pouze celá slova).
Vyhledávání se spouští tlačítkem Find Next (vyhledej další). Jak již název naznačuje, program prohledá text od pozice kurzoru (ve směru vpřed či vzad dle zadání) a zastaví se na prvním nalezeném výskytu řetězce, který označí jako blok. Po stisku tlačítka Replace (nahraď)se provede nahrazení nejbližšího nalezeného výskytu vzoru. Stisknete-li Replace All (nahraď vše), bude provedeno globální nahrazení hledaného výrazu druhým zadaným řetězcem. Tlačítko Done (uděláno) vyhledávání a nahrazování ukončuje.
Textový editor Wordworth umožňuje i speciálnější vyhledávání, než jen hledání pouhého textu. Všimněte si nyní cyklovacího gadgetu vpravo od rámečků Find What a Replace With. Výběrem některé položky ze seznamu obsaženého v tomto gadgetu lze upřesnit požadavek vyhledávání, resp. nahrazování. Za řetězec textu, který se vyhledává, se pak dopíše příslušný řetězec formátových informací. Lze například specifikovat font, jímž je psán hledaný výraz, resp. jímž se má napsat výraz nahrazující - volba Font přitom otvírá jen mírně modifikovanou podobu requesteru pro výběr fontu, s nímž jsme se již seznámili dříve - zde nastavíme požadovaný styl a klikneme nu tlačítko OK. Tak třeba volba hledání textu psaného tučnou kurzívou v pozici horního indexu přidá za hledaný řetězec kód „s:bi:s:h:“. Další možnosti jsou tyto: Hard Space (kód „s“) znamená pevnou mezeru, tj. mezeru, na níž se nesmí lámat řádek, speciální znak Palte Count (počet stránek) má kód „pc“, podobně znak Palte Number (číslo stránky) se značí „pn“, Paragraph Mark, čili znak konce odstavce, má kód „ “, tabelátor se označuje „ “, speciální znaky Updating Date a Updating Time (obnovující se datum a čas) mají kódy „ud“, resp. „ut“. Dále lze při hledání použít zástupné znaky, tzv. Wildcards - znak ?“ (Wildcard, otazník) se ztotožní s jakýmkoliv jedním znakem (například při zadání vzoru „bo?“ bude vyhledán řetězec „bod“, ale nenajde se řetězec „body“), znak „*“ (Wildcards) nahradí libovolný počet libovolných znaků. Opět mohu vřele doporučit vyzkoušení na libovolném vlastním textu.

Formát dokumentu
Tuhle poslední část formátování jsem vám už několikrát slíbila, takže - tady ji konečně máte. Dosud jsme mohli ovlivnit jen podobu jednotlivých písmen volbou fontu, stylu a pozice, styl odstavců (řádkování, odsazení od okrajů apod.), ale nezabývali jsme se formátem dokumentu jako celku.
Vyvolejte si requester Document příkazem Document... v menu Format. Levou část zabírá nastavení Page Layout, čili nastavení stránky. Size (velikost) udává formát stránky - zde lze zvolit buď některý ze standardních formátů, např. A4, nebo volitelný formát Custom. při volbě Custom (zákaznický) je pak nutno zadat požadované rozměry stránky do rámečků Width (šířka) a Height (výška) - všimněte si, že při volbě některého ze standardních formátů se tyto údaje vyplní automaticky, pokud jde o jednotky, v nichž lze rozměry zadávat, lze použít běžné jednotky „mm“, „cm“, „m“ apod. Volbou Facing Pages se nastavuje mód oboustranného tisku. Při této volbě je možné také zatrhnout rámeček Double Palte Spread (který je jindy zakrytý rastrem) – tato položka umožňuje umísťování grafických objektů přes obě stránky.
Ve skupině Margins (okraje) můžete nastavit okraje textu, tj. části papíru, za něž se nebude nic psát. Poznamenejme, že okraje nastavené pro jednotlivé odstavce se přičítají ke zde nastaveným okrajům stránky. Left přitom znamená levý okraj, Right, Top a Bottom znamenají po řadě pravý, horní a dolní okraj. O jednotkách jsme se již zmiňovali dříve. Při volbě oboustranného dokumentu (Facing Pages, viz výše) lze zvolit položku Mirror Margins Onto Left Pages (zrcadlové okraje na levých stránkách) - má svoji logiku dávat stejné vnitřní okraje na levých i pravých stranách, neboť jde obvykle o nastavení okrajů pro svázání dokumentu.
Skupina Columns (sloupce) umožňuje nastavit sazbu textu do více sloupců (nechcete si tisknout třeba školní noviny?) - údaj Number (počet) určuje počet sloupců na každé stránce dokumentu, Gap udávit vzdálenost mezi jednotlivými sloupci. Všechny sloupce jsou stejně široké.
Další možnosti nastavení vyvoláme tlačítkem Options... Objeví se okno Document Options, v němž můžete nastavit následující: Page Numbering (číslování stránek) nastavuje jednak styl číslování (Style) - zde si můžete vybrat mezi arabskými číslice, malými a velkými římskými číslicemi a malými a velkými písmeny latinské abecedy; Start At (začít na) přitom zadává číslo první stránky (třeba budete psát knihu a jednotlivé kapitoly budete ukládat jako oddělené dokumenty, takže číslování jejich stránek nebude vždy začínat jedničkou...). Ve skupině Date and Time (datum a čas) nastavte požadovaný formát data a času - tento formát se použije při vkládání aktuální nebo obnovujícího se data, resp. času. K dispozici je velké množství formátů data (různé pořadí údajů rok, měsíc, den), u času lze zvolit udání vteřin. dvanácti- nebo čtyřiadvacetihodinový čas, případně údaj dopoledne / odpoledne.
V souvislosti s číslováním jsme se již zmiňovali o hlavičkách a patičkách. Jde o prostor vyhrazený nad, resp. pod vlastním dokumentem nebo přesněji nad / pod textem na každé stránce. do tohoto prostoru se často umísťují údaje, které mají být na každé stránce, např. jméno dokumentu a jeho autora, datum a čas vyhotovení, číslo stránky a jejich počet apod. Ve skupině Headers and Footers (hlavičky a patičky) se nastavují právě údaje týkající se těchto částí dokumentu. Do rámečků Header Margin, Footer Margin (okraj pro hlavičku, patičku, tj. vyhrazené místo v horní resp. dolní části stránky) zapište, jak velké místo (výšku) chcete pro hlavičku a patičku vyhradit. Tento údaj je dostupný pouze při zatrženém rámečku Use Headers and Footers, v němž programu sdělujete, že hlavičky a patičky budete používat. Pak také musíte určit, zda se má hlavička a patička použít i na první stránce (rámeček Show on First Page) - první stránka se někdy využívá jako titulní a na takové by hlavička a ni patička být neměla, i když na ostatních stránkách je.
Pokud máte zatrženou položku Show Guides (ukazuj pomocné znaky) v menu View, uvidíte, že místo vyhrazené pro hlavičku bude na obrazovce ohraničeno tečkovanou čarou. Poznamenejme ještě, že okraje pro hlavičku nastavují vzdálenost horního okraje hlavičky od nastaveného horního okraje stránky, a nastavený horní okraj dokumentu vlastně udává také dolní okraj hlavičky: u patičky je tomu obdobně.
Myslím, že na závěr bych vám ještě měla prozradit, jak se do hlavičky u patičky píše -je to velice jednoduché: prostě myší kliknete do prostoru hlavičky a něco do ní píšete, případně můžete vložit nějaké speciální znaky, jak jsme se o tom zmiňovali na začátku; až skončíte, přesunete se do dokumentu opět kliknutím myši. Tak pěkně pište (třeba taky do redakce).

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS