Legion

Kdo to říkal, že v Polsku nevznikají žádné dobré hry? Já? Tak to pardon!

Zjednodušeně se dá říci, že na Amize posledni dobou platí to, že nejlepší hry, co se týká kvality, jsou anglické, po nich německé, Francouzské a italské. Pak je dlouho nic, následované hrami české provenience. Zase dlouho nic a pak hry polské. Občas se však objeví ona příslovečná výjimka potvrzující pravidlo. Ať je to už „BoulderDash3D“, „Ubek“, „Lazarus“ nebo právě „Legion“.
Snad až do prvních titulků - v řeči severnějších sousedů nic netušíme - anglosaský název, působivá animace rotujícího meče, skupinová fotka, zjevně inspirovaná Borisem Vallejo - všechno vysoce profesionální a v interlacu. A pak to přijde - „Nowa Gra“. Co se dá dělat, protože žádnou „Starow Gru“ nemáme, zvolíme tuto možnost.
A už je tu horizontální double-fieldový scrolling a zadávání jmen čtyř hráčů. V tomto místě po výborném úvodu se obvykle kvalita polských her láme prudce dolil, ale tentokrát to zatím pořád nepřišlo.
Pohled na krajinu, plynule scrollující přes čtyři obrazovky, vyrenderovanou pravděpodobně ve „Scenery Animatoru“, s poněkud násilně dokreslenými budovami a vlaječkami stále uneseme.

Jeden den prostého žoldáka
Zjišťujeme, že dostáváme legii (odtud název) pěti středověkých vojáků, z nich ne o všech by se dalo říci, že jsou lidského původu (ale co rasisti přece nejsme a srst po celém těle přijde třeba v tuhé zimě určitě vhod), s jídlem na patnáct dní a obrovskou chutí bojovat.
Vydáme první rozkazy. Seskupíme se v terénu do útočné formace, pozdvihneme řemdichy a kropáče u vydáme se na přesvědčovací návštěvu do první vesnice. Domorodci však něco museli určitě tušit, protože místo toho, aby nás vítali chlebem a solí, nabízejí nám k ochutnání olověné hroty svých cípů. My si ale strach nahnat nenecháme, zamumláme si pod vousy „máte co jste chtěli“ a schováme do vaků korálky a lesklé předměty - nadělovat se bude, ale něco jiného...
Kouzelník zadrmolí svá zaříkadla a z ničeho nic se na horizontu zvedne prach. Zvířený oblak se přibližuje a z blízka rozeznáváme roj termitů. Jsou jich snad statisíce. Doslova obsypali dřevěnou palisádu na obranu a s chutí se do ní pustili. Příšerné skřípá ní kusadel je slyšet ze všech stran. Konečně obranný val padl. Pevnost už není pevnost. Vřítíme se dovnitř jako jeden muž (Sorry, lady!).
A už je to hlouček po zuby ozbrojených obránců. Udělíme rozkazy a barbar uchopí svou desetikilovou bojovou palici hustě osázenou kovovými hřeby. Zvedne ji vysoko nad hlavu a...
[následující odstavec obsahoval vylíčení brutality nad únosnou mez a proto byl zcenzurován]
...všude se rozhostilo vražedné ticho. Přestože boj netrval ani půl hodiny, neexistuje nikdo, kdo by se nám ještě postavil na odpor. Tři z našich bojovníku jsou jen lehce zraněni - nepřátelé byli amatéři!
V postranní ulici nacházíme krčmu, kde se rozhodneme přespat. Losem si rozdělíme přes noc stráž a usneme spánkem spravedlivých...

Další strategie, nevybočující z řady
Hraje v určitých chvílích přepínána z mapy do isometrického pohledu zblízka s taktickou části hry. V tom případě ovládáme jednotlivé bojovníky sami.
Nechybí magie, doplňování energie, vybavování lepšími a lepšími zbraněmi, špionáž a všechny ty nezbytnosti nerozlučně patřící ke klasické strategii.
Nehraje se v reálném čase, ale na kola (turns). Hudba je vynikající a rozhodně vhodně vybraná.
Pokud to takhle půjde s polskými hrami dál, je naděje, že co se týče her, už ani jiné státy nebudeme potřebovat. Škoda jen, že autoři tvrdošíjně ignorují Babylonskou aféru a neustále se brání představě, že by snad mohly existovat i jiné jazyky než je Polština.

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS