Miami - INTERNET NA AMIZE SNADNO A RYCHLE

Na těchto stránkách vám představíme nový TCP/IP balík pro připojení na Internet. Již před časem se objevila demoverze a nyní byla vypuštěna první veřejná verze, která však ještě není určena pro distribuci.

Co se týče požadavků, funguje Miami na Amize se systémem 2.04 a vyšším a vyžaduje MUI alespoň verze 3.3. Miami není napsáno od základů, ale autor použil pro TCP/IP zdrojového kódu z NetBSD, známé distribuce UNIXU.

Miami je shareware
Miami je shareware, jeho registrační poplatek je 35 dolarů, to je něco málo přes 1000 korun. Neregistrovaná verze je omezena vždy na jednu hodinu „online“. Tedy pokud se připojíte na Internet, spojení se vždy po jedné hodině rozpojí. Dále jsou tu ještě některá další omezení jako například omezení počtu telefonních čísel na tři.
Program se registruje přes Internet. Nejprve zašlete žádost o registraci. Poté dostanete přiděleno osobní registrační číslo které následně použijete k získání klíčku (také po Internetu).

Proč Miami
Možná si řeknete, proč Miami, když tu je AmiTCP a AS225. AS225 není přístupné všem, pouze majitelům Surfer Packu. AmiTCP je také shareware, ale jeho konfigurace byla až donedávna po vzoru UNIXU přes množství konfiguračních souborů a příkazů. Navíc AmiTCP umí mnoho služeb, které obyčejný člověk, připojující se k internetu jen jako klient, nevyužije. Miami je naopak pro onoho obyčejného člověka a (prý prozatím) podporuje pouze klientské připojení přes modem či připojení přes nullmodemový kabel k jinému počítači. Jiné druhy jako PLIP či Ethernet nejsou podporovány.
Aby nebylo nutno přepisovat všechny programy, je Miami plně kompatibilní s dokumentovanými vlastnostmi AmiTCP. Všechny programy, které fungují pod AmiTCP, budou fungovat i pod Miami. Tedy až na jeden, a to telnet z AmiTCP. Prý proto, že využívá některé nezdokumentované vlastnosti AmiTCP. Buď můžete používat jiný telnet, nebo použít část AmiTCP pod Miami. O podrobnostech se rozepisovat nebudu, vyžadovalo by to delší vysvětlování. Prý se pracuje na vývoji vlastního telnetu.
Jak jsem již napsal, Miami nepodporuje žádné servery (tedy možnost spojit se z jiného počítače na ten váš) kromě dvou: Finger démona, který umožňuje zjistit informace o vaší osobě pro jiné lidi a Ident démona, jež umožňuje identifikovat vaši osobu a který je vyžadován některými službami.

Instalace
Miami vlastně kromě konfigurace žádnou instalaci nepotřebuje. V archivu je několik málo programů, které zkopírujete do adresáře na harddisku. Nejsou potřeba žádné assigny ani nic podobného.

Konfigurace
Opravdu největší zbraní Miami je jeho jednoduchá konfigurace. Bud jej můžete konfigurovat podobně jako každé jiné TCP/IP, nebo si nechat vše nakonfigurovat automaticky.
Filozofií Miami je, aby uživatel musel zadat co nejméně údajů a tedy aby program jich byl schopen zjistit sám co nejvíce. To zahrnuje nejen číselnou adresu počítače, ale i nameservery, gateway a jméno počítače, na kterém Miami běží.

Automatická konfigurace
Ta probíhá tak, že spustíte program MiamiInit, jemuž zadáte typ modemu a případně změníte některé řetězce.
Pak zadáte telefonní čísla vašeho poskytovatele. Následuje volba typu připojení (CSLIP, SLIP nebo PPP), adresy (statické nebo dynamické). Pokud máte statickou adresu, je nejlepší zvolit „statická“ a vepsat ji. Program ji totiž nemusí vždy zjistit.
Nakonec zadáte jméno a heslo. Poté se již zobrazí spojovací okno. Nejprve řeknete programu, že má vytočit číslo kliknutím na „Dial“. Až se vám objeví výzva k zadání jména, kliknete na tlačítko „Send login ID“ a při výzvě k zadání hesla na „Send password“. Program si zapamatuje, kdy jste co posílali a až bude volat sám, bude posílat řetězce ve správný okamžik.
Dále se pokouší ověřit vaší adresu, najít nameservery apod. Pokud všechno proběhlo v pořádku, obdržíte hlášení o úspěchu. Jinak se dozvíte příčinu, proč se spojení nepovedlo. Já jsem například zkoušel, zda je program schopen sám zjistit naši statickou adresu. Po spojení se o to pokoušel, ale za chvíli to vzdal s tím, že se mu to nepovedlo a ať se ujistím, že nemám statickou adresu.
Nakonec je zjištěná konfigurace uložena do souboru, který naimportujete z vlastního Miami pomocí položky v menu. Pak už jen kliknete na tlačítko „Online“. V případě, že vše funguje, můžete nastavení uložit jako implicitní, nebo pro něj vytvořit ikonku. Dále je možno vytisknout informace na tiskárně. Zde se mi nelíbila jedna věc: Tato možnost je normálně zapnutá, takže pokud si toho člověk nevšimne a nevypne ji, program se pokouší tisknout.
Zjištěná konfigurace je uložena do souboru, který se poté do Miami naimportuje. MiamiInit zatím nepočítá s mnoha „podrazy“, které se mohou vyskytnout, ale většině lidí by měl pomoci jednoduše nakonfigurovat Miami.

Ruční konfigurace
Nepoužíváte-li spojení přes modem nebo MiamiInit nefunguje, musíte nakonfigurovat Miami ručně. Jak vidíte na obrázku, po levé straně okna Miami je ListView s různými částmi konfigurace.
Tak postupně nastavíte parametry sériového portu, protokol (SLIP, CSLIP nebo PPP) a adresy, parametry protokolu apod.
Dále si nastavíte dial script. Tento můžete opět vytvořit automaticky podobně jako při automatické konfiguraci. V sekci „Database“ se editují databáze obvykle obsažené v různých souborech jako přiřazení portů službám, známé počítače (jejichž číselná adresa se potom zjistí bez dotazu nameserveru) a další.
Zvláště zajímavou částí jsou „Events“. Zde můžete přiřazovat jednotlivým událostem (Start, konec. ...) ARexxové programy.
Používáte-li místo modemu sériový kabel mezi počítači, stačí pouze v nastaveních modemu zapnout „null modem“.
Nastavení můžete vyzkoušet přímo kliknutím na tlačítko „Online“. Pokud funguje, uložíte ho z menu jako „Default settings“. Chcete-li mít více různých nastavení, je možno nastavení uložit pod nějakým jménem a později jej opět nahrát.
Další možností při ukládání je vytvoření ikony pro nastavení, takže lze mít na WorkBenchi několik nastavení pod různými ikonkami.
Nastavení jsou ukládána ve formátu IFF, nikoli jako textový soubor. Ovšem lze je jako textový soubor vyexportovat. Tak si například poskytovatel Internetu může vytvořit jednoduchý skript, jenž generuje takovéto textové soubory pro jednotlivé uživatele, kteří si je potom pouze naimportují a nemusí si nic konfigurovat.

Dokumentace
Dokumentace k programuje ve formátu AmigaGuide. Kromě obecných informací o programu obsahuje poměrně dobrý popis jednotlivých položek při konfiguraci.
Program používá bublinovou nápovědu MUI, takže nemusíte listovat v manuálu, ale prostě jen najedete nad příslušnou položku myší a chvilku tam zůstanete. Tato nápověda je samozřejmě stručnější než v manuálu a dosti často se dozvíte věci jako „Toto nastavení je nejlépe nechat v poloze Auto“.

Praktické zkušenosti
Doma mám PC na kterém běží mimo jiné i Linux. Pro jeho vzájemné propojení s Amigou používám AmiTCP, nyní jsem chtěl vyzkoušet také Miami. Nakonfiguroval jsem vše, ale stejně se mi nepodařilo spojení rozchodit. Pokud jsem klikl na gadget „Online“, Miami se spustilo a ping na moji vlastni adresu normálně fungoval, takže vše běželo v pořádku. Pokud jsem však chtěl pingnout nebo udělat cokoli jiného do PC, ping mi hlásil „Cannot assign requested address.“ Možná by neškodilo do manuálu přidat něco jako „Troubleshooting“. Zkusím napsat autorovi, možná je chyba na mé straně.
Dále jsem zkoušel Miami u nás v redakci se SpiNetem. Všechno proběhlo dobře, až na malé problémy způsobené testovaným modemem. Alespoň jsem Miami trochu prozkoušel. Povedlo se mi napoprvé bez problému nakonfigurovat jak připojení po SLIPu tak po PPP. Tedy až na to, že jsem musel uvést naši IP adresu, ale to bych tomu prominul.
Program si všechno (default gateway, nameservery, doménu, své jméno atd. zjistil sám). V News na Internetu se objevilo pár lidí, kterým prý nefunguje dobře automatická detekce nameserverů. Musí se do konfigurace doplnit ručně.

ARexx
Miami má i svůj ARexxový port. Zatím je možno používat pouze několik mílo příkazů pro zjištění, zda je Miami online, jeho zapnutí či vypnutí a pro změny v konfiguraci.

Co se mi nelíbí
Je trochu nepříjemné, že kromě Miami si musíte stáhnout ještě další programy jako telnet, ftp nebo základní ping, žádné se nedodávají.
Dále chybí podpora SANA-II zařízení. To znamená, že zatím si můžete připojit Amigu pouze vestavěnými ovladači sériového portu (SLIP a PPP) a nikoli po Ethernetu ne po parallelu (i když po paralelu lze stejně zatím propojit jen dvě Amigy).

Budoucnost
Miami je stále ve vývoji. To, co máme možnost posuzovat, je pouze první verze se kterou autor vyšel na veřejnost. Hlavními plánovanými vylepšeními jsou přidání příkazů ARexxového portu, dodávání utilit (vlastního telnetu), podpora SANA-II, podpora ISDN aj.

Kde vzít Miami
Verze, kterou jsem testoval, je k dispozici v adresáři Miami na anonymním ftp ftp.nordicglobal.com a jmenuje se Miami10.lha. Možná, že v době kdy tento článek vyjde, už bude verze nová, která se bude jmenovat jinak. Miami má také svoji WWW stránku na www.nordicglobal.com/Miami.html.

Závěr
Pokud autor splní všechny sliby a dopíše Miami, vznikne zajisté špičkový software pro klientské připojení na Internet, který bude moci směle konkurovat programům nejiných platformách.

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS