Monument V2 DesignerTomáš Lebr
Jednou z novinek letošního jara až léta byla nová verze známého titulkovacího
programu Monument Designer. Díky firmě ProDAD a jejího distributora v ČR, firmy
IS Electronics z Ostravy, vám můžeme přinést recenzi jak na samotný program, tak
i na verzi doplněnou o možnost spolupráce s kartou VLab Motion. Následující text volně navazuje na článek Luboše Němce „ProDAD a jeho
produkty“, publikovaný v minulém čísle. V něm se můžete seznámit s celou šíří
produkce této dynamicky se rozvíjející firmy. Monument Designer - verze pro všechny Amigy
Nejprve několik základních informací. Pro spuštění je potřeba minimálně
Amiga s Workbenchem 2.0, procesorem 68020, 4 MB Fast RAM a 1 MB Chip RAM. AGA
chipset není podmínkou, nicméně lze jen doporučit. Stejně jako procesor 68030, 8
MB Fast RAM a 2 MB Chip RAM. Čili „dvanáctistovka“ s příslušně nadupaným
Blizzardem stačí pro poloprofesionální práci. Nedovoluje však obvykle použít
grafickou kartu pro 24 bitovou grafiku, zůstává občas poměrně nepříjemné omezení
na 256 barev. Amiga 2000 naproti tomu narazí na pomalý přenos grafických dat do
karty přes Zorro II sběrnici. Člověk občas neví, co dřív vylepšit. Celkový přehled
Monument Designer je v první řadě určen na vytváření titulků. To jest textu,
obvykle běžícího libovolným způsobem přes obrazovku v nejvyšší dosažitelné
kvalitě, dané možnostmi hardwaru. Doplnění jednoduchou animací nebo potažení
písmem texturami program zvládne - nedosahuje však úrovně specialistů v této
oblasti.
Filosofie práce s programem je podobná programování. Připravíme si objekty na
jednotlivé stránky, seřadíme je na časovou osu, opatříme efekty (stíračky,
rolování) a spustíme - nejprve hrubý náhled, jsme-li s výsledkem spokojeni, pak
definitivní výpočet a záznam na pásku nebo export. Síly vašeho počítače určuje
přestávky a to, co vidíte na obrazovce při editaci. Případně hlášení o
nedostatku paměti pro požadovanou operaci.
Základní ovládacím prvkem je stránkový editor - sem se zadává text, vytvářejí
grafická okna a importují obrázky. Odsud také řídíte, jaký budou mít titulky
podklad a zda jimi bude prosvítat (což vypadá skvěle a levné genlocky to
neumějí).
Základním kamenem titulkování je práce s písmem - v dnešní době jsou
samozřejmostí písma vektorová ve formátu Intellifont. S nezávisle nastavitelnou
výškou a šířkou písmen, doplněná o možnost ruční editace prostrkávání
(kerningu). Nejen ve vodorovném, ale i ve svislém směru (!) a poněkud
komplikovaně i otočené. Součástí dodávky jsou tři diskety s fonty - bez češtiny,
navíc nijak valné typografické kvality. Vlastníte-li originální Intellifonty od
Compugraphics, vypadají o poznání lépe. Běžně prodávané české fonty samozřejmě
fungují také. Pro malé velikosti se lépe hodí fonty bitmapové, mimochodem zrovna
standardní systémový font proDAD/16 se docela povedl.
Písmo je možné algoritmicky modifikovat a získat tak různé kurzívy a tučnost.
Výsledek je sice horší než regulérní tučný nebo kurzívní řez, v nouzi však
postačí. Mnohem lépe dopadá vytváření obrysů a stínů, směr a sytost volně
definovatelné. Efektní titulky můžete vygenerovat pomocí funkcí pro perspektivu.
Nápis můžete vyplnit daným vzorkem, zcela stejně jako v kreslících programech.
Na rozdíl od nic máte nad vyplněním větší kontrolu - po jednotlivých znacích,
roztáhnout na celý nápis nebo na nejvyšší písmeno atp. Několik zvláště
podařených textur přiloženo.
Nezbytnou součástí aplikace tohoto typu jsou grafické objekty - různé rámečky,
obdélníky apod. Parametry nastavitelné, možnosti široké, přečtěte si v manuálu.
Časopis není nafukovací, originální manuál má 160 hustě potištěných stran a
ještě kus na disketě. Poměrně značné možnosti nám nabízí práce s barvami zvláště
pak vytváření barevných přechodů, včetně méně často vídaných trojbarevných.
Stejně jako u textur, i zde nám výrobce připravil několik pěkných ukázek.
A nakonec se dostáváme k jádru programu - timeline neboli časové ose. Zde
nastavujete kdy a jak dlouho se nápis objeví, jakým způsobem přijede a odjede.
Sem se také umísťují efekty stmívačka a roztmívačka, rolování a případně efekty
vytvářené podporovanými genlocky Neptun a Sirius II (to jsme zatím nezkoušeli).
Zbývá několik informací, které se mi nikam jinam nevešly. Uživatelské rozhraní
vychází ze systémového, je však doplněno o roletová tlačítka a několik dalších
nestandardních ovládacích prvků. K dispozici je nekontextová nápověda ve formátu
AmigaGuide.
Prostřední myší tlačítko se používá pro přesun objektů. Export a import zvládne
běžné amigácké formáty ILBM, a také načtení ASCII textu, bohužel nikoli JPEG,
TIFF, GIF nebo PCX, případně datatypem podporované formáty. Naše zkušenosti
A co jsme zjistili při provozu? Kromě velmi sympatické věci, že chci-li
větší rozlišení grafiky, prostě si ho zapnu a nemusím titulky předělávat (MD to
udělá za mě), narazíte poměrně brzo na hardwarové možnosti vaší Amigy.
Mimochodem, nezáleží na typu. Zapneme-li si báječně jemné rozlišení SuperHires,
vyhlazování hran (antialiasing), trochu více barev, přidáme textury a trochu
divočejší podklad, Amiga nestíhá přehrávat nebo dojde paměť. Řeší se oklikou -
export hotových obrázků ven a použít jiný program, vhodná je třeba clariSSA.
Máte-li tu možnost, je řešením i video řízené přes ARexxový port a nahrávající
jednotlivé snímky, například z programu ADPro.
Druhé závažné omezení se týká barevnosti. Máte-li grafickou kartu, bez problémů
využijete 15, 16 i 24 bitovou hloubku. Na nerozšířené AGA Amize zůstává omezení
na 2Š6 barev. S ECS chipsetem dokonce jen na 32 v nízkém rozlišení, což je téměř
nepoužitelné. MD se sice snaží, ale rozlišení lowres je příliš hrubé na to, aby
se mohl uplatnit antialiasing, v hiresu máme zase málo barev.
Obvykle používané řešení, módy HAM a HAM8 program nepodporuje - podle autorů je
to nerealizovatelné v reálném čase (mají pravdu, speciálně má-li se objekt
pohybovat). Nejste-li tedy spokojeni s dosaženou kvalitou, nezbývá než export ve
24-bitech a dopracování jinde (viz výše). Je-li problém s nedostatkem paměti,
pomůže občas virtuální paměť. Funguje i na Amigách bez MMU. Ve 256 barvách
můžete vcelku bez problémů využívat statickou grafiku i digitalizované
fotografie. Rozdíl mezi TrueColor a 256 barvami stěží postřehnete. Poměrně dobře
dopadají i animace kompletně kreslené na počítači.
Barevné přechody a průsvitnost dopadají všelijak, zvláště ubíráte-li dále
množství barev. V podstatě nepoužitelný je tento stupeň barevnosti pro některé
typy animací kreslených na papíře a snímané kamerou s digitizérem nebo pro
animace renderované například v Imaginu. „Žijící“ barevné mapy působí značně
rušivě. Závěr
Co tedy říci závěrem? Především se omlouvám za předchozí frázi, ale lepší
formulaci se mi nechce vymýšlet. Monument Designer rozhodně není program
neomezených možností. V běžném videostudiu při tvorbě klasických titulků však
výrazně zvýší produktivitu práce, zejména ve srovnání s DPaintem a podobnými.
Připomeňme, že titulků střízlivého typu, na náročnější kreace bude nutní
spolupráce s dalšími programy. Srovnání se Scalou MM je poněkud problematické -
v ní se titulky také dají vytvářet, ovšem obsluha je poněkud těžkopádní. Díky
multimediálnímu charakteru programu je však můžete doplnit například o hudbu
nebo zvukové efekty, což v MD nejde. Verze pro VLab
Po pravdě řečeno, nedokázal jsem si představit, jakým způsobem se dá poměrně
složitá aplikace včlenit do jiného, stejně složitého, v tomto případě do
střihacího a ovládacího programu MovieShop. Možnost udělat program jako
operátory pro generování titulku se přímo nabízí, na druhou stranu by se tím
zkomplikovala obsluha a editace. Přitom se naopak projeví výhody druhé možnosti,
komunikace pomocí message portu nebo sdílené paměti. Autoři nakonec zvolili
kombinaci obou variant. Titulkovací program se spouští samostatně, dříve než
MovieShop. Při startu si MS vytvoří komunikační port a do Designeru (čekajícího
v pozadí) se přepínáme kliknutím na příslušnou část TimeLine a tlačítkem Edit.
Výslovně je zakázáno přepínat obrazovky kombinací levá Amiga + M. Tento postup
se mi zdá poněkud komplikovaný. Nicméně funguje. Spojit dohromady dva samostatné
programy je oříšek i pro zkušené programátory. Uvidíme, zda další verze přinesou
nějakou podobu přímého zaintegrování do MovieShopu.
Zatím postup vypadá tak, že se přepnete do čekajícího Monument Designeru,
vyrobíte si titulky jak jste zvyklí z obyčejné verze, přepnete se zpět a necháte
si přepočítat timeline v MovieShopu (tam je pouze odkaz a vymezený časový úsek).
Náš závěr zní: Monument Designer je asi o deset tříd lepší než původní
titulkovací operátor. Pochopitelně. Máte-li však pomalý disk (komprese 70% a
méně, tj. všechny IDE a pomalé SCSI), narazíte na těžko odstranitelný problém s
JPEC kompresí. Tenké čáry a ostré hranice barev se nedají příliš zkompresovat -
obrazová data pro nevhodně navržený titulek vám buď počítač nestihne přečíst z
disku nebo se, mu je dokonce ani nepodaří „protlačit“ skrze sběrnici do karty.
Vzhledem k faktu, že karta neumí dnes už zcela běžnou dynamickou změnu
kompresního poměru v závislosti na množství dat, obcházíme toto omezení obvykle
ručním rozmlžením. Někdy stačí zapnout silnější vyhlazování hran.
Z předchozích dvou odstavců by neměl vzniknout dojem, že při titulkování člověk
neustále laboruje a modlí se, aby to tentokrát fungovalo. Jak problém komprese,
tak přepínání jsou záležitost v podstatě okrajové, kterým se snadno vyhnete.
Všechny ostatní funkce. včetně přisvětlení a průsvitnosti objektů pomocí alfa
kanálu samozřejmě fungují. Jako podklad můžete používat jak záznam na disku, tak
importovanou grafiku nebo zadanou barvu. Speciálně více průsvitný text na méně
průsvitném pozadí plus reálný podklad vypadá výborně. Koneckonců stačí se občas
inspirovat televizí. Nepotřebujete-li operace provádět v reálném čase, můžete
peníze určené na genlock klidně propít v nejbližší hospodě. Nebudete ho
potřebovat. alespoň na titulkování ne.
Obě verze umějí ještě jednu kouzelnou věc - docela slušně tisknout obaly a
popisky na videokazety. Když už titulky dají tolik práce, proč je rovnou
nezužitkovat vícekrát?
Monument V2 Designer |
Hodnocení: 9,0 z 10 |
Autor: ProDAD |
Cena: 7.990,- Kč |
Typ: komerční |
Zapůjčil: IS
Electronic |
+ |
výborná kvalita výstupu;
nezávislost na grafickém rozlišení; snadná obsluha; export umí alfa kanál |
- |
velké nároky na hardware;
vůbec neumí HAM ani HAMB; malé možnosti importu a exportu |
Vytlačiť článok
Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.
Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing
none
|