OctaMed SoundStudio V1

OctaMed je již dlouho synonymem pro kvalitní tracker s velkými MIDI schopnostmi. V poslední době ale pomalu začal jako tracker ztrácet, zvláště ve srovnání s PC konkurencí zde byl velký handicap v podobě čtyř (popřípadě osmi) kanálů.To je už ale minulostí, neboť je zde OctaMed SoundStudio se svými 64-mi kanály a podporou tří zvukových karet.

OctaMed
Ale začněme tím obecnějším. OctaMed se dodává ve dvou verzích, a to disketové, která je i s manuálem (je mnohem dražší), a v CD verzi. která má manuál jako amigaguide soubor přímo na disku. Osobně vlastním CD verzi, která mne, díky slevě u Aminet Setu 4, přišla na směšných 28 liber, a proto budu hovořit o ní. Takže, kromě samotného OctaMedu ve čtyřech jazykových mutacích (čeština samozřejmě chybí), dokumentace a dalších pomocných souborů sc na CD nachází 99 MB samplů (to abyste měli s čím začínat) a 369 MB modů. midů, medů a s3m (to abyste se měli kde inspirovat). Dále se na CD nachází něco málo (2 MB) utilit pro ulehčení práce s OctaMedem. Jedná se hlavně o Play16, neboli přehrávač všech možných samplů, dále o Mid It!, což je konvertor z MMD0 a MMD1 (starší OctaMedové formáty) do MID, a AMFC, neboli Amiga Music File Convertor, převodník různých hudebních formátů (zvláště těch starších, typu MOD, OKT, StarTrekker apod.). Myslím, že tyto programy asi moc nevyužijete (snad až na Play16), neboť export do SMF souborů zvládá OctaMed sám a na konvertování existuje spousta lepších a novějších programů.
Celé CD je koncipováno tak, aby nebyl žádný problém spustit OctaMed přímo z něj, tedy žádná instalace, stačí zmáčknout jednu ikonu na přesměrování assignů a druhou ikonou spustit SoundStudio. Pokud svoji práci v OctaMedu skončíte, je zde ještě jedna ikona, která vrátí assigny tam, kam patří. Takže kdo má rád uživatelsky příjemné prostředí, bude se SoundStudiem spokojen.
Jen tak mimochodem, bez CD OctaMed nespustíte, neboť vyžaduje jeden opravdu velký soubor (35 MB). Smůla piráti, co? OctaMed by tedy byl spuštěn a na první pohled zjistíte, že se toho od verze 6 zas tak moc nezměnilo. Zdání klame a stačí se podívat na menu, abyste zjistili, že nového je tu opravdu mnoho.

OctaMod
Tak začněme tím, pro většinu z Vás nejdůležitějším mixovaným módem. Jak již bylo jednou řečeno, zvládne SoundStudio zároveň 64 16-ti bitových kanálů (má to jedno omezení, ale o tom až později). A vzhledem k tomu, že normální zvukový výstup Amigy není schopen takový výkon „utáhnout“, má SoundStudio velkou podporu zvukových karet. Kdo tedy není spokojen s osmibitovým výstupem, může použít čtrnáctibitový (zde získává OctaMed velké plus, neboť podporuje CyberSound kalibraci zvukových obvodů Amigy; pokud nevíte o co jde, odkazuji Vás na DeliTracker, kde se objevila poprvé) výstup Amigy, či šestnáctibitový zvuk Toccaty, Maestra, nebo Delphiny (jedná se o novou zvukovou kartu s DSP procesorem, který ale není pro mixování využívána - důvodem je nejspíš ta skutečnost, že Delphina nemá paměť a při plném zatížení OctaMedu by se muselo přes sběrnici posílat 5,5 MB dat za sekundu, což je asi dost). Jestli vám to nestačí, můžete si Vaši skladbu „vyrenderovat“ do osmi-, či šestnáctibitového samplu. Záporem OctaMedu je skutečnost, že nepodporuje AHI (jakýsi zvukový CyberGraphX, více o AHI až někdy jindy) a že tudíž nebude možno OctaMed používat s novějšími zvukovými kartami (HyperSound 32, případně na ABOXu). Je to nejspíš dáno tím, že AHI se objevilo jen o něco dříve než OctaMed, možná se podpory dočkáme v novějších verzích. Ale konec tlachání o zvukovkách (kolik z Vás nějakou má?), podívejme se na mixovací rutinu podrobněji. Jak již bylo řečeno, jde o 64 kanálů, všechny jsou plně stereofonní (panning), můžete používat DSP efekty, a to echo, křížové echo a stereo separaci. U echa si můžete nastavit čas a velikost, stereo separace dělá zvuk plastičtější. Mixovací frekvenci můžete nastavit až do 65 kHz, počítač vždy ukazuje. kterou sekvenci právě používá (nastavená a používaná se mohou lišit), můžete měnit velikost bufferu pro mixování (má význam při hraní s MIDI, nebol mixované stopy jsou přehrávány s menší pausou, která právě záleží na velikostí bufferu) a dále můžete zapnout „smoothing“, čímž docílíte, že zvuk je čistší (asi jde o interpolované mixování, což znamená, že pokud používáte na 68030/50Mhz více než 4 kanály, tak smoothing raději vypněte). Další výhodou oproti starému osmikanálovému módu je to, že nyní můžete používat synthetické nástroje nejen ve čtyřkanálovém módu, ale, jak už jste asi pochopili, můžete v mixovaných módech používat i MIDI. Další výhodou je možnost používat samply delší než 128 kB, editace neprobíhá v pouhých třech, ale v šesti (tři klasické plus dvě nižší a jedna vyšší) oktávách, objevily se i nové efekty, kromě panningu můžete např. přehrávat sampl pozadu pomocí jednoho jediného příkazu, nastavování smyčky (looping) podporuje i jiné než sudé hodnoty a máte možnost použít Ping-Pong loop. Mixovací mód má ale i své nevýhody: už ve starém OctaMedu byl v osmi kanálech problém s hlasitostmi. Tento starý problém sice dnes již zmizel, ale objevil se zde nový, u 16-ti bitových samplů můžete používat pouze hlasitost o hodnotách 64, 32, 16, 8, 4, 2, 1 a 0.
Dalším neduhem mixovaného módu je nemožnost využívat Auru (ani jako sampler!). Zde si neodpustím srovnání se Symphonií (vlastně jediný program, který se s OctaMed může měřit): Symphonie sice zvládne víc kanálů, ale jde o mono kanály, stereo musíte dělat stejně jako např. v Protrackeru - zapsat stejnou stopu do dvou kanálů.
Smoothing: Symphonie má sice Oversampling, ale zní vysoce nepřesvědčivě, zde tedy vítězí SoundStudio.
DSP efekty: zde vítězí Symphonie na celé čáře, nejenže má více efektů než OctaMed, ale dokonce má efekty programovatelné a nemusí působit na celou skladbu, ale třeba pouze na jednu notu.
16-ti bitové samply: zde Symphonie opět vítězí - s 16ti bitovými samply nejsou žádné problémy, nejnovější verze (2.4 f rel 2) už dokáže načítat i AIFF samply.
Podpora zvukových karet a harddisk recordingu: Symphonie sice zvládá harddisk recording, ale zatím nepodporuje žádnou zvukovou kartu, zde vítězí OctaMed. A jaký je tedy závěr tohoto srovnání? Symphonie sice zvládá víc věcí, ale tím, že podporuje pouze zvukový výstup Amigy svůj náskok ztrácí. Ono je to jako když nacpete drahé autorádio a kožené sedačky do trabanta: zevnitř to vypadá sice hezky, ale jede to pořád stejně hrozně (no, zas tak špatné to se zvukem Amigy není).

OctaMad
Ale dost řečí o mixovaném módu, podívejme se, co je v OctaMedu ještě za novoty. Jednou velmi zajímavou věcí je podpora komunikace s okolím. Jedná se o nový efekt 2Dxx. Ke každému tomuto xx si můžete nastavit činnost, kterou má OctaMed provést, a to at už se jedná a spuštění ARexxového skriptu, pro vedení některého OctaMedového příkazu nebo klidně i spuštění nějakého úplně jiného programu. Dovedeno ad absurdum to znamená, že si můžete pomocí tohoto efektu „nasázet“ do vašeho oblíbeného módu celou startup-sekvenci a mód potom uložit jako spustitelný a používat ho při startu počítače (větší užití bude mít tento příkaz spíš jako synchronizace zvuku a obrazu - spouštění animací apod. ).
Další důležitou zprávou je, že se do OctaMedu vrátil zpět notový zápis. Ten byl notně vylepšen proti verzi 5, kdy se objevil naposledy, prakticky s ní má společné jen to, že jde o noty. Můžete si zvolit jakékoliv tempo (oproti 4/4 a 3/4 ve staré verzi) a vůbec máte mnohem větší možnosti nastavení než dříve. Tento notový zápis se sice nemůže rovnat s klasickými notátory, ale musíte si uvědomit, že OctaMed je v první řadě tracker - na noty si pořiďte DeLuxe Music II.
Dále je zde spousta dílčích vylepšení, kterých si na první pohled sice nevšimnete, ale které velice usnadňují život. Jde například o to, že SoundStudio si alokuje zvukové kanály teprve v tom okamžiku, kdy je doopravdy potřebuje. Toto využijete hlavně tehdy, když máte spuštěny dva hudební programy zároveň (což já mívám docela často). Další z těchto „drobností“ je to, že SoundStudio konečně ukládá standardní cesty (nebo jak byste přeložili default paths?) a nemusíte se tedy promačkávat spoustou adresářů, než najdete, kde máte svoje mody. Abyste si pořádně užili mixovacího módu, máte možnost do OctaMedu importovat S3M a FastTracker 1 moduly. Možnost importu XM (FastTracker II) modulů bohužel chybí, nebol OctaMed nezvládá některé věci, které umí FT2.
Další příjemností, kterou můžete v OctaMedu najít, je otevření shellového okna přímo na jeho obrazovce (samozřejmě, že z Workbenche můžete udělat to samé, ale zde stačí zmáčknout jednu položku v menu a můžete pracovat v CLI).
Ještě jedno velké plus je v OctaMedu k nalezení, jedná se o naprosto dokonalý způsob editace. Nemyslím teď zápis not, ten je klasicky trackerový, žádné variace na MusicLineový způsob, ale jde mně např. o to, že pro práci (kopírování apod.) s bloky, stopami apod. je speciální buffer pro každou oblost, což dříve nebylo. Dále je zde vynikající menu pro práci s transponováním not a pro záměnu not, kdy si můžete označit všechny stejné noty (např. C-3 01000), které můžete nahradit jinou notou a nemusíte to přepisovat v celé skladbě ručně.

OctaMid
A teď něco o MIDI. Jako čerstvý vlastník Korgu Poly 800 a nefunkčního MIDI interface se předem omluvím, že nebudu zabíhat do přílišných detailů, nebol jsem je zatím neměl možnost vyzkoušet. Ale k věci: zatímco ve starém OctaMedu, pokud jste chtěli nastavit MIDI efekt, museli jste tak udělat pomocí příkazů 00, kterým jste určili, který MIDI efekt (hlasitost, modulace, panning...) chcete měnit a 05, který znamenal hodnotu. Toto řešení ale zabíralo dva řádky a někdy je to bohužel mnoho. V SoundStudiu je tomu konec, nebol příkazy 31xx-3Fxx byly vyhrazeny pro správu těchto MIDI efektů. V okně controller commands si můžete nastavit co budou příkazy 31-3F znamenat a ve skladbě potom pomocí xx určíte hodnotu, což zabírá jeden řádek namísto dvou (ten jeden řádek se může někdy hodit, nemyslete si. Ono se to dá udělat i jinak, neboť OctaMed zvládá více efektů na notu, ale popsaná cesta je jednoduší). Další novinkou z MIDI oblasti je možnost používat Amigu v MIDI slave módu, tedy v případě, že máte doma dvě Amigy, můžete používat osm kanálů. Alespoň něco takového je psáno v manuálu, osobně mně smysl není zcela jasný, neboť nevím, proč používat druhou Amigu na další čtyři kanály, když jich jedna zvládne čtyřiašedesát. Ledaže máte domu dvě pětistovky, které by výkonově mixovací mód nezvládaly, ale kdo má A500, asi si nekoupí SoundStudio. Pokud se nemýlím, je to z novinek o MIDI to nejdůležitější (OctaMed toho samozřejmě zvládne víc, ale to zvládal už dávno), pokud jsem na něco zapomněl, omlouvám se, ale jak již bylo řečeno, MIDI není zatím moje parketa.

OctaMyd
Tím tvrdým Y jsem chtěl nenápadně naznačit, že se teď bude mluvit o chybách, nebol ani OctaMed není 100% bug free. Pořadí chyb není podle důležitosti (tak se snad chyby ani seřadit nedají), ale podle toho, jak jsem si na ně vzpomněl. Takže: pokud máte nastaven autosave a OctaMed se zrovna rozhodne, že se bude ukládat, zatímco vy se rozhodnete, že se bude načítat, tak se SoundStudio zhroutí (pochybuji, že se přesně trefíte, ale mně se to už jednou povedlo, jinak bych o té chybě nevěděl). Další chybou je, že pokud jste v mixovacím módu a načítáte starý čtyř-, nebo osmikanálový mód, většinou se načte špatně, což znamená. že místo třetí oktávy hraje první. místo čtvrté druhá apod. Dalo by se to vyřešit transponováním celé skladby o dvě oktávy nahoru, ale bohužel jsou takto poškozeny jen některé stopy a jejich hledání není nic příjemného. Naštěstí je zde jiná možnost, stačí skladbu načíst podruhé a výšky tónu jsou už správné.
Ještě se musím zmínit o spolupráci s Aurou, neboť jak již bylo řečeno v recenzi na tento zajímavý sampler, její podpora není příliš kvalitní, dalo by se říci, že je horší než ve starším OctaMedu 6.To je k chybám nejspíš vše.

OctaMud
No a pomalu se nám blíží konec, takže bych měl tento článek nějak shrnout. A do shrnutí bych určitě zařadil srovnání s mým donedávna nejoblíbenějším trackerem, MusicLine Editorem (nedávno vyšla nová verse a přehrávač pro Delitracker). Po pravdě řečeno, takové srovnání by nebylo fér, nebol přece jenom se jedná o jiné kategorie. MusicLine je spíše domácí záležitost pro lidi, kteří si občas udělají nějakou skladbu a chtějí při ní používat výborné syntetické zvuky, zatímco OctaMed je spíše produktem pro ty, kteří mají doma nějaké to MIDI vybavení (i když i začátečník si v něm může jednoduše (což je samozřejmě klad) vytvořit nějakou tu čtyřkanálovou skladbu). Bráno z tohoto hlediska. může si v OctaMedu najít každý to svoje. A teď jak si na tom OctaMed stojí z hlediska poměru cena/výkon? Výborně, zvláště CD verse je velmi výhodná, neboť získáte vlastně i kolekci módů a samplů, která sama o sobě by vyšla na 350 Kč. Takže OctaMed nemohu než doporučit. Je zde ale jeden malý háček. Teijo Kinnunen, autor OctaMedu, prohlásil, že dále se OctaMed nu Amigu nebude vyvíjet, další verse že budou pouze pro platformu Windows 95 u Windows NT, važ je opravdu škodu, protože v současné době nemá OctaMed pořádnou konkurenci. Na poli sample-trackerů by ho snad mohla zastoupit Symphonie, pokud jde ale o oblast MIDI-trackerů, konkurence v podobě programu MIDI-tracker (originální jméno :-) se se SoundStudiem nemůže zatím vůbec srovnávat.

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS