BD Manažer 2.0 aneb k čemu je správce souborů

2. část

V první části povídání o správcích souborů jsme popsali základní funkce, jako je kopírování, přesunování, přejmenovávání a mazání souborů a adresářů. Ráda bych k tomu doplnila ještě několik poznámek.
Při provádění operací se soubory se vždy otevírá informační okno s grafickým ukazatelem množství již provedených akcí z celkového počtu (například jaká část souborů již by/a okopírována); je-li toto okno aktivní a stisknete klávesu ESC nebo pravé tlačítko myši, bude právě prováděná akce přerušena. Jestliže okno aktivní není, což znamená, že v rámci provádění akce byl vyvolán requester, lze akci přerušit z tohoto requesteru.
V případě, že by došlo k chybě při dané operaci, bude tato skutečnost uživateli oznámena - na informační liště bude vypsána chyba a v requesteru bude s dotazem vypsáno i jméno souboru, u něhož k chybě došlo. Uživatel může bud pokračovat v příslušné operaci s ostatními zvolenými soubory nebo opět provádění přerušit.
Standardně je nastaveno, že libovolná akce prováděná na označený soubor je provedena automaticky i na ikonu tohoto souboru (např. kopírování, mazání, přejmenování apod.), přesněji řečeno: je provedena tatáž operace s příslušným .info souborem.
Pokud v průběhu operace BD Manažer zjistí, že došlo ke změnám v aktuálním adresáři od té chvíle, kdy byl naposledy načten (například se některé podadresáře přesunuly jinam), bude obsah tohoto adresáře po skončení prováděné akce aktualizován (tedy znovu načten). Když BD Manažer zjistí, že došlo ke změnám v zobrazených adresářích (takové změny mohou být způsobeny i jinými programy, např. z Workbenche), budou znovu načteny, a v případě, že došlo ke změnám v adresářích uložených v paměti (ale nezobrazených), budou znovu načteny při požadavku na jejich zobrazení (například při přechodu k vyššímu adresáři).
Nyní popíšeme několik dalších příkazů pro manipulaci se soubory a adresáři.

Přidání ikony
Příkaz „Ikona“, který se vyvolává bud stiskem stejnojmenného tlačítka na standardním panelu nebo klávesou F10, slouží pro přidání ikony k označeným souborům a adresářům. Typ přidané ikony se řídí podle typu souboru (různé ikony se přiřazují adresářům, programům, textům apod.) Přidávané ikony jsou bud standardní, stejné jako uvidíte ve Workbenchi, když necháte zobrazit všechny soubory, nebo je můžete nastavit sami - o tom se zmíníme někdy později při popisu konfigurace programu. Na informační liště se oznamuje „Přidávám ikonu k <jméno souboru>“.

Vytvoření nového adresáře
Nejste-li spokojeni se strukturou adresářů na svých discích, můžete bud některé adresáře přesunout jinam či vymazat (obojí jsme se naučili v první části), nebo vytvořit nějaké nové adresáře. K tomu slouží příkaz „Vytvoř adresář“, který můžete vyvolat tlačítkem „Vytvoř adr“ na standardním příkazovém panelu nebo stiskem klávesy F7. Přesuňte se nyní do adresáře, v němž má být vytvořen nový podadresář, a aktivujte příslušný seznam jako zdrojový. Po volbě příkazu „Vytvoř adresář“ se nejprve objeví requester, v němž zadáte jméno nového adresáře. V dolní části tohoto requesteru jsou čtyři tlačítka: tlačítkem Zrušit odvoláte celou akci (žádný adresář se tedy nevytvoří), jestliže stisknete „S ikonou“ nebo „Bez ikony“, bude ve zdrojovém adresáři vytvořen nový podadresář se zadaným jménem a s ikonou nebo bez ní podle toho, které tlačítko jste stiskli. Použijete-li tlačítko OK, ikona se vytvoří, jen pokud je to přednastaveno v konfiguraci BD Manažeru. Na informační liště se vypisuje „Vytvářím adresář“.

Přiřazení čili Assign
Příkaz Přiřazení (Assign), který vyvoláte buď jako duální příkaz k příkazu Vytvoř adresář (neboli stiskem pravého tlačítka myši nad tlačítkem „Vytvoř adr“ na standardním příkazovém panelu) nebo klávesovou kombinací Shift-F7, umožní vytvořit nové logické jméno pro aktuální adresář. Příkaz má stejnou funkci jako příkaz AmigaDOSu „ASSIGN“. Budete dotázáni na nové logické jméno (to je nutno zadat bez koncové dvojtečky); pak stačí jen zvolit typ přiřazení. Zde máte následující možnosti:
„Jednoduché“ přiřazení bude pevně svázáno s jedním adresářem.
„Složené“ - zde se předpokládá, že zadané logické jméno již existuje (např. bylo dříve vytvořeno pomocí volby „Jednoduché“), a k tomuto jménu bude přidán aktuální adresář. Jedno logické jméno pak bude přiřazeno více adresářům.
„S cestou“ - v tomto případě bude k logickému jménu přiřazena cesta k aktuálnímu adresáři, např. „DF0:C“. Pokud se pak bude někdo odkazovat pomocí tohoto jména, bude se prohledávat adresář „DF0:C“ bez ohledu na to, který disk je v mechanice přítomen. Poznamenejme, že tuto volbu nemá smysl používat, pokud není vypnuto rozvíjení cest - podrobnosti jindy.
„Zpožděné“ přiřazení je prakticky totožné s volbou „Jednoduché“ s tím rozdílem, že v případě nepřítomnosti disku, na němž je adresář uložen, nebude požadováno vložení tohoto disku.
Příklad použití přiřazení: při psaní článků do AMIGA Review ukládám všechny texty a obrázky do adresáře Work:work/Články pro časopisy. Pokud zároveň pracuji také s programem na snímání obrázků, kreslícím programem, v němž jednotlivé obrázky upravuji a tak dále, nechce se mi v každém z těchto programů při ukládání nebo načítání souborů zadávat tak dlouhou cestu nebo se proklikávat skrz adresáře. Najedu tedy do tohoto adresáře pouze v BDM, zvolím příkaz Přiřazení a zadám například jméno „Články“. Kdykoliv se pak budu odkazovat pomocí cesty Články, objeví se mi výpis adresáře Work:work/Články pro časopisy.

Velikost adresářů
Chcete-li například před kopírováním nebo při přípravě archívů vědět, jakou mají některé adresáře velikost (tedy jaký je součet velikostí všech souborů v nich obsažených), označte tyto adresáře a zvolte příkaz „Velikost“, a to buď tlačítkem „Velikost“ na standardním příkazovém panelu nebo pomocí klávesy F6. U označených adresářů bude určena jejich velikost a na informační liště budou zobrazeny údaje o počtu zvolených adresářů, souborů a jejich velikosti ve formátu, který jsme popsali minule.
Duální funkcí příkazu Velikost je příkaz „Čistím“: po stisku pravého tlačítka myši nad tímtéž tlačítkem nebo po stisku klávesové kombinace Alt-F6 budou údaje o velikosti adresářů vymazány.
Nyní popíšeme příkazy, které nám umožni zjistit obsah zvoleného souboru.

Prohlížení textových souborů
Pro prohlížení textových souborů je určen příkaz „Čti soubor“, který se vyvolává stejnojmenným tlačítkem na standardním příkazovém panelu nebo klávesou F3.
Po jeho volbě sc otevře okno vestavěného prohlížeče textů a bude načten označený soubor; v případě, že soubor je zapakován Power Packerem, bude automaticky rozpoznán a rozpakován. Binární (netextové) znaky se reprezentují jako mezery.
Na liště prohlížeče je uveden název souboru, v úhlových závorkách je uvedeno, které řádky jsou právě zobrazeny; čísla za závorkou udávají celkový počet řádek souboru a údaj, ve které části souboru se právě pohybujeme (v procentech). Prohlížeč lze ovládat několika způsoby:
- pomocí myši:
nejprve zmáčkneme levé tlačítko; text se bude rolovat nahoru či dolů podle pozice ukazatele myši. Pokud znovu stiskneme levé tlačítko, text se zastaví. Použijeme-li zavírací gadget okna prohlížeče, bude načten další z označených souborů; byl-li právě prohlížený soubor posledním označeným, bude prohlížeč zavřen. Prohlížeč lze opustit i stisknutím pravého tlačítka myši; v tomto případě však bude prohlížení dalších souborů přerušeno.
- ovládání z klávesnice; jednotlivé klávesy mají následující význam:
kurzorové šipky nahoru n dolů = posun o jednotlivé řádky
Shift-kurzorové šipky = posun o délku obrazovky
PgUp, U = o stránku nahoru
PgDn, D = o stránku dolů
Home, T = na začátek textu
End, B = na konec textu
L, Enter na alfanumerické části klávesnice = přechod na zadaný řádek
G, Enter na numerické části klávesnice = skok na dané procento textu
W =přepíná zalamování řádek
.(tečka), H, S = vyhledávání bez rozlišení malých a velkých písmen
/, Shift-S, Shift-H =vyhledávání s rozlišením malých a velkých písmen
N nebo P = následující nebo předchozí výskyt hledaného slova
Tabelátor = nastavení počtu mezer, jimiž se reprezentuje tabelátor
Q, X = ukončení práce prohlížeče (jako při uzavření okna)
ESC = ukončení práce prohlížeče (jako pravým tlačítkem)
Ctrl-P = tisk textu
Při prohlížení textů je možno stiskem klávesy HELP otevřít okno s výpisem klávesového ovládání prohlížeče.
Vyhledávání se standardně provádí s ohledem na českou abecedu. Prohlížeč má standardně nastaven český font v kódu KOI8.
Duální funkce vyvolá prohlížeč dokumentů ve formátu AmigaGuide a předá mu zvolené soubory. Tato funkce je implementována jako uživatelem definovaná akce pro tlačítko (neděste se, o tom ještě bude řeč).
Při prohlížení souborů možná objevíte něco zajímavého, co si budete chtít vytisknout. K vytištění označeného souboru slouží funkce „Tiskni“, vyvolávaná stejnojmenným tlačítkem nebo klávesovou zkratkou Alt-F3. Před vlastním tiskem je standardně vyvolán requester pro nastavení parametrů tisku (bude popsán při povídání o konfiguraci). Poté bude vyvolán prohlížeč, ve kterém se bude zobrazovat, která část textu se právě tiskne. Pokud byl text spakován Power Packerem, bude rozpakován. Tisk lze přerušit opět pomocí levého tlačítka myši nebo klávesy „Q“ (pak se bude pokračovat tiskem dalších souborů) nebo pravým tlačítkem či klávesou ESC (pak bude další tisk přerušen). Na informační liště se vypisuje „Tisknu soubor <jméno>“.
Duální funkce „Tisk adresáře“ (vyvolávaná tlačítkem „Tisk adr“ nebo klávesami Shift-AltF3) vytiskne (podle nastavení do souboru či na tiskárnu) obsah aktuálního adresáře. Před vlastním tiskem je standardně opět vyvolán requester pro nastavení parametrů.

Prohlížení binárních souborů
Příkaz „Čti binární soubor“, který sc vyvolává tlačítkem „Čti (HEXA)“ na standardním panelu nebo klávesou F4, je obdobou příkazu Čti soubor pro binární soubory. Obsah sc zobrazí v hexadecimální formě, na každém řádku 16 bytů. Ovládání je shodné s prohlížečem ASCI1 textů (chybí pouze zalamování slov a tabelátor, neboť zde nemají smysl).

Prohlížení obrázků
Označte soubor s obrázkem, který si chcete prohlédnout a vyvolejte příkaz „Ukaž obrázek“ (tlačítkem „Ukaž obr“ na standardním panelu nebo klávesou F2).
Na informační liště se objeví oznámeni „Ukazuji <soubor>...“. Bude zavolán vestavěný prohlížeč obrázků a postupně zobrazovány označené soubory (pokud daný soubor není typu IFF, je-li to nevhodný IFF soubor, nebo je to poškozený IFF soubor, bude o tom vypsáno hlášení na informační liště). Je-li označený soubor obrázek ve formátu ILBM, resp. animace ve formátu ANIM5 (např. animace z DPaintu), bude zobrazen, resp. přehrávána až do přerušení uživatelem.
Prohlížení obrázku či přehrávání animace lze ukončit levým tlačítkem myši nebo klávesou „Q“ (pak bude načten další z označených souborů, pokud to nebyl poslední z nich). Ukončíte-li činnost prohlížeče pravým tlačítkem myši či klávesou ESC, prohlížení se ukončí i v případě, že jsou ještě nějaké soubory označeny. V případě, že přehráváme animaci, můžeme ji urychlovat nebo zpomalovat pomocí kláves „0“ až „9“. Pokud je obrazovka s obrázkem větší než část viditelná na monitoru, a posunete myš k příslušnému okraji obrazovky, bude docházet k automatickému rolování obrazovky v požadovaném směru. Prohlížeč podporuje všechny nové grafické módy ECS čipů (OS 2.0) a také módy AA čipů (OS 3.0).
Touto funkcí BD Manažeru lze prohlížet a editovat také ikony, ovšem pouze pod OS 3.0 nebo vyšším. V tomto případě se objeví standardní requester pro editaci ikony, jak jej znáte z Workbenche (provedete-li příkaz Icons/Information... z menu). S ním pak lze manipulovat stejným způsobem jako ve Workbenchi.

Přehrávání zvukových dat
Duální funkcí k prohlížení obrázků je funkce „Přehraj“, kterou můžete vyvolat i klávesovou kombinací Shift-F2. Obsahuje-li soubor zvuková data ve známém formátu, bude přehrán. Takto je možno přehrávat moduly SoundTrackeru a ProTrackeru (nekomprimované), a také samply ve formátu IFF 8SVX.

Prohledávání
Víme už tedy, jak zjistit, co je ve kterém souboru. Ale co když nevíme, kam se nám ten správný soubor ztratil? BDM nabízí dvě funkce pro vyhledávání souboru podle jména nebo podle řetězce, který má být v daném souboru obsažen.
Po volbě příkazu „Najdi“ (tlačítkem ze standardního panelu nebo klávesami Alt-F7) se v označených adresářích bude vyhledávat soubor, jehož jméno vyhovuje zadané masce. Je-li nalezen vyhovující soubor, je to uživateli oznámeno a může určit, zda se má přejít do adresáře, v němž se tento soubor nachází, nebo jestli se má pokračovat ve vyhledávání jiného výskytu (volba Přeskočit).
Duální akcí příkazu „Najdi“ je příkaz „Prohledej“ (volený stejnojmenným tlačítkem nebo klávesovou kombinací Shift-Alt-F7): v označených souborech a adresářích se bude vyhledávat zadaný řetězec (bez rozlišení malých a velkých písmen); na informační liště se přitom vypisuje „Prohledávám <jméno>“. Je-li řetězec nalezen, může být příslušný soubor načten do prohlížeče a v prohlížeči je nalezeno hledané slovo. Poté lze pokračovat ve vyhledávání v dalších souborech (stisknete-li ESC nebo pravé tlačítko myši, bude prohledávání ukončeno). Nakonec je vypsána zpráva o počtu souborů, v nichž bylo dané slovo nalezeno.

Kódování češtiny
Na konec dnešní části popíši ještě jednu funkci, která je typická právě pro BD Manažer, který byl navrhován přímo pro českého uživatele. Jde o změnu kódování češtiny ve zvolených textových souborech. K tomu slouží příkazy „Převeď“ a „Převed jako...“, které najdete v menu Kódy, nebo je vyvoláte klávesovými kombinacemi Amiga-K, resp. Amiga-J.
Příkaz „Převeď“ se chová (kromě vlastního převodu) jako příkaz „Kopíruj“, příkaz „Převeď jako“ zase jako příkaz „Kopíruj jako“. Před vlastní konverzí se objeví okno, v němž si zvolíte původní a cílové kódování, popř. můžete akci zrušit. BDM nabízí převody mezi libovolnou dvojicí z těchto rozeznávaných kódování: Kameničtí, KOI8 CS (standardní KOI kódování), KOI8 PgS (upravené KOI kódování pro PageStream), LATIN2, PBX (kódování firmy Amium), Windows EE, Macintosh CE a konečně E2.
Výhody této funkce určitě využijete při přenosu českých textů na počítače PC, a také při konverzi textů, které psali třeba vaši kamarádi na Amize s jiným kódováním.

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS