Bez kompromisu

To by snad ani nebylo Amiga Review, aby v něm nebyla alespoň jedna polská hra. A aby to tedy Amiga Review bylo, zde jedna polská hra je, která se zove BEZ KOMPROMISU.

Na první pohled to byla obyčejná plošinová chodička a přesto jsem se od ní nemohl dlouhé dny odtrhnout. Náš hlavní hrdina, nazveme ho třeba HRDINA, ve svém životě nedělal nic pomalu. Již ve dvou letech uměl malou násobilku a v pěti počítal diferenciální rovnice. Žádnou knížku nečetl déle než jeden den, v desíti měl přečtenou veškerou sci-fi literaturu a v patnácti dočetl i posledního F. L. Věka. Doktorát získal za pouhé čtyři roky studia a slavných šest týdnů mu trvalo, než si vytvořil revoluční vědeckou práci a stal se tak všestranně nadaným jedincem. V jeho dvacetipěti ale na Zemi vybouchla nukleární bomba a život na povrchu Země se stal nemožným, a tak se lidstvo muselo přesunout pod povrch naší matičky Země. A jediným dopravním a rychlým prostředkem, jak se přepravovat, se stal teleport. Jenže to by ani nebyl teleport, aby se ho nezmocnila nějaká teroristická skupinka. A aby to teda teleport byl, tak se ho ta nějaká syndikáta zmocnila. A kdo jiný může vrátit teleportní síť vedoucí po celém podzemí prostým občanům než náš již jednou zmiňovaný HRDINA. Poznávání podzemí bude Hrdinu nejednu chvíli stát pěkné nervy a tělesně vypětí. Zpočátku bude tápat ve tmě, nebude vědět kam má jít, co má dělat a jestli má vůbec cenu bojovat tady v podzemí. Vytrvá-li však a nevzdá-li se hned (co ho několikrát zabijí) na začátku, tak by v tom byl ďas, aby se všechna ta snaha a všechno to úsilí nevyplatilo. Hrdinu čeká velice náročná dobrodružství. Obyvatelé podzemí mu totiž nejsou příliš nakloněni. Hned od začátku po něm půjdou jako slepice po flusu a Hrdina se bude muset pěkně otáčet. Není to však pouze domácí populace, která bude Hrdinovi stěžovat život. Až se bude muset rozhodovat při těžkých úkolech, padat do propastí či unikat z některých svízelných situací, také mu to k jeho pohodě příliš nepřidá... Píše se rok 1996 a od chvíle, kdy spatřila světlo hra Bez kompromisu polské firmy MarkSoft teprve uplynul ani ne měsíc. A před touto hrou jsme měli možnost hrát mnoho her stejného typu (Another World, že?), avšak sám za sebe mohu říci, že ani jedna (až na Another World) z nich mě nezabavila tolik, jako mě Bez Kompromisu baví nyní. Bez Kompromisu totiž „trpí“ jakousi zvláštní atmosférou, která mu dodává neodolatelné kouzlo i přes to, že její grafika není zrovna jako z filmu. To je dokonce další paradox, který vás na Bez Kompromisu překvapí, protože zdánlivě hrubá a nepěkná grafika působí i dnes, kdy je každý navyknutý hodnotit hry převážně podle jejich vizuální stránky, velice příznivým dojmem. V čem asi spočívá přitažlivost a vysoká hratelnost této hry? Už od začátku je Bez Kompromisu vytvořen velice netradičně. I barvy, které na vás sálají po celou hru, jsou výborně vybrané k tomu, aby perfektně dotvořily atmosféru této skvělé hry. No, a abych se tady pořád nezmiňoval jenom o té grafice, tak už to „rozříznu“ úplně. Zvuků ve hře příliš nenaleznete, a tak je nemohu moci příliš hodnotit. Jediným záporem, který mě asi nejvíce nepotěšil, se stala hudba. Opravdu si s ní autoři mohli dát více práce. Ale i přesto si myslím, že u této hry zůstanete dřepět, dokud ji nedohrajete. A Bez Kompromisu ne ní vůbec lehká hra. Systém kódů vám sice umožní přesunout se vždy až do úseku, který jste zatím ještě nezvládli, ale přijít na to, co má kde člověk udělat, a pak to ještě provést je zatracená fuška. V U. S. A. byste tuto hru mohli hledat pod názvem No Reason. Nakonec jste asi zvědavi, jestli je či není rozdíl mezi Another World (AN) a Bez Kompromisu (BZ). Když to vezmu z širšího hlediska, tak žádný takový rozdíl asi není. Kdybych se měl, ale při porovnávání zaměřit spíše detailně, tak pár rozdílů tu je. Například u AN se můžete pohybovat třeba ve třech podlaží a někdy dokonce i ve čtyřech. U BZ jsem zažil maximálně dvě a rozdílů těch detailnějších tu bude asi mnohem více, sami si je zjistěte podle obrázků, které jsem vám připravil. Jistě jste již viděli preview na Almagicu, která je na chlup podobná Warcraftu II. A něco podobného mohu prohlásit i o BZ. BZ je opravdu podobné Another World, jenže Another World nebyl asi tak před čtyřmi lety pouze na PC ale byl také i na naše Anči. A tak nevím, proč firma MarkSoft udělala tuto hru, když o něco lepší verzi a pod jiným jménem jsme ji mohli pařit před čtyřmi lety. V změti nových her hrnoucích se do obchodů s počítačovými hrami se člověk občas hodně těžko orientuje. Vznikají hry vynikající, vznikají hry dobré, ale vznikají také hry špatné. Až budete z toho všeho chaosu zmateni, zapomeňte na všechny nové hry jako Bez Kompromisu a pusťte se do Another Worldu. Stoprocentně budete příjemně překvapeni. To mi věřte.

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS