OmniPen 606 + GTDriver

Vzhledem k tomu, že název článku vám asi nic moc neřekne, hned vysvětlím: Jedná se o tablet s ovladačem pro Amigu, který distribuuje firma MicroniK pod označením „Digi-Pen 606“.

Co že je to tablet?
Pro ty z vás, kteří jste méně obeznámeni s terminologií, tablet je vstupní ukazovací zařízení k počítači, podobně jako myš. Většinou má podobu různě velké desky s ukazovátkem v podobě tužky nebo jakési „myši“ se zaměřovačem, umožňujícím přesné nastavení polohy. Poloha ukazovátka je většinou elektromagneticky snímána a posílána do počítače. Narozdíl od myši, která snímá relativní posun polohy - tj. můžete ji zvednout a dát jinam a žádná změna polohy se neprovede - tablet snímá polohu absolutní, tedy polohu ukazovátka v rámci desky. Podobně jako myš, tablet mívá také několik tlačítek pro provádění operací. Vzhledem k elektromagnetickému principu není většinou kontakt ukazovátka s podložkou nutný snímání polohy funguje dobře i když je ukazovátko kousek nad podložkou a je tedy možné mezi podložku a ukazovátko vložit papír s nějakou předlohou a tu obkreslovat - tablet je tedy vhodný nástroj k digitalizaci křivek a obrysů, jejímž výsledkem je sada souřadnic.

OmniPen 6065
Přejděme nyní od teorie k praxi podíváme se na tablet, který jsme dostali k recenzi. Jedná se o tablet OmniPen 606S, vyráběný firmou Wintime Technology Inc. z Taiwanu. Typ 606S má velikost snímací plochy 15.2 x 15.2 cm a ukazovátko má podobu tužky se třemi tlačítky (jedno na hrotu spínané při přitlačení hrotu na podložku a dvě na straně tužky). Vnější rozměry tabletu jsou 25 x 22 x 0.68 cm, hmotnost 460g.
Tablet se připojuje k počítači přes sériový port. Ke svému napájení potřebuje napětí +5V, které se přivádí do napájecího konektoru vestavěného do 9-pinového konektoru RS-232. Napájení je v originální verzi pro PC vyvedeno z adaptéru nacouvaného na konektor klávesnice. U Microniků do balení přidali průchozí adaptér na joystickový port Amigy, ze kterého je vyveden kablík který se zapojí do napájecího konektoru tabletu. Alternativním řešením by bylo použití síťového adaptéru na +5V.
Další součástkou potřebnou pro připojení tabletu k Amize je přiložený adaptér 9 pin -> 25 pin pro sériový port. Dva původní napájecí klávesnicové adaptéry pro PC (pro AT a PS/2 klávesnice) zůstaly přiloženy, stejně tak disketa s ovladači pro PC a Macintosh a manuál v angličtině, španělštině, italštině, francouzštině a němčině zabývající se instalací těchto ovladačů na PC. Co nás však zajímá více, je disketa s ovladačem pro Amigu, přiložená od Microniků.

GTDriver 1.0
Na této disketě je nahrána registrovaná verze sharewarového programu GTDriver (Aminet: hard/drivr/GTDriver.lha). Kromě toho je na disketě instalační skript pro Installer, kterým je možné snadno provést instalaci. Pomocí tohoto scriptu lze GTDriver nainstalovat na harddisk a vybrat pro něj přednastavené preference pro daný druh tabletu, případně ovladač odinstalovat. Umožňuje také GTDriver spouštět automaticky pomocí WBStartupu. Tento script má však malou vadu přehraje vaši verzi knihovny commodities.library verzí starší (v rozporu s doporučeními uvedenými v manuálu k Installeru) a pokud je tato ochráněna proti přemazání, instalační skript skončí chybou. To by mohlo způsobit problémy některým nepříliš obeznámeným uživatelům. Taktéž umístění keyfile by bylo lepší do stejného adresáře jako GTDriver a ne do ENVARC: a ENV: GTDriver ho stejně najde a v ENV: vám naprosto zbytečně zabírá několik set bajtů. Po instalaci bych tedy doporučil knihovnu přehrát zpět verzí z vašich Workbenchových disket a keyfile přemístit, nebo vše instalovat ručně.
Nyní tedy k programu GTDriver. Jedná se o jakýsi univerzální ovladač pro některé typy tabletů a myší připojovaných k sériovému portu. Autorem GTDriveru jsou dva Italové Robeno Attias a Marco Zandonadi.
GTDriver sestává ze dvou částí: samotného ovladače, který se spouští vždy před použitím tabletu (případně pokaždé), a z preferenčního programu, pomocí kterého se nastavují všemožné parametry ovladače.
Ve verzi 1.0 GTDriver umí ovládat tablety kompatibilní s Summagraphics MM, Summagraphics Bitpadone, CalComp 2000, Cherry, TekTronix 4957 a Wacom a myši Microsoft a Mouce System.
GTDriver funguje ve dvou módech: V prvním módu („driver mód“) převádí pozici ukazovátka tabletu na pozici myši na obrazovce a stisky tlačítek ukazovátka na stisky tlačítek myši. Tímto způsobem je možno tablet využít k ovládání jakéhokoliv systémového programu stejně jako myš. U nesystémových programů obcházejících systém to samozřejmě fungovat nebude. GTDriver se snese s normální myší - jenom když chcete hýbat myší, musíte ukazovátko tabletu odložit mimo plochu tabletu - jinak vám bude neustále nastavovat pozici pointeru na jedno místo.
Druhým módem funkce je „server mód“, určený pro programátory, kteří chtějí tablet využít ve svých programech přímo. V tomto módu změna pozice ukazovátka na tabletu není převáděna na pohyby myši přes input.device, ale je (spolu s ostatními parametry, jako rozměry tabletu a DPI) předávána uživatelskému programu, který s nimi naloží, jak potřebuje. Tímto způsobem GTDriver vlastně vytváří hardwarově nezávislý interface pro tabletoidní zařízení a tím umožní programům podporovat tablety, o kterých netuší zhola nic - o všechno se postará GTDriver a uživatelskému programu předá informace v podobě, kterou program zná.
Kromě základní emulace myši podporuje GTDriver také virtuální tlačítka - oblasti v rámci snímací plochy, jejichž aktivace stiskem ukazovátka generuje stisk kombinace kláves. To umožňuje ovládání programů podporujících klávesové zkratky (např. DPaint) přímo pomocí tabletu. Ve spojení s papírovou maskou položenou přes snímací plochu tabletu, na které jsou tyto tlačítka nakreslena, získáte velmi užitečný způsob ovládání. Rozložení tlačítek je definováno ve speciálních textových souborech, které si můžete vytvořit. Pomocí těchto souborů lze také nastavit jednu věc, kterou jinak nenastavíte - clip region, tj. oblast plochy tabletu, která má odpovídat obrazovce. Tablet 606S je totiž čtvercový, kdežto standardní obrazovka Amigy má poměr stran přibližně 1.25:1. V preferenčním programuje sice položka „Clip“, ale ta nastavuje šířku jak horizontálních, tak i vertikálních okrajů - aspekt aktivní oblasti tím tedy nezměníte. Naštěstí každý z těchto okrajů lze nastavit individuálně v definičním souboru tlačítek.
Druhou poměrně nepříjemnou vlastností tabletu je, že když vyjedete mimo okraj pracovní oblasti, narozdíl od myši - u které se pointer hýbe dál ve směru kterým to ještě jde - se u tabletu pointer zastaví dokud se nevrátíte změť nad snímací plochu tabletu. To je hodně nepříjemné zejména při použití menu. K alespoň částečnému odstranění tohoto jevu pomůže malý okraj kolem aktivní oblasti - pokud přejedete jen do něj, chová se pointer jako u myši. Nastavením správného poměni stran aktivní oblasti navíc získáme na horním či spodním okraji příhodné místečko pro umístění virtuálních tlačítek. Mně se perfektně osvědčilo nastavení hodnot:
METRIC CM
CLIP 1.1 3.7 -1. l -1.1
Pro ilustraci použití jsem s pomocí tabletu nakreslil dva obrázky: první je pes z nějakého reklamního letáku, kreslený „freehand“. Druhý je logo z časopisu KTE magazín elektroniky - to jsem digitalizoval po čarách. Nejvíc se mi líbila práce s tabletem a funkcí Magnify v PPaintu při opravování „děr“, abych mohl logo vyplnit... Prosím omluvte nepřesnosti, mně se když nejsem opilý hrozně třesou ruce - a já jsem abstinent... Jinak obrázky nebyly nijak opravovány - jsou přesně tak, jak jsem je svou roztřesenou rukou načmáral. Tohle (viz pes) je přesně to, čím můj kamarád David Hanzl, zabývající se počítačovou grafikou, vždycky začíná při kreslení obrázků - jakási skica.
Součástí GTDriveru jsou také soubory potřebné pro programátory a několik příkladů programů, které jsou i užitečné. U programu ShowCoords bych doporučil malou úpravu - vypisuje totiž souřadnice v palcích, což je míra u nás nepříliš populární. Ve zdrojovém souboru „ShowCoords.c“ tedy doporučuji dvě úpravy:

1) na začátek doplnit #include <.stdlib.h> - jinak při překladu dostanete varování ohledně funkce exit(). Není to sice naprosto nezbytné, ale...
2) Ve funkci PrintMsg() někde kolem řádku 168 za řádky:
x = ((float)Tmsg->x)/PData.DPI;
y = ((float)Tmsg->y)/PData.DPI;
doplňte ještě toto:
if (PData.Metric = METRIC_CM)
{
x=x *2.54;
y=y*2.54;
}

a výsledný program znovu překompilujte pomocí SAS/C. Nyní bude program ShowCoords zobrazovat souřadnice buď v palcích, nebo v centimetrech v závislosti na nastavení preferencí GTDriveru. Tuto úpravu oceníte, až si budete dělat virtuální tlačítka a neseženete pravítko v palcích...
Ještě k virtuálním tlačítkům: Pokud používáte několik různých programů, ve kterých chcete virtuální tlačítka využít, udělejte si několik definičních souborů a přiřaďte jim ikony typu Projekt s default tool nastaveným na prográmek SetBut, který je také jedním z příkladů. Klikáním na tyto ikony pak budete (při spuštěném GTDriveru) měnit definice tlačítek. Pro spouštění GTDriveru doporučuji taktéž definiční soubor tlačítek, obsahující alespoň nastavení clip regionu, s ikonou Projekt, která bude mít jako default tool GTDriver. Kliknutím na tuto ikonu (nebo jejím přesunutím do WBStartup) pak GTDriver spustíte s touto definicí tlačítek a clip regionu.

Co dodat na závěr?
Můj vztah k tomuto kompletu, zpočátku přijímanému se smíšenými pocity právě kvůli nemožnosti individuálního nastavení clip regionu z preferenčního programu, se v průběhu recenzování výrazně zlepšil (poté co jsem objevil možnosti definičních souborů tlačítek) a zůstal takový až do konce. Trochu zamrzí ztráta sériového portu (chtělo by to ještě jeden, na modem, abych nemusel neustále prohazovat kabely). Ale konec konců, najednou to stejně používat asi nikdo nebude (kromě mě, notorického Internetového surfera - online jsem byl i v průběhu psaní tohoto článku. Tohle však vezme velice rychlý konec s příchodem digitálních ústředen...). Teď, když je jasné, že tablet není pro Amigu ničím nedosažitelným, bych ho vřele doporučil všem lidem zabývajícím se počítačovou grafikou na Amize. Hodí se jak pro ruční kreslení, tak i pro jednoduchou digitalizaci.
Na závěr jedna veselá historka: Když moje matka uviděla, co zrovna dělám, prohlásila: „Ha - to je jako mají v Riskuj! Ukaž to, nacvičím si podpis, abych ho měla hezký, až tam půjdu“. Musel jsem nahrát DPaint a následovala půlhodinová okupace mého počítače provázená výkřiky jako „zase nakřivo“, „kde se to maže“ a „kde je pravítko“...

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS