PCx 2.1

Odstrašující název, co? Nebojte se, žádné programy pro PC-čka rozhodně v AR recenzovat nehodlám, to jen firma Microcode Solutions neboli naši dobří známí Jim Drew a Joe Fenton (autoři tolik diskutované, zavrhované i vychvalované karty Emplant) se rozhodli přepracovat svůj softwarový emulátor PC-čka, oprostit ho od nutnosti vlastnit kartu Emplant a umožnit tak všem majitelům počítačů Amiga emulovat PC.

Oficiálním distributorem emulátoru PCx je anglická firma Blittersoft a cena byla stanovena na 50,- GBP (anglických liber) nebo 60,- USD. Blittersoft má samozřejmě svoji WWW stránku, celá adresa zní http://blittersoft.wildnet.co.uk. Na této stránce najdete všechny informace o emulátoru i společnosti samotné a můžete si odtud stáhnout i aktuální demoverzi (na Aminetu se pokud vím momentálně nevyskytuje). PCx v současné verzi 2.1 emuluje všechny intelovské procesory až po Pentium, pochopitelně včetně emulace MMU (!) a autoři dokonce uvádějí, že v registrované verzi jsou emulovány i některé instrukce Pentia nezdokumentované samotným Intelem. Dá-li se tomu věřit, to nevím a neměl jsem ani možnost to nijak vyzkoušet. PCx dále umí používat SCSI harddisky, myš a klávesnici Amigy, CDROM, sériový i paralelní port, emuluje SoundBlaster, podporuje grafické karty včetně Graffiti, zvládne i turbomód, transkripci a další věci, které budou popsány níže. K recenzi jsem měl k dispozici pouze demoverzi 2.1, takže mnoho vlastností a služeb emulátoru jsem nemohl otestovat.

Instalace
Emulátor vyžaduje minimálně procesor 68020 a lepší, AmigaOS 2.04+, 3 MB FAST RAM a pochopitelně také harddisk. Teoreticky je sice možné provozovat emulátor i z disket, ale už jen kvůli pohodlí práce je harddisk naprosto nezbytný. Instalace je pohodlná a instaler celkem podrobně informuje o prováděných akcích. Se třemi MB FAST RAM můžete emulovat pouze 640 KB paměti a pro MS Windows je zapotřebí alespoň 6 MB FAST RAM. Grafické karty jsou podle dokumentace podporovány také, všechno je pouze otázkou existence příslušného driveru. V preferencích emulátoru si můžete nastavit velmi mnoho věcí, které jsou popsány v následujícím odstavci, naneštěstí se konfigurace v demoverzi nedá uložit, a tak budete při každém spuštění PCx muset podstoupit tohle zdlouhavé nastavování znovu a znovu.
Jak již bylo uvedeno, dokáže PCx emulovat všechny typy procesorů až po Pentium a zvládne i emulaci matematického koprocesoru. K dispozici jsou dvě verze emulátoru, „PCx“ včetně emulace koprocesoru a „PCsx“ bez emulace FPU. V prvním případě musíte mít samozřejmě procesor 68040/060 nebo matematické koprocesory 68881/2, ve druhém případě pak není koprocesor hardwarově emulován, ale nic Vám nebrání v jeho emulaci softwarové, aktivované příslušným prográmkem až v běžící PC emulaci.

Preference a možnosti emulátoru
Po spuštění emulátoru je detekován typ procesoru, jeho frekvence, přítomnost FPU, grafické čipy, verze Kickstartu a Workbenche. Okénko emulátoru (viz. obrázek) tvoří mnoho oddílů nejrůznějších preferencí, které si nyní postupně probereme. Berte prosím na vědomí, že normálně u PC potřebujete na VŠECHNA zařízení nějaký ovladač, tedy např. na myš, klávesnici, zvuk, harddisky, ale třeba i na paměť, pokud se ovšem o to nepostará rovnou BIOS (jak kdy, ale u starších PC většinou ne). Rozdíly v hardware Amigy a PC jsou prostě tak velké, že jestliže jste nikdy s PC nepracovali, bude Vám patrně nějakou dobu trvat, než si na všechny tyto „maličkosti“ (záměrně v uvozovkách) zvyknete. PCx Vás pomocí svých preferencí od nutnosti používání některých ovladačů naštěstí osvobodí, hurá tedy na preference!
První oddíl tvoří nastavení velikosti paměti („Memory“), v okénku vidíte typy pamětí dostupné na Vašem počítači, zabraný paměťový prostor, prioritu a další užitečné informace. Pro dosažení maximálního výkonu emulace je striktně doporučována 32bitová FAST RAM. V demoverzi jste omezeni na maximálně 3 MB tzv. Extended Memory (celkem tedy max. 4 MB paměti pro PC) neboli rozšířené paměti v paměťovém prostoru PC adresovaném od 1 MB výše. Základní paměť je právě onen 1 MB a NENÍ umístěna v CHIP RAM, jak by se mohlo podle obrázku zdát. CHIP RAM je používána prakticky stejně, jak jste zvyklí u screenmódů Amigy, majitelé grafických karet ji až na výjimky dané jednotlivými grafickými kartami a kvalitou grafického emulačního softwaru zřejmě nebudou vůbec potřebovat. Emulátor je velmi citlivý na fragmentaci paměti a tak se po jeho spuštění může snadno stát, že i když máte paměti dostatek, nedovolí vám PCx paměť nastavit. Zde pomůže buď vyčištění paměti obyčejným „AVAIL FLUSH“ nebo reset.
Nastavení ovladače pro zobrazení grafických módů PC se provádí ve druhém oddílu „Video“. K demoverzi 2.1 se dodávají pouze ovladače pro ECS/AGA Amigy, dále pro pseudografickou kartu Graffiti (jejíž cena klesla už na 120,- DM!) připojovanou na RGB videokonektor a ještě jeden driver „VGA_Special“ s velmi omezenou možností konfigurace, ve kterém si můžete sami nastavit jeden screenmód (jedná se o Mode13) pro rozlišení 320x200 bodů ve 256 barvách. V plné verzi emulátoru lze samozřejmě nastavit všechna rozlišení v rámci jednoho videodriveru, respektive přiřadit jim téměř libovolná rozlišení Amigy.
Ovladače pro ostatní grafické karty zatím chybí, ale dle manuálu by se měly v plné verzi vyskytovat pro všechny obvyklé typy karet, zřejmě se bude jednat o všechny karty podporující CyberGraphX. Zkoušel jsem nastavit zmiňovaný mód 320x200 bodů ve 256 barvách i na mód grafické karty CV64 a kupodivu to fungovalo! Není to sice přímé a nejrychlejší využití CV64, protože všechna grafická data se stejně alespoň jednou konvertují mezi Amigou a emulátorem, ale rychlost zobrazení je pořád ještě velmi slušná. O screenmódech s počtem barev vyšším než 256 se dokumentace nezmiňuje, takže předpokládám, že žádné hi/truecolorové módy dostupné ať už přes grafickou kartu nebo emulací v HAM módech nejsou k dispozici.
Floppy mechaniky mohou být „připojeny“ maximálně dvě najednou, název zařízení se volí v preferencích. U floppy mechanik můžete stejně jako u ShapeShifteru zakázat jejich použití v AmigaOS a předejít tak případným komplikacím při detekci výměny disket (což někdy ovšem stejně nepomůže a občas z disket nezle software instalovat, protože emulátor nepozná výměnu diskety. Práci s floppy disky obstarává „multi-os.device“ a podporovány jsou zatím formáty 720 KB, 1.44 MB a HD diskety formátu Macintosh, zaručena není ani kompatibilita se všemi typy pro Amigu různě upravovaných PC HD floppy drivů. Protože Amiga umí s příslušným softwarem se všemi popsanými formáty disket pracovat, není v jednoduchém přenosu dat (nemyslím rychlém!) mezi Amigou a PCx žádný problém.
S harddiskem (oddíl „Devices“) umí PCx pracovat třemi způsoby s partitiony na amigovském IDE disku, hardfily či jinak řečeno filedisky (emulovaný harddisk v podobě souboru) a také přímo s SCSI harddisky. Partitiony na amigovském disku jsou limitovány velikostí 528 MB a musí být před použitím pro PCx nejprve zformátovány (a dostupné) pod AmigaOS. Filedisk je zařízení všeobecně velmi pomalé, v demoverzi se navíc nedá vytvořit větší než 16 MB, dá se to ovšem obejít pomocí PC-Tasku, protože filedisky jsou kompatibilní. Protože je však filedisk jediným řešením, jak demoverzi PCx vůbec prakticky vyzkoušet (provozovat emulátor z disket považuji za ztrátu času), budete se s jeho pomalostí muset prostě smířit. Výrazně pomůže nějaká disková cache, na škodu není ani přidání bufferů (čím více, tím lépe) příkazem AmigaDOSu „AddBuffers“. Použití SCSI harddisků je u PCx vázáno na driver „PCxASPI“, který pochopitelně není v demoverzi obsažen a spolehlivost takto vnuceného harddisku či spíše řadiče (musíte ho totiž aktivovat přímo v emulátoru a přihlásit si SCSI HD až z něj) jsem nemohl vyzkoušet. PCx umí standardně používat dva harddisky, partitiony či filedisky s typickým písmenkovým označením C: a D:, v demoverzi jste omezeni pouze na jeden filedisk. O pomalejší metodě přenosu dat mezi Amigou a PCx jsem se zmínil už v oddílu floppy mechanik, další možností je přihlásit si (namountovat) PC partition/harddisk či filedisk do systému Amigy pomocí CrossDOSu (nejedná se o CrossDOS integrovaný ve Workbenchi 3.0+, ale o jeho komerční verzi) a data pak pouze přetahat např. pomocí nějakého diskového manageru.
PCx dokáže emulovat (oddíl „Ports“) dva sériové (COM1: a COM2:) a dva paralelní (LPT1: a LPT2:) porty. Můžete použít libovolný amigovský ovladač portů nebo využít i některé rozšiřující karty a jejich ovladače (např. Multiface atp.). Současně můžete však používat jen jeden aktivní sériový a jeden paralelní port. V demoverzi není využití portů vůbec možné. Dalším oddílem je nastavení BIOSU, kde si můžete vybrat nějaký BIOS stažený z PC, standardně je zvolena jen jeho emulace, která ale fungovala při všech testech k mé plné spokojenosti. O velikosti (obvykle 64 KB), typu a verzi BIOSU staženého z PC se manuál nezmiňuje, nemohu Vám tedy sdělit, jsou-li zde nějaká omezení.
Zvuk (oddíl „Sound“) umí PCx emulovat jako chrchlání či ještě úděsnější zvuky vydávané PC Speakerem a nesrovnatelně kvalitnější Sound Blaster, zatím ovšem jen monofonně. Zvuková podpora Sound Blasteru přes hardware Amigy je stále ve vývoji a některé volby se nedají použít, což Vás ovšem nemusí vůbec trápit, protože v demoverzi je jedinou dostupnou volbou jen PC Speaker.
Myš a klávesnice jsou emulovány (oddíl „Peripherals“) jako normální PC-čková zařízení, myš může být buď standardu BUS Mouce nebo klasická PS/2 myš, klávesnice je pak emulována (není-li PC softwarem zvoleno jinak) jako 101/102 tlačítková PS/2 klávesnice (nelze bohužel z preferencí PCx nijak změnit). Joystick můžete používat normální digitální nebo analogový, podporovány jsou i joypady z CD32. V demoverzi jsou použitelné pouze volby BUS a PS/2 Mouse, použití joysticku není možné.
V předposledním oddílu „Advanced“ se nastavují různé specialitky jako různé typy turbomódu, který má urychlit emulaci v DOSu i Windows a „Transcription“ neboli převod x86 kódu do 68K kódu procesorů Amigy. Obě volby nelze v demoverzi zapnout a protože ani dokumentace se o nich nijak blíže nezmiňuje, nemohu Vám sdělit, zda nějak výrazně emulaci urychlí. Poslední oddíl „Configuration“ slouží k nahrání a uložení konfigurace, což ovšem v demoverzi není možné.

Dokumentace, utilitky
Dokumentace je stejná jako k plné verzi, jedná se o klasický formát Guide společně se 14 ilustračními obrázky z preferencí emulátoru. Manuál je celkem slušný, rozhodně by však neškodil podrobnější popis mnoha důležitých vlastností a funkcí emulátoru, hlavně pro AFS disky, turbomód atp.
PCx pracuje samozřejmě v multitaskingovém režimu a mezi ostatními obrazovkami můžete přepínat například pomocí obvyklé kombinace kláves „levá Amiga + N/M“. Spuštění více PCx emulací najednou není možné. Společně s emulátorem dostanete ještě několik PC utilit vytvořených či upravených autory PCx. Jedná se o „PCXANSLSYS“ mnohonásobně urychlující ASCII a ANSI výstup na obrazovku společně s možností nastavit zvukovou signalizaci při stisku klávesy (klikání), dále pak „PCXASPLSYS“ a „PCXSCAN.EXE“ sloužící k přihlášení a využívání SCSI harddisků a zařízení v emulátoru, „PCXCD.SYS“ pro použití CD-ROM mechanik a „PCXBENCH.EXE“ pro otestování rychlosti emulace. K demoverzi dostanete jen první „PCXANSLSYS“ a ještě prográmek „PCXAFS.COM“, který má zřejmě sloužit k použití partitionů zformátovaných pod AFS filesystémem, ale který je ještě ve vývoji a také v manuálu se o něm nijak blíže nehovoří. Proč není v demoverzi obsažen i testovací „PCXBENCH“ nechápu, že by se autoři PCx testů snad báli?

Testy
No nic, otestoval jsem emulátor pomocí jiných programů. „SysInfo“ z Nortonových utilit ukazovalo velmi pochybné a často úplně odlišné výsledky, takže jsem použil starý dobrý „CheckIt“ v3.0 a pro změření grafického výstupu ve Windows program „Speedy“ v1.1. V demoverzi nového PC-Tasku 4.0 nebylo díky zakázanému zápisu na harddisk/filedisk možné provést testy ve Windows, protože je nebylo možné vůbec spustit. Použití oblíbeného benchmarkového programu „Winbench“ v4.0 (velmi kvalitní, důkladný a tedy též velmi pomalý testovací program firmy Ziff-Davis) jsem po nekonečně dlouhé době testování znechuceně zavrhl, protože prostě nehodlám čekat na provedení jednoho testu několik (až několik desítek) hodin. Testoval jsem demoverzi PCx v2.1 a pro srovnání také PC-Task 3.10 včetně jeho turbo verze a také nejnovější demoverzi 4.0 v obou jejích podobách (u verze Dynamic byl nastaven největší možný buffer „Large“). Výsledky testů si můžete prohlédnout na obrázcích tady někde kolem. Jedná se o testy z PCx, pro úsporu místa v časopise uvádím výsledky z PC-Tasku i PCx ještě v tabulce. Jak je vidět, je PCx většinou o něco pomalejší než PCTask, v grafických operacích jsou pak výsledky testů zhruba stejné, pouze PC-Task 4.0 Dynamic pod DOSem výrazně vede. Výjimku tvoří FPU testy, kdy díky hardwarové emulaci matematického koprocesoru PCx emulátor PC-Task výkonnostně zcela rozdrtil. Vzhledem k tomu, že se v případě PCx jedná o zobrazení v originálních screenmódech Amigy (u PC-Tasku byly screenmódy přesměrovány na grafickou kartu, což ovsem v tomto případě v 16 barvách není o mnoho rychlejší než screenmódy Amigy), je zcela jisté, že s použitím grafické karty (a nutného driveru) by PCx zvítězil na celé čáře. Přestože vývoj PC-Tasku nebyl ještě zastaven a Chris Hames se dnes věnuje i mnohem užitečnějším věcem (pOS atd.), jen čas a práce všech zmíněných autorů na dalším vývoji obou emulátorů ověří jejich spolehlivost. Myslím, že v současnosti je emulátor PCx hlavně díky možnosti použití driveru pro grafickou kartu a možná i emulaci všech intelovských typů procesorů (i když to je vzhledem k rychlosti emulace silně diskutabilní) a jejich instrukčních sad zřejmě o něco lepší volbou, PC-Task 4.0 mu však silně konkuruje. Každý z emulátorů má svoje omezení a nedostatky. I když není rychlost emulace nijak závratná, v 16 barvách a VGA rozlišení lze používat i Windows 3.11, s grafickou kartou pak i ve větším rozlišení a počtu barev, programy běžící v textovém módu nebo přímo v DOSu jsou samozřejmě mnohem rychlejší než Windows, jejichž provozování ale nelze s procesorem 68030 a horším v žádném případě doporučit. Jako obvykle zde platí, že čím rychlejší procesor a více paměti, tím lépe.
Ještě bych chtěl okomentovat rychlost grafiky ve Windows. U současných grafických karet pro PC by se výsledky testů pohybovaly v mnoha miliónech bodů/s, rychlost grafického výstupu obou emulátorů je tedy minimálně cca 20x pomalejší. Znovu však připomínám, že s přímým využitím grafické karty by se mohl rozdíl výrazně snížit, pochopitelně však v žádném případě nebude rychlost grafiky taková jako u originálního PC (pokud zrovna nesrovnáváte PC-XT či staré AT s hodně unavenou grafickou kartou). Pseudografickou kartu Graffiti jsem v době testů neměl k dispozici a nemohu tedy říci, o kolik se urychlí grafický výstup při jejím použití oproti originálním screenmódům Amigy. Testy berte prosím jen jako orientační, nemohu posoudit, jak jsou spolehlivé, nejlepším testem je vždy vyzkoušet si práci v emulátoru takříkajíc „na vlastní kůži“.
I když tomu výsledky testů nenasvědčují, musím konstatovat, že při vizuálním zkoumání (cca 14 dní testování) je PCx téměř stejně rychlý jako PC-Task, například takový T602, Norton Commander nebo MAT běžící ve své vlastní grafické nadstavbě DOSu jsou emulovány minimálně stejně rychle jako pod PC-Taskem, ne-li ještě rychleji!. Také hry (zkoušel jsem Wolf 3D a reklamní verzi jakýchsi pochybných sportů přikládanou kdysi k disketám Verbatim) běží pod PCx určitě o něco rychleji, použijete-li driver „VGA Special“ a zvolíte si Mode13 na nějaký rychlý screenmód Amigy nebo dokonce grafické karty, jsou obě hry snesitelně rychlé (Wolf 3D je pochopitelně o něco pomalejší) a výrazně rychlejší než u PC-Tasku 3.1 (pouze nová verze 4.0 s emulací procesoru 486 je o něco rychlejší) a to i tehdy, je-li u něj screenmód přesměrován na grafickou kartu. Škoda, že v demoverzi není dostupný turbomód, velmi by mne zajímalo, nakolik se jeho zapnutím emulace zrychlí. V demoverzi není bohužel dostupná emulace MMU, takže jsem nemohl vyzkoušet práci s Windows 95 ani OS/2 a nemohu tedy říci, jsou-li tyto systémy rychlostí vůbec použitelné.
Konfigurace použitá při testování: A4000/060, CV64, 32 MB FAST RAM, SCSI HD IBM DORS 2160 (použitým pro filedisk)

Výsledky testů

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS