BD Manažer 2.0 - 5. částPavel Čížek
aneb jak konfigurovat správce souborů Jak jsme si minule slíbili, v tomto pokračování seriálu o správcích souborů
se podíváme podrobněji na konfiguraci uživatelem definovaných funkcí.
Většina správců souborů, o nichž jsme se minule zmiňovali, umožňuje uživateli
definovat jeho vlastní funkce a příkazy (například spuštění nějakého programu či
vlastního ARexxového skriptu) a ty přiřadit různým událostem, jako jsou
stisknutí tlačítka, zvolení položky menu, rozpoznáni jistého typu souboru apod.
Nejprve se podíváme na to, jak lze definovat vlastní příkazy a jaké možnosti vám
nabízejí popisované produkty. Definice příkazu
V obecné podobě vypadá definice příkazu tak, že máte k dispozici textové
pole představující příkazovou řádku, do nějž je nutno napsat, co se má stát.
Může se přitom jednat o interní příkaz daného programu, o program AmigaDOSu,
dávkový soubor či ARexxové makro. Některé produkty umožňují seskupit více
příkazů najednou (= zadáte více „příkazových řádek“ za sebou a ony se v zadaném
pořadí provedou). Kromě toho lze pro daný příkaz specifikovat další parametry
ovlivňující spouštěný program (například aktuální adresář, velikost zásobníku
apod. ).
Aby byla umožněna spolupráce s výpisy adresářů, které máte na obrazovce správce
souborů, může příkazová řádka obsahovat i jisté klíčové sekvence, které budou
při vlastním provedení nějak interpretovány. Tyto jsou uvozeny (či uzavřeny)
pomocí nějakého speciálního znaku (například procenta „%“ či složených závorek
„{ }“). Příkladem (hypotetickým) by mohlo být například „%jps“ (= Jméno Prvního
Souboru) - při uvedení tohoto kódu v příkazové řádce by byl nahrazen jménem
prvního zvoleného souboru v aktivním adresáři. Podobně „ret“ by mohl vyvolat
okno, v němž by uživatel zadal řetězec, který by byl následně vložen do
příkazové řádky. Tímto způsobem je možné, aby vámi definované příkazy
zpracovávaly soubory označené či aktivované ve správci souborů. Klasickým
příkladem může být situace, kdy chcete, aby jste mohli automaticky vyvolat
prohlížeč JPEG obrázků pro soubor, na který dvakrát kliknete myší
(předpokládáme-li, že daný správce souborů neumí prohlížet JPEG obrázky sám od
sebe). Pak je třeba vytvořit příkaz „MultiView <myší aktivovaný soubor>“ a
přiřadit jej situaci, kdy správce soubor rozpozná, že jste dvakrát kliknuli myší
na JPEG obrázek.
Nyní si popíšeme, jaké možnosti nabízejí v této oblasti jednotlivé programy (jak
uvidíte, nejsou většinou příliš rozdílné). Zároveň si popíšeme nejjednodušší
způsob, jak tyto uživatelem definované příkazy využít, tj. jejich přiřazení
tlačítkům na příkazových panelech či položkám menu. BD Manažer 2.0
Začněme tedy Vámi již dobře známým BD Manažerem. Pokud chcete vytvořit nový
příkaz a přiřadit jej nějakému tlačítku na jednom z příkazových panelů,
aktivujte pomocí menu „Konfigurace / Editace gadgetů“ mód, v němž po kliknutí na
kterékoliv příkazové tlačítko (pravým nebo levým tlačítkem myši) dojde k
otevření okna, v němž lze definovat příkaz. Opuštění tohoto režimu zajistí
opakovaná volba téže položky menu.
Vzhled okna pro definici nového příkazu by měl být na obrázku na této
dvoustraně. V BD Manažeru můžete definovat jako příkaz pouze jednu akci, nelze
definovat celou posloupnost. Jak již bylo zmíněno výše, příkaz může být interní
akce BD Manažeru, příkaz (Command) či dávkový soubor AmigaDOSu (Batch či Script)
nebo ARexxový skript (ARexx). Typ příkazu nastavíte pomocí cyklovacího tlačítka
„Typ“. Každý příkaz má také jméno, které se zobrazí na tlačítku, jemuž je
přiřazen (zatím jsme jinou možnost použití příkazu nepopsali) - viz pole jméno.
Ona „příkazová řádka“ je obsažena v poli „Příkaz“. V případě, že použijete
interní příkaz BD Manažeru, nemůžete ji editovat - příkaz vyberete myší ze
seznamu, který se objeví po stlačení tlačítka „Příkaz“. Většina těchto příkazů
je na panelu s příkazy již ve standardní konfiguraci, nemusíte je tedy definovat
sami.
V ostatních případech příkazovou řádku editovat můžete (ba dokonce musíte) a
navíc máte k dispozici další funkce ovlivňující chování příkazu. V těchto
případech máte možnost pomocí tlačítka „Příkaz“ vyvolat requester pro volbu
souboru; pokud nějaký soubor zvolíte, bude včetně celé cesty dosazen do
textového pole „Příkaz“. Speciální kódy, které máte k dispozici, si nemusíte
pamatovat, ale lze je připojit na konec příkazové řádky volbou příslušné položky
v seznamu „Přidej k příkazu“. Zde je jejich seznam (v hranatých závorkách je
uveden příslušný kód, který bude vložen):
- „Cílový adresář“ (Destination directory name) [%dd], „Zdrojový adresář“
(Source directory name) [%sd] - parametrem příkazu se stane příslušný adresář,
cesty nejsou dosazovány v uvozovkách, aby bylo možno slučovat je s dalšími
parametry. Pozor tedy na adresáře, jejichž jména mezery mohou obsahovat - musíte
je i s případnými připojovanými soubory uzavřít do uvozovek.
- „První soubor“ (First file nebo first selected entry (with path)) [%fs],
„Jméno prvního souboru“ (First file name či first selected entry (name only))
[%fsn] - parametrem bude cesta k prvnímu z označených souborů, resp. jeho jméno
v druhém případě.
- při volbách „Všechny soubory“ (All files nebo all selected entries (with
paths)) [%s], „Jména všech souborů“ (All file name) či all selected entries
(namel only)) [%sn] budou postupně příkazu předány všechny označené soubory.
Vzhledem k tomu, že některé programy spoléhají na omezení (z KickStartu 1.3)
příkazové řádky na 256 znaků, je dosazeno pouze tolik souborů, kolik se do
tohoto limitu vejde. Pokud chcete, aby byla akce provedena skutečně se všemi
soubory, zvolte „Akce na vše“ (viz níže).
- „Vstup řetězce“ (String requester) [%r] - při provádění příkazu se objeví
requester pro zadání řetězce; tento řetězec pak bude parametrem příkazu. Do
složených závorek za vepsaný kód můžete zadat výzvu nebo popisující text, který
bude součástí requesteru.
- „Výběr souboru“ (File requester) [%rf], „Výběr adresáře“ (Directory requester)
[%rd] - při vyvolání příkazu je jako parametr požadován soubor / adresář, který
si vyberete v objevivším se requesteru. I zde lze přidat popisující text do
složených závorek.
Kromě zadání příkazové řádky můžeme specifikovat řadu dalších parametrů, které
budou ovlivňovat danou akci - jejich výčet je v seznamu „Další parametry“;
kliknutím na požadovanou položku se tato (de)aktivuje, přičemž aktivní položka
je označena hvězdičkou:
- „Workbench dopředu“ (Workbench to front), „BD Manažer dopředu“ (BD Manager to
front) - po provedeni příkazu bude do popředí přesunuta zvolená obrazovka, tj.
Workbench nebo BD Manažer.
- „CD - zdrojový adresář“ (CD Source), „CD - cílový adresář“ (CD destination) -
zdrojový, resp. cílový adresář se stane aktuálním adresářem pro prováděný
příkaz.
- „Ikonifikace“ (Auto iconify) zvolíte-li tento parametr, bude BD Manažer po
provedení příkazu ikonifikován; tato volba má smysl a je aktivní pouze v
případě, že je svoleno zároveň „Spusť nezávisle“.
- „Výstupní okno“ (Output window) -je-li tento parametr zvolen. bude pro vstup a
výstup příkazu otevřeno okno; v opačném případě budou výstupní informace
ztraceny. Okno lze specifikovat pomoci položky menu „Konfigurace / Ostatní
parametry“. Přitom toto okno bude otevřeno na obrazovce Workbenche, je-li
zvoleno „Spusť nezávisle“, v opačném případě bude otevřeno na obrazovce BD
Manažeru.
- „Spustit nezávisle“ (Run asynsynchronously) - činnost příkazu a BD Manažeru
bude nezávislá, můžete pracovat s oběma najednou, tj. příkaz se spustí a BD
Manažer bude okamžitě k dispozici; v opačném případě bude BD Manažer čekat na
dokončeni příkazu.
- „Obnovit zdrojový adresář“ (Rescan Source), „Obnovit cílový adresář“ (Rescan
destination) pokud očekáváme, že provedení příkazu změní obsah zdrojového či
cílového adresáře, můžeme požadovat, aby po skončení příkazu byly automaticky
znovu načteny.
- „Akce na vše“ (Do all files) pokud z nějakého důvodu může být akce provedena
zároveň jen na omezený počet souborů, pak tímto přepínačem lze zajistit, aby BD
Manažer prováděl danou operaci až do vyčerpání všech zvolených souborů.
- „Adresáře s maskou“ - některé programy nepřipouštějí jako parametr adresář,
ale přesto s jejich obsahem musí pracovat; požadují tedy zadání ve formě masky
popisující všechny soubory adresáře. Pokud je tato volba zapnuta, bude na místo
adresáře vybraného ve zdrojovém adresáři poslán jako parametr řetězec „<jméno
adresáře>/#“.
Jak již bylo zmíněno, můžete navíc zadat prioritu (Priority), velikost zásobníku
(Stack size) a zpoždění po provádění programu (Delay). Je-li program spuštěn
nezávisle, pak nenulová hodnota znamená, že případně otevřené okno musí uzavřít
uživatel, jinak je uzavřeno automaticky. V opačném případě znamená hodnota počet
sekund - dobu, po kterou zůstane okno po ukončení příkazu otevřeno: hodnota -1
zajisti, že po skončení bude vyvolán requester a výstupní okno bude uzavřeno na
pokyn uživatele.
Některé uživatelské gadgety jsou nadefinovány již ve standardní konfiguraci -
jednak je nadefinován „standardní panel“ tak, aby se shodoval s příkazovým
panelem předchozích verzí BD Manažeru a na 2. panelu jsou definovány operace
sloužící k editaci souborů a především k archivaci. Tam se tedy můžete poučit na
příkladech. Directory Opus 4
Jak víte z minula, DOpus má oddělený konfigurační program. Pokud chcete
definovat příkaz a přiřadit jej nějakému tlačítku, přejděte do sekce „Buttons“ a
klikněte na libovolné tlačítko (v horní části je panel reprezentující funkce
příkazového panelu při aktivaci levým tlačítkem myši, v dolní části je totéž pro
pravé tlačítko). Po kliknutí na libovolné tlačítko se objeví okno zobrazené zde
poblíž, v němž. můžete definovat posloupnost příkazů. Samozřejmě můžete zadat
jméno tlačítka (pole „Name“), v paletkách „Foreground“ a „Background“ můžete
také nastavit barvu popředí a pozadí tlačítku.
Příkazy mohou být opět interní (Command), AmigaDOSu (AmigaDOS a Workbench),
dávkové soubory (Batch) nebo ARexxové programy (ARexx). Posloupnost příkazů se
zobrazuje v seznamu uprostřed okna. Nový příkaz přidáte pomocí „New entry“ a
opět jej smažete pomocí „Delete“. Tlačítko „Swap“ umožní zaměnit pořadí dvou
příkazů. Každý příkaz má typ popsaný výše, který se nastavuje pomocí cyklovacího
tlačítka („Command - AmigaDOS - Workbench - Batch - ARexx“). Vedle tohoto
tlačítka uvidíte malou lupu, která má tutéž funkci jako tlačítko „Příkaz“ u BD
Manažeru; máte-li zvolený interní příkaz, nabídne seznam interních příkazů, v
ostatních případech pak requester pro výběr souboru. Kódy pro nahrazeni jmény
aktivních souborů apod. si opět nemusíte pamatovat, do příkazové řádky je
vložíte pomocí tlačítka se dvěma složenými závorkami „{ }“ - otevře se okno se
seznamem možností. Nabídka je podobná jako u BD Manažeru, navíc zde naleznete
položky, které mají k popisu připojeno „no unselect“ (například „first selected
entry (with path); no unselect). Tyto položky mají funkci stejnou jako varianty
bez tohoto označení s tou změnou, že po dosazení jména do příkazové řádky
nedojde k odznačení souboru ve výpisu adresáře (jak se standardně děje). Toho
lze využít, pokud chcete například jméno zvoleného souboru použít v příkazové
řádce dvakrát. Nastavení podobná seznamu „Další parametry“ u BD Manažeru jsou v
seznamu „Flags...“ a vedle něj najdete i definici zásobníku či priority
spouštěného příkazu. Directory Opus 5
DOpus 5 je integrovaný celek, kde můžete mít tolik příkazových panelů, kolik
chcete. Pokud zvolíte v menu položku „Buttons / New...“, můžete vytvořit nový
grafický (tlačítka jsou reprezentovány ikonami) či textový panel (klasický).
„Buttons / Load...“ vám umožní nahrát některý z mnoha již předdefinovaných
panelů. Chcete-li definovat příkaz a přiřadit jej nějakému tlačítku, zvolte
„Buttons / Edit...“ - otevře se okno (viz obrázek) pro úpravu příkazových
panelů. Předposlední řádek tlačítek je označen „Button“. Kliknutím na libovolné
tlačítko v některém z příkazových panelů dojde k jeho aktivaci, tj. tlačítko
bude blikat a zmíněný řádek tlačítek bude aktivní. Hned první tlačítko s názvem
„Edit“ vyvolá okno, v němž lze nastavit barvy („Select colours“), jméno funkce
(„Name“) a vlastní funkci při stisknutím levým / pravým nebo prostředním
tlačítkem myši („Left / Right / Middle Button“).
Pokud tedy zvolíte tlačítko myši a „Edit function“, objeví se vlastní okno po
editaci příkazu (viz obrázek), které je dosti podobné dolní části okna pro tutéž
funkci v DOpusu 4 (zde však máte k dispozici klávesové ovládání). Posloupnost
příkazů se zobrazuje v seznamu v horní polovině okna. Nový příkaz přidáte pomocí
„Add“ či „Insert“ a opět jej smažete pomocí „Delete“. Uspořádání příkazů lze
provádět jednoduše pomocí drag & drop. Typy příkazů, uspořádání ovládacích
prvků, klíčové sekvence a různé další volby (flags) pro příkazovou řádku zůstaly
zachovány, přibyly pouze kódy pro vložení jména obrazovky (Public Screen Name),
ARexxového portu (ARexx port name). DosControl 5
Zde se k editaci příkazu tlačítek dostanete podobně jako u BD Manažeru. Po
zvolení „Konfig / Gadget konfig“ se po zvolení libovolného tlačítka objeví okno
pro definici příkazu. Ukončení tohoto režimu dosáhnete stisknutím klávesy ESC.
Definice příkazu je v tomto případě výrazně jednodušší, nebol máte k dispozici
pouze interní příkazy (zato je jich velmi mnoho, aby si uživatel nemusel příliš
stěžovat). V okně pro definici příkazu (viz obrázek) naleznete v horní části
pole „Titel 1“ (jméno první funkce = to, co se objeví za popis na tlačítku) a
seznam „1. Funktion“, který obsahuje všechny interní příkazy programu (stačí jen
vybrat myší). Zvolený příkaz se provede, pokud nadefinované tlačítko stisknete
levým tlačítkem myši. Podobně v dolní polovině je pole „Titel 2“ a seznam „2.
Funktion“, který slouží k definici příkazu při stisknutí pravým tlačítkem. V
prostřední části pak můžete určit barvu popředí a pozadí pro dané tlačítko. FileMaster 3
V tomto případě se k editaci tlačítek dostanete pomocí „Config“ a následné
volby „2 - Commands“. Objeví se okno se sadou tlačítek reprezentujících interní
funkce programu. Pokud chcete definovat svoje vlastní, klikněte na „Next page“ a
objeví se druhá sada tlačítek, která si může uživatel definovat sám. Po
stisknutí libovolného tlačítko se objeví okno pro definici příkazu.
V tomto okně (viz obrázek) si můžete určit (zdola nahoru) příkaz („Command“),
velikost zásobníku („Stack“), jméno tlačítka („Label“) a soubory, na které se má
funkce vztahovat („Pattern“). K dispozici je také barva popředí a pozadí
tlačítka („Front pen“, „Back pen“) s různá další nastavení. Definice příkazové
řádky „Command“ je podobná jako u předchozích programů, speciální kódy si však
musíte pamatovat. Zde jsou (píší se do složených závorek):
{d} - jméno cílového adresáře
{f} - první zvolená položka (i s cestou)
{F} - všechny zvolené položky (i cestami)
{o} - první zvolená položka (jen jméno)
{O} - všechny zvolené položky (jen jména)
{r,text} - zadání textového řetězce (text = titulek okna)
{s} - jméno zdrojového adresáře
I další nastaveni jsou podobná DOpusu a BD Manažeru, ale zde jsou reprezentována
sadou cyklovacích gadgetů. „Priority“ určuje prioritu; „Window“ udává, zda se má
otevřít výstupní okno; „CD“ určuje aktuální adresář pro program („Source“ =
totožný se zdrojovým, „Destination“ = totožný s cílovým adresářem); „Rescan“
určuje adresáře, které se mají znovu načíst po provedení příkazu; „Start
screen“, „End screen“ určuje, které obrazovky se mají umístit do popředí před,
resp. po ukončeni příkazu. Závěr
Tolik tedy dnešní povídání o uživatelem definovaných příkazech ve správcích
souborů, příště si povíme, k čemu je lze využít tedy více o definici vlastních
tlačítek, položek menu, vlastních typů souborů a akcí spojených s jejich
rozpoznáním. Vytlačiť článok
Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.
Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing
none
|