Evils Doom

Čekat se (většinou) vyplatí...

Dalo by se říci, že rok 1997 je z hlediska her na Amigu velice úspěšný. Byly totiž konečně vydány tři, námi dlouho a toužebně očekávané hry. Každá je z trochu jiného soudku. Nejprve to byl logicko-akční „Chaos Engine II“, pak war-is-tun-ový „Worms: Directors Cut“ pro herní kolektivy při Doomu dětí a mládeže a nakonec asi nejdéle držený „Evils Doom“.
Nenechte se ale zmást názvem. V žádném případě to není jen další ospalý doom-klon. Jde o megadungeon, jaký jste (nejen) na Amize ještě nezažili. Takže nic pro příznivce tvrdé akce. Tentokrát si na své přijdou milovníci čtverečkovaných papírů, podzemních chodeb, many a kouzlení, kteří sice na obrazovce neúnavně projdou devatero hor a řek, ale pokud musí jít na WC, raději si to několikrát rozmyslí.

Pohled zpátky
Brzy tomu bude deset let, kdy se na počítačích, které byly tehdy v kurzu, objevila první hra, která uchvátila hráče „dračáku“ a některé tak nadobro odvedla od postrkávání jejich zamilovanými cínovými elfy a hraničáry. Samozřejmě to tenkrát byl „Dungeon Master“, který do výše vyzdvihl Amigu a hlavně Atari ST. Nedávno se hrnut FTL (Faster Then Light) se znovu pokusila obnovit zašlou slávu pokračováním „Dungeon Master 2: Legend of Skullkeep“. Přestože dvojka dosáhla jisté obliby, legendu se jí pochopitelné překonat nepodařilo.
Amiga má vůbec ve hrách typu „DungeonsnDragons“ vír než dobrou tradici. Vzpomeňme si třeba na trilogii „Isharů“, oba díly „Abandoned Places“, „Eye of Beholdery“ a „Ambermoon“. Proto není divu, že se několik Amigistů z Chorvatska, odkojených DnD a RPG, rozhodlo ukázat světu, co v nich a v Amize vlastně je. Čtyři roky trvalo tomuto božstvu, jež se zove „OLYMPIA Software“, než vytvořili tento opus, který ale skutečně za to stojí. Kompletně je napsán v assembleru (konkrétně AsmONE) a zabírá plných deset instalačních disket, což po rozbalení na harddisk je téměř 18 MB. Mimochodem „Dungeon Master“ byl na pouhé jedné disketě. Stačí vám obyčejná (rozuměj - neakcelerovaná) Amiga 1200. Harddisk je tentokrát nutnost.
Někdo si možná vzpomene na neDOSovou disketu s úplně prvním demem „Evils Doomu“. Neobvyklá grafika ve vysokém rozlišení vypadala skutečně skvěle. Jen trochu vadilo, že demo bylo tak těžké, že se nedalo dohrát.
Asi před půl rokem se i na Aminetu objevilo druhé, dvoumegové demo, které dávalo dost dobrou představu o konečné verzi. A také nešlo dohrát. Teď tu máme plnou hru a pokud se v jedné věci podobá svým demům, vydrží léta.

Ztracené legie
Již intro je velice zdařilé a dává nám tušit, že ručně kreslené statické obrázky, kterých uvidíme ještě spoustu. vytvořil skutečný profesionál. Starý kronikář v něm vypráví svůj dávno zapomenutý příběh: Byl to čas, kdy moře bylo krvavé a knihy vázané v lidské kůži. Čas strachu bolesti a utrpení. Ze severu přišel bojovník. Měl černé vlasy a u boku těžký meč. Jeho jméno bylo Vantan. V tom bouře pohltila zem a tvář smrti na něj promluvila z nebes. Pak vize zmizela a jediné co si Vantan pamatoval, byly „Ztracené legie“. Vydal se do města a ze starých svitků se dočetl, že se tak říká legendě o ruině hradu na ostrově Noya. Nechtěl však dlouho otálet. Okamžitě vyplul na ostrov. Cestou potkal námořníka Bamboola, který se stal jeho přítelem. Věděl jen jedno: „Dobrodružství právě začalo“!
Hra vás zavede do v přístavu Titangeli na ostrově Noya, kde se oba hrdinové vylodili. Všechno teď spíše připomíná nějakou adventuru, či obchodní strategii, než cokoliv jiného, neřkuli dungeon. Konverzujete s domorodci, kupujete a prodáváte zboží, cestujete do jiných vesnic. Konečně ve zdejší zaplivané taverně zlanaříte další dva lidi a vaše čtyřčlenní skupina je kompletní. Kupodivu se ani teď nic nestane, ale na to jak vstoupit do podzemí, si už musíte přijít sami.
A jsme v podzemích chodbách. Ovládáni je takové, jak jsme zvyklí. Nechybí inventář, zbraně, předměty, kouzla (včetně Voodoo), logické hádanky, svitky s radami od méně šťastných dobrodruhů atd. Atmosféru umocňuje tématická hudba v pozadí a zvuky jsou skutečně stereo. Pravda, okolí sice nerotuje v 360 stupních, ale o to v dungeonech přece vůbec nejde.
Mohl bych pět (slovy zpívat) ódy na tuto hru několik dalších stránek, ale bylo by to zbytečné. Pokud máte dungeony alespoň trochu rádi, „Evils Doom“ vás uchvátí. A pokud ne, přesto se přesvědčte, že profesionálně odvedená práce nemusí výlučně pocházet jen z renomovaných softwarových domů.

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS