BD Manažer 2.0 aneb jak konfigurovat správce souborů – 6. část

Pavel Čížek

Držíce se slibu z předchozí části kurzu, dokončíme naše povídání o konfiguraci správců souborů popisem funkcí a možností, pro něž lze využít uživatelem definované příkazy a které tak může upravit dle vlastní chuti a potřeby.

Většina správců souborů, o nichž jsme se zatím zmiňovali, umožňuje uživateli definovat jeho vlastní funkce a příkazy (jak víte z předchozí části) a ty přiřadit různým událostem, jako jsou stisknutí tlačítka, zvolení položky menu, rozpoznání jistého typu souboru apod. O těchto událostech si nyní povíme něco bližšího. A protože jsou tyto možnosti a jejich konkrétní dosti závislé na konkrétním typu programu (na jeho filozofii), popíšeme si tyto funkce postupně pro jednotlivé produkty zvlášť.

BD Manažer 2.0
A jako obvykle začneme BD Manažerem. O konfiguraci tlačítek jsme se zmiňovali již minule, proto jen stručně. Pokud chcete vytvořit nový příkaz a přiřadit jej nějakému tlačítku na jednom z příkazových panelů, aktivujte pomocí menu „Konfigurace / Editace gadgetů“ mód, v němž po kliknutí na kterékoliv příkazové tlačítko (pravým nebo levým tlačítkem myši) dojde k otevření okna, v němž lze definovat příkaz. Opuštění tohoto režimu zajistí opakovaná volba téže položky menu. Dodejme, že pro kosmetické úpravy příkazových panelů můžete stejným způsobem také využít „Konfigurace / Uspořádání tlačítek“ (tj. kliknete na tlačítko s příkazem, v objevivším se requesteru zvolíte akci smazání, prohození či kopírování příkazu - a pak opět myší zvolíte cílovou polohu na příkazovém panelu). Pokud chcete tlačítko s příkazem nějak zvýraznit, můžete pomocí „Konfigurace / Kreslení tlačítek“ aktivovat mód, v němž po zvolení tlačítka máte možnost vybrat styl písma pro tlačítko (tučné, kurzíva, podtržené či jakoukoliv kombinaci).
Jedinou další funkcí (ale velmi důležitou), kde lze použít uživatelem definované příkazy je rozpoznávání typů souborů. Asi víte, že pokud dvakrát rychle za sebou kliknete na soubor ve výpisu adresáře (= dvojité kliknutí), obvykle se něco stane - pokud je to adresář, vypíše se, pokud je to třeba textový soubor, otevře se okno prohlížeče, v němž si můžete text přečíst apod. Podobně pokud kliknete na soubor například v pravé polovině obrazovky a rychle kliknete do druhé části (= kliknutí - přesun kliknutí), také se zpravidla něco stane - většinou dojde k okopírování souboru do onoho druhého adresáře, ale například v případě LHA archívu dojde k jeho rozbalení (dearchivaci) do cílového adresáře. Podobné akce většina správců souborů do jisté míry ovládá, ale žádný program nemůže znát všechny vámi používané typy souborů (stále se totiž objevují nové), natož pak tušit, co s nimi chcete dělat a prostřednictvím jakého softwaru. Proto je velmi důležité mít možnost definovat vlastní typy souborů a operace prováděné při jejich rozpoznání.
V případě BD Manažeru můžete definovat typy souborů v okně vyvolaném prostřednictvím příkazu „Konfigurace / Typy souborů“. V okně, které se otevře, máte možnost definovat jméno daného typu, masku pro jméno souboru tohoto typu a obsah prvních až 16 bytů souboru. Uživatel může definovat až 50 typů souborů, v okně se jich zobrazuje vždy 10 (rozsah je zobrazen v dolní části okna); pohyb mezi jednotlivými desítkami umožňují tlačítka se šipkami v dolní části okna. Při akcích, kde dochází k automatickému rozpoznávání typu souboru, se vždy zkoumají nejprve typy souborů definované uživatelem, pak teprve interní definice BD Manažeru. To umožňuje nové typy nejenom přidat, ale také modifikovat akce na interně definované typy (např. IFF obrázek). Dříve než si popíšeme, jak typ souboru definovat, vězte, že tlačítko „Typ souboru“ vám zobrazí okno s nabídkou některých předdefinovaných typů souborů.
V mnoha případech tedy nemusíte dumat, jak ten který typ souboru nadefinovat, ale stačí si vybrat v nabízeného seznamu.
Definice se skládá zejména typu, vlastního popisu formátu souboru a definice uživatelských akcí. Pomocí tlačítek „Myš“, resp. „Akce“, v příslušném řádku je možno vyvolat okno pro nastavení typu operace prováděné s daným typem souboru po dvojitém kliknutí, resp. po kliknutí - přesun - kliknuti. Toto okno je právě ono známé okno pro definici příkazu. Poznámka: tyto akce závislé na typu souboru lze přiřadit i tlačítkům příkazových panelů pomocí interních příkazů DoubleClick a Click-Move-Click...
Nyní tedy vlastní definice typu souboru. První částí definice je jméno typu souboru. Pokud je v některém řádku uvedeno jméno, považuje se definice typu za platnou, pokud ne, daná definice se ignoruje. Chcete-li tedy zrušit již definovaný typ, stačí smazat jméno typu. Další částí je specifikace jména souboru. Pokud je toto pole prázdné, žádné požadavky na jméno souboru se nekladou. Definice jména souboru se provádí pomocí standardních nahrazovacích znaků AmigaDOSu - masek. Chcete-li tedy například definovat typ souboru, který má příponu „.font“, stačí zadat „#?.font“. Poslední částí specifikace typu souboru je určení obsahu souboru (lze určit obsah nejvýše prvních 16 bytů). Pokud je toto pole prázdné, požadavky na obsah souboru kladeny nejsou. Jeli v textovém poli něco obsaženo, je to interpretováno následujícím způsobem:
- ASCII znak je interpretován sám sebou, tj. bude-li na 2. místě písmeno „F“, bude se požadovat, aby soubor daného typu měl v druhém bytu písmeno „F“.
- pokud se před ASCII znakem (písmenem) vyskytne symbol „stříška“ = „^“, bude se daný znak uvažovat nezávisle na velikosti; tj. bude-li na 2. místě „^N“, bude se požadovat, aby soubor daného typu měl v druhém bytu písmeno „N“ nebo „n“.
- vyskytne-li se na nějakém místě znak „$“ následovaný dvěma hexadecimálními číslicemi, bude se požadovat, aby na daném místě byl v souboru byte s daným obsahem; bude-li například na 2. místě „$20“, bude se požadovat, aby soubor daného typu měl v druhém bytu znak „ “ (tedy mezera; ta má ASCII kód 32, což je 20 hexadecimálně).
- jestliže na nějakém místě bude zapsán „?“ (otazník), může být obsah příslušného bytu libovolný.
Jako příklad uveďme klasický IFF soubor s obrázkem - v prvních 4 bytech je obsaženo slovo „FORM“, pak následují 4 byty obsahující délku dat a konečně 4 byty se slovem „ILBM“. Další obsah je již specifický pro daný soubor. Pokud budeme chtít definovat typ souboru IFF obrázek, strčí tedy zapsat do pole určujícího obsah souboru „FORM????ILBM“. Podobně pokud budete chtít, aby při dvojitém kliknutí na ikonu (= soubory s koncovkou „.info“ začínající byty s hodnotou „E3“ a „10“ ) otevřel program pro editaci ikony, zadáte například do pole „jméno“ „Ikona“, do pole „Maska“ „#?.info“ a do pole „Obsah“ „$E3$10“. Pak kliknete na tlačítko „Myš“ v příslušném řádku a nadefinujete příkaz pro spuštění editoru ikon. Pokud chcete vložit do příkazové řádky editoru ikon jméno souboru = ikony, na níž bylo kliknuto, použijte v okně pro definici příkazu kód „První soubor“ nebo „Jméno prvního souboru“. Výsledný příkaz (typ AmigaDOS) by pak mohl vypadat například takto „SYS:Tools/IconEdit %fs“.

Directory Opus 4
Jak víte, DOpus má oddělený konfigurační program. Pokud chcete definovat příkaz. a přiřadit jej nějakému tlačítku, přejděte do sekce „Buttons“ a klikněte na libovolné tlačítko (v horní části je panel reprezentující funkce příkazového panelu při aktivaci levým tlačítkem myši, v dolní části je totéž pro pravé tlačítko). Popis okna, v němž příkaz definujete znáte již. z minulého dílu. V okně obsahujícím zobrazení celého příkazového panelu můžete podobně jako u BD Manažeru tlačítka rychle mazat (při aktivaci „Del. button“), prohazovat (je-li aktivní „Swap button“) a kopírovat (je-li aktivní „Copy button“). Pomocí menu „Tools / Paint mode“ můžete (de)aktivovat kreslicí mód - nastavíte si barvu popředí a pozadí a každé tlačítko poté stisknuté získá nastavené barvy.
V DOpusu můžete definovat i svoje vlastni menu - stačí v konfiguračním programu přejít do sekce „Menus“. Zde je zobrazeno pět menu - pokud kliknete na libovolnou položku menu, objeví se stejné okno pro definici příkazu jako v případě příkazových tlačítek.
V okně obsahujícím zobrazení celého systému menu můžete podobně jako u definice příkazů položky menu rychle mazat („Delete item“), prohazovat („Swap item“) a kopírovat („Copy item“). K dispozici je i kreslící režim („Tools / Paint mode“ ).
Vlastní příkazy můžete dále přiřadit klávesovým zkratkám (sekce „HotKeys“) - to je zpravidla užitečné, pokud je DOpus 4 spuštěn na pozadí a vy chcete definovat klávesové zkratky pro spouštění externích akcí. V současnosti tato funkce již nemá takový význam (nenaleznete ji ani v DOpusu 5).
Naopak velmi důležitá je definice vlastních typů souborů a akcí jim přiřazených. Editaci těchto vlastností naleznete v sekci „Filetypes“ v konfiguračním programu. V této části uvidíte seznam již aktivovaných typů souborů, pokud na některý z nich kliknete, můžete operace spojené s daným typem souboru modifikovat. Pokud chcete definovat operace pro typ, který v seznamu není, můžete pomocí „New“ vyvolat seznam všech již definovaných typů souborů a vybrat si požadovaný. Okno pro specifikaci operací spojených s typem souboru vypadá podobně jako okno pro definici příkazu k danému tlačítku; rozdíl je v tom, že v horní části je seznam „Events...“, v němž. si nejprve vyberete akci, pro niž definujete příkaz pro daný typ souboru („Click-m-click“ = kliknutí - přesun - kliknutí, „Double-click“ = dvojité kliknutí, „Command xxxxx“ - interní příkaz „xxxxx“). Akce, pro které je již nějaká operace definována, jsou označeny hvězdičkou.
Zatím jsme si však neřekli, jak nadefinovat zcela nový typ souboru, který zatím neexistuje. V tomto případě v sekci „FileTypes“ zvolte z menu „Classes / New...“ (resp. „Classes / Edit...“ pokud chcete modifikovat již existují typ). Objeví se okno pro definici typu souboru. V horní části je prohlížeč („File viewer“ ), který vám umožní otevřít soubor daného typu, aby jste si mohli názorně prohlídnout na konkrétním příkladě, jak daný soubor vypadá v hexadecimálním zápisu. V dolní části se pak provádí vlastní definice: „File class“ obsahuje jméno třídy, „Class ID“ pak interní identifikátor. Vlastní specifikace typu je pak dána posloupností požadavků na obsah souboru, která je zobracena v dolní části okna. Pomocí „New entry“ můžete přidat další požadavek, „Delete“ aktuální požadavek smaže, „Swap“ umožňuje požadavky přeuspořádat. A jaké máte možnosti? Jejich nabídku lze získat kliknutím na tlačítko s lupou:
- And, Or: tyto příkazy začínají novou skupinu požadavků, přičemž mají být splněny obě (And) nebo alespoň jedna z nich (Or)
- Match: na aktuální pozici souboru má být zadaný text (můžete použít otazník „?“ pro libovolný znak) nebo posloupnost bytů s danou hexadecimální hodnotou (v tom případě začíná řetězec znakem „$“)
- MatchName: umožňuje specifikovat tvar jména souboru, použit lze standardní masky (například „#?.library“ )
- MatchSize: umožňuje zadat omezení na velikost souboru; je nutno zadat symbol „<“, „>“ nebo „=“ a příslušný limit v bytech
- MatchBits, MatchComment, MatchDate: umožňuje určit, zda soubor daného typu zná mít jisté speciální nastavení ochranných bitů, komentáře či data
- Move, MoveTo: provede přesun aktuální pozice v souboru o daný počet bytů dále, resp. na danou pozici vzhledem k počátku souboru
- SearchFor: vyhledá v souboru zadaný řetězec a nastaví za něj aktuální pozici; formát řetězce je ve stejném tvaru jako u „Match“
V případě příkladů uvedených u BD Manažeru by definice typu souboru vypadala takto: typ souboru „IFF obrázek“ lze definovat pomocí požadavku „Match“ s parametrem „FORM????ILBM“; podobně pokud budete chtít, aby se při dvojitém kliknutí na ikonu otevřel program pro editaci ikony, zadáte pro definici typu „Match $E310“, „And“, „MatchName #?.info“ a jméno například „Ikona“, identifikátor „ICON“. Pak si v hlavním okně sekce „Filetypes“ vyberete ze seznamu typů či seznamu „New“ typ „Ikona“ a objeví se okno pro definici příkazů. V seznamu „Events...“ zvolíte „Action Double-click“ a nadefinujete vlastní příkaz. Pokud chcete vložit do příkazové řádky editoru ikon jméno souboru = ikony, na níž bylo kliknuto, použijte v okně pro definici příkazu kód „First selected entry (...)“. Výsledný příkaz (typ AmigaDOS) by pak mohl vypadat například takto „SYS:Tools/IconEdit „{f}“.

Directory Opus 5
DOpus 5 je integrovaný celek, kde můžete mít tolik příkazových panelů, kolik chcete. Jak již víte, pomocí „Buttons / New...“, můžete vytvořit nový grafický či textový panel. Definici příkazu a jejich přiřazení tlačítkům pomocí „Buttons / Edit...“ jsme si popsali již minule. V okně vyvolaném pomocí tohoto příkazu však můžete provádět více věcí. V poli „Name“ lze určit jméno panelu a sady tlačítek „Columns“ a „Rows“ vám umožňují přidávat („Add“), vkládat („Insert“) a mazat („Delete“ ) jednotlivé řádky a sloupce příkazových panelů. Můžete také definovat font, který má být použit pro daný panel (pokud se jedná o textový panel) a nechybí ani „Paint mode“ popsaný výše.
Koncepce DOpusu 5 však umožňuje přiřadit vaše vlastní příkazy na mnohem více míst než u kteréhokoli jiného programu. K dispozici je samozřejmě uživatelské menu, které lze modifikovat pomocí „Settings / User menu...“. V tomto okně máte k dispozici obvyklé operace přidání („Add“), vložení („Insert“) či smazání položky („Delete“), dále posun nahoru a dolů („Move Up“, „Move Down“). Jméno položky menu je v „Item name“. Pokud dvakrát kliknete na položku seznamu (či zvolíte „Edit“), objeví se okno pro definici příkazu a vy můžete určit, co má daná položka menu provádět.
Kromě těchto standardních objektů lze definovat nástrojovou lištu oken s výpisy adresářů (= tlačítkový pruh obsažený v každém adresářovém okně) a také lokální menu přiřazené každému adresářovému oknu (to, které se objeví po kliknutí na tlačítko se šipkou dolů). Definici nástrojového pruhu můžete měnit pomocí „Lister / Edit lister toolbar...“. Okno, které se objeví, obsahuje pruh s tlačítky, které lze opět přidávat („Add“), vkládat („Ins“), mazat („Del“) a editovat jejich funkci („Edit“). Rozdíl proti v předchozím díle popisovanému textovému tlačítku je v tom, že musíte do pole „Image“ zadat jméno IFF souboru, který pak určuje vzhled tlačítka. Definici lokálního menu vám zpřístupní „Lister / Edit lister menu...“; jeho editace je stejná jako úpravy uživatelského menu.
A nyní konečně dospíváme k práci s typy souborů. Pokud chcete definovat či modifikovat typy souborů, zvolte položku menu „Settings / File types...“. Objeví se okno se seznamem všech definovaných typů souborů. Ty pak můžete přidávat („Add“), mazat („Remove“) a modifikovat („Edit“). Když zvolíte „Add“ či „Edit“, objeví se nové okno, které obsahuje seznam definovatelných událostí pro typ souboru (podobné jako seznam „Events...“ u DOpusu 4). Události, které již mají přiřazenu akci, jsou označeny zatržítkem. Pokud chcete definovat novou akci, stačí kliknout na jméno příslušné události (například „Double click“ = dvojité kliknutí) a objeví se okno pro definici nového příkazu (tak jak bylo popsáno v předchozím díle).
Pokud chcete modifikovat definici typu, zvolte v okně se seznamem definovatelných událostí tlačítko „Edit definition...“ (v případě, že přidáváte nový, ještě neexistující typ, bude toto okno otevřeno automaticky. Okno pro definici typu souboru vypadá podobně jako u DOpusu 4, jediný rozdíl je, že chybí hexadecimální prohlížeč obsahu souboru. Zadáváte tedy analogickým způsobem jméno a identifikátor typu a samozřejmě seznam požadavků, které musí soubor daného typu splňovat. K dispozici jsou samozřejmě tytéž volby jako u předchozí verze, ale navíc zde naleznete:
- Match (No case): totéž jako Match, ale výsledek nezávisí na velikosti písmen (tj. „Database“, „DATABASE“ a „database“ jsou ekvivalentní)
- Match FORM: toto je pro usnadnění definice typů založených na IFF formátu; stačí zadat jen identifikátor typu (například „BDED“ je formát BD Editoru, „ILBM“ je IFF obrázek)
- FindChunk: opět pro identifikaci IFF souborů; přejde na blok určený zadaným identifikátorem (pokud je nalezen) - tak můžete snadno zadat podmínku na verzi a formát IFF souboru apod.
- Match DT Group, Match DT ID: tyto volby podporují systém datatypů zavedených v OS 3.0; požadavek je splněn, pokud soubor je pomocí datatype systému zařazen do dané skupiny (Group, například obrázek, zvuk apod.), resp. je rozpoznán a daný typ má zadaný identifikátor (ID, určuje například konkrétní formát obrázku či zvuku)

DosControl 5
Vzhledem k tomu, že FileMaster žádné speciální možnosti, které již nebyly popsány, nemá, je toto poslední zde popisovaný produkt. Zde se k editaci příkazu tlačítek (jak již víte) dostanete podobně jako u BD Manažeru. Po zvoleni „Konfig / Gadget konfig“ se po zvolení libovolného tlačítka objeví okno pro definici příkazu. Ukončení tohoto režimu dosáhnete stisknutím klávesy ESC. Kromě toho i zde existuje pro rychlé úpravy možnost tlačítka na panelu kopírovat („Konfig / Gadget copy“), přesouvat („Konfig / Gadget move“), prohazovat („Konfig / Gadget swap“) a mazat („Konfig / Gadget delete“). Funkce každého ze zmiňovaných příkazů se ukončí pomocí ESC.
U DosControl 5 můžete definovat sami i systém menu. Zvolíte-li „Konfig / Menu konfig“, objeví se okno, v jehož levé části jsou jednotlivé menu, v pravé části pak položky právě aktivovaného menu. Pokud na nějakou položku dvakrát kliknete nebo zvolíte „Edit item“, můžete definovat příkaz pro danou položku. Položky i celá menu můžete také přidávat („Add menu / item“) a mazat („Delete menu / item“).

Závěr
Tímto tedy končí naše povídaní o správcích souborů, jejich používání a konfiguraci. Doufám, že tento kurz přispěl k lepšímu pochopení možností, které správci souborů na Amize nabízejí. Nezbývá než vám popřát „Ať vsím slouží...“.



Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing