Wheels on Fire

Dámy a pánové, vítejte na dnešních závodech a prosím připoutejte se, jelikož začínáme a odpočítávejte se mnou. Three, Two, One, Go!

Vážení fanoušci rychlých vozidel, vítejte tedy již podruhé. Dovolte, abych vás přivítal v naší nové televizní šou s názvem „Mějte nás rádi“. Dnes vám představíme novou závodní hru, která právě vychází na herním trhu. Jsou to velmi netradičně pojmenované závody a to „Wheels on Fire“. Tyto závody nám poprvé nabízí nová začínající firma, která pochází z Německa, Proxility. Prosím publikum o silný potlesk, jelikož se nám teď přicházejí představit sami tvůrci těchto zatím neznámých závodů.
První k nám na jeviště přichází Christian Guenther (grafika). Ahoj Chrisi. Guten Tag. Jelikož tuším, že mnoho zde v publiku neumí německy, pokusím se překládat. Dobrý den. Pověz nám Chrisi, co vás přimělo, abyste jako nová firma stvořili zrovna závody. To je poněkud těžká otázka, ale pokusím se odpovědět. My jako firma jsme vznikli asi před rokem a sami jsme hodně přemýšleli o tom, jakou hrou bychom se měli uvést na herním trhu. Nakonec jsme všichni dospěli, že nejlepší budou asi závody her. Dobrá Chrisi, mám ještě jednu otázku. Nevím, jestli se to zdá jenom mně, ale vaše hra mi silně připomíná známou hru Xtreme Racing, co bys mi k tomu mohl říci. Abych se přiznal, tak jsem tuto otázku čekal. My jako firma Proxility vám můžeme odpřísahat, že jsme se vůbec neřídili podle Xtreme Racing. Sami víme, že se hra v určitém směru podobá Xtreme Racing, ale opravdu jsme se pokoušeli o něco originálnějšího. Ale poslední dobou se začínají uplatňovat takovéto pohledy na hru jako u Xtreme Racing, Wheels on Fire ale i u Virtua Karting. To něčemu nasvědčuje, že? Dobrá, díky za rozhovor. Nyní bych pozval dalšího tvůrce Christiana Feista (hudba a zvuky). Ahoj Chrisi. Čau. Tak tedy na tebe mám také pár otázek. Tvá hudba mi opravdu vyrazila dech, ani se mi nechce věřit, že jsi to dělal celý sám. Díky, ale opravdu jsem to dokázal. To víš, chtěl jsem být opravdu originální a jak vidím, tak se mi to podařilo. A teď k těm zvukům. Hlavně mě ve hře překvapil skvělý komentátor. Mohl bys mi prozradit, koho že je to hlas? No, nechci se chlubit ale můj. Neuvěřitelné. A ještě poslední otázka. Prozradil bys tni a ostatním divákům, jak že jste tyto komentáře nahrávali, jelikož jsou naprosto čisté, co se týče kvality? To neprozradím. Nezbývá mi tedy nic jiného než ti poděkovat za rozhovor, Chrisi. Samozřejmě, že se firma Proxility skládá z dalších členů, ale já jsem vám představil ty dva nejdůležitější a na ostatní nám již nezbývá čas, jelikož musíme popojet dál.
Dámy a pánové, dovoluji si vám představit menu této hry. První dojmy diváků jsou velmi podobné. Ptám se tedy několika z nich. Co říkáte na menu? Excelentní. A co vy? BRAVO. A vy? Nemám slov. A vy? Co chceš mladíku, ptá se babička, která byla zrovna tázána. Jak se vám líbí menu této hry, babičko? Co říkáte, mladíku, já vás vůbec neslyším. Menu (řve moderátor na babičku)? Co říkáš vanu, jo tu mám doma. Moderátor. celý zpocený, se vrací zpět na pódium. Tak to je několik názorů na toto skvěle vypadající menu. Pro ty, kteří nejsou zde v publiku, představím menu alespoň slovy. Hlavní menu - nová hra, nahrávání uložené pozice, trénink (practice). Menu - obtížnost (hard, medium, easy), tratě, music, jméno a konečně tabulka s nejlepšími časy jednotlivých tratí. Toť vše. Bohužel, mě mrzí to, že ti, kteří nevidí menu na vlastní oči, o hodně přicházejí. A nyní se milé publikum můžeme podívat na hru tak, jak vypadá v reálu. Jelikož každý v publiku má k dispozici Amigu, může si každý z nich tuto hru vyzkoušet.
Nedočkavý moderátor chodí mezi počítači a ptá se hrajících diváků. Tak co jak se vám to líbí? Abych řekl pravdu, menu je skvělé, hudba je skvělá, ale ta grafika ve hře je dost hnusná. Děkuji. A co vy, jaký máte názor na tuto hru? Tu grafiku ale odflákli. No, podívejte se sám na ty čtverečky na kraji silnice. Moderátor sám nemůže uvěřit, a proto se ptá dalších. Náhle, si všiml malé holčičky, která si zakrývala rukama oči. Holčičko, proč nehraješ? Když voni mě z toho bolej oči. A z čeho tě bolí oči, holčičko? No, z toho hraní přece. Moderátor nevěří, a proto se dívá na monitor. A skutečně. Samotný moderátor odchází se zakrytýma očima dál. A co ty chlapečku, proč nehraješ? Když vono mě to hodilo do dosu. A jak se ti to stalo? No, to zrovna vedu a vjíždím do posledního kola a najednou hop a byl jsem v dosu. Celý zklamaný odchází na poslední dojem ze hry ke staré babičce, se kterou již jednou hovořil (pozn. vana): Tak co babi, jak se vám hraje? Co říkáš, chlapče? Jak se vám hraje (řve moderátor na babičku)? Co říkáte, mladíku? PAŘBA, co? Cože, že jsem stará bába. Tu máš, ty holomku. Moderátor rychle utíká před rozčílenou babičkou zpět na pódium. Vážené publiku, děkuji vám za vaše odpovědi a nyní přejděme ke konečnému shrnutí.
Dámy a pánové, nyní přichází na řadu shrnutí. Moderátor zve na pódium tvůrce hry, aby si přišli pro ohromný aplaus od publika. Když měl, ale přijít na řadu aplaus, publikum ztichlo. Po dvou minutách tichu se na pódiu objevilo rajče. Vzápětí rajče následoval banán a ananas. Aha, řekl si moderátor, ovocná děkovačka. Jenže ovoce vystřídaly kameny. A začínalo přituhovat, zklamaní autoři hry začínali prchat z pódia a přitom řvali takové výrazy jako: „Die doofe Schweine“ nebo „Die Magde“. Moderátor místo, aby překládal, stál na místě a pozoroval publikum, jak dokáže být zákeřné. Možná, si uvědomil, že pokud by překládal tyto vulgární výrazy, možná by začalo publikum házet kameny i na něj. Když autoři zmizeli z pódia, publikum se uklidnilo.
Zdrceného moderátora nenapadlo nit jiného, než se jít zeptat do publika, proč tak jednalo? Proč ty jsi házel kameny na tvůrce hry? Myslím si, že to co nám dnes nabídli, bylo strašné. A proč ty jsi házel? No podívejte se, samotná hra není tak špatná. Hudba, zvuky a menu jsou opravdu super, ale hra v reálu je fakt hnus. Můžeš mi říct, jak se jmenuješ? Richard Král. Najednou se z publika začalo ozývat: „Má pravdu.“ nebo dokonce i „Král na Hrad“. Když se publikum ztišilo, moderátor měl ještě několik minut do konce, a tak ho napadla ještě jedna otázka. Sestoupil z pódia do publiku a začal zpovídat některé diváky. Koupíte si Wheels on Fire? Ani náhodou, vždyť je to po grafický stránce hnus a bída. Koupíte si vy tuto hru? Nekoupím, vždyť to jde jenom spustit z harddisku a jinak ne. Moderátor se pokoušel zlepšit atmosféru v publiku tím, že šel vyzpovídat starou babičku? Tak co babičko, koupíte si tuto hru (řve moderátor na babičku)? Neřvi na mě, nekoupím ani kdyby byla zadarmo. A můžu vám dát adresu, kdyby jste si to rozmyslela? Ne. Ale já vám ji dám. Joachim Mertens, Potthofstrusse 15, 58455 Witten, Germany. A nebo to, babi, zkuste přes internet - http://members.ad.com/prolixity7. Tak co babi, jak se vám líbila dnešní šou? Nelíbila se mi vůbec a už mě pořadně štveš, jak sem do publika lezeš a máš ještě k tomu blbý kecy. Na něj. Kamera ještě pár minut zabírala pohled na to, jak publikum mlátí mladého moderátora. A potom, když začala stříkat krev, tam režie raději střihla reklamu.

Vytlačiť článok

Pozn.: články boli naskenované ako text a preto obsahujú aj zopár chýb. Taktiež neručíme za zdrojové kódy (Asm, C, Arexx, AmigaGuide, Html) a odkazy na web. Dúfame, že napriek tomu vám táto databáza dobre poslúži.

Žiadna časť nesmie byť reprodukovaná alebo inak šírená bez písomného povolenia vydavatela © ATLANTIDA Publishing

AMIGA REVIEW

ATLANTIDA NEWS